Isokaze (1939)
Isokaze 22. listopadu 1940 na zkušební plavbě | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | Torpédoborec 1. třídy |
Třída | Kageró, I. série |
Číslo trupu | 28 |
Jméno podle | 磯風 ~ pobřežní vítr |
Objednána | námořním arsenálu Sasebo |
Zahájení stavby | 25. listopadu 1938 |
Spuštěna na vodu | 19. června 1939 |
Uvedena do služby | 30. listopadu 1940 |
Osud | 7. dubna 1945 poškozen letadly TF 58 a doražen torpédoborcem Jukikaze |
Poloha vraku | [1] |
Souřadnice | 30°46′0″ s. š., 129°32′0″ v. d. |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 2033 T standardní 2450 T při zkouškách[2] |
Délka | 111,0 m mezi svislicemi 116,2 m na vodorysce 118,5 m celkem[2] |
Šířka | 10,8 m[2] |
Ponor | 3,76 m[2] |
Pohon | 3 kotle Ro-gó Kanpon šiki 2 sestavy parních turbín Kanpon 2 lodní vrtule[2] 52 000 k na hřídeli (38 245,9 kW)[2][p 1] |
Palivo | 500 t topného oleje[3] |
Rychlost | 35 uzlů (64,8 km/h)[2] |
Dosah | 5 000 námořních mil (9 260 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[2][3] |
Posádka | 240[2][3] |
Výzbroj | Po dokončení: 6× 127 mm/50 typu 3. roku (3xII) 4× 25 mm/60 typu 96 (2xII) 8× 610mm torpédomety (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks) 18 hlubinných náloží typu 95 |
Isokaze (磯風) byl dvanáctý torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Kageró. Byl dokončen v listopadu 1940 jako desátý z devatenácti torpédoborců třídy Kageró. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval převážně eskortním a transportním povinnostem.
V prosinci 1941 doprovázel Nagumův svaz při útoku na Pearl Harbor. Nadále se pak věnoval doprovodu Nagumových letadlových lodí a zúčastnil se tak vylodění v Rabaulu, náletu na Darwin, operací proti Jávě, výpadu do Indického oceánu a bitvy u Midway. Od srpna do října 1942 se zapojil do bojů o Guadalcanal a během bitvy u Santa Cruz byl součástí Abeho předsunutého svazu. Po údržbě v Japonsku se v prosinci 1942 opět vrátil do jihozápadního Pacifiku. Dne 10. ledna 1943 se podílel na potopení ponorky USS Argonaut a v únoru se zapojil do evakuace Guadalcalanu. Poté se věnoval doprovodu konvojů a těžkých jednotek loďstva. V srpnu se zúčastnil bitvy u Horaniu a po ní se věnoval „krysím transportům“. V říjnu se zúčastnil bitvy u Vella Lavella. Při doprovodu konvoje najel 4. listopadu na minu, ale již v lednu 1944 se vrátil zpět do služby a věnoval se doprovodu těžkých jednotek loďstva a konvojů. V červnu se zúčastnil bitvy ve Filipínském moři a v říjnu se v rámci Kuritova svazu zúčastnil série bitev u Leyte. Poté se opět vrátil k doprovodu těžkých jednotek – naposledy v rámci operace Ten-gó doprovázel ve dnech 6. a 7. dubna 1945 bitevní loď Jamato na její sebevražedné cestě k Okinawě. Během následujících útoků amerických palubních letounů byl těžce poškozen a nakonec potopen torpédoborcem Jukikaze.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Isokaze patřil do I. série třídy Kageró a byl objednán na základě doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1937. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů typu 3. roku ve třech dvouhlavňových věžích typu C (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 4. Zásoba šestnácti torpéd typu 93 byla v pozdější fázi války pravděpodobně redukována na osm kusů, aby se kompenzoval nárůst hmotnosti vlivem instalace dalších 25mm děl typu 96.
Pravděpodobně během údržby v Kure od listopadu 1943 do počátku ledna 1944 byla odstraněna zadní 127mm dělová věž číslo 2 a nahrazena dvěma tříhlavňovými 25mm komplety.[1] Rovněž 25mm dvojčata na plošině vedle zadního komínu byla nahrazena za 25mm trojčata. Další pravděpodobně trojhlavňový komplet se nacházel na plošině před můstkem. Jako jeden z torpédoborců, které se dočkaly roku 1944, byl Isokaze pravděpodobně vybaven jedním metrovým přehledovým radarem 13 Gó pro sledování vzdušných cílů na zadním stožáru a jedním centimetrovým přehledovým radarem 22 Gó pro sledování vzdušných i hladinových cílů na předním stožáru.[4]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Dne 25. května 1945 byl Isokaze vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d NEVITT, Allyn D. IJN Isokaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i NISHIDA, Hiroshi. Kagero class 1st class destroyers [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ a b c WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 26. (polsky)
- ↑ 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha: Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3.
- WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia: A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky)
- 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.]: Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4). ISBN 978-4769808985. (japonsky)
- 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.]: Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17). ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Isokaze na Wikimedia Commons
- NEVITT, Allyn D. IJN Isokaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-12 [cit. 2011-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- NEVITT, Allyn D. KAGERO Class Notes [online]. combinedfleet.com [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky)