Erwin Olaf
| Erwin Olaf | |
|---|---|
 Erwin Olaf (30. května 2012) | |
| Rodné jméno | Erwin Olaf Springveld |
| Narození | 2. července 1959 Hilversum |
| Úmrtí | 20. září 2023 (ve věku 64 let) Groningen |
| Příčina úmrtí | emfyzém |
| Alma mater | School voor Journalistiek |
| Povolání | fotograf, video umělec a LGBT aktivista |
| Ocenění | Grote Paul (2003) Cena Lucie (2008) Johannes Vermeer Award (2011) rytíř Řádu nizozemského lva (2019) |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erwin Olaf (Erwin Olaf Springveld; 2. července 1959 Hilversum, Nizozemsko – 20. září 2023, Groningen) byl nizozemský portrétní fotograf.[1]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval žurnalistiku na fakultě žurnalistiky v Utrechtu.[2]
Nejznámější jsou jeho komerční a portrétní díla. Byl pověřen vést reklamní fotografickou kampaň velkých mezinárodních společností, jako jsou například Levi's, Microsoft a Nokia.[2] Některé z jeho nejznámějších fotografických sérií jsou Greif, Rain a Royal Blood (Královská krev). Nevyhýbá se kontroverzi, jeho práce jsou často odvážné a provokativní.[3] Vtipné na tom je však to, že jedna z jeho prvních fotografií byla vyloučena z výstavy kvůli tomu, že neobsahovala nahotu.
Tři fotografie z cyklu Královská krev (2000) byly součástí výstavy Decadence now! v pražské Galerii Rudolfinum. Na snímcích zobrazil princeznu Dianu (Di, †1997), carevnu Alexandru (Carevna Alexandra, †1918) nebo císařovnu Sissi (Sissi, †1898)[4] další snímky z cyklu zobrazují Julia Caesara, Marii Antoinettu se stopami krve a předměty, které zavinily jejich smrt. Například Sissi měla zaražen pilník v hrudníku, Diana symbol Mercedesu a Alexandra stopy po kulkách z pistole.[5]
Jeho díla získala celou řadu ocenění[6] a účastní se výstav po celém světě.[7]
Erwin Olaf zemřel 20. září 2023 ve věku 64 let na následky dlouhodobého emfyzému týdny po transplantaci plic. Olaf byl poprvé diagnostikován s emfyzémem v roce 1996.[8]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 2021:
- Munich Kunsthalle - Solo Exhibition: Unheimlich schön
- 2019:
- Anniversary Solo Show, Gemeente Museum The Hague & The Hague Museum of Photography, The Hague, Nizozemsko
- Palm Springs Unseen, Flatland, Amsterdam
- 2017:
- Album 13 d'Indochine, Galerie Rabouan Moussin, Paříž, France
- Human&Nature, Gallery Kong, Seoul, Republic of Korea
- 2016:
- Erwin Olaf - Four Series, Centro de Arte Contemporaneo de Málaga, Málaga, Spain
- Cell of Emotions, National Art Gallery, Sofia, Bulgaria
- Homage Louis Gallait, The Pushkin State Museum of Fine Arts, Moscow, Russia
- 2015:
- A Corps Perdu, Magda Danysz Gallery, Paříž[9]
- Erwin Olaf: The Empire of Illusion, Museo de Arte Contemporaine de Rosario, Rosario, Argentina
- Waiting, Flatland, Amsterdam
- "Retrospective," Fondation Oriente Museu, Macau, Chine
- 2014:
- Art & Fashion, Magda Danysz Gallery, Paříž[10]
- 2013:
- 2012:
- The Dark Side, Rabouan Moussion Gallery, Paříž
- "Works 2000 - 2010," Art Statements Gallery, Hong Kong
- "Erwin Olaf," Kong Gallery, Séoul
- "Short Stories," Wagner Gallery, Berlin
- 2011:
- "Erwin Olaf," Art Statements Gallery, Tokyo
- "Paradise the club," Rabouan Moussion Gallery, Paříž
- "High Tension," Carbon, Dubaï
- "Captured senses," Cer Modern, Ankara
- "Erwin Olaf," Nordic Light International Festival of Photography, Kristiansund
- 2010:
- "Erwin Olaf Hotel," Magda Danysz Gallery, Paříž
- "Erwin Olaf Hotel," Paris-Benijing Gallery, Peking
- "Erwin Olaf - Recent Work," Hamiltons Gallery, Londres
- "Hotel, Dawn & Dusk," Hasted Kraeutler Gallery, New York
- 2009:
- Dusk, Flatland, Amsterdam
- "Série Laboral Escena," Magda Danysz Gallery, Paříž
- "Rain, Hope, Grief & Fall," Institut Netherlands, Paříž
- "Darts of Pleasure," Domus Artium Museum, Salamanque
- "Moving Targets," Haifa Museum of Art, Haïfa
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jan des Bouvrie -
Marline Williams -
Maxima, 2011 -
Prinses Maxima 2011 -
Prinses Maxima, 2011
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Profile of Erwin Olaf [online]. Art Culture, June 5, 2008 [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29.
- ↑ a b Erwin Olaf Profile [online]. Bernstein & Andriulli [cit. 2010-11-25]. Dostupné online.
- ↑ CARNICK, Anna. Checking In: Erwin Olaf [online]. The New York Times, February 3, 2010 [cit. 2010-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vystavených děl Decadence Now, TISKOVÉ ZPRÁVY\Galerie Rudolfinum_UPM Decadence Now! Za hranicí krajnosti http://www.galerierudolfinum.cz/index.php?site=tisk/tisk-zpravy&id=42
- ↑ Archivovaná kopie. blog.camera80.ro [online]. [cit. 2010-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
- ↑ Biography of Erwin Olaf [online]. Bernstein & Andriulli [cit. 2010-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28.
- ↑ Erwin Olaf Awards and Exhibitions [online]. artnet.com [cit. 2010-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Fotograaf Erwin Olaf (64) overleden [online]. 2023-09-20 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ A CORPS PERDU, Kevin Frilet, Alma Har'el, Erwin Olaf, Benjamin Seroussi, Marie Vic [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 December 2017. (francouzsky)
- ↑ ART & FASHION, Liu Bolin, Gael Davrinche, Erwin Olaf, Wang Keping [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 December 2017. (francouzsky)
- ↑ Exposition Erwin Olaf - Berlin [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Exposition Erwin Olaf - Waiting [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Erwin olaf Hamiltons gallery [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-13.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erwin Olaf na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky autora
- Gallery website
- (francouzsky) Erwin Olaf - článek na Artup-TV.com
- foto-portfolio a biografie Bernstein & Andriulli
