[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Hans Belting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Hans Belting, Ph.D.
prof. Hans Belting, Ph.D. (19. dubna 2016)
prof. Hans Belting, Ph.D. (19. dubna 2016)
Narození7. července 1935
Andernach
Úmrtí9. ledna 2023 (ve věku 87 let)
Berlín
Povoláníhistorik umění
Alma materUniverzita Heidelberg, Mnichovská univerzita
TémataImage Science, dějiny umění, kulturologie, masová komunikace a komunikační věda
OceněníBalzan Prize
Manžel(ka)Christa Belting-Ihm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Belting (7. července 1935 Andernach – 10. ledna 2023 Berlín) byl německý historik a teoretik středověkého, renesančního a také moderního umění, který se zabýval i teorií obrazu.

Život a působení

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Andernachu v Německu, studoval na univerzitách v Mohuči a Římě a doktorský titul z dějin umění získal na Univerzitě Johannese Gutenberga. Následně dostal stipendijní pobyt ve výzkumném institutu Dumbarton Oaks (Harvardova univerzita), Washington, D.C.

Hans Belting vyučoval jako profesor na Hamburské univerzitě v roce 1966.[1] V roce 1969 byl jmenován předsedou ústavu dějin umění na Univerzitě Heidelberg[2][3] a mezi lety 1980 a 1992 působil jako profesor na Mnichovské univerzitě.[2] V roce 1988 navštěvoval také Columbia University.[2] Roku 1992 se stal spoluzakladatelem Akademie umění a designu na Staatliche Hochschule für Gestaltung Karlsruhe, kde následně vznikl Institut dějin umění a teorie médií.[4][3] V roce 2003 zastával funkci předsedy v College de France v Paříži, kde přednášel o historii dívání se.[3] Belting dále vyučoval jako externista na Severozápadní univerzitě a na École des Hautes Études v Paříži.[3]

Mezi lety 2004 a 2007 vedl Belting Internationalen Forschungszentrums Kulturwissenschaften (Mezinárodní výzkumné centrum pro kulturní studia) ve Vídni.[5][3]

Byl členem několika mezinárodních institucí včetně Heidelberg Academy of Sciences and Humanities, Wissenschaftskolleg v Berlíně, American Philosophical Society, Medieval Academy of America, Academia Europea, Ateneo v Benátkách.[6][3] Byl také čestným členem Zentrum für Literatur- und Kulturforschung Berlin (od roku 2006), dále členem Order pour le Mérite of Arts and Sciences[7] a také členem správní rady Museum Moderner Kunst (MUMOK) ve Vídni. V roce 1992 byl Belting uznán jako externí čestný člen Americké akademie umění a věd.[8] V roce 2003 získal čestný titul Litterarum doctor od Londýnské univerzity.[9][3] Roku 2015 získal prestižní Balzanovu cenu[10] za mimořádný přínos ve studiu vizuálních a funkčních aspektů obrazu v západním světě, za originální přístup k interpretaci děl na křižovatkách kultur a období, a nakonec za přínos v oblasti studia uměleckých jazyků a jejich dopadu na současnou uměleckou tvorbu.[11][12]

Česká republika

[editovat | editovat zdroj]
Hans Belting slavnostně stříhající pásku při otevírání knihovny
Hans Belting přebírající si čestný doktorát Masarykovy univerzity

V roce 2014 byl Hans Belting pozván Seminářem dějin umění MU do Brna, kde vystoupil s přednáškou Trace and Face: Open questions about the beginning of Christ’s images.[13] Při další návštěvě v roce 2015 mu byla předána pamětní medaile Filozofické fakulty MU.[14] Brněnští studenti dějin umění jej oslnili natolik,[15] že další rok věnoval část své sbírky knih Semináři dějin umění MU, čímž vznikla v budově Filozofické fakulty Masarykovy univerzity knihovna zaměřená na středověk a byzanc. Nová knihovna nese jméno Hanse Beltinga a byla 19. dubna 2016 za jeho přítomnosti slavnostně otevřena.[16][17][10] V listopadu 2017 se Belting zúčastnil brněnské konference Walking and the Iconic Presence.[18] Dne 24. října 2019 byl Beltingovi slavnostně předán čestný doktorát Masarykovy univerzity.[19]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Svoji první knihu publikoval Belting v roce 1962 (Die Basilica dei Ss. Martiri in Cimitile) a od té doby vyšlo jeho dalších více než 30 titulů. Jeho publikace věnující se umění od raného středověku do současnosti, antropologii a teorii obrazu, jsou uznávány mimo vědecké kruhy také laickou veřejností, proto se dočkaly i překladů do dalších jazyků.[12]

Výběr publikací

[editovat | editovat zdroj]
  • Faces: Eine Geschichte des Gesichts, München: C. H. Beck, München, 2013
  • Florence and Baghdad: Renaissance Art and Arab Science, 2011 (originál 2008)
  • An Anthropology of Images: Picture, Medium, Body, 2011 (originál 2001)
  • Looking through Duchamp's Door, 2010
  • Hieronymus Bosch: Garden of Earthly Delights, 2005
  • Art History after Modernism by Hans Belting, Mitch Cohen and Kenneth J. Northcott, 2003
  • The Invisible Masterpiece, 2001
  • Thomas Struth: Museum Photographs, Hans Belting and Thomas Struth, 2001
  • The Germans and Their Art: A Troublesome Relationship, 1998
  • Likeness and Presence: A History of the Image before the Era of Art, 1997 (originál 1990)
  • Max Beckmann: Tradition as a Problem in Modern Art, 1989
  • Konec dějin umění, 2000 (originál 1983)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FOLLETI, Ivan. Hans Belting: doctor honoris causa v oboru dějin umění. Překlad Gabriela Fialová. Brno: Odbor pro akademické záležitosti rektorátu Masarykovy univerzity, 2019. 27 s. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Belting na anglické Wikipedii.

  1. ↑ IconClash - Hans Belting page. hosting.zkm.de [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-22. 
  2. ↑ a b c BELTING, Hans. The Image and Its Public in the Middle Ages:Form and Function of Early Painting of the Passion. New York: New Rochelle, 1990. 298 s. Dostupné online. ISBN 0-89241-403-0. Kapitola Author. 
  3. ↑ a b c d e f g In: BELTING, Hans; BUDDENSIEG, Andrea. The Global Art World. Ostfildern, Germany: Hatje Cantz Verlag, 2009. ISBN 978-3-7757-2407-4. Kapitola Contributors. (anglicky)
  4. ↑ Chicago School of Media
  5. ↑ http://idw-online.de/pages/de/news238948
  6. ↑ HANS BELTING [online]. kunstwissenschaft.hfg-karlsruhe.de [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.akademie3000.de [online]. [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-18. 
  8. ↑ Book of Members, 1780-2010: Chapter B [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2011-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hans Belting [online]. The Chicago School of Media Theory [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b FOJTŮ, Martina. Filozofická fakulta dostala tisíce knih od historika umění [online]. online.muni.cz [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hans Belting [online]. www.balzan.org [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b MOLNÁROVÁ, Ivana. Knihovna Hanse Beltinga. In: FOLETTI, Ivan. CENTRUM JE V BRNĚ, JE BRNO V CENTRU? / Zpráva o aktivitách Centra raně středověkých studií při Semináři dějin umění FF MU (2012–2016). Brno: Centrum raně středověkých studií Semináře dějin umění FF MU, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-7485-085-1. S. 63.
  13. ↑ Přednáška významného kunsthistorika Hanse Beltinga [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  14. ↑ Hans Belting přijal pozvání kolegů ze Semináře dějin umění FF MU. V Brně přednesl přednášku a převzal pamětní medaili FF MU. [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  15. ↑ NOVOTNÝ, Roman. Belting: Umění je živoucí praxe, která se mění s dějinami [online]. online.muni.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ ŽIVNÝ, Filip. Německého historika oslnili brněnští studenti, dá jim celoživotní sbírku [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ Slavnostní otevření Knihovny Hanse Beltinga [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2016-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  18. ↑ Konference: Walking and the Iconic Presence. www.earlymedievalstudies.com [online]. Centrum raně středověkých studií [cit. 2018-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-18. 
  19. ↑ FOJTŮ, Martina. Přední osobnost dějin umění Hans Belting převzal čestný doktorát MUNI. em.muni.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hans_Belting&oldid=24123532“