Jiří Mařánek

Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
	Jiří Mařánek
Narození	12. ledna 1891; Milevsko ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. května 1959 (ve věku 68 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	spisovatel, básník, autor sci-fi, scenárista, dramatik a kritik
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Mařánek (12. ledna 1891 Milevsko^[1] – 4. května 1959 Praha^[2]) byl český spisovatel, autor poetických próz, historických románů a scenárista.

Životopis

Jiří Mařánek se narodil v Milevsku jako čtvrté ze šesti dětí; jeho otec Antonín Mařánek byl v té době komisařem na okresním hejtmanství v Benešově.^[1] ^{[p 1]} V devíti letech se s celou rodinou odstěhoval do Prahy.^[3] V roce 1907 vstoupil do kapucínského řádu, který ale krátce před maturitou na gymnáziu v Roudnici nad Labem opustil a vrátil se do Prahy. ^[4]Krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku. Studia však nedokončil. Ve dvacátých letech žil ve Zlaté uličce na Pražském hradě; z této doby pochází přátelství s Vítězslavem Nezvalem,^[5] Jaroslavem Seifertem^[6] a dalšími literáty té doby. Sbíral a omezeně i publikoval pohádky a pověsti z jihočeské krajiny. Zajímal se zejména o písemné poklady, pátral po starých listinách z premonstrátského kláštera v Milevsku a pokladu který v době husitských válek opat ukryl, dle pověsti v podzemí^[7] Byl rovněž členem Devětsilu.^[8] V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.^[9]

5. července 1933 se v Hradci Králové oženil se s Annou Novotnou.^[10]

Sestra Jiřího Mařánka Julie (1892–1972)^[11] se provdala za hudebního skladatele Otakara Ostrčila.

Od roku 1917 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu; pro onemocnění byl v roce 1941 penzionován.V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací; od září 1945 vedl oddělení státní filmové dramaturgie tohoto ministerstva. Toto oddělení dohlíželo nad ideovým (ideologicky žádoucím) zaměřením filmů a provádělo konečné schvalování filmů.^[12] Poté přešel Jiří Mařánek do Československého filmu.

Část svého života přebýval Jiří Mařánek v Českém Krumlově v domě na Parkánu č. p. 112,^[13] zemřel v Praze ve věku 68 let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově^[14] v Praze.

Dílo

Knižní tvorba

Jiří Mařánek začal psát ve 20. letech groteskní, satirické prózy, ve stylu poetizmu.^[15] Od 30. let psal především historické romány z jihočeského kraje; napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky.^[16].

Utrpení pětihranného Boba (1926), fantastika
Pohřeb Rogera mladšího (1930), fantastika, upraveno v roce 1947 i pro Čs.rozhlas
Trilogie „pětilisté růže“: (tzv. Rožmberské trilogie)
- Barbar Vok (1938), nejúspěšnější Mařánkova kniha, dočkala se 11 vydání a reedicí, byla přepracována jako divadelní hra a též přeložena do němčiny
- Romance o Závišovi (1940)
- Petr Kajícník (1942)
Objev Diogena Franka (1942)
Ohnivý déšť (1944)
Živé návraty (1944), povídky
Neviditelný rytíř (1947), fantasy pro mládež
Píseň hrdinného života o Bedřichovi Smetanovi (1952)

Filmografie

Jiří Mařánek byl autorem námětů filmů:

Červená ještěrka (1948)
Z mého života (1955)

Byl scenáristou filmů:

Zvony z rákosu (1950)
Z mého života (1955)
Psohlavci (1955)

Operní libreta

Jiří Mařánek napsal pro svého švagra Otakara Ostrčila (manžela sestry Julie) libreto k opeře Honzovo království, podle pohádky L. N. Tolstoje.

Napsal také libreto k opeře Otakara Jeremiáše Enšpígl^[17] a pro skladatele Jana Evangelistu Zelinku libreto ke scénickému melodramu Srdce na prázdninách.^[18]

Novinářská práce

Už v mládí začal Jiří Mařánek přispívat do časopisů Lípa a Kmen. Jeho příspěvky, týkající se hudby a literatury, se dále objevovaly např. v Rozpravách Aventina, Lidových novinách nebo Národní politice.

Ocenění

Šedesáté narozeniny Jiřího Mařánka v roce 1951 připomnělo mj. Rudé právo, které hodnotilo kladně zejména jeho historickou a libretistickou tvorbu.^[19] Pětašedesáté narozeniny vzpomněly Literární noviny.^[20]

Město Milevsko pojmenovalo po svém rodákovi ulici (ulice J. Mařánka).

Galerie

Jiří Mařánek – busta na Vyšehradském hřbitově

Odkazy

Poznámky

↑ Okresním hejtmanem, jak Antonína Mařánka uvádí literatura, se stal až později. (Viz Národní listy 19.10.1896, s.3.[1]

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu
↑ Jiří Mařánek zemřel. S. 3. Rudé právo [online]. 1959-05-06 [cit. 2020-09-21]. S. 3. Dostupné online.
↑ Policejní přihláška rodiny Antonína Mařánka
↑ NOVOTNÝ, Vladimír; ŽDYCHYNEC, Bohumil. Pozapomenutí Jihočeši. Oživování kulturní historie. 1.. vyd. Praha: Tiskárna a vydavatelství 999, 2021. 150 s. ISBN 978-80-86391-55-7 -.
↑ Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959, s.149
↑ Jaroslav Seifert: Všechny krásy světa, kapitola Klíč v závěji
↑ KOTRBOVÁ, Lucie. Milevsko hlásí velkolepý objev. V kostele se našel hřeb z Kristova kříže. Písecký deník. 2020-12-21. Dostupné online [cit. 2023-07-20].
↑ Abart - Seznam členů Devětsilu
↑ Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3 [2]
↑ Matrika oddaných Hradec Králové 1933 (na oddělení matrik Magistrátu) a Národní politika 9.7.1933, s.7 [3]
↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta. Skladatelské dílo Otakara Ostrčila [online]. Olomouc 2011: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie. Dostupné online. , s.123 [4]
↑ Marika Kupková: Okolnosti vstupu Jiřího Mařánka do poválečné kinematografie (Slovo a smysl, 2013) [5]
↑ Český Krumlov/Osobnosti. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2015-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
↑ hrob Jiřího Mařánka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
↑ Vznik a vývoj poetizmu
↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Mařánek, Jiří, s. 147.
↑ Anna Hostomská: Opera, NS Svoboda 1999
↑ KŘÍŽKOVÁ, Marie. Praha 2013: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Dostupné online. , s. 40-41
↑ Rudé právo, 12.1.1951, s.5, Šedesát let spisovatele Jiřího Mařánka
↑ Literární noviny 2/1956, s.2, Jiřímu Mařánkovi k narozeninám

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Mařánek na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Mařánek
Jiří Mařánek ve Filmové databázi
Jiří Mařánek ve Slovníku české literatury po roce 1945
Rozpravy Aventina 1927-1928, s.207-208, Jiří Mařánek o sobě [6]
Rozpravy Aventina 1928/29, s.215-216, Jiří Mařánek: Rozhovor s Otakarem Ostrčilem [7]
Objev v klášteře v Milevsku

[3] Okresním hejtmanem, jak Antonína Mařánka uvádí literatura, se stal až později. (Viz Národní listy 19.10.1896, s.3.[1]

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Jiří Mařánek zemřel. S. 3. Rudé právo [online]. 1959-05-06 [cit. 2020-09-21]. S. 3. Dostupné online.

[4] Policejní přihláška rodiny Antonína Mařánka

[5] NOVOTNÝ, Vladimír; ŽDYCHYNEC, Bohumil. Pozapomenutí Jihočeši. Oživování kulturní historie. 1.. vyd. Praha: Tiskárna a vydavatelství 999, 2021. 150 s. ISBN 978-80-86391-55-7 -.

[6] Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959, s.149

[7] Jaroslav Seifert: Všechny krásy světa, kapitola Klíč v závěji

[8] KOTRBOVÁ, Lucie. Milevsko hlásí velkolepý objev. V kostele se našel hřeb z Kristova kříže. Písecký deník. 2020-12-21. Dostupné online [cit. 2023-07-20].

[9] Abart - Seznam členů Devětsilu

[10] Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3 [2]

[11] Matrika oddaných Hradec Králové 1933 (na oddělení matrik Magistrátu) a Národní politika 9.7.1933, s.7 [3]

[12] KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta. Skladatelské dílo Otakara Ostrčila [online]. Olomouc 2011: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie. Dostupné online. , s.123 [4]

[kupkova-13] Marika Kupková: Okolnosti vstupu Jiřího Mařánka do poválečné kinematografie (Slovo a smysl, 2013) [5]

[14] Český Krumlov/Osobnosti. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2015-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.

[15] rob Jiřího Mařánka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.

[16] Vznik a vývoj poetizmu

[Adamovič-17] ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Mařánek, Jiří, s. 147.

[18] Anna Hostomská: Opera, NS Svoboda 1999

[19] KŘÍŽKOVÁ, Marie. Praha 2013: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Dostupné online. , s. 40-41

[20] Rudé právo, 12.1.1951, s.5, Šedesát let spisovatele Jiřího Mařánka

[21] Literární noviny 2/1956, s.2, Jiřímu Mařánkovi k narozeninám

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]