La Punt Chamues-ch
| La Punt Chamues-ch | |
|---|---|
 Pohled na obec (část La Punt) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°34′37″ s. š., 9°55′34″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1687 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Maloja |
  La Punt Chamues-ch La Punt Chamues-ch, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 63,28 km² |
| Počet obyvatel | 686 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 10,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7522 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
La Punt Chamues-ch (do 30. září 2020 oficiálně La Punt-Chamues-ch) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 8 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1687 metrů. Žije zde 686[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]La Punt Chamues-ch leží v horním Engadinu, v krajině zvané La Plaiv, v nadmořské výšce okolo 1700 metrů. Obcí protéká řeka Inn a odbočuje zde cesta přes průsmyk Albulapass. Přes Celerinu je odsud možné se dostat do masivu Bernina, či do proslulých horských středisek Pontresina a Svatý Mořic.
Z dříve samostatné obce La Punt (1697 m n. m.) vede most přes řeku Inn do druhé místní části Chamues-ch (1708 m n. m.). Obě vesnice dnes společně tvoří jednu obec.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Chamues-ch je poprvé zmiňováno v letech 1137/39 jako Campovasto (převzato z latinského Camogascum), La Punt jako Ponte v roce 1244.[2]
Historie obce je úzce spjatá s historií okolních obcí v Horním Engadinu. Kostel San Andrea v Chamues-ch (s románskou věží) byl poprvé zmíněn v roce 1370. V roce 1505 zde byla postavena pozdně gotická novostavba od Bernarda da Poschiavo a při rekonstrukci kostela v roce 1981 byly objeveny rozsáhlé pozůstatky románské předsíně s gotickou věží. Reformace byla v obci zavedena v roce 1561. V roce 1680 byl v La Puntu postaven barokní dceřiný kostel, který byl v letech 1974–1975 renovován. Od 17. století stavěla rodina Albertini v La Puntu panská sídla. V letech 1566, 1772 a 1843 byl La Punt částečně zničen povodněmi a v roce 1803 požárem. Kromě obchodu a zemědělství se obyvatelé živili také cestami za prací do jiných částí Evropy a žoldnéřstvím. Hospodářský vzestup přinesla nákladní a osobní doprava na silnici přes průsmyk Albula, postavené v roce 1865 a dále po otevření železnice v roce 1913.[2]
Po roce 1960 se v obci rychle rozvinul turismus, tak jako v ostatních obcích v Engadinu. Severně od Chamues-ch a v La Punt/Arvins vyrostla řada bytů a rekreačních domů a obě části obce tak prakticky srostly.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1870 | 1900 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2012 | 2014 | 2019 | |||
| Počet obyvatel | 232 | 289 | 245 | 223 | 660 | 694 | 748 | 759 | 752 | 679 | |||
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]Úředním a vyučovacím jazykem je hornoengadinský dialekt rétorománštiny, zvaný putér, spolu s němčinou. Až do příchodu cestovního ruchu v polovině 19. století mluvili všichni obyvatelé rétorománsky. Do roku 1880 však tento jazyk prudce ustoupil – v té době uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk pouze 71,6 % z nich. Poté se podíl opět zvýšil až do přelomu století (1900: 80 %), ale poté klesl na 69 % do roku 1910 a tento podíl se již nezměnil až do začátku druhé světové války (1941: 68 %). Poté začala rétorománština do roku 1970 mírně a později prudce upadat. Nicméně 48,3 % obyvatel se ještě v roce 1990 dokázalo domluvit rétorománsky a o 10 let později stále 47,6 %. Malá část obyvatel, necelých 10 procent, pak primárně hovoří italsky. Vývoj v posledních desetiletích je uveden v následující tabulce:
| Jazyky v La Punt Chamues-ch | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 156 | 40,00 % | 341 | 59,93 % | 436 | 66,06 % | |||
| Rétorománština | 162 | 41,54 % | 145 | 25,48 % | 136 | 20,61 % | |||
| Italština | 39 | 10,00 % | 52 | 9,14 % | 51 | 7,73 % | |||
| Počet obyvatel | 390 | 100 % | 569 | 100 % | 660 | 100 % | |||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
La Punt Chamues-ch leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha.
Silniční spojení je zajištěno kantonální silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí přímo centrem obce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Punt Chamues-ch na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d WIESER, Constant. Punt Chamues-ch, La [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-07-22 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu La Punt Chamues-ch na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
