Lady Bird Johnsonová

Lady Bird Johnsonová
Lady Bird Johnsonová
38. první dáma USA
	V roli:; 22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969
Předchůdkyně	Jacqueline Kennedyová
Nástupkyně	Pat Nixonová
Stranická příslušnost
Členství	demokratka
Rodné jméno	Claudia Alta Taylor
Narození	22. prosince 1912; Karnack; Texas, USA
Úmrtí	11. července 2007 (ve věku 94 let); Austin
Místo pohřbení	Johnson Family Cemetery
Choť	Lyndon B. Johnson
Rodiče	Thomas Jefferson Taylor, II a Minnie Pattillo
Děti	Lynda Bird Johnsonová; Luci Bainesová Johnsonová
Příbuzní	Lucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata)
Sídlo	West Lake Hills
Alma mater	University of Texas at Austin
Zaměstnání	První dáma USA
Profese	podnikatelka a politička
Náboženství	episkopální církev
Ocenění	Ladies' Home Journal Women of the Year (1975); Rachel Carson Award (2013); Zlatá medaile Kongresu; Texas Women's Hall of Fame; Prezidentská medaile svobody
Commons	Lady Bird Johnson
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claudia „Lady Bird“ Alta Taylorová Johnsonová (22. prosince 1912, Karnack, Texas – 11. července 2007, West Lake Hills, Texas) byla manželkou 36. prezidenta USA Lyndona B. Johnsona, v letech 1963–1969 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v zámožné rodině T. J. Taylora a jeho ženy Minnie. Na University of Texas at Austin vystudovala historii a žurnalistiku.

V listopadu 1934 si vzala Lyndona Johnsona v San Antoniu. Pomáhala manželovi při jeho politickém vzestupu a finančně podporovala jeho předvolební kampaň. V roce 1941 byl Johnson vyslán do Tichomoří na kontrolu vojenských základen USA, Lady Bird vykonávala manželovu poslaneckou agendu. Manželé Johnsonovi měli dvě dcery: Lyndu Bird Johnsonovou (* 1944) a Luci Bainesovou Johnsonovou (* 1947).

V roce 1961 se stal Johnson viceprezidentem, Lady Bird se angažovala v prezidentské kampani místo těhotné Jackie Kennedyové, snažila se navazovat přímý kontakt s voliči. Pro znovuzvolení svého manžela prezidentem v roce 1964 uspořádala vlastní volební kampaň, kterou představoval vlak jedoucí po jižních státech USA („Lady Bird Special“). Nevyjadřovala se k válce ve Vietnamu, potlačovala diskuze o ukončení této války.^[1] Angažovala se v ochraně životního prostředí a přírody. Zasazovala se o zeleň podél silnic a dálnic a úpravu černošských ghett ve Washingtonu. Dokázala v Americe probudit ekologické myšlení.

Podobným aktivitám se věnovala i po odchodu z Bílého domu. Byla velmi populární, dále se zasazovala o práva Afroameričanů.

Vytvořila z funkce první dámy důležitý veřejný úřad.

Reference

↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Dokonalá manželka politika, s. 159–170.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lady Bird Johnsonová na Wikimedia Commons
Lady Bird Johnson's Biography

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Dokonalá manželka politika, s. 159–170.

[1]