Johann Gustav Droysen
| Johann Gustav Droysen | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Johann Gustav Bernhard Droysen |
| Narození | 6. července 1808 Trzebiatów |
| Úmrtí | 19. června 1884 (ve věku 75 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Alter Friedhof der Zwölf-Apostel-Gemeinde |
| Alma mater | Humboldtova univerzita |
| Povolání | historik, politik, vysokoškolský učitel, filozof a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | Kielská univerzita Univerzita Jena Humboldtova univerzita |
| Ocenění | Verdun Award (1874) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1877) |
| Děti | Hans Droysen Gustav Droysen Ernst Droysen |
| Rodiče | Johann Christoph Droysen |
| Příbuzní | Zoe Droysen (vnučka) |
| Funkce | poslanec Frankfurtského parlamentu (1848–1849) Historiograf pruského státu (od 1877) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Gustav Droysen (6. července 1808, Trzebiatów – 19. června 1884, Berlín) byl německý historik a politik narozený na území dnešního Polska.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Proslavil se knihou Geschichte Alexanders des Grossen, kterou vydal roku 1833. Představil v ní velmi individualistickou teorii dějin, která byla dobře sladěna s dobovým romantismem v umění a hegelismem ve filozofii, a podle níž klíčovými hybateli dějin jsou výjimeční jedinci. Šlo zároveň o zakladatelský spis takzvané pruské historické školy.[1]
V další knize Geschichte des Hellenismus zavedl koncept „helénistické epochy" (od Alexandra až po pohlcení Řecka Římem), který se velmi ujal. Jeho metodologie výzkumu je někdy označována za předzvěst historické hermenutiky.
Roku 1835 byl jmenován profesorem na Berlínské univerzitě. K jeho žákům zde patřil například Jacob Burckhardt. Roku 1840 byl jmenován profesorem historie rovněž na univerzitě v Kielu, další profesuru získal v roce 1851 v Jeně. V závěru života se věnoval především monumentálnímu 32dílnému dílu Geschichte der preussischen Politik, jehož poslední díly vyšly až po jeho smrti.
Droysen byl rovněž politikem a silným pruským nacionalistou přesvědčeným o tom, že Prusko je vyvoleno vést a sjednotit Německo. Tuto pozici zastával i na tzv. Franfurtském sněmu, jehož byl v roce 1848 delegátem. Angažoval se též v boji Šlesvicko-Holštýnska za odtržení od Dánska.
Jeho synové Gustav Droysen a Hans Droysen byli rovněž historiky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Gustav Droysen na anglické Wikipedii.
- ↑ Droysen Johann Gustav. leporelo.info [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-09.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Gustav Droysen na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
