[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Giovanni Domenico Orsi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giovanni Domenico Orsi
Narození1634
Vídeň
Úmrtí14. července 1679 (ve věku 44–45 let)
Praha
Povoláníarchitekt a stavitel
RodičeGiovanni Batista Orsi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Domenico Orsi, někdy také de Orsini (1634 Vídeň14. července 1679 Praha[1]), byl italský architekt a stavitel, který se podílel na mnoha raně barokních církevních i občanských stavbách a přestavbách v Praze a v českých zemích vůbec. Patřil mezi významné osobnosti, které ovlivnily barokní architekturu Prahy v 17. století. Byl vrstevníkem slavných architektů jako byli Carlo Lurago, Francesco Caratti nebo Jean Baptiste Mathey.

V Čechách pracoval už jeho otec, Giovanni Battista Orsi (Loreta v Praze, 1626). Giovanni Domenico se narodil ve Vídni a jeho otec záhy zemřel. Není známo, kde získal stavitelské vzdělání. V Praze začal pracovat ve svých dvaceti letech.

Giovanni Domenico pracoval zprvu pod vedením Carla Luraga, později se osamostatnil a stavěl zejména ve službách královského místodržícího a nejvyššího purkrabího Bernarda Ignáce Jana z Martinic a jezuitského řádu. Podílel se na stavbě hradčanských a malostranských hradeb a navrhl i opevnění Chebu. Byl to velmi sebevědomý a cílevědomý muž, přesto se celý život cítil nedoceněný. Velmi se snažil získat uznání slavnějších stavitelů. Stála za ním silná italská komunita a tak byl v roce 1675 zvolen rektorem náboženské kongregace zasvěcené Nanebevzetí panny Marie. Jeho slibná kariéra skončila v pouhých 45 letech, kdy se pravděpodobně stal obětí morové epidemie. Když roku 1679 zemřel, živnost po něm převzala jeho vdova Anna Ludmila.[2]

Významné stavby

[editovat | editovat zdroj]

Profesní dům

[editovat | editovat zdroj]
Profesní dům

Profesní dům na Malostranském náměstí je jednou z nejvýznamnějších staveb postavených podle plánů Giovanniho Domenica Orsiho.[3] Jezuité zakoupili zastavěný pozemek na Malostranském náměstí již v roce 1625. Budovy nechali srovnat se zemí a po získání potřebných financí až v roce 1673 vypsali soutěž na plánovanou stavbu. V ní zvítězil Giovanni Domenico Orsi, který porazil i slavného Francesca Carattiho.

Orsi nemohl plně uplatnit svůj talent, neboť podle požadavku generála jezuitského řádu měla být stavba skromná a nenápadná. Byla určena pro vzdělance, učence a představitele jezuitského řádu. Uprostřed náměstí tak vznikla mohutná trojkřídlá budova s nevýraznou fasádou. Toho se však Giovanni Domenico Orsi nedožil a stavbu za něj dokončil Francesco Lurago.

Kolowratský palác

[editovat | editovat zdroj]
Kolowratský palác

Další významnou zakázkou Giovaniho Domenica Orsiho byla stavba Kolowratského paláce na Ovocném trhu. Stavba probíhala v letech 1670 - 1697 a podle plánů vznikl čtyřkřídlý palác se stájemi, ohradou pro kočáry, truhlářskou dílnou a zahradou. Architektura paláce byla promyšlená a ukazovala na profesionalitu svého stavitele. Do dneška se dochovalo pouze vstupní křídlo, raně barokní klenby v přízemí a malované trámové stropy v prvním patře. Před palácem se nacházel rozlehlý prázdný prostor, který umocňoval pohled na zdobnou fasádu. Po výstavbě Stavovského divadla byl palác zčásti zastíněn.

Teologický sál Strahovské knihovny

[editovat | editovat zdroj]
Teologický sál Strahovské knihovny

Nejstarší část dnešní Strahovské knihovny, Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením Giovaniho Domenica Orsiho. Je to jeho nejvýznamnější samostatné a dokončené dílo. Přestavba románského křídla konventu premonstrátského kláštera na Strahově probíhala v letech 1671-1674. Schvalování projektu a bourání trvalo déle než samotná stavba.

Architekt mimo jiné navrhl zdobená štuková pole, která byla vymalována freskami. Na těchto 25 výsečí namaloval řeholník Siard Nosecký v letech 1721-1727 základní myšlenky pravé moudrosti. Obrazy znázorňují staré latinské citáty: například "Lepší je nabýt vědění než stříbra", "Lepší je moudrost než síla", "Vědění je namáhavé, ale užitečné".

Kostel kláštera u Nové Bystřice
Kostel svatého Havla v Praze
  1. Preiss, Pavel: Italští umělci v Praze. Panorama, Praha 1986. S. 203
  2. Toman, Slovník československých výtvarných umělců, str. 236
  3. BONĚK, Jan. Barokní Praha - Praha ezoterická. Praha: Eminent, 2015. 251 s. ISBN 978-80-7281-438-1. 
  4. Rejstříky v uvedené literatuře (Poche, Vlček)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech III. Praha 1980. (Rejstřík)
  • P. Toman, Slovník československých výtvarných umělců. Praha 1927. str. 236
  • P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy I./IV. Praha 1999n. (Rejstříky)