Ekonomika Litvy
| Ekonomika Litvy | |
|---|---|
 | |
| Měna | Euro (EUR) = € 1 = $1,20 |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU, WTO, OECD |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▼ 2 794 090 (1. ledna 2020)[1] |
| HDP | ▲€42 mld.(2017, nominal), ▲$90.4 mld. (2017, PPP)[2] |
| Změna HDP | ▲ 3,9% (2017-Q2) [3][4] |
| HDP na obyvatele | ▲ €14 900 (2017, nominal), ▲$34 033 (2018, PPP)[2] |
| HDP podle sektorů | služby 72.9%, průmysl 23,6%, zemědělství 3,5% (2014) |
| Inflace (CPI) | 1,7% (2016)[5] |
| Míra chudoby | 21,9% – příjmy pod €300/měsíc (2018)[6] |
| Pracovní síla | ▲1,5 mil. (2016)[7] |
| Pracovní síla podle sektorů | služby 73,6%, průmysl 17,2%, zemědělství 9,2% (2014) |
| Nezaměstnanost | 7,5%(2016-Q3)[8] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲ €25($28) mld. (2015) |
| Dovoz | ▲ €28($31) mld. (2015) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | ▲€15,7($16,8) mld., 41% HDP (2016)[9] |
| Příjmy | ▲€8,5($10,0) mld. (2017)[10] |
| Výdaje | ▲€9,1($10,7) mld. (2017)[10] |
Ekonomika Litvy patří i přes značný rozvoj v uplynulém desetiletí mezi pět nejméně vyspělých ekonomik EU. Světová banka ji řadí do skupiny Upper-middle-income economies (nadprůměrně příjmové ekonomiky). Dle Mezinárodního měnového fondu má Litva HDP na obyvatele v paritě kupní síly 17 733 USD (2007) a je tak čtyřicátášestá na světě. Litva byla jednou z nejrychleji rostoucí ekonomik Evropy díky úspěšným reformám. Pro vysoký růst HDP v letech 2000–2007 byla označována za ekonomického tygra. V současnosti je však litevská ekonomika značně zasažena světovou finanční krizí.
Ekonomický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Ve 2. polovině 20. století se agrární charakter litevské ekonomiky změnil na průmyslově-agrární. Hlavními odvětvími průmyslu se staly strojírenství, kovozpracující průmysl a chemický průmysl. Avšak ani potravinářský a lehký průmysl neztratily v zemi svůj význam. Vznikly nové průmyslové podniky – závod Baltia na výrobu lodí v Klaipėdě, závod na výrobu obrazovek Ekranas v městě Panevėžys či závod na výrobu televizorů v Šiauliai. Roku 1959 byla vybudována Kaunaská hydroelektrárna a v roce 1983 byl dokončen první blok Ignalinské jaderné elektrárny.
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1990 musela Litva velmi rychle liberalizovat ekonomiku, transformovat ji na tržní model a provést privatizaci hospodářských subjektů (první vlna v letech 1991–1995 probíhala systémem kupónové privatizace pomocí investičních voucherů). V letech 1991 až 1993 prožívala Litva (obdobně jako Lotyšsko a Estonsko) obrovskou inflaci – roční inflace v roce 1991 činila 383 %. Ekonomika se začala stabilizovat v roce 1994, tehdy také byla obnovena litevská měna.[11]
Stejně jako Lotyšsko a Estonsko zažila i Litva vlnu ekonomického růstu taženou bankovním sektorem a stavebnictvím. Nízké úrokové sazby úvěrů daly podnět k rozmachu obchodu s nemovitostmi. Na začátku krize však šly ceny nemovitostí prudce dolů, výstavba se zastavila a tisíce lidí přišly o práci a o možnost dluhy splácet.[12]
Ekonomická struktura
[editovat | editovat zdroj]
Litevský export je tvořen zejména z minerálních produktů, textilního zboží, potravinářských výrobků, hnojiv, chemické výroby, nábytku, dopravních prostředků (reexport ojetin), strojů a zařízení, televizorů a obrazovek, nápojů, cigaret, elektrické energie, dřeva a dřevěné výroby.
V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže. Produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina.
Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství a elektrotechnika, potravinářství, chemický průmysl, dřevozpracující a papírenský průmysl, textilní a průmysl stavebních hmot. Největší litevskou firmou je ropná rafinérie AB ORLEN Lietuva v Mažeikiai, která je jedinou rafinérií v pobaltských státech a jejíž význam stále stoupá, vytváří zhruba 10% HDP Litvy, navazuje na ni dalších 8 velkých zpracovatelů ropných produktů. Další významnou firmou je Achema – největší výrobce dusíkatých hnojiv a dalších chemických výrobků v Pobaltí. V potravinářském průmyslu je významným oborem pivovarnictví – největšími pivovary jsou Kalnapilis v Panevėžysu, Švyturys v Klaipedě, Utenos alus v Uteně, Ragutis v Kaunasu, Vilniaus Tauras ve Vilniusu a Gubernija v Šiauliai. Hlavní pivovary produkují asi 50 různých značek piva, světlé a tmavé barvy. Světoznámá je produkce jantaru. Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. Ignalinská jaderná elektrárna, která se nachází u města Visaginas, produkovala až 80 % elektrické energie státu, čímž v rámci Evropy Litva zaujímala přední místo v podílu jaderné energetiky. Od 1. ledna 2010 je elektrárna v souladu s přístupovou dohodou k EU odstavena. Připravuje se její nahrazení moderní elektrárnou v tomtéž areálu. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Report for Selected Countries and Subjects [online]. Dostupné online.
- ↑ https://www.vz.lt/2017/07/31/pirmaji-metu-pusmeti-lietuvos-bvp-augo-4
- ↑ Lithuania Gross Domestic Product (GDP) YoY [online]. Investing.com [cit. 2017-03-29]. Dostupné online.
- ↑ CPI-based consumer price changes [online]. Statistics Lithuania. Dostupné online.
- ↑ http://www.oecd.org/statistics/compare-your-income.htm
- ↑ http://osp.stat.gov.lt/web/guest/statistiniu-rodikliu-analize?portletFormName=visualization&hash=9d6ed8f4-6d6b-4e7a-9131-ee826d273916
- ↑ MEDIA, Fresh. Socialinė statistika - Lietuvos Respublikos Socialinės apsaugos ir darbo ministerija [online]. Dostupné online.
- ↑ Centrinės valdžios sektoriaus skola pernai – 15,7 mlrd. eurų [online]. Dostupné online.
- ↑ a b GUDAVIČIUS, Stasys. Seimas priėmė 2017 m. biudžetą. vz.lt. Verslo Zinios, 22 December 2016. Dostupné online [cit. 7 February 2017].
- ↑ http://exporter.ihned.cz/1-10110660-15814030-r00000_d-d9
- ↑ Archivovaná kopie. www.presseurop.eu [online]. [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ https://osp.stat.gov.lt/en/statistiniu-rodikliu-analize?id=8446&status=A
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Litvy na Wikimedia Commons
