Gorice a Gradiška

; vlajka	; znak
Geografie	; Gorice a Gradiška v roce 1914
	; Gorice a Gradiška v roce 1914
Hlavní město	Gorizia
Rozloha	2 918 km² (rok 1 880); 2 918 km² (rok 1910)
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	211 000 (rok 1880); 260 721 (rok 1910)
Jazyky	slovinština, italština, furlanština, němčina
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská (do 1806); Rakouské císařství (do 1867); Rakousko-Uhersko
Vznik	1754
Zánik	1919
	Státní útvary a území
	Gorické hrabství
	Hrabství Gradiška
	Julské Benátsko

Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km²^[1], dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).

Dějiny

Název území byl odvozen od měst Gorice (italsky Gorizia) a Gradišky (italsky Gradisca d'Isonzo). Do roku 1918 tvořil region pod oficiálním názvem Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca) korunní zemi Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl zemský sněm Gorice a Gradišky. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří (Österreichisches Küstenland), v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Markrabství Istrie se společným místodržícím.

Metropolí regionu bylo město Gorice.

Správní a soudní členění

Velký znak Okněžněného hrabství Gorice a Gradišky od H. G. Ströhla

**Historická území Slovinska**: 1 Přímoří; **Kraňsko:** 2a Horní Kraňsko
2b Vnitřní Kraňsko, 2c Dolní Kraňsko
3 Korutany; 4 Dolní Štýrsko; 5 Zámuří

Gorice a Gradiška se členila na 5 politických okresů a statutární město Gorice:

politické okresy a statutární město

město Gorice (německy Görz Stadt, italsky Gorizia città, slovinsky Gorica mesto)
Gorice-venkov (německy Görz Land, italsky Gorizia Campagna, slovinsky Gorica-dežela)
Gradiška (německy Gradisca, italsky Gradisca d'Isonzo, slovinsky Gradišče ob Soči)
Monfalcone (německy Neumarktl, slovinsky Tržič)
Sežana (německy a italsky Sesana)
Tolmin (německy Tolmein, italsky Tolmino)

soudní okresy

politický okres Gorice-venkov a město Gorice:
- Gorice
- Kanal ob Soči (italsky Canale d'Isonzo, německy Kanalburg)
- Ajdovščina (italsky Aidussina, německy Haidenschaft)

politický okres Gradiška:
- Gradiška
- Cormons (slovinsky Krmin)

politický okres Monfalcone:
- Monfalcone
- Cervignano (furlansky Çarvingan, slovinsky Červinjan)

politický okres Sežana:
- Sežana
- Komen (italsky a německy Comeno)

politický okres Tolmin:
- Tolmin
- Kobarid (italsky Caporetto, německy Karfreit)
- Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch)
- Cerkno (italsky Circhina, německy Kirchheim)

Odkazy

Reference

↑ http://www.deutsche-schutzgebiete.de/kuk_kuestenland.htm

Související články

Seznam gorických hrabat

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gorice a Gradiška na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://www.deutsche-schutzgebiete.de/kuk_kuestenland.htm

[1]

Země Rakouského císařství

Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské¹	Rakouské císařství

Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví

Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany², Kraňsko², Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko

Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)², Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko³

¹ od roku 1816 do 1849 , ² od roku 1849 , ³ od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska

Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)	Rakousko-Uhersko

Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví¹ a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království², město Rijeka (corpus separatum)

Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina³

¹ od roku 1867 , ² od roku 1868 , ³ od roku 1908