[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

HR 159

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
HR 159
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000)
SouhvězdíVelryba (Cetus)
Rektascenze0h 37m 20,719 60s
Deklinace-24°46'2,18″
Paralaxa64,38±1,40 mas
Vzdálenost50,7 ly
(15,5 pc)
Barevný index (U-B)0,24
Barevný index (B-V)0,715
Barevný index (R-I)0,27
Zdánlivá hvězdná velikost+5,57
Absolutní hvězdná velikost+4,93
Radiální rychlost16,39±0,25 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi1422,06±2,84 mas/r
Vlastní pohyb v deklinaci-17,11±1,23 mas/r
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typK1V+G
Hmotnost1/0,89 M
Poloměr1,07 R
Zářivý výkon (V)1,2 L☉
Povrchová teplota5754 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 3443
Bright Star katalogHR 159
2MASS2MASS J00372057-2446023
SAO katalogSAO 166418
Katalog HipparcosHIP 2941
Tychův katalogTYC 6421-1924-1
General CatalogueGC 741
Glieseho katalogGl 25
SynonymaLFT 55, SBC9 1470, GCRV 345, LHS 118, ADS 520 AB, LPM 31, CCDM J00373-2446AB, LTT 328, UBV 481, CD -25 225, N30 124, uvby98 100003443 AB, Ci 20 39, PLX 104, WDS J00373-2446, CPD -25 64, PM 00348-2502, YZ 115 271, CSI -25 225 21, IDS 00322-2519 AB, PPM 243033, [B10] 127, EGM 252, IRAS 00348-2502
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HR 159 je dvojhvězdasouhvězdí Velryby vzdálená od Země 50,7 světelných let, složky dvojhvězdy mají hmotnost 1 a 0,89krát větší než Slunce. Kolem svého těžiště oběhnou jednou za 9 tisíc let.[1] Primární složka dvojhvězdy má zdánlivou hvězdnou velikost 6,2, sekundární 6,6.[1] Hvězdy patří do galaxie Mléčné dráhy a nejsou zařazeny v Uranometrii ani Johnem Flamsteedem.

V tomto dvojhvězdném systému s hlavní poloosou oběžné dráhy 8,9 AU nebyl do roku 2020 detekován žádný prstenec prašných částic.[2] Zatímco obyvatelná zóna hvězd se rozprostírá ve vzdálenosti od 0,55 do 0,95 AU od hvězd, oběžné dráhy planet s hlavní poloosou větší než 1,87 AU by se vlivem složek dvojhvězdy staly nestabilními.[3]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hvězdná soustava je ve srovnání se Sluneční soustavou bohatší na kyslík, má 140 procent více kyslíku,[4] ale je ochuzena o těžší prvky, ale jen 75 procent železa.[5]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků HR 159 na slovenské Wikipedii a HR 159 na nizozemské Wikipedii.

  1. a b VizieR. vizier.u-strasbg.fr [online]. [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  2. YELVERTON, Ben; KENNEDY, Grant M; SU, Kate Y L. No significant correlation between radial velocity planet presence and debris disc properties. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2020-05-13, roč. 495, čís. 2, s. 1943–1957. Dostupné online [cit. 2021-11-05]. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/staa1316. 
  3. JAIME, Luisa G.; AGUILAR, Luis; PICHARDO, Barbara. Habitable zones with stable orbits for planets around binary systems. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2014-07-10, roč. 443, čís. 1, s. 260–274. Dostupné online [cit. 2021-11-05]. ISSN 1365-2966. DOI 10.1093/mnras/stu1052. 
  4. MALDONADO, J.; VILLAVER, E. Evolved stars and the origin of abundance trends in planet hosts. Astronomy & Astrophysics. 2016-04-01, roč. 588, s. A98. Dostupné online [cit. 2021-11-05]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361/201527883. (anglicky) 
  5. DAVIDSON, James W.; BAPTISTA, Brian J.; HORCH, Elliott P. A PHOTOMETRIC ANALYSIS OF SEVENTEEN BINARY STARS USING SPECKLE IMAGING. The Astronomical Journal. 2009-09-30, roč. 138, čís. 5, s. 1354–1364. Dostupné online [cit. 2021-11-05]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1088/0004-6256/138/5/1354. (anglicky)