Košátky (zámek)
| Zámek Košátky | |
|---|---|
 Zámek Košátky | |
| Základní informace | |
| Další majitelé | Kolowratové, Arnošt, Otakar Čapek, rodina Arnošta Weisse |
| Poloha | |
| Adresa | Košátky, Středočeský kraj,  Česko |
| Souřadnice | 50°19′5,01″ s. š., 14°39′58,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46514/2-1609 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Košátky jsou zámek na severním okraji obce Košátky v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Zámek vznikl přestavbou původně gotické tvrze. Památkově chráněný areál kromě původní tvrze zahrnuje také další stavby: mosty, příkopy, sklepy, mariánské sousoší, mlýn a park s bažantnicí.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní tvrz v první polovině 15. století přestavěl Jan Košátecký z Veitmile v gotickém slohu, z jeho stavby se dochovala mohutná hranolová věž. Koncem 15. století tvrz získali páni z Kolovrat (Václav Bezdružický z Kolovrat). Ti ve druhé polovině 16. století přistavěli boční renesanční křídlo s figurálními sgrafity a později barokní křídlo. Kolem objektu je zachován původní vodní příkop. V držení Kolovratů byl zámek až do ukončení pozemkové reformy v letech 1923–1924, kdy se po okleštění majetku rozhodl panství Košátky se dvory Dolní Slivno a Horní Slivno prodat.
Na zámku zemřela roku 1934 německy píšící spisovatelka Ossip Schubin a její sestra, malířka a designérka skla Marie Louisa Kirschnerová.
Pozemková reforma
[editovat | editovat zdroj]Pozemková reforma byla na velkostatku Košátky (Kojovice, Řivno a Košátky, Horní a Dolní Slivno) Alexandra Kolovrat-Krakovského zahájena v roce 1921. Přídělové řízení na dvorech Košátky, Slivno Dolní, Slivno Horní, ležící svými pozemky v kat. obcích Slivno Dolní, Slivno Horní, Košátky Staré, soud. okresu Nové Benátky a polit. okresu Mladá Boleslav, o celkové výměře 531 ha, bylo ukončeno 10. března 1924 a vedl jej přídělový komisař Státního pozemkového úřadu v Mladé Boleslavi II.[2] Zbytkový statek Kojovice o rozloze 35 ha byl prodán za přídělovou cenu 190 000 Kč Josefu Manželovi a zbytkový statek Řivno (nyní Hřivno) o rozloze 19 ha za cenu 180 000 Kč Václavu Manželovi.[3]
Rozparcelováno asi 85 ha polí a luk od dvora v Košátkách. Pozemkovou reformou zmenšeny byly i dvory v Horním a Dolním Slivně. Dvory v Hřivně a Kojovicích po parcelaci zmenšeny na tzv. zbytkové statky a odprodány dosavadním nájemcům. Z přídělů z 1. parcelace účastno mimo obec asi 10 občanů místních a několik občanů z Krp. V té době přišly také do soukromého vlastnictví pozemky z dlouholetých nájmů. Pro obec nejdůležitější byla koupě pozemku zvaného „Na ostrově”, zakoupeného obcí a rozděleného později asi na dvacet stavebních parcel, na nichž již v roce tomto vznikly první stavby obytných domků.Kronika obce Košátky[4]
Po parcelaci velkostatku v roce 1924 se Alexander Kolovrat-Krakovský rozhodl panství, které Kolovratům patřilo od roku 1804 (soud. odhad 381 657 zl. 45,5 kr.) prodat. V červenci 1924 celé panství Košátky odkoupil za 2 800 000 Kč Otakar Čapek, velkostatkář v Dolním Slivně, Arnošt Čapek, spolumajitel velkostatku, a jejich otec Ot. Čapek, zemědělec.[5] V roce 1937 byla na panství Košátky uvalena exekuční dražba.[6]
Velkostatek Košátky se dražil 30. června 1938 jako celek, a to ve výměře 810 ha (z toho 533 ha lesa). Odhadní cena celku činila 10 608 615 Kč. Po dražení tohoto celku byly prodávány dražené nemovitosti jakož tři samostatné hospodářské celky, a to:
- dvůr Košátky se zámkem ve výměře 663,7386 ha (z toho 533 ha lesa), odhadní cena těchto nemovitostí činila 6 076 846 Kč, vadium 607 685 Kč, nejnižší podání 4 051 230,65 Kč
- dvůr Horní Slivno ve výměře 83,0465 ha zemědělské půdy, odhadní cena těchto nemovitostí činila 2 525 583 Kč, vadium 252 559 Kč, nejnižší podání 1 683 688,65 Kč
- dvůr Dolní Slivno ve výměře 63,2007 ha zemědělské půdy, odhadní cena těchto nemovitostí činila 2 006 186 Kč, vadium 200 619 Kč, nejnižší podání 1 337 457,35 Kč.
Nejvyšší podání učinila rodina továrníka Weisse (Anna, Hana, Arnošt a Robert Weiss) ze Dvora Králové nad Labem a to 7,5 milionů korun, kteří vrchní správou statku pověřili Bohumila Proška. Továrník Weiss nechal sešlý zámek a hospodářské budovy opravit. Bratři Čapkové se odstěhovali počátkem roku 1939 do Prahy. V roce 1940 převzal vrchní velení na velkostatku Němec J. Sprongl, který pro neposlušnost a nepřátelský postoj správce Bohumila Proška zbavil s okamžitou platností služby vrchního správce. Novým správcem se stal R. Weniger. V letech 1940–1942 prováděla německá vnucená správa přestavby zámku i hospodářských budov.[4] V roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Je chráněn jako kulturní památka.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tvrz, hrad; zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 06.03.1924, s. 11. ISSN 1805-0905.
- ↑ NS RČS 1925-1929, PS, tisk 301. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Kronika obce Košátky 1924-1942 [online]. Dostupné online.
- ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.07.1924, s. 11. ISSN 1805-0905.
- ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.03.1937, s. 15. ISSN 1805-0905.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-07-30]. Identifikátor záznamu 159022 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Košátky na Wikimedia Commons