Husův sbor (Olomouc)
Husův sbor | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Olomouc |
Souřadnice | 49°35′52,44″ s. š., 17°14′49,56″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Církev československá husitská |
Současný majitel | Náboženská obec Církve československé husitské v Olomouci |
Architektonický popis | |
Architekt | Hubert Aust |
Stavební sloh | neoklasicismus |
Výstavba | 1925-1926 |
Další informace | |
Adresa | Olomouc, Česko |
Ulice | U Husova sboru |
Kód památky | 25602/8-2959 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husův sbor je kostel Církve československé husitské v Olomouci. Nachází se na severozápadním okraji historického jádra (katastrální území Nová Ulice). Jde o trojlodní baziliku postavenou v neoklasicistickém slohu s výrazným čelním prvkem vstupního schodiště, mohutného sloupoví a střešní kupole. Je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Náboženská obec Církve československé v Olomouci byla ustavena roce v 1923 a zahájila přípravy na výstavbu vlastního bohoslužebného chrámu. Byl zakoupen pozemek za severními hradbami na břehu Mlýnského potoka. [2]
Sbor projektoval v letech 1924–1925 architekt Hubert Aust a postavil jej mezi roky 1925–1926 František Petřík (základní kámen byl položen 6. července 1925 při výročí Husovy smrti). Se stavbou pomáhali lidé z širokého okolí finančními dary i vlastní prací. V roce 1938 bylo místo přednáškového sálu v suterénu Hubertem Austem vyprojektováno kolumbárium, které poté od září 1940 do dubna 1942 pod Husovým sborem postavil Jan Komrska z Olomouce-Lazců.[3] V roce 1955 bylo ještě rozšířeno.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hlavní prostora modlitebny se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou neckovitou střechou s lucernou a věžičkou. V zadní části kostela je věž zakončená kalichem, umístěná asymetricky k hmotě chrámu. Byla vyprojektována dodatečně na podnět Karla Farského. Pod kostelem se nachází kolumbárium, přestavěné z původního přednáškového sálu. [2]
Hlavní střední loď má výšku 15 m a délku 30 m, boční lodě měří na výšku 9,75 m. V kněžišti polokruhového půdorysu je na zdi s vysokým táflováním upevněn masivní dřevěný Krucifix. V popředí je oltářní menza, dřevěný stůl byl zhotoven v roce 1932 podle návrhu H. Austa.[4] Nalevo je umístěna křtitelnice z červeného mramoru. Strop chrámového prostoru je zaklenut valeně a rozčleněn na výrazné reliéfní čtvercové kazety. U vstupní části je na sloupech položena kruchta s varhanami.
Součástí budovy jsou kromě modlitebny další prostory určené k zajištění provozu sboru, umístěné v přístavcích severního a západního bloku budovy: kanceláře farního úřadu, zasedací místnost, klubovna, dílna, skladiště a sociální zařízení. Personál sboru má možnost užívat čtyři bytové jednotky.[2]
Kapacita sálu je cca 200 míst. Konají se zde příležitostně i koncerty a kulturní vystoupení.
Kolumbárium
[editovat | editovat zdroj]Kolumbárium je umístěno pod kostelem a je ve stejném architektonickém stylu jako kostel. Urny s popelem jsou ve stěnách z červeného mramoru a jsou za deskami ze slovenského travertinu. Socha Krista je zmenšeným odlitkem sochy vytvořené v roce 1908 Františkem Bílkem.[4]
Některé z osobností uložených v kolumbáriu:
- Hubert Aust – architekt kostela
- Jindřich Lenhart
- Karel Lenhart
- Barbora Zápotocká
- Josef Rostislav Stejskal
- Bohumír Cigánek
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Interiér Husova sboru
-
Oltář Husova sboru
-
Husův sbor je ve vegetačním období částečně zakryt stromy
-
Husův sbor při Noci kostelů v roce 2016
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Husův sbor - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Sbor | Husův sbor v Olomouci [online]. [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ KAŇÁK, Bohdan. Olomouc: Husův sbor. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. ISBN 978-80-86157-22-1. S. 25–27.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 379–380.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAŇÁK, Bohdan. Olomouc: Husův sbor. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2007. 40 s. ISBN 978-80-86157-22-1.
- POJSL, M.; LONDIN, V. Dvanáct století naší architektury. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. 208 s. ISBN 80-7182-163-2. S. 182–183.