Hirobumi Itó
| Hirobumi Itó 伊藤 博文 | |
|---|---|
 | |
| 1., 5., 7. a 10. předseda japonské vlády | |
| Ve funkci: 22. prosince 1885 – 30. dubna 1888 | |
| Panovník | císař Meidži |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Kijotaka Kuroda |
| Ve funkci: 8. srpna 1892 – 31. srpna 1896 | |
| Panovník | císař Meidži |
| Předchůdce | Masajoši Macukata |
| Nástupce | Masajoši Macukata |
| Ve funkci: 12. ledna 1898 – 30. června 1898 | |
| Panovník | císař Meidži |
| Předchůdce | Masajoši Macukata |
| Nástupce | Šigenobu Ókuma |
| Ve funkci: 19. října 1900 – 10. května 1901 | |
| Panovník | císař Meidži |
| Předchůdce | Aritomo Jamagata |
| Nástupce | Taró Kacura |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rikken Seijúkai poslední volební období |
| Rodné jméno | 林利助 |
| Narození | 16. října 1841 Cukari |
| Úmrtí | 26. října 1909 (ve věku 68 let) Harbinské nádraží |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Nišiói (35°35′52″ s. š., 139°43′14″ v. d.) |
| Choť | Umeko Itóová Sumiko Itóová |
| Rodiče | Itō Jūzō |
| Děti | Bunkiči Itó Ikuko Suemacuová Asako Nišiová |
| Příbuzní | Kuiči Irie (švagr) Jasuši Nomura (švagr) Ičiró Fudžisaki (prapravnouče) Takeaki Macumoto (prapravnouče) Hirokuni Itó (adoptované dítě) |
| Sídlo | Sórókaku |
| Alma mater | Univerzitní kolej v Londýně Šóka sondžuku |
| Profese | politik a diplomat |
| Náboženství | šintoismus Rinzai šú |
| Ocenění | řetěz velkostuhy Řádu chryzantémy (1895) velkokříž Řádu Karla III. (1896) velkostuha Leopoldova řádu (1897) velkokříž Řádu čestné legie (1898) velkokříž Řádu lázně (1902) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Itō Hirobumi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hirobumi Itó (japonsky 伊藤 博文, Itó Hirobumi; alternativní čtení: [Itó Hakubun], 16. říjen 1841 Cukari – 26. říjen 1909 Charbin) byl japonský politik, čtyřnásobný ministerský předseda Japonska. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších politiků v období Meidži.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze samurajské rodiny z provincie Čóšú. Odjel studovat do zahraničí, do Velké Británie a USA. Po návratu působil od roku 1873 jako ministr veřejných prací. Účastnil se prací na zavedení japonské decimální měnové soustavy, která dala vzniknout jenu jako nové japonské měně. Má také hlavní zásluhu na vytvoření japonské ústavy (tzv. Ústava Meidži), přijaté roku 1889. Roku 1885 se stal prvním moderním japonským premiérem, tuto funkci zastával celkem čtyřikrát, a to v letech 1885–1888, 1892–1896, 1898 a 1900–1901. Prosazoval tezi, že je nutné poevropštit Japonsko a současně nepodcenit význam národních tradic.[1] Od roku 1905 působil jako guvernér Koreje. Dne 26. října 1909 byl zavražděn v mandžuském Charbinu, když ho zavraždil korejský anarchista An Jung-geun, protijaponský aktivista.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BROŽ, Ivan. Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905. 1. vyd. Praha: Epocha, 2008. 256 s. (Polozapomenuté války; sv. 12). ISBN 978-80-87027-46-2. S. 125, 126.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hirobumi Itó na Wikimedia Commons
