Helena Znojemská

Helena Znojemská
	kněžna polská
Doba vlády	1177–1194
Tituly	manželka knížete celého Polska, kněžna krakovská, sandoměřská a mazovská
Narození	1141
Předchůdce	Eudoxia Kyjevská
	Lucie z Rujány
Manžel	Kazimír II. Spravedlivý
Potomci	Lešek I. Bílý; Konrád I. Mazovský; Adléta
Rod	Přemyslovci
Dynastie	Piastovci
Otec	Konrád II. Znojemský
Matka	Marie Srbská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Znojemská (1141^? – 19. červen mezi lety 1202/1206^[1]) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161–1194, mazovská kněžna v letech 1186–1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194–1199/1200.

Život

Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem ve Vislici

Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota^[2]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165. V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

Kazimír zemřel 5. května 1194, snad v důsledku srdečního selhání^[3]. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena s Měškem III. dohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.

Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1211, což ovšem zpochybnil už O. Balzer^[4].

Potomci

Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:

neznámá dcera, manžel Vsevolod IV. Kyjevský
Kazimír († 1168)
Boleslav (narozen po r. 1168, zm. 1182/1183)
Odon
Adléta († 1211)
Lešek I. Bílý
Konrád I. Mazovský

Vývod z předků

Předchůdce:
Eudoxia Kyjevská

Polská kněžna
1177–1194

Nástupce:
Lucie z Rujány

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.

↑ K. Jasiński. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 266–268. Také: J. Grabowski. Dynastia Piastów mazowieckich. Kraków. 2012. S. 431.
↑ K. Jasiński. S. 266
↑ R. Róg. Polscy królobójcy. Warszawa, 1994. S. 27.
↑ O. Balzer. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 327.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Znojemská na Wikimedia Commons

[1] K. Jasiński. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 266–268. Také: J. Grabowski. Dynastia Piastów mazowieckich. Kraków. 2012. S. 431.

[2] K. Jasiński. S. 266

[3] R. Róg. Polscy królobójcy. Warszawa, 1994. S. 27.

[4] O. Balzer. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 327.

[1]

[2]

[3]

[4]