Hefaistión
| Hefaistión | |
|---|---|
 | |
| Narození | 356 př. n. l. Pella |
| Úmrtí | 324 př. n. l. (ve věku 31–32 let) Babylón |
| Choť | Drypetis |
| Partner(ka) | Alexandr Veliký |
| Rodiče | Amyntor |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál |
| Složka | Ancient Macedonian army |
| Bitvy | Siege of Pelium |
| Vyznamenání | hrdinské uctění |
 multimediální obsah na Commons | |
Hefaistión (Ἡφαιστίων; asi 356 př. n. l. – 324 př. n. l.), syn Amyntora, byl starověký makedonský šlechtic a generál v armádě Alexandra Velikého. Byl „zdaleka nejmilejší ze všech králových přátel; byl vychován s Alexandrem a sdílel všechna jeho tajemství.“[1] Tento vztah trval po celý jejich život, a byl srovnáván druhými lidmi i jimi samými se vztahem Achilla a Patrokla.
Hefaistión udělal skvělou vojenskou kariéru. Byl členem Alexandrovy osobní stráže, pak velel jízdní gardě a byl během Alexandrovy desetileté kampaně v Asii pověřen mnoha dalšími úkoly včetně diplomatických misí, přemostění velkých řek, obléhání a zakládání nových osad. Kromě toho, že byl vojákem, inženýrem a diplomatem, si dopisoval s filosofy Aristotelem a Xenokratem a aktivně podporoval Alexandra v jeho pokusech o integraci Řeků a Peršanů. Alexandr ho formálně učinil druhým nejmocnějším mužem říše, když ho jmenoval chiliarchou. Navíc ho přijal do královské rodiny, když mu dal za ženu Drypetis, sestru své vlastní druhé manželky Stateiry; obě ženy byly dcerami perského vládce Dareia III. Když Hefaistión náhle zemřel v Ekbataně[2] ve věku třicet dva let, byl Alexandr nesmírně zarmoucen. Požádal orákulum v Síwě, aby udělilo Hefaistiónovi status božstva, a tak Hefaistióna uctívali jako Božského hrdinu. Hefaistión byl zpopelněn a jeho popel přenesen do Babylóna. [3] V době své vlastní smrti, o pouhých osm měsíců později, Alexandr stále plánoval monumenty na uctění Hefaistiónovy památky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hephaestion na anglické Wikipedii.
- ↑ Curtius 3.12.16
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-317-86644-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hefaistión na Wikimedia Commons
