Kraje v Estonsku
Estonsko se po celou svou historii členilo v kraje (estonsky maakond, množné číslo maakonnad). Podoba a význam krajů se v průběhu času měnily, ale rámcové členění zůstalo zachováno. V současném Estonsku jsou kraje administrativními jednotkami 1. úrovně.
Přehled krajů
[editovat | editovat zdroj]Následuje tabulka s výčtem 15 krajů a s několika základními informacemi o nich.
| Kraj | Správní centrum | Obyvatelstvo (1.1.2020)[1] |
Rozloha(km²)[2] | Hustota zalidnění (obyv./km²) |
Počet samosprávných obcí |
|---|---|---|---|---|---|
| Harjumaa | Tallinn | 605 029 | 4 326,70 | 139,8 | 16 |
| Hiiumaa | Kärdla | 9 315 | 1 032,44 | 9,0 | 1 |
| Ida-Virumaa | Jõhvi | 134 259 | 2 971,58 | 45,2 | 8 |
| Jõgevamaa | Jõgeva | 28 442 | 2 544,86 | 11,2 | 3 |
| Järvamaa | Paide | 30 174 | 2 674,15 | 11,3 | 3 |
| Läänemaa | Haapsalu | 20 444 | 1 815,57 | 11,3 | 3 |
| Lääne-Virumaa | Rakvere | 58 862 | 3 695,71 | 15,9 | 8 |
| Põlvamaa | Põlva | 24 647 | 1 823,34 | 13,5 | 3 |
| Pärnumaa | Pärnu | 86 185 | 5 418,73 | 15,9 | 7 |
| Raplamaa | Rapla | 33 282 | 2 765,06 | 12,0 | 4 |
| Saaremaa | Kuressaare | 33 083 | 2 937,65 | 11,3 | 3 |
| Tartumaa | Tartu | 153 317 | 3 349,31 | 45,8 | 8 |
| Valgamaa | Valga | 28 204 | 1 917,09 | 14,7 | 3 |
| Viljandimaa | Viljandi | 46 161 | 3 420,05 | 13,5 | 4 |
| Võrumaa | Võru | 35 415 | 2 773,14 | 12,8 | 5 |
| Estonsko CELKEM | Tallinn | 1 328 976 | 43 465,4 | 30.6 | 79 |
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Kraje před dobytím Estonska
[editovat | editovat zdroj]Soudí se, že kraje se v Estonsku zformovaly nejpozději počátkem 2. tisíciletí jako vojenské spolky tradičních souručenství. Kraje byly nezávislými politickými celky, centrální moc v tehdejším Estonsku neexistovala.
Nejstarším záznamem o estonských krajích je Kronika Jindřicha Lotyše ze 13. století. Podle ní byli tehdy Estonci sdruženi v osmi velkých krajích (provinciae) Harju, Ugandi, Sakala, Läänemaa, Saaremaa, Rävala, Järva a Viru. Kromě nich existovalo nejméně šest malých krajů, pravděpodobně samostatných souručenství — Vaiga, Mõhu, Nurmekund, Alempois, Jogentagana a Soopoolitse. Přesný počet krajů není s jistotou znám, jejich poloha a vzájemné hranice jsou určitelné také jen přibližně.
Kraje od dobytí Estonska do Severní války
[editovat | editovat zdroj]
Původní podoba a význam krajů se ztratily po dobytí Estonska a jeho rozdělení mezi Dánsko, Livonský řád, Biskupství tarbatské a Biskupství Ösel-Wiek. Jako označení krajů se stále používaly Harju, Läänemaa, Saaremaa, Järva a Viru, zatímco Ugandi, Sakala, a jména malých krajů vyšly z užívání a název Rävala se zachoval jen v latinském a německém označení Tallinnu.
Po skončení Livonské války roku 1582 získalo vládu nad severním Estonskem Švédsko a nad jižním Polsko. Na švédském území byly oficiálně obnoveny kraje (län) Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa jako administrativní jednotky, a k nim bylo jako další kraj přidáno Alutaguse. Na polském území byla ve smyslu krajů zřízena dvě vojvodství — Pernovské a Tarbatské. Saaremaa zůstala pod správou Dánska, které ji získalo již roku 1559.
Když Švédsko roku 1625 získává estonské državy Polska a 1645 též dotud dánský kraj Saaremaa, mění se i tato území na kraje (län) v rámci uspořádání Švédského království.
Kraje za carské nadvlády
[editovat | editovat zdroj]Poté, co v důsledku Severní války získalo estonská území Rusko, bylo krajové členění zachováno, ovšem se změnou krajů z administrativních jednotek 1. úrovně (jimiž byly v Rusku gubernie) na jednotky 2. úrovně a jejich přejmenování na okresy. Severoestonské kraje Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa náležely do Estonské gubernie, zatímco jihoestonské kraje Pärnumaa a Tartumaa do gubernie Livonské. Saaremaa byla počítána k Livonské gubernii, avšak jako zvláštní autonomní jednotka. Roku 1793 byla z tarbatského okresu vydělena jako nový okres Võrumaa a z částí okresů tarbatského a pernavského Viljandimaa. Téhož roku byl z okresu Harjumaa vydělen okres Paldiski, ale již v roce 1796 byly oba okresy opět sloučeny.
Toto rozdělení zůstalo zachováno až do roku 1917, kdy byla všechna Estonci většinově obývaná území spojena v Estonskou gubernii.
Kraje po zřízení Estonské republiky
[editovat | editovat zdroj]
Po vyhlášení samostatné Estonské republiky v roce 1918 a skončení Estonské osvobozenecké války v roce 1920 se okresy někdejší Estonské gubernie s malými změnami staly opět estonskými kraji v tradičním smyslu. Nově byl vytvořen kraj Valgamaa z malé části Valeckého okresu a částí okresů Viljandi a Võru, a kraj Petserimaa z Pečorska, jehož území podle Tartské smlouvy připadlo Estonsku. Estonsko tak mělo 11 krajů Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa, Pärnumaa, Petserimaa, Saaremaa, Tartumaa, Valgamaa, Viljandimaa, Virumaa a Võrumaa.
Kraje za sovětské okupace
[editovat | editovat zdroj]Po zahájení sovětské okupace Estonska bylo správní členění estonského území postupně připodobněno správnímu členění Sovětského svazu. Narvské předpolí a Pečorsko byly začleněny přímo do Ruské federace, Estonská republika přejmenována na Estonskou SSR, z krajů se staly okresy (rajóny), některé z nich byly rozděleny na menší celky a ty pak sdruženy do oblastí, až se během 60. let 20. století ustálilo rozčlenění estonského území v 15 okresů odpovídajících dnešnímu krajovému rozčlenění: Harju rajoon, Hiiumaa rajoon, Kohtla-Järve rajoon, Jõgeva rajoon, Paide rajoon, Haapsalu rajoon, Rakvere rajoon, Põlva rajoon, Pärnu rajoon, Rapla rajoon, Kingissepa rajoon, Tartu rajoon, Valga rajoon, Viljandi rajoon a Võru rajoon.
Kraje od roku 1990
[editovat | editovat zdroj]
Během procesu obnovy estonské suverenity po sovětské okupaci byly k počátku roku 1990 sovětské okresy přejmenovány opět v kraje a byla obnovena jejich historická označení, hranice krajů však byly ponechány v hranicích dosavadních okresů. Plné úřední jméno kraje nyní sestává z krátkého označení kraje (tedy bez -maa) a slova maakond („kraj“). Estonsko má tedy nyní 15 krajů, oficiálně označované jako Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Jõgeva maakond, Järva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Põlva maakond, Pärnu maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.
Kraj je řízen krajskou vládou (maavalitsus), které předsedá krajský hejtman (maavanem). Hejtman zastupuje vládu Estonské republiky na regionální úrovni a je jmenován vládou na období pěti let.
Kraje se dále dělí v samosprávné jednotky, jimiž mohou být jednak statutární města (linn), jednak samosprávné obce venkovského typu (vald).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Administrativní dělení Estonska
- Samosprávné obce v Estonsku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RV0282U: POPULATION AFTER THE 2017 ADMINISTRATIVE REFORM, 1 JANUARY by Sex, Place of residence, Year and Age group [online]. Statistics Estonia [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maakatastri statistika [online]. Republic of Estonia Land Board: Geoportal [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (estonsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kraje v Estonsku na Wikimedia Commons - (estonsky) Přehledné dějiny správního členění Estonska
