Francouzská Guyana

Francouzská Guyana;
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Cayenne
Souřadnice	4° s. š., 53° z. d.
Rozloha	83 534 km²
Nejvyšší bod	Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
Časové pásmo	-3
Geodata (OSM)	2502058 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	286 618 (2021)
Hustota zalidnění	3,4 obyv./km²
Jazyk	francouzština, kreolská francouzština
Národnostní složení	Francouzi, původní obyvatelé
Náboženství	římskokatolické
Správa regionu
Stát	Francie
Druh celku	zámořský region a zámořský departement
Podřízené celky	2 arrondisementy, 22 komun
Vznik	28. září 1958
Regionální prezident	Gabriel Serville
Měna	euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	254 GUF GF
Telefonní předvolba	+594
Internetová doména	gf
Oficiální web	www.ctguyane.fr
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií. Žije zde přibližně přibližně 287 tisíc^[1] 294 tisíc obyvatel (leden 2021).

Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).

Historie

Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii. V letech 1854 až 1936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (známé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se nikdy nevrátila do Francie.

Symboly

Francouzská Guyana, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.

Vlajka

Vlajka fr. departementu Francouzská Guyana je vlajkou (symbolem) politické strany Mouvement de décolonisation et d'émancipation sociale - MDES (francouzsky Hnutí dekolonizace a sociální emancipace). Na vlajce je použito tzv. šikmé dělení, v pravé horní části zelené barvy, v levé dolní barvy žluté. Uprostřed je pěticípá červená hvězda.

Geografie

Většina území je nížinatá, pokrytá tropickým deštným pralesem (81 % území). Pouze 6 % území je obydleno. Podnebí je subtropické až tropické, velmi vlhké.

Významné řeky

Ostrovy

Îles du Salut (Ostrovy spásy)
- Île Royale (Královský ostrov)
- Île Saint-Joseph (Svatý Josef)
- Île du Diable (Ďábelský ostrov)

Hory

Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
Sommet Tabulaire (830 m n. m.)
Mitaraka (690 m n. m.)
Mont Saint-Marcel (635 m n. m.)

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou zejména černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z kontinentální Francie.

Hospodářství

Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.

Země je především známa svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 6 a Vega evropské kosmické agentury ESA. Používá se také k některým startům ruské rakety Sojuz.

Správa území

Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.^[2]

Administrativně je rozdělena do 2 arrondisementů (Cayenne a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.^[3] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).^[4]

Galerie

Topografická mapa Guyany
Karneval v Cayenne
Řeka Maroni
Guyanské kosmické centrum

Odkazy

Reference

↑ Populations légales 2021. INSEE. 28. prosince 2023. Dostupné online.
↑ The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Guyana na Wikimedia Commons
Průvodce Francouzská Guyana ve Wikicestách
Slovníkové heslo Francouzská Guyana ve Wikislovníku
Cestopis po Francouzské Guyaně a postřehy na https://web.archive.org/web/20160427153251/http://www.thebeastandbeauty.com/francouzska-guyana

[839b19097adb24488a1be41ea6797e9943facde4-1] Populations légales 2021. INSEE. 28. prosince 2023. Dostupné online.

[2] The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)

[4] Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Francie – France – (F)

Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra	Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille)

Zámořské regiony	Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou)

Zámořské společenství	Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu)

Zvláštní statut	Nová Kaledonie (Nouméa)

Neobydlená území	TAAF (Crozetovy ostrovy • Kergueleny • Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam • Adélina země • Roztroušené ostrovy) • Clippertonův ostrov

Státy a území v Jižní Americe

Nezávislé státy	Argentina • Bolívie • Brazílie • Ekvádor • Guyana • Chile • Kolumbie • Paraguay • Peru • Surinam • Uruguay • Venezuela

Součásti suverénních států	Francie: (Francouzská Guyana) • Nizozemské království (Bonaire • Saba • Svatý Eustach)

Teritoria, kolonie a závislá území	Spojené království: (Falklandy • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy) • Nizozemské království (Aruba • Curaçao • Svatý Martin)