[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Emerich Rath

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emerich Rath
Narození5. listopadu 1883
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. prosince 1962 (ve věku 79 let)
Broumov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífotbalista, hokejista, veslař, maratonský běžec, boxer, bobista, běžec na lyžích, kanoista a sdruženář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emerich Rath (5. listopadu 1883 Praha[1] – 21. prosince 1962 Broumov) byl všestranný sportovec česko-německého původu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, v rodině obuvnického pomocníka Josefa Ratha (1849 Sušice – 1908 Broumov)[2] a jeho manželky Františky, rozené Wanerové (*1848). Šlo o smíšené česko-německé manželství, otec byl české národnosti a matka německé národnosti.[3] Měl mladšího bratra Rudolfa (*1884), další tři jeho sourozenci zemřeli krátce po narození.[4][3] V roce 1885 se odstěhoval s rodiči do Broumova.[5]

V Broumově navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v německém jazyce, ale otec ho doma učil český jazyk. Byl plně česko-německy bilingvní. Sám Rath ve svých vzpomínkách uvedl, že se později vždy hlásil k české národnosti: „Chodil jsem v Broumově, kde byl otec zaměstnán v tovární nemocnici na Olivětíně jako ošetřovatel, do německé školy, ale doma mě každý den otec učil česky. Hlásil jsem se při sčítání lidu jako Čech.“[3] Historik Petr Zídek uvádí, že ve všech známých úředních dokladech má Rath uvedenu českou národnost a jeho dochovaná korespondence je psána bezchybnou češtinou. Jako o „pražském Němci“ se o něm později začalo psát z toho důvodu, že působil v několika německých sportovních klubech.[6]

Byl jedním z prvních lyžařů v Čechách (bylo mu tehdy 10 let), lyžování se učil sám. Ve svých čtrnácti letech v roce 1897 se Rath odstěhoval zpět do Prahy.[3] Rodina byla trvale policejně hlášena v Praze, od roku 1910 pouze matka-vdova se synem Emerichem.[7]

Ve čtrnácti se začal učit příručím v železářství U Rotta. Hrál fotbal za DFC Prag a hokej za DEHG Prag.[5] Od šestnácti let byl vegetariánem.[8] Po vojenské službě v Krakově se věnoval velkému množství sportů: atletice, plavání, pozemnímu a lednímu hokeji, kanoistice či rychlobruslení.[9]

Hodnotné jsou jeho chodecké a běžecké výkony: 108 km z Ústí nad Labem do Liberce ušel za 12 a půl hodiny (1905), 20 km z Prahy do Brandýsa za 1:49:47 (1908), závod Praha–Běchovice za 40:52 (1904). Tento závod běžel vícekrát, naposledy v roce 1954. Od roku 1905 vyhrál v Německu 11 chodeckých závodů na 50 km s cca 30 kg vojenské výzbroje, v roce 1909 vytvořil rekordní čas 6:13. Říšské ministerstvo války tehdy uvažovalo o zavedení bezmasé stravy pro vojsko. Na lyžích na mistrovství Království českého v roce 1907 vyhrál na trati 5 km, zatímco na 10 km a 50 km byl druhý. Startoval na olympijských hrách v roce 1908 za Rakousko, běžel maraton za 3:50:30,4. Na olympiádě v roce 1912 ve Stockholmu zaběhl maraton v čase 3:37:03.

Po roce 1900 je mu připisován prvovýstup horolezecké cesty Komín[10] obtížnosti 3 UIAA v horní části skalního masivu Žabák v Divoké Šárce v Praze.

V roce 1912 vyhrál boxerské mistrovství Německa v těžké váze. V zápase remizoval s berlínským mistrem těžké váhy. V Berlíně se také 24. června 1912 oženil s Františkou Krausovou.[5]

Během 8. ročníku padesátikilometrového mistrovského závodu v běhu na lyžích v Krkonoších dne 24. března 1913 po prudké změně počasí odstoupil ze závodu. Později se tři nejzdatnější závodníci, včetně Ratha, vydali hledat ztraceného Bohumila Hanče. Rath jej našel naprosto vysíleného u Zlatého návrší, posadil jej k tyči a vydal se pro pomoc na Labskou boudu. Hanč však zemřel na selhání srdce. Během záchranné akce umrznul také Václav Vrbata, který Hančovi půjčil kabát a čepici. Film Synové hor natočený v roce 1956 podle Rathových slov na premiéře neodpovídal skutečnosti.[zdroj?]

V roce 1914 hrál hokej za Čechy na mistrovství Evropy, kterého se zúčastnili pouze Belgičané, Češi, Němci a do počtu místní Berlínský klub.

Emerich Rath, Itálie 1921

Za první světové války sloužil jako instruktor lyžováni v Alpách, věnoval se také jízdě na bobech a horolezectví.[11] V roce 1916 byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem za záchranu svých žáků při lavinové katastrofě.[12] V roce 1921 splul řeky Adige a Pád (z Bolzana do Benátek) a Tiberu (z Città di Castello do Říma).[5][13]

V roce 1923 se vrátil k Rottovi, kde zahájil prodej sportovních potřeb a kde také v roce 1929 zaměstnal i legendárního norského skokana na lyžích Sigmunda Ruuda (1907–1994), který na konci dvacátých let pobýval v Praze.

V roce 1929 Rath otevřel vlastní velkoobchod sportovním zbožím ve stánku 28 Veletržního paláce[14] a běžný sportovní obchod v pasáži mezi domy Na Příkopě 23 a Ovocný trh 12 (vžil se pro ni název Rathova pasáž, od rekonstrukce roku 2011 se nazývá Pánská pasáž). Kromě sportovního zboží v něm prodával také vybavení pro trampy, když se sám stal příznivcem trampingu.[11] Mezi trampy byl znám pod přezdívkou Šedivý vlk.[11] V Lukách pod Medníkem vybudoval ranč s velkým sportovištěm.[5]

V roce 1924 jel na kajaku 360 km po Seině do Paříže na olympijské hry, kde se setkal s Pierrem de Coubertinem. Po Dunaji dopádloval za 24 hodin z Pasova do Vídně. Vyhrával mistrovství Československa kajakářů. Ještě v roce 1947 ve věku 64 let běžel závod Běchovice–Praha.[15]

Na sklonku života

[editovat | editovat zdroj]

Za protektorátu ukrýval německého žida Borise Efenberga, kterému pomáhal i po válce. Nepřihlásil se ani k říšskému občanství. Rath k tomu ve vzpomínkách uvedl, že za okupace na něj byl činěn nátlak, aby se přihlásil k německé národnosti, ale on to odmítl se slovy: „Moje rodiče jsou Češi, já zůstanu tím, kým mě rodiče vychovali. Čechem.“[3] Po válce nebyl odsunut.[5] V dokumentech Státní bezpečnosti při vyšetřování v letech 1952–53 byl Rath označován jako člověk „české národnosti“.[16]

Po únoru 1948 se střetl s komunisty, obchod se sportovními a trampskými potřebami byl Rathovi zabaven a on sám na rok uvězněn (za propagaci západního stylu života a amerikanismus). Tehdy zemřela jeho žena. Ve finanční tísni rozprodával zbytek svého majetku.

Ve filmu Synové hor z roku 1956 o krkonošské lyžařské tragédii hrál malou roli hajného.[17]

Plánoval dojet na olympiádu do Říma v roce 1960 na kole, nezískal však povolení od komunistických úřadů. Místo toho byl umístěn do domova důchodců v Benešově, odkud odešel do Broumova. Žil u bratrance, se kterým se po několika měsících nepohodl, odešel od něj a žil jako bezdomovec, což bylo v roce 1962 nepřípustné. Byl umístěn do domova důchodců na zámku ve Stárkově, zemřel na infarkt v nemocnici v Broumově, v první zimní den roku 1962. Dožil se 79 let.

V roce 2004 udělil Klub pro Fair play při Českém olympijském výboru Emerichu Rathovi zvláštní cenu In memoriam.

Obraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
  • Emerich Rath je jednou z výrazných postav knihy Synové hor spisovatele Františka Kožíka vydané poprvé v roce 1954 a poté ještě v dalších třech vydáních. V knize je Rath charakterizován jako přítel a sportovní soupeř Bohumila Hanče: „srdečný a otevřený, žil dříve v Praze a znali se s Hančem z minulých závodů“.[18] Podle knihy v roce 1956 režisér Čeněk Duba natočil stejnojmenný film Synové hor. Skutečný Emerich Rath v něm hrál epizodní roli lesníka.[18]
  • Tereza Verecká: Cesta Emericha Ratha, původní divadelní představení o broumovském hrdinovi. Režie a dramaturgie: Petr Lanta, hudba: Jan Matásek, dramaturgie: Pavla Nohýnková, výprava: Petr Vaněk, produkce: Tereza Vodňanská. Hrají: Martin Legerski, Gabriela Pyšná, Kryštof Nohýnek, Petr Haken, Kateřina Vejrostová a další. Předpremiéra: 22. července 2018, Broumovský klášter, sál Dřevník.[19]
  • V roce 2022 měl premiéru film režiséra Tomáše Hodana Poslední závod natočený o tragickém závodě z roku 1913, němž postava Emericha Ratha představuje jednu z hlavních rolí. Ratha si v něm zahráli Marek Adamczyk a Oldřich Kaiser.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika narozených, sv. Apolinář, 1882-1884, snímek 474, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Joseph Rath. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e ZEMAN, Kryštof. Podivuhodný příběh Emericha Ratha. XX. Revue Muzea paměti XX. století. 2022, roč. II, s. 21–35. ISBN 978-80-908765-2-1. 
  4. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 499, obraz 378, Rath Josef
  5. ↑ a b c d e f Hospodářské noviny: Skluzy a odkopy Vojtěcha Scheinosta: Sólo pro olympionika - zapomenutý osud nepohodlné hvězdy
  6. ↑ ZÍDEK, Petr. Příběh Šedivého vlka. Právo. 4. listopadu 2023, s. 11. ISSN 1211-2119. 
  7. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 499, obraz 370, Rath Františka
  8. ↑ Zapomenutá legenda Emerich Rath. Málem zachránil Hanče a dělal všechny sporty!. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Emerich Rath - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-04. 
  10. ↑ Třídélkový Žabák v Divoké Šárce
  11. ↑ a b c HURIKÁN, Bob; MOTL, Stanislav. Dějiny trampingu. 2. upravené vyd. vyd. Praha: Novinář, 1990. 253 s. ISBN 80-7077-432-0. OCLC 24810230 S. 227. 
  12. ↑ Sport.. Večer. 1916-08-31, čís. 197, s. 4. 
  13. ↑ Čeští sportovci v cizině. Český svět. 8. 12. 1921, s. 168. Dostupné online. 
  14. ↑ Emerich Rath a spol. s. s r.o. Národní listy. 29. 8. 1929, s. 2. Dostupné online. 
  15. ↑ Po padesáté ... !. Volné Slovo. 1947-10-03, čís. 231, s. 6. 
  16. ↑ ZÍDEK, Petr. Poslední závod jako filmová rehabilitace Emericha Ratha. novinky.cz [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rath: olympionik, všestranný sportovec, Evropan
  18. ↑ a b KOŽÍK, František. Synové hor. 4. rozšířené vydání. vyd. Hradec Králové: M&V, 2006. 120 s. ISBN 80-86771-13-X. S. 9, 43-44. 
  19. ↑ Cesta Emericha Ratha [online]. Vzdělávací a kulturní centrum Broumovska [cit. 2018-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-17. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emerich_Rath&oldid=24361169“