Hrnečníkovité
Hrnečníkovité | |
---|---|
Kvetoucí Gustavia superba | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | hrnečníkovité (Lecythidaceae) A.Rich., 1825 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrnečníkovité (Lecythidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jsou to převážně stromy s jednoduchými střídavými listy a nápadnými květy, rozšířené v tropech téměř celého světa. Nejvýznamnějším druhem je juvie ztepilá, poskytující para ořechy. Lončatník guyanský, baringtonie a další druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi jsou nejčastěji stromy, méně často keře, výjimečně i byliny (některé druhy vřazené bývalé čeledi Scytopetalaceae). Kůra je vláknitá. Rostliny jsou ponejvíce bez chlupů, zřídka jsou přítomny jednoduché chlupy, hvězdovité pouze u rodu Couratari. Palisty chybějí nebo jsou drobné a opadavé. Listy jsou střídavé, jednoduché, u některých zástupců nahloučené na koncích větví nebo dvouřadě uspořádané, celokrajné nebo zubaté, se zpeřenou žilnatinou.
Květy jsou oboupohlavné, často velké a nápadné, pravidelné nebo vlivem uspořádání souboru tyčinek souměrné. Květy jsou v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů, někdy redukovaných na jediný úžlabní květ. Kalich je obvykle ze 4 až 6 lístků, volný nebo srostlý a pohárkovitý. Koruna je složena obvykle ze 4 až 6 (nebo až 18) volných plátků. Výjimečně koruna chybí. Tyčinek je obvykle mnoho (10 u rodu Couratari) a srůstají na bázi v prstenec či dutý sloupek, který je u mnohých rodů charakteristicky vyhnutý ven a opět zpět k semeníku a vytváří jakousi kápi, dávající květům osobitý vzhled. Semeník je spodní, řidčeji polospodní či svrchní, srostlý ze 2 až 10 plodolistů a se stejným počtem komůrek. V každé komůrce je 1 až mnoho vajíček. Nektária chybí nebo je nektar produkován staminodii. Plody jsou různých typů, často mohutné, nejčastěji tobolky otevírající se kruhovitým švem, případně nepukavé plody s dřevnatým obalem nebo dužnaté a bobulovité plody. Semena jsou velká, často křídlatá nebo s dužnatým míškem, uvnitř s velkým olejnatým embryem, bez nebo s endospermem.[1][2]
-
Květy lončatníku guyanského
-
Plodící baringtonie Barringtonia acutangula
-
Plodící lončatník guyanský
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje 25 rodů a přes 300 druhů. Jsou rozšířené v tropické Americe, v Africe, na Madagaskaru, v tropické Asii a v severní Austrálii.[3] Charakteristickým stanovištěm jsou nížinné deštné lesy na nezaplavovaných půdách, kde hrnečníkovité rostou jako podrostové dřeviny i jako obrovské, až 55 metrů vysoké stromy převyšující okolní korunní patro pralesa.[1] Největší rody jsou Eschweilera (120 druhů), Gustavia (50 druhů), Lecythis (50 druhů) a Barringtonia (40 druhů)[2]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Nejčastějšími opylovači hrnečníkovitých jsou včely, některé druhy hrnečníků (Lecythis) jsou opylovány netopýry. Okřídlená semena jsou rozšiřována větrem, bezkřídlá celou paletou různých zvířat zahrnující prasata pekari, opice, veverky, netopýry, ptáky.[1]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Charakteristické obsahové látky jsou zejména triterpenoidní saponiny a taniny.[2]
Rozlišovací znaky
[editovat | editovat zdroj]Pro zástupce z tropické Ameriky jsou ve sterilním stavu charakteristická zejména pevná vlákna v kůře nebo větévkách, listy často na okraji nenápadně zoubkované a charakteristický pach při rozemnutí. Postranní žilky na čepeli listů se často charakteristickým způsobem stáčejí nahoru a posléze se ztrácejí.[4]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Čeleď v původním smyslu měla pouze 10 rodů s areálem výskytu výhradně v tropické Americe. Na základě molekulárních studií byla rozšířena o rody z čeledí Asteranthaceae, Barringtoniaceae, Foetidiaceae, Napoleonaceae a Scytopetalaceae.
Dnes je rozlišováno 5 podčeledi:[3]
- Napoleonaeoideae – 2 rody, tropická západní Afrika
- Scytopetaloideae – 6 rodů, Afrika a sv. Brazílie
- Lecythidoideae – 10 rodů, tropická Amerika
- Barringtonioideae – 6 rodů, tropy Starého světa
- Foetidioideae – 1 rod, vých. Afrika a Madagaskar
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- baringtonie (Barringtonia)
- hrnečník (Lecythis)
- juvie (Bertholletia)
- lončatník (Couroupita)
- gustávie (Gustavia)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Největší ekonomický význam má brazilský druh juvie ztepilá (Bertholletia excelsa), poskytující para ořechy. Příbuzný druh, juvie Bertholletia nobilis poskytuje menší ořechy a nemá takový význam.[5] Jedlá semena srovnatelné kvality mají i některé hrnečníky, např. taktéž brazilský Lecythis pisonis. Jedlá je také dužnina (mezokarp) plodů některých druhů rodu Grias a Gustavia. Extrakt z kůry Cariniana domestica používají jihoameričtí indiáni pro přípravu jedu na hroty šípů a oštěpů, neboť má protisrážlivý účinek.[1]
Některé druhy hrnečníkovitých, zvláště rodu Cariniana, jsou těženy pro dřevo.[1]
Lončatník guyanský (Couroupita guianensis), tzv. dělový strom, je v tropech pěstován jako zajímavost a okrasná dřevina. Vyznačuje se velkými kulovitými plody vyrůstajícími přímo z kmene. Pro velké květy jsou pěstovány i další druhy hrnečníkovitých, např. z rodu baringtonie (Barringtonia).[2]
Seznam rodů
[editovat | editovat zdroj]Abdulmajidia, Allantoma, Asteranthos, Barringtonia, Bertholletia, Brazzeia, Careya, Cariniana, Chydenanthus, Corythophora, Couratari, Couroupita, Crateranthus, Eschweilera, Foetidia, Grias, Gustavia, Lecythis, Napoleonaea, Oubbanguia, Petersianthus, Pierrina, Planchonia, Rhaptopetalum, Scytopetalum[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ a b c d JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrnečníkovité na Wikimedia Commons
- Families of flowering plants: Lecythidaceae Archivováno 6. 4. 2007 na Wayback Machine.
- Families of flowering plants: Barringtoniaceae Archivováno 16. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Families of flowering plants: Foetidiaceae Archivováno 25. 2. 2006 na Wayback Machine.
- Families of flowering plants: Asteranthaceae Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
- Families of flowering plants: Napoleonaeaceae Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
- The Lecythidaceae Pages by Scott A. Mori and Ghillean T. Prance