Holger Pedersen

Holger Pedersen
Holger Pedersen
Narození	7. dubna 1867; Gelballe
Úmrtí	25. října 1953 (ve věku 86 let); Hellerup
Místo pohřbení	Bispebjerský hřbitov
Alma mater	Ribe Katedralskole (do 1885); Kodaňská univerzita
Povolání	jazykovědec, armenolog, vysokoškolský učitel a učitel
Zaměstnavatel	Kodaňská univerzita
Ocenění	čestný kříž Řádu Dannebrog (1927); čestný doktor Univerzity v Bordeaux (1932); velkokříž Řádu Dannebrog (1950); čestný doktor Uppsalské univerzity; honorary doctor of the University of Tartu; … více na Wikidatech
Funkce	rektor (Kodaňská univerzita; 1926–1927); prezident (Královská dánská akademie věd; 1934–1938)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Holger Pedersen (7. dubna 1867 Gelballe – 25. října 1953 Hellerup) byl dánský lingvista. Byl odborníkem především na keltské jazyky. Jeho Srovnávací gramatika keltských jazyků je dodnes považována za hlavní referenční práci v keltské historické lingvistice. Věnoval se ale i albánštině, chetitštině a také tocharským, baltským a slovanským jazykům, včetně češtiny.^[1] Jeho Pedersenův zákon popisuje pravidla akcentního posunu z praindoevropštiny v baltských a slovanských jazycích. Rozvíjel též laryngální teorii (teorii o zaniklých hláskách v praindoevropském jazyce). Přišel též s teorií příbuznosti indoevropských, kartvelských, uralských, altajských, afroasijských (semitsko-hamitských) a drávidských jazyků, které pak shrnoval pod pojem nostratické jazyky. Základem této makrorodiny má být hypotetická proto-nostratština, jež měla existovat v období 15 000 až 12 000 př. n. l. Teorie získala ohlas zejména v ruské jazykovědě, je však nadále spíše menšinová.

Pedersen studoval na univerzitě v Kodani u Karla Vernera, Vilhelma Thomsena a Hermanna Möllera. Následně studoval na univerzitě v Lipsku u Karla Brugmanna, Eduarda Sieverse a Augusta Leskiena. Na podzim roku 1893 se zapsal na univerzitě v Berlíně, kde studoval u Johannesa Schmidta. Následující rok studoval keltské jazyky a sanskrt na univerzitě v Greifswaldu. V roce 1895 strávil několik měsíců na Aranských ostrovech v Irsku, aby zde studoval starou formu gaelštiny, která se tam používá. V roce 1896 si udělal doktorát na Kodaňské univerzitě. Jeho dizertační práce se zabývala přídechem v irštině. V roce 1897 začal na Kodaňské univerzitě vyučovat keltské jazyky. V roce 1902 mu byla nabídnuta profesura na univerzitě v Basileji, kterou však odmítl, a přesvědčil univerzitu v Kodani, aby pro něj vytvořila mimořádnou profesuru. V roce 1908 odmítl nabídku profesury na univerzitě ve Štrasburku. Po odchodu Vilhelma Thomsena do důchodu v roce 1912 získal konečně řádný profesorský post v Kodani.

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Holger Pedersen (linguist) na anglické Wikipedii.

↑ Holger Pedersen | Danish linguist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)