[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Hamburg Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hamburg Masters)
Možná hledáte: hamburský turnaj žen German Open z let 1896–1978.
Hamburg Open
ECE Ladies Hamburg Open (ženy)
Centrální dvorec Am Rothenbaum

Založeno1892
OdehránoHamburg Open 2024
MístoHamburk, NěmeckoNěmecko Německo
DějištěAm Rothenbaum
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Obdobíčervenec a srpen
ŘeditelkaSandra Reichlová
ATP Tour
1990–1999ATP Super 9
2000–2008ATP Masters Series
2009–ATP Tour 500

Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra (4 kval.)
Dotace2 047 730 EUR
WTA 125
1988–1989Tier IV (WTA Tour)
1990–2002Tier II (WTA Tour)
2021–2023WTA 250 (WTA Tour)
2024–WTA 125

Soutěže32 dvouhra (8 kval.) / 8 čtyřhra
Dotace100 000 EUR
hamburgopenatp500.com/en/home/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamburg Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v německém Hamburku. Mužská událost vznikla v roce 1892 pod názvem International German Open (Mezinárodní mistrovství Německa) jako nejstarší německý turnaj.[1] Po grandslamech ve Wimbledonu a na Roland Garros představuje také nejstarší evropský turnaj,[2] založený pět let před rozehráním Monte-Carlo Masters.[3] Úvodní ročník proběhl na dvorcích hamburského železničního klubu „Eisenbahnverein auf der Uhlenhorst“. V roce 1924 se stálým dějištěm stal areál Am Rothenbaum.[1][4] V letech 1971–1989 byl součástí okruhu Grand Prix. Se vznikem ATP Tour roku 1990 vytvořil hamburský turnaj jeden z dílů série Masters. Po rekonstrukci kategorií v sezóně 2009 byl i přes soudní spor degradován do úrovně ATP Tour 500.

Ženský turnaj byl v Hamburku hrán s mužskou částí pod názvem German International Championships mezi lety 1896–1978. Jako samostatná událost na okruh WTA Tour vstoupil roku 1982 v Hittfeldu. Od sezóny 1987 se trvale usídlil v hamburském Am Rothenbaumu, než došlo v sezóně 2002 k jeho zrušení. Znám byl především pod názvy Citizen Cup (1987–1995) a Betty Barclay Cup (1999–2002). Negativní publicitu získal ročník 1993, kdy zmatený fanoušek nožem napadl světovou jedničku Moniku Selešovou, která poté nehrála více než dvě sezóny. Obnovení ženské události se uskutečnilo roku 2021 v kategorii WTA 250 po získání licence od jūrmalského Baltic Open.[5][6] Hamburský turnaj se tak stal smíšenou událostí mužů a žen. V roce 2024 byla ženská polovina degradována do úrovně okruhu WTA 125 a pojmenována ECE Ladies Hamburg Open, když se titulárním partnerem stala společnost ECE Group.[7]

V roce 2019 se pořadatelství ujala rakouská rodinná společnost Reichel Business Group GmbH a turnaj získal pojmenování Hamburg European Open. Sandra Reichlová na pozici ředitelky nahradila Michaela Sticha, který stál v čele mezi lety 2009–2018. Reichlova rodina již měla zkušenost s organizováním turnajů Linz Open, Bad Gastein Ladies (2007–2015), Barcelona Ladies Open (2012) a Nürnberger Versicherungscupu (2013–2019).[5]

Mužský turnaj

[editovat | editovat zdroj]
Druhé kolo Hamburg Masters 2008 mezi Tomášem BerdychemMaratem Safinem

Mužský hamburský turnaj vznikl v roce 1892 pod názvem International German Open jako nejstarší evropská událost mimo londýnský a pařížský grandslam. Jednalo se o Mezinárodní mistrovství Německa.[2] Úvodní ročník proběhl v hamburské čtvrti Uhlenhorst na pozemcích železničního klubu „Eisenbahnverein auf der Uhlenhorst“. Hrálo se na dvě vítězné sady. Od druhého ročníku 1893 pak probíhal na tři vítězné sady, než v sezóně 2007 opět negrandslamové turnaje přešly na třísetový formát. Mezi lety 1892–1896 se jej účastnili výlučně němečtí a rakouští tenisté. Na území pozdější čtvrti Rotherbaum se premiérově hrálo v roce 1894, kdy se hostitelem stal Der Club an der Alster. V období 1898–1901 se turnaj konal jako German Championships v Bad Homburgu. Mužská čtyřhra měla premiéru v sezóně 1902.[8] Počáteční éra do roku 1910 byla až na výjimky charakterizována systémem vyzývacího finále, kdy obhájce trofeje hrál jediný zápas proti vyzývateli vzešlému ze soutěže. V roce 1924 se stálým dějištěm stal areál Am Rothenbaum, kde byly antukové dvorce tvrdší a rychlejší než na jiných turnajích.[2] Spolu s Wimbledonem, Roland Garros a Rome Masters historicky představoval jednu ze čtyř nejvýznamnějších událostí v Evropě.[2] Hlavní postavou amatérské éry byl Němec Gottfried von Cramm, jenž v letech 1932–1949 získal šest singlových trofejí. K nim přidal pět deblových titulů, poslední ve 46 letech roku 1955.[2]

Po nástupu otevřené éry se turnaj v roce 1971 zařadil do nově založeného okruhu Grand Prix, kde v letech 1978–1989 patřil do nejvyšší kategorie Super Series. Se vznikem ATP Tour v sezóně 1990 vytvořil hamburský turnaj jeden z dílů nástupnické série Masters. Asociace tenisových profesionálů (ATP) v roce 2007 oznámila rekonstrukci kategorií s účinností od sezóny 2009. Jedním z důsledků byl i záměr snížit počet mastersů z devíti na osm. Hamburk tak vypadl z mistrovské kategorie. Ke snížení však nakonec nedošlo, když jeho místo v jarním termínu zaujal Madrid Open, do té doby hraný v hale. Organizátoři protestovali poklesem atraktivity pro hráče vzhledem k menšímu bodovému hodnocení v kategorii ATP Tour 500. Spoluvlastníci turnaje, Německý tenisový svaz s Katarskou tenisovou federací, tak zažalovali organizaci ATP u delawarského soudu. Americká porota však v roce 2008 rozhodla, že k porušení antimonopolních zákonů nedošlo.[9] Po soudem nařízené mediaci se oba svazy proti verdiktu z roku 2008 odvolaly, ale filadelfský odvolací soud třetího okruhu v červnu 2010 potvrdil oprávněnost reorganizace kategorií ATP a neshledal zneužití monopolního postavení řídící organizace (spor byl veden jako Deutscher Tennis Bund et al. versus ATP Tour Inc. et al., No. 08-4123).[10]

Nejvyšší počet čtyř singlových trofejí si v otevřené éře odvezl Švýcar Roger Federer.[4]

Ženský turnaj

[editovat | editovat zdroj]
Exteriér centrálního dvorce

V období 1896–1978 hrály ženy v Hamburku německé mezinárodní mistrovství German International Championships společně s muži. Jednalo se o jeden z nejstarších ženských turnajů, který vznikl rok před začátkem ženského Roland-Garros.

Samostatný turnaj žen pak byl založen v roce 1982, kdy se na okruhu WTA Tour zařadil do kategorie Series 1. Úvodní dva ročníky proběhly v Hittfeldu. Od roku 1987 se jeho dějištěm stal hamburský areál Am Rothenbaum. V období 1988–1989 se řadil do kategorie Tier IV, v sezónách 1990–2002 pak do kategorie Tier II. V roce 2021 byl obnoven po získání licence od jūrmalského Baltic Open v rámci kategorie WTA 250. V sezóně 2024 se stal součástí okruhu WTA 125.[7]

Nejvyšší počet šesti singlových titulů vybojovala německá tenistka Steffi Grafová, když je získala v letech 1987–1992 v řadě. V dalších dvou ročnících 1993 a 1994 odešla z finále jako poražená, když nestačila na Španělku Arantxu Sánchezovou Vicariovou.

Napadení Selešové

[editovat | editovat zdroj]

Hamburg Open získal negativní publicitu v sezóně 1993, kdy byla ve čtvrtfinále s Magdalenou Malejevovou napadena světová jednička Monika Selešová divákem z tribuny. Incident se odehrál 30. dubna během přestávky na výměnu stran ve druhém setu, kdy Selešová vedla 6–4 a 4–3 na gamy. Útočníkem byl 38letý Němec Günter Parche, fanoušek posedlý Grafovou, který vběhl na dvorec a zezadu vrazil nůž mezi lopatky tenistky. Způsobil jí tak bodné zranění hluboké 1,5 centimetru. Selešová byla převezena do nemocnice a rekonvalescence trvala několik dalších týdnů. Událost však znamenala zlom v její tenisové kariéře, když nehrála více než dva roky. V Německu již nikdy nestartovala.

Zpočátku existovala také verze, že útok souvisí s jejími srbskými kořeny a probíhající válkou v Jugoslávii. Německé vyšetřovací orgány však od této verze brzy upustily a označily útočníka za zmateného a pravděpodobně psychicky narušeného jedince.[11]

Günteru Parchesovi nařídil soud dvouletou psychiatrickou léčbu, čímž se vyhnul výkonu trestu ve vězení.[11] Řídící tenisové organizace na incident reagovaly výrazným zvýšením bezpečnosti tenistů.[11] Monika Selešová se do profesionálního tenisu vrátila v srpnu 1995 na Canada Masters, kde ve finále porazila Amandu Coetzerovou poměrem 6–0 a 6–1.

Centrální stadion se zatahovací střechou během International German Open 2012
Centrální stadion se zatahovací střechou během International German Open 2012

Vývoj názvu turnaje

[editovat | editovat zdroj]
  • 1892–2000: German International Championships
  • 2001: Tennis Masters Series Hamburg
  • 2002–2004: Tennis Masters Hamburg
  • 2005–2008: Tennis Masters Hamburg presented by EON Hanse
  • 2009: International German Open Hamburg
  • 2010: German Open Tennis Championships
  • 2011–2013: bet-at-home Open – German Tennis Championships
  • 2014–2015: bet-at-home Open
  • 2016–2018: German Tennis Championships
  • 2019–2023: Hamburg European Open
  • od 2024: Hamburg Open
  • 1982: Casino Cup
  • 1983: Fila Europa Cup
  • 1987–1995: Citizen Cup
  • 1996–1997: Rexona Cup
  • 1998: Intersport Damen Grand Prix
  • 1999–2002: Betty Barclay Cup
  • 2021–2023: Hamburg European Open
  • od 2024: ECE Ladies Hamburg Open

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
1892 Německá říše Walter Bonne Německá říše R.A. Leers 7–5, 6–3
1893 Německá říše Christian Winzer Německá říše Walter Bonne 6–4, 6–0, 3–6, 6–3
1894 Německá říše Victor Voss Německá říše Christian Winzer 11–9, 6–1, 6–4
1895 Německá říše Victor Voss (2) Německá říše Christian Winzer 6–2, 6–1, 6–2
1896 Německá říše Victor Voss (3) Německá říše Georg Wantzelius 6–1, 6–0, 6–1
1897 Spojené království George Hillyard Spojené království George C. Ball Greene 6–1, 6–2, 6–3
1898 Spojené království Harold Mahony Spojené království Joshua Pim 6–4, 6–3, 6–4
1899 USA Clarence Hobart Spojené království Harold Mahony 8–6, 8–10, 6–0, 6–8, 8–6
1900 Spojené království George Hillyard (2) Spojené království Lawrence Doherty bez boje
1901 Francie Max Decugis Spojené království Frederick W. Payn 6–4, 6–4, 4–6, 6–2
1902 Francie Max Decugis (2) Spojené království John Flavelle 4–6, 2–6, 7–5, 7–5, 6–0
1903 Spojené království Major Ritchie Francie Max Decugis bez boje
1904 Spojené království Major Ritchie (2) Rakousko-Uhersko Kurt von Wessely 6–4, 6–0, 10–8
1905 Spojené království Major Ritchie (3) Nový Zéland Tony Wilding 8–6, 7–5, 8–6
1906 Spojené království Major Ritchie (4) Německá říše Friedrich Wilhelm Rahe 6–2, 6–2, 6–0
1907 Německá říše Otto Froitzheim Spojené království Major Ritchie 7–5, 6–3, 6–4
1908 Spojené království Major Ritchie (5) Spojené království George K. Logie 6–1, 6–1, 6–3
1909 Německá říše Otto Froitzheim (2) Německá říše Friedrich Wilhelm Rahe 6–0, 6–2, 6–3
1910 Německá říše Otto Froitzheim (3) Německá říše Kurt Bergmann bez boje
1911 Německá říše Otto Froitzheim (4) Rakousko-Uhersko Felix Pipes 6–3, 6–2, 6–1
1912 Německá říše Otto von Müller Německá říše Heinrich Schomburgk 2–6, 6–1, 6–4, 6–2
1913 Německá říše Heinrich Schomburgk Německá říše Otto von Müller 6–2, 6–4, 7–5
1914 turnaj se nekonal
1919
1920 Německá říše Oscar Kreuzer Německá říše Luis Maria Heyden 6–0, 6–0, 6–2
1921 Německá říše Otto Froitzheim (5) Německá říše Robert Kleinschroth 6–4, 8–6skreč
1922 Německá říše Otto Froitzheim (6) Německá říše Friedrich Wilhelm Rahe 2–6, 6–0, 8–6, 6–1
1923 Německá říše Heinz Landmann Německá říše Luis Maria Heyden 6–2, 6–3, 7–5
1924 Maďarské království Béla von Kehrling Německá říše Luis Maria Heyden 8–6, 6–1, 9–7
1925 Německá říše Otto Froitzheim (7) Maďarské království Béla von Kehrling 6–4, 6–1, 4–6, 6–1
1926 Německá říše Hans Moldenhauer Německá říše Walter Dessart 6–2, 6–2, 6–1
1927 Německá říše Hans Moldenhauer (2) Německá říše Willy Hannemann 6–2, 4–6, 6–4, 6–4
1928 Německá říše Daniel Prenn Německá říše Hans Moldenhauer 6–1, 6–4, 6–3
1929 Francie Christian Boussus Německá říše Otto Froitzheim 6–1, 4–6, 6–1, 6–8, 6–1
1930 Francie Christian Boussus (2) Japonsko Joširo Ohta 1–6, 8–6, 2–6, 6–4, 6–4
1931 Československo Roderich Menzel Německá říše Gustav Jaenecke 6–2, 6–2, 6–1
1932 Německá říše Gottfried von Cramm Československo Roderich Menzel 3–6, 6–2, 6–2, 6–3
1933 Nazi Germany Gottfried von Cramm (2) Československo Roderich Menzel 7–5, 2–6, 4–6, 6–3, 6–4
1934 Nazi Germany Gottfried von Cramm (3) Spojené státy americké Clayton Lee Burwell 6–2, 6–1, 6–4
1935 Nazi Germany Gottfried von Cramm (4) Maďarské království Ottó Szigeti 6–3, 6–3, 6–3
1936 turnaj se nekonal
1937 Nazi Germany Henner Henkel Austrálie Vivian McGrath 1–6, 6–3, 8–6, 3–6, 6–1
1938 Maďarské království Ottó Szigeti Francie Bernard Destremau 8–6, 6–8, 6–3, 6–3
1939 Nazi Germany Henner Henkel (2) Československo Roderich Menzel 4–6, 6–4, 6–0, 6–1
1940 turnaj se nekonal
1947
1948 Západní Německo Gottfried von Cramm (5) Západní Německo Helmut Gulcz 6–4, 6–1, 4–6, 6–3
1949 Západní Německo Gottfried von Cramm (6) Západní Německo Ernst Buchholz 7–5, 6–1, 6–0
1950 Egyptské království Jaroslav Drobný Západní Německo Gottfried von Cramm 6–3, 6–4, 6–4
1951 Švédsko Lennart Bergelin Švédsko Sven Davidson 4–6, 6–3, 4–6, 6–4, 7–5
1952 Jižní Afrika Eric Sturgess Egypt Jaroslav Drobný 6–3, 6–2, 6–3
1953 Spojené státy americké Budge Patty Itálie Fausto Gardini 6–3, 6–2, 6–3
1954 Spojené státy americké Budge Patty (2) Švédsko Sven Davidson 6–1, 6–1, 7–5
1955 Spojené státy americké Arthur Larsen Polsko Władysław Skonecki 3–6, 6–3, 7–5, 6–8, 6–3
1956 Austrálie Lew Hoad Itálie Orlando Sirola 6–2, 5–7, 6–4, 8–6
1957 Austrálie Mervyn Rose Francie Pierre Darmon 6–3, 6–0, 6–1
1958 Švédsko Sven Davidson Belgie Jacques Brichant 5–7, 6–4, 0–6, 9–7, 6–3
1959 Spojené království Billy Knight Jižní Afrika Ian Vermaak 4–6, 6–4, 4–6, 6–3, 8–6
1960 Itálie Nicola Pietrangeli Švédsko Jan-Erik Lundqvist 6–3, 2–6, 6–4, 6–2
1961 Austrálie Rod Laver Chile Luis Ayala 6–2, 6–8, 5–7, 6–1, 6–2
1962 Austrálie Rod Laver (2) Španělský stát Manuel Santana 8–6, 7–5, 6–4
1963 Austrálie Martin Mulligan Jižní Afrika Bob Hewitt 6–0, 0–6, 8–6, 6–2
1964 Západní Německo Wilhelm Bungert Západní Německo Christian Kuhnke 0–6, 6–4, 7–5, 6–2
1965 Jižní Afrika Cliff Drysdale Jugoslávie Boro Jovanović 6–2, 6–4, 3–6, 6–3
1966 Austrálie Fred Stolle Maďarsko István Gulyás 2–6, 7–5, 6–1, 6–2
1967 Austrálie Roy Emerson Španělský stát Manuel Santana 6–3, 6–3, 6–1
1968 Austrálie John Newcombe Jižní Afrika Cliff Drysdale 6–3, 6–2, 6–4
1969 Austrálie Tony Roche Nizozemsko Tom Okker 6–1, 5–7, 7–5, 8–6
1970 Nizozemsko Tom Okker Rumunská socialistická republika Ilie Năstase 4–6, 6–3, 6–3, 6–4
1971 Španělský stát Andrés Gimeno Maďarsko Péter Szőke 6–3, 6–2, 6–2
1972 Španělský stát Manuel Orantes Itálie Adriano Panatta 6–3, 9–8, 6–0
1973 USA Eddie Dibbs Západní Německo Karl Meiler 6–1, 3–6, 7–6, 6–3
1974 USA Eddie Dibbs (2) Západní Německo Hans-Joachim Plötz 6–2, 6–2, 6–3
1975 Španělský stát Manuel Orantes (2) Československo Jan Kodeš 3–6, 6–2, 6–2, 4–6, 6–1
1976 USA Eddie Dibbs (3) Španělský stát Manuel Orantes 6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–1
1977 Itálie Paolo Bertolucci Španělsko Manuel Orantes 6–3, 4–6, 6–2, 6–3
1978 Argentina Guillermo Vilas Polsko Wojciech Fibak 6–2, 6–4, 6–2
1979 Španělsko José Higueras USA Harold Solomon 3–6, 6–1, 6–4, 6–1
1980 USA Harold Solomon Argentina Guillermo Vilas 6–7, 6–2, 6–4, 2–6, 6–3
1981 Austrálie Peter McNamara USA Jimmy Connors 7–6, 6–1, 4–6, 6–4
1982 Španělsko José Higueras (2) Austrálie Peter McNamara 4–6, 6–7, 7–6, 6–3, 7–6
1983 Francie Yannick Noah Španělsko José Higueras 3–6, 7–5, 6–2, 6–0
1984 Španělsko Juan Aguilera Švédsko Henrik Sundström 6–4, 2–6, 2–6, 6–4, 6–4
1985 Československo Miloslav Mečíř Švédsko Henrik Sundström 6–4, 6–1, 6–4
1986 Francie Henri Leconte Československo Miloslav Mečíř 6–2, 5–7, 6–4, 6–2
1987 Československo Ivan Lendl Československo Miloslav Mečíř 6–1, 6–3, 6–3
1988 Švédsko Kent Carlsson Francie Henri Leconte 6–2, 6–1, 6–4
1989 Československo Ivan Lendl (2) Rakousko Horst Skoff 6–4, 6–1, 6–3
1990 Španělsko Juan Aguilera (2) Německo Boris Becker 6–1, 6–0, 7–6
1991 Československo Karel Nováček Švédsko Magnus Gustafsson 6–3, 6–3, 5–7, 0–6, 6–1
1992 Švédsko Stefan Edberg Německo Michael Stich 5–7, 6–4, 6–1
1993 Německo Michael Stich Rusko Andrej Česnokov 6–3, 6–7(1–7), 7–6(9–7), 6–4
1994 Ukrajina Andrij Medveděv Rusko Jevgenij Kafelnikov 6–4, 6–4, 3–6, 6–3
1995 Ukrajina Andrij Medveděv (2) Chorvatsko Goran Ivanišević 6–3, 6–2, 6–1
1996 Španělsko Roberto Carretero Španělsko Àlex Corretja 2–6, 6–4, 6–4, 6–4
1997 Ukrajina Andrij Medveděv (3) Španělsko Félix Mantilla 6–0, 6–4, 6–2
1998 Španělsko Albert Costa Španělsko Àlex Corretja 6–2, 6–0, 1–0skreč
1999 Chile Marcelo Ríos Argentina Mariano Zabaleta 6–7(5–7), 7–5, 5–7, 7–6(7–5), 6–2
2000 Brazílie Gustavo Kuerten Rusko Marat Safin 6–4, 5–7, 6–4, 5–7, 7–6(7–3)
2001 Španělsko Albert Portas Španělsko Juan Carlos Ferrero 4–6, 6–2, 0–6, 7–6(7–5), 7–5
2002 Švýcarsko Roger Federer Rusko Marat Safin 6–1, 6–3, 6–4
2003 Argentina Guillermo Coria Argentina Agustín Calleri 6–3, 6–4, 6–4
2004 Švýcarsko Roger Federer (2) Argentina Guillermo Coria 4–6, 6–4, 6–2, 6–3
2005 Švýcarsko Roger Federer (3) Francie Richard Gasquet 6–3, 7–5, 7–6(7–4)
2006 Španělsko Tommy Robredo Česko Radek Štěpánek 6–1, 6–3, 6–3
2007 Švýcarsko Roger Federer (4) Španělsko Rafael Nadal 2–6, 6–2, 6–0
2008 Španělsko Rafael Nadal Švýcarsko Roger Federer 7–5, 6–7(3–7), 6–3
2009 Rusko Nikolaj Davyděnko Francie Paul-Henri Mathieu 6–4, 6–2
2010 Kazachstán Andrej Golubjev Rakousko Jürgen Melzer 6–3, 7–5
2011 Francie Gilles Simon Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 4–6, 6–4
2012 Argentina Juan Mónaco Německo Tommy Haas 7–5, 6–4
2013 Itálie Fabio Fognini Argentina Federico Delbonis 4–6, 7–6(10–8), 6–2
2014 Argentina Leonardo Mayer Španělsko David Ferrer 6–7(3–7), 6–1, 7–6(7–4)
2015 Španělsko Rafael Nadal (2) Itálie Fabio Fognini 7–5, 7–5
2016 Slovensko Martin Kližan Uruguay Pablo Cuevas 6–1, 6–4
2017 Argentina Leonardo Mayer (2) Německo Florian Mayer 6–4, 4–6, 6–3
2018 Gruzie Nikoloz Basilašvili Argentina Leonardo Mayer 6–4, 0–6, 7–5
2019 Gruzie Nikoloz Basilašvili (2) Rusko Andrej Rubljov 7–5, 4–6, 6–3
2020 Rusko Andrej Rubljov Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 3–6, 7–5
2021 Španělsko Pablo Carreño Busta Srbsko Filip Krajinović 6–2, 6–4
2022 Itálie Lorenzo Musetti Španělsko Carlos Alcaraz 6–4, 6–7(6–8), 6–4
2023 Německo Alexander Zverev Srbsko Laslo Djere 7–5, 6–3
2024 Francie Arthur Fils Německo Alexander Zverev 6–3, 3–6, 7–6(7–1)

Ženská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězka finalistka výsledek
1982 USA Lisa Bonderová-Kreissová Československo Renáta Tomanová 6–3, 6–2
1983 Maďarsko Andrea Temesváriová Západní Německo Eva Pfaffová 6–4, 6–2
1984 turnaj se nekonal
1986
1987 Západní Německo Steffi Grafová Západní Německo Isabel Cuetová 6–2, 6–2
1988 Západní Německo Steffi Grafová Bulharsko Katerina Malejevová 6–4, 6–2
1989 Západní Německo Steffi Grafová Československo Jana Novotná bez boje
1990 Západní Německo Steffi Grafová Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová 5–7, 6–0, 6–1
1991 Německo Steffi Grafová Jugoslávie Monika Selešová 7–5, 6–7, 6–3
1992 Německo Steffi Grafová Argentina Gabriela Sabatini 7–6, 6–2
1993 Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová Německo Steffi Grafová 6–3, 6–3
1994 Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová Německo Steffi Grafová 4–6, 7–6, 7–6
1995 Španělsko Conchita Martínezová Švýcarsko Martina Hingisová 6–1, 6–0
1996 Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová Španělsko Conchita Martínezová 4–6, 7–6, 6–0
1997 Chorvatsko Iva Majoliová Rumunsko Ruxandra Dragomirová 6–3, 6–2
1998 Švýcarsko Martina Hingisová Česko Jana Novotná 6–3, 7–5
1999 USA Venus Williamsová Francie Mary Pierceová 6–0, 6–3
2000 Švýcarsko Martina Hingisová Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová 6–3, 6–3
2001 USA Venus Williamsová USA Meghann Shaughnessyová 6–3, 6–0
2002 Belgie Kim Clijstersová USA Venus Williamsová 1–6, 6–3, 6–4
2003 turnaj se nekonal
2020
2021 Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová Německo Andrea Petkovicová 7–6(8–6), 6–4
2022 USA Bernarda Peraová Estonsko Anett Kontaveitová 6–2, 6–4
2023 Nizozemsko Arantxa Rusová Německo Noma Noha Akugueová 6–0, 7–6(7–3)
2024 Maďarsko Anna Bondárová Nizozemsko Arantxa Rusová 6–4, 6–2

Mužská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězové finalisté výsledek
1902 Francie Max Decugis
Francie Maurice Germot
Německá říše Bornemann
Německá říše Thomsen
7–9, 6–2, 3–6, 6–1, 6–2
1903 Rakousko-Uhersko Rolf Kinzl
Rakousko-Uhersko Kurt von Wessely
1904 Spojené království Major Ritchie
Spojené království Wilmot Ernest Lane
1905 Nový Zéland Tony Wilding
Německá říše E. Spitz
1906 Spojené království Major Ritchie (2)
Německá říše Gerhard F. Adler
V. v. Müller
Německá říše Oscar Kreuzer
7–5, 2–6, 4–6, 6–3, 6–3
1907 Německá říše Otto Froitzheim
Belgie Louis Trasenster
Spojené království Major Ritchie
Německá říše Gerhard F. Adler
6–3, 6–4, 6–3
1908 Německá říše Otto von Müller
Německá říše Heinrich Schomburgk
Spojené království Major Ritchie
Německá říše Gerhard F. Adler
2–6, 6–1, 6–0
1909 Německá říše Friedrich Rahe
Německá říše Curt Bergmann
1910 Německá říše Otto von Müller (2)
Německá říše Heinrich Schomburgk (2)
Německá říše Otto Froitzheim
Německá říše Otto Lindpaintner
5–7, 5–7, 6–3, 6–0, 6–1
1911 Německá říše Otto Froitzheim (2)
Rakousko-Uhersko Felix Pipes
1912 Německá říše Luis Maria Heyden
Belgie Louis Trasenster
Německá říše Heinrich Schomburgk
Německá říše Otto von Müller
6–1, 6–3, 6–4
1913 Rakousko-Uhersko Rolf Kinzl (2)
Rakousko-Uhersko Kurt von Wessely (2)
1914 turnaj se nekonal
1919
1920 Rakousko Ludwig von Salm
Německá říše Oscar Kreuzer
1921 Německá říše Luis Maria Heyden (2)
Německá říše Heinrich Schomburgk (3)
1922 Německá říše Otto Froitzheim (3)
Německá říše Oscar Kreuzer (2)
1923 Německá říše Friedrich Rahe (2)
Maďarské království Béla von Kehrling
1924 Německá říše Friedrich Rahe (3)
Maďarské království Béla von Kehrling (2)
1925 Německá říše Otto Froitzheim (4)
Německá říše Oscar Kreuzer (3)
1926 Německá říše Friedrich Rahe (4)
Maďarské království Béla von Kehrling (3)
1927 Spojené království Donald Greig
Spojené království Maurice Summerson
1928 Austrálie Jack Cummings
Austrálie Edgar Moon
1929 Francie Jacques Brugnon
Francie Christian Boussus
Francie Pierre Henri Landry
Jižní Afrika Pat Spence
8–6, 6–2, 6–4
1930 Austrálie Jack Crawford
Austrálie Edgar Moon (2)
Japonsko Tamino Abé
Japonsko Takeiči Harada
6–3, 2–6, 6–4, 6–3
1931 Německá říše Walter Dessart
Německá říše Eberhard Nourney
Francie René de Buzelet
Francie Christian Boussus
6–3, 6–3, 5–7, 4–6, 6–0
1932 Austrálie Jack Crawford (2)
Austrálie Harry Hopman
Spojené království Pat Hughes
Spojené království Harry Lee
7–5, 6–3, 3–6, 6–3
1933 Japonsko Rjósuki Nunoi
Japonsko Džiró Sató
1934 Španělsko Enrique Maier
Austrálie Adrian Quist
Československo Vojtěch Vodička
Československo Josef Caska
6–2, 6–4, 6–3
1935 Nazi Germany Henner Henkel
Nazi Germany Helmut Denker
1936 turnaj se nekonal
1937 Austrálie Jack Crawford (3)
Austrálie Vivian McGrath
Spojené království D. Butler
Spojené království F. Wilde
5–7, 6–4, 2–6, 6–4, 6–3
1938 Francie Yvon Petra
Francie Jean Lesueur
1939 Nazi Germany Henner Henkel (2)
Nazi Germany Roderich Menzel
O. Anderson
E. Smith
6–1, 7–5, 6–4
1940 turnaj se nekonal
1947
1948 Západní Německo Gottfried von Cramm
Austrálie Jack Harper
6–3, 6–3, 6–1
1949 Západní Německo Gottfried von Cramm (2)
Austrálie Jack Harper (2)
Západní Německo Ernst Buchholz
Západní Německo Engelbert Koch
6–3, 7–5, 5–7, 6–4
1950 Austrálie Adrian Quist
Austrálie Bill Sidwell
Západní Německo Gottfried von Cramm
Austrálie Jack Harper
6–4, 8–6, 6–2
1951 Dánsko Kurt Nielsen
Dánsko Torben Ulrich
Západní Německo Gottfried von Cramm
Německo Rolf Göpfert
4–6, 6–3, 4–6, 6–4, 7–5
1952 Egypt Jaroslav Drobný
Austrálie Ian Ayre
Spojené království Tony Mottram
Jižní Afrika Eric Sturgess
3–6, 8–6, 6–3
1953 Západní Německo Gottfried von Cramm (3)
USA Budge Patty
Rakousko Alfred Huber
Rakousko Hans Redl
8–6, 4–6, 3–6, 6–2, 6–2
1954 Západní Německo Gottfried von Cramm (4)
USA Budge Patty (2)
Švédsko Lennart Bergelin
Švédsko Sven Davidson
9–7, 6–4, 6–2
1955 Západní Německo Gottfried von Cramm (5)
USA Budge Patty (3)
Austrálie Adrian Quist
Jižní Afrika W.R. Seymour
6–1, 7–9, 6–4, 9–7
1956 Austrálie Don Candy
Austrálie Lew Hoad
Chile Luis Ayala
Švédsko Sven Davidson
6–4, 7–5, 6–2
1957 Austrálie Don Candy (2)
Austrálie Mervyn Rose
Itálie Nicola Pietrangeli
Itálie Orlando Sirola
10–8, 6–3, 6–3
1958 Mexiko Francisco Contreras
Mexiko Mario Llamas
Rakousko Ladislav Legenstein
Jugoslávie Vladimir Petrović
6–3, 6–4, 6–3
1959 Austrálie Don Candy (3)
Chile Luis Ayala
Spojené království Billy Knight
Brazílie Carlos Fernandes
6–8, 6–3, 7–5, 6–2
1960 Austrálie Roy Emerson
Austrálie Neale Fraser
Západní Německo Peter Schell
Rakousko Ladislav Legenstein
7–5, 3–6, 6–3, 9–7
1961 Jižní Afrika Bob Hewitt
Austrálie Fred Stolle
1962 Jižní Afrika Bob Hewitt (2)
Austrálie Martin Mulligan
1963 Jižní Afrika Bob Hewitt (3)
Austrálie Fred Stolle (2)
1964 Španělsko José Luis Arilla
Španělsko Manuel Santana
1965 Západní Německo Ingo Buding
Západní Německo Christian Kuhnke
1966 Austrálie Fred Stolle (3)
Dánsko Torben Ulrich (2)
1967 Jižní Afrika Bob Hewitt (4)
Jižní Afrika Frew McMillan
1968 Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
Austrálie John Newcombe
Austrálie Tony Roche
6–4, 6–4, 7–5
1969 Nizozemsko Tom Okker (2)
USA Marty Riessen (2)
Francie Jean-Claude Barclay
Německo Jürgen Fassbender
6–1, 6–2, 6–4
1970 Jižní Afrika Bob Hewitt (5)
Jižní Afrika Frew McMillan (2)
Nizozemsko Tom Okker
Jugoslávie Nikola Pilić
6–3, 7–5, 6–2
1971 Austrálie John Alexander
Španělský stát Andrés Gimeno
Austrálie Dick Crealy
Austrálie Allan Stone
6–4, 7–5, 7–9, 6–4
1972 Československo Jan Kodeš
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
Jižní Afrika Bob Hewitt
Rumunská socialistická republika Ion Țiriac
4–6, 6–0, 3–6, 6–2, 6–2
1973 Západní Německo Jürgen Fassbender
Západní Německo Hans-Jürgen Pohmann
Španělský stát Manuel Orantes
Rumunská socialistická republika Ion Țiriac
7–6, 7–6, 7–6
1974 Západní Německo Jürgen Fassbender (2)
Západní Německo Hans-Jürgen Pohmann (2)
USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
6–3, 6–4, 6–4
1975 Španělský stát Juan Gisbert
Španělský stát Manuel Orantes
Polsko Wojciech Fibak
Československo Jan Kodeš
6–3, 7–6
1976 USA Fred McNair
USA Sherwood Stewart
Austrálie Dick Crealy
Austrálie Kim Warwick
7–6, 7–6, 7–6
1977 Jižní Afrika Bob Hewitt (6)
Západní Německo Karl Meiler
Austrálie Phil Dent
Austrálie Kim Warwick
3–6, 6–3, 6–4, 6–4
1978 Polsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker (3)
Španělsko Antonio Muñoz
Paraguay Víctor Pecci
6–2, 6–4
1979 Československo Jan Kodeš (2)
Československo Tomáš Šmíd
Austrálie Mark Edmondson
Austrálie John Marks
6–3, 6–1, 7–6
1980 Ekvádor Andrés Gómez
Chile Heinz Gildemeister
Západní Německo Reinhart Probst
Západní Německo Max Wünschig
6–3, 6–4
1981 Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez (2)
Austrálie Paul McNamee
Austrálie Peter McNamara
6–4, 3–6, 6–4
1982 Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd (2)
Švédsko Anders Järryd
Švédsko Hans Simonsson
6–4, 6–3
1983 Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy
Austrálie Mark Edmondson
USA Brian Gottfried
7–6, 4–6, 6–4
1984 Švédsko Stefan Edberg
Švédsko Anders Järryd
Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy
6–3, 6–1
1985 Chile Hans Gildemeister (2)
Ekvádor Andrés Gómez (4)
Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy
1–6, 7–6, 6–4
1986 Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Západní Německo Boris Becker
Západní Německo Eric Jelen
6–4, 6–1
1987 Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd (3)
Švýcarsko Claudio Mezzadri
USA Jim Pugh
4–6, 7–6, 6–2
1988 Austrálie Darren Cahill
Austrálie Laurie Warder
USA Rick Leach
USA Jim Pugh
6–4, 6–4
1989 Španělsko Emilio Sánchez (2)
Španělsko Javier Sánchez
Západní Německo Boris Becker
Západní Německo Eric Jelen
6–4, 6–1
1990 Španělsko Sergi Bruguera
USA Jim Courier
Německo Udo Riglewski
Německo Michael Stich
7–6, 6–2
1991 Španělsko Sergio Casal (2)
Španělsko Emilio Sánchez (3)
Brazílie Cássio Motta
Jižní Afrika Danie Visser
4–6, 6–3, 6–2
1992 Španělsko Sergio Casal (3)
Španělsko Emilio Sánchez (4)
Německo Carl-Uwe Steeb
Německo Michael Stich
5–7, 6–4, 6–3
1993 Nizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans
Kanada Grant Connell
USA Patrick Galbraith
6–4, 6–7, 7–6
1994 USA Scott Melville
Jižní Afrika Piet Norval
Švédsko Henrik Holm
Švédsko Anders Järryd
6–3, 6–4
1995 Jižní Afrika Wayne Ferreira
Rusko Jevgenij Kafelnikov
Zimbabwe Byron Black
Rusko Andrej Olchovskij
6–1, 7–6
1996 Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Francie Guy Forget
Švýcarsko Jakob Hlasek
6–2, 6–4
1997 Argentina Luis Lobo
Španělsko Javier Sánchez (2)
Spojené království Neil Broad
Jižní Afrika Piet Norval
6–3, 7–6
1998 USA Donald Johnson
USA Francisco Montana
Jižní Afrika David Adams
Nový Zéland Brett Steven
6–2, 7–5
1999 Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Andrew Kratzmann
Nizozemsko Paul Haarhuis
USA Jared Palmer
2–6, 7–6(7–5), 6–2
2000 Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Sandon Stolle
6–7(4–7), 6–4, 6–3
2001 Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge (2)
Kanada Daniel Nestor
Austrálie Sandon Stolle
7–6(7–2), 3–6, 6–3
2002 Indie Maheš Bhúpatí
USA Jan-Michael Gambill
Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge
6–2, 6–4
2003 Bahamy Mark Knowles (2)
Kanada Daniel Nestor (2)
Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj
6–4, 7–6(12–10)
2004 Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–2
2005 Švédsko Jonas Björkman (2)
Bělorusko Max Mirnyj
Francie Michaël Llodra
Francie Fabrice Santoro
4–6, 7–6(7–2), 7–6(7–3)
2006 Austrálie Paul Hanley
Zimbabwe Kevin Ullyett (2)
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
6–2, 7–6(10–8)
2007 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Austrálie Paul Hanley
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–3, 6–4
2008 Kanada Daniel Nestor (3)
Srbsko Nenad Zimonjić
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 5–7, [10–8]
2009 Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Paul Hanley (2)
Brazílie Marcelo Melo
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–3
2010 Španělsko Marc López
Španělsko David Marrero
Francie Jérémy Chardy
Francie Paul-Henri Mathieu
6–3, 2–6, [10–8]
2011 Rakousko Oliver Marach
Rakousko Alexander Peya
Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–4, 6–1
2012 Španělsko David Marrero (2)
Španělsko Fernando Verdasco
Brazílie Rogério Dutra da Silva
Španělsko Daniel Muñoz de la Nava
6–4, 6–3
2013 Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
3–6, 6–1, [10–8]
2014 Chorvatsko Marin Draganja
Rumunsko Florin Mergea
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–4, 7–5
2015 Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
2–6, 6–3, [10–8]
2016 Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers (2)
Kanada Daniel Nestor
Pákistán Ajsám Kúreší
7–5, 6–3
2017 Chorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Mate Pavić
Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marc López
6–3, 6–4
2018 Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 4–6, [10–6]
2019 Rakousko Oliver Marach (2)
Rakousko Jürgen Melzer
Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–2, 7–6(7–3)
2020 Austrálie John Peers (3)
Nový Zéland Michael Venus
Chorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–4
2021 Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus (2)
Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–7(3–7), [10–8]
2022 Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
Indie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 6–4
2023 Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–4), 6–3
2024 Německo Kevin Krawietz (2)
Německo Tim Pütz (3)
Francie Fabien Reboul
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(10–8), 6–2

Ženská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězky finalistky výsledek
1982 Švédsko Elizabeth Ekblomová
Švédsko Lena Sandinová
Brazílie Pat Medradová
Brazílie Claudia Monteirová
7–6, 6–3
1983 Západní Německo Bettina Bungeová
Západní Německo Claudia Kohde-Kilschová
Argentina Ivanna Madrugaová
Francie Catherine Tanvierová
7–5, 6–4
1984 turnaj se nekonal
1986
1987 Západní Německo Claudia Kohde-Kilschová
Československo Jana Novotná
Sovětský svaz Natalija Jegorovová
Sovětský svaz Leila Meschiová
7–6, 7–6
1988 Československo Jana Novotná
Dánsko Tine Scheuer-Larsenová
Západní Německo Andrea Betznerová
Rakousko Judith Wiesnerová
6–4, 6–2
1989 Francie Isabelle Demongeot
Francie Nathalie Tauziatová
Československo Jana Novotná
Československo Helena Suková
bez boje
1990 USA Gigi Fernándezová
USA Martina Navrátilová
Sovětský svaz Larisa Neilandová
Československo Helena Suková
6–2, 6–3
1991 Československo Jana Novotná
Sovětský svaz Larisa Neilandová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
Československo Helena Suková
7–5, 6–1
1992 Německo Steffi Grafová
Austrálie Rennae Stubbsová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
4–6, 6–3, 6–4
1993 Německo Steffi Grafová
Austrálie Rennae Stubbsová
Lotyšsko Larisa Neilandová
Česko Jana Novotná
6–4, 7–6
1994 Česko Jana Novotná
Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
Rusko Jevgenija Maniokovová
Gruzie Leila Meschiová
6–3, 6–2
1995 USA Gigi Fernándezová
Švýcarsko Martina Hingisová
Španělsko Conchita Martínezová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–2, 6–3
1996 Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
Nizozemsko Brenda Schultzová
USA Gigi Fernándezová
Švýcarsko Martina Hingisová
4–6, 7–6, 6–4
1997 Německo Anke Huberová
Francie Mary Pierceová
Rumunsko Ruxandra Dragomirová
Chorvatsko Iva Majoliová
2–6, 7–6, 6–2
1998 Rakousko Barbara Schettová
Švýcarsko Patty Schnyderová
Švýcarsko Martina Hingisová
Česko Jana Novotná
7–6, 3–6, 6–3
1999 Lotyšsko Larisa Neilandová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
Jižní Afrika Amanda Coetzerová
Česko Jana Novotná
6–2, 6–1
2000 Rusko Anna Kurnikovová
Bělorusko Nataša Zverevová
USA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
6–7, 6–2, 6–4
2001 Zimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
Česko Květa Peschkeová
Německo Barbara Rittnerová
6–2, 4–6, 6–2
2002 Švýcarsko Martina Hingisová
Rakousko Barbara Schettová
Slovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicariová
6–1, 6–1
2003 turnaj se nekonal
2020
2021 Itálie Jasmine Paoliniová
Švýcarsko Jil Teichmannová
Austrálie Astra Sharmaová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
6–0, 6–4
2022 USA Sophie Changová
USA Angela Kulikovová
Japonsko Miju Katová
Indonésie Aldila Sutjiadiová
6–3, 4–6, [10–6]
2023 Kazachstán Anna Danilinová
  Alexandra Panovová
Česko Miriam Kolodziejová
USA Angela Kulikovová
6–4, 6–2
2024 Maďarsko Anna Bondárová
Belgie Kimberley Zimmermannová
Nizozemsko Arantxa Rusová
Srbsko Nina Stojanovićová
5–7, 6–3, [11–9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hamburg European Open na anglické Wikipedii.

  1. a b Stefanos Tsitsipas Headlines Field in Hamburg; All You Need To Know [online]. ATP Tour, Inc, 2020-07-078 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. Kapitola mezinárodní mistrovství NSR, s. 196–197. 
  3. The day Federer snapped Nadal's 81-match clay-win streak [online]. Tennis Majors, 2021-05-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Tournament Tradition since 1892 [online]. Hamburg European Open [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-22. (anglicky) 
  5. a b The WTA Tour returns to Hamburg! [online]. Hamburg European Open, 2021-02-11 [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-11. (anglicky) 
  6. "MOIN LADIES." [online]. Hamburg European Open, 2021-04-22 [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-28. (anglicky) 
  7. a b Aufschlag für die ECE Ladies Hamburg Open. Tennis.de [online]. 2024-07-11 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (německy) 
  8. Amtliches Tennis-Hand- und Jahrbuch 1927 zum Jubiläum 1902–1927 des Deutschen Tennis-Bundes. Redakce Gruber Ferdinand. Heidelberg: Verlag Hermann Meister, 1927. S. 74. (německy) 
  9. ATP wins crucial anti-trust case. BBC [online]. 2008-08-06 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. STEMPEL, Jonathan. ATP tennis tour wins antitrust ruling. Reuters [online]. 2010-06-25 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c 1993: Tennis star stabbed. On This Day 30 April 1993. BBC, 1993-04-30. Dostupné online [cit. 2011-07-17]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]