Jaderná elektrárna Astravec
| Jaderná elektrárna Astravec | |
|---|---|
 Chladicí věže elektrárny | |
| Stát |  Bělorusko |
| Umístění | Astravec, Hrodenská oblast |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 31. května 2012 |
| Zprovoznění | 10. června 2021 |
| Zhotovitel | Atomstrojexport |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2 × 1194 MW |
| Typ reaktorů | VVER 1200/491 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2388 MW |
| Souřadnice | 54°45′39,75″ s. š., 26°5′34,01″ v. d. |
| Webové stránky: https://www.belaes.by/en/ | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běloruská jaderná elektrárna (rusky Белорусская атомная электростанция, bělorusky Беларуская атамная электрастанцыя (АЭС) - Belaruskaja atamnaja elektrastancyja (AES)) je jaderná elektrárna umístěná v Bělorusku nedaleko města Astravec v hrodenské oblasti 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu. Elektrárna se stala první provozní jadernou elektrárnou v Bělorusku. Provozuje dva ruské tlakovodní reaktory VVER.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]První plány na výstavbu jaderné elektrárny existovaly již po roce 1980. Ty však byly zrušeny v roce 1986, po černobylské havárii. Vzhledem k tomu, že začaly stavební práce, elektrárna byla přestavěna na teplárnu Minsk TEC-5. Současný projekt byl podpořen rusko-běloruským energetickým sporem v roce 2007.[1] Umístění staveniště bylo stanoveno na počátku roku 2009.
Výstavba a uvedení do provozu
[editovat | editovat zdroj]Jaderná elektrárna se bude zpočátku skládat ze dvou reaktorů VVER o hrubém výkonu 1194 megawattů, přičemž tyto dva bloky jsou založeny na technologii VVER-1200/491 (AES-2006). Dodavatelem jaderné elektrárny je ruská společnost Atomstrojexport, která také dodala reaktory třetí generace VVER-1200. První blok začal být budován 8. listopadu 2013, výstavba bloku č. 2 započala 27. dubna 2014.
V prosinci 2019 zahájila první jednotka zkoušky za horka, přičemž reaktorovou jednotku zkontrolovala za horkých podmínek, ale v reaktoru byly umístěny atrapy palivových tyčí.[2] V únoru 2020 byla elektrárna zkontrolována MAAE.[3]
Testy byly dokončeny v dubnu 2020.[4] Plnění paliva pro první jednotku bylo zahájeno 7. srpna 2020.[5] Dne 11. října 2020 dosáhla jednotka 1 poprvé kritického stavu.[6] Reaktor začal dodávat elektřinu 3. listopadu 2020[7] a do sítě byl oficiálně připojen 7. listopadu 2020.[8]
Reaktor č. 2. byl připojen k síti 13. května 2023.[9]
V prosinci 2023 uvedl ministr energetiky Viktor Karankevič, že Bělorusko zvažuje výstavbu buď třetího bloku a nebo nové jaderné elektrárny. Pokud bude rozhodnuto postavit blok č. 3, výkon elektrárny bude 3600 MW hrubých.[10]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Astravec-1[11] | VVER-1200/491 | 1110 MW | 1194 MW | 8. 11. 2013 | 3. 11. 2020 | 10. 6. 2021[12] | |
| Astravec-2[13] | VVER-1200/491 | 1110 MW | 1194 MW | 27. 4. 2014 | 13. 5. 2023 | 13. 5. 2023[9] | |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lukashenka against NPP construction Belarus. www.nti.org. Nuclear Threat Initiative, 2 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2008.
- ↑ Prelaunch Operations In Progress As BelNPP First Unit Begins Hot Trials. BelarusFeed. 11 December 2019. Dostupné online [cit. 25 September 2020].
- ↑ IAEA Delivers INIR Mission Reports to Belarus and Egypt [online]. 24 September 2020 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hot tests completed at Ostrovets unit 1. World Nuclear News. 16 April 2020. Dostupné online [cit. 3 May 2020].
- ↑ Fuel loading starts at Belarusian reactor. World Nuclear News. 7 August 2020. Dostupné online [cit. 8 August 2020].
- ↑ Ostrovets plant begins physical start-up [online]. 12 October 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Belarus grid-connects its first nuclear unit. World Nuclear News. 3 November 2020. Dostupné online [cit. 4 November 2020].
- ↑ https://www.tagesschau.de/ausland/belarus-akw-101.html
- ↑ a b PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Belarus 'could be a world leader in nuclear energy share' : Nuclear Policies - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
- ↑ [1] Informace World Nuclear Association o JE v Bělorusku (anglicky)
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-07]. Dostupné online.
