[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Konec srpna v hotelu Ozon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konec srpna v hotelu Ozon
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka78 min
Žánrsci-fi
NámětPavel Juráček
ScénářPavel Juráček
Jan Schmidt (spolupráce)
RežieJan Schmidt
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBeta Poničanová
Hana Vítková
Magda Seidlerová
Ondrej Jariabek
Jana Nováková
Vanda Kalinová
Natálie Maslovová
ProdukceČs.armádní film
HudbaJan Klusák
KameraJiří Macák
Výroba a distribuce
Premiéra1967
Konec srpna v hotelu Ozon na FP, ČSFD, Kinoboxu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konec srpna v hotelu Ozon je český černobílý postkatastrofický a značně pochmurný sci-fi film natočený režisérem Janem Schmidtem v roce 1966 podle povídky Pavla Juráčka uveřejněné 24. září 1965 v 38. čísle časopisu Mladý svět, ročník VII (text povídky však vznikl již na jaře roku 1958). Premiéru měl o rok později. Část filmu byla natočena v troskách města Doupov.

Obsah filmu

[editovat | editovat zdroj]

Řadu let po zničující světové válce (příběh neupřesňuje, o jakou válku šlo) je svět téměř liduprázdný. Příroda není předchozí válkou postižená, vzduch se dá dýchat, voda pít, zvířata pojídat. Příběh sleduje cestu osmi dívek vedených starou ženou krajinou a zpustlými městy při jejich hledání dalších lidí – především mužů, neboť stará žena chce, aby dívky měly děti, které by v budoucnu znovu zalidnily pustou planetu. Dívky si nic z předválečné doby nepamatují; muž mezi nimi není, neboť jediného chlapečka ze skupiny před lety roztrhali vlci. Při svém putování nacházejí jen osamělého starce Huberta u polorozpadlého hotelu Ozon, střežícího svůj "poklad" – hromadu zrezivělých konzerv. Nejstarší z žen Stará, vlastním jménem Dagmar Hubertusová, pamětnice předválečných časů, zde umírá vyčerpáním a beznadějí, protože stařec pro svůj vysoký věk již není schopen její naději naplnit. Mladé ženy se znovu chystají na cestu, před odchodem však chladnokrevně zastřelí nejdříve psa a pak i starce, protože jim odmítl vydat starý gramofon (stařec je pro ně stejně bezcenný jako pes), a vydávají se samy na další pouť.[1]

Beta Poničanová Stará žena, vůdkyně skupiny
Ondrej Jariabek stařec Hubert
Hana Vítková dívka ve skupině
Magda Seidlerová dívka ve skupině
Jana Nováková dívka ve skupině
Vanda Kalinová dívka ve skupině
Irena Lžičařová dívka ve skupině
Jitka Hořejší dívka ve skupině
Alena Lippertová dívka ve skupině
Natálie Maslovová dívka ve skupině
  1. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 84. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRYŠ Josef, Pavel Juráček - Černé svědomí moci. Petr Prášil - BARON, 2023, 256 s. ISBN 978-80-88121-82-4.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]