[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

ETA (firma)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ETA a.s.
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1943 a 31. července 2008
SídloKřižíkova 148/34, 186 00 Karlín, Česko
Adresa sídlaZelený pruh 95/97, Praha, 140 00, Česko
Charakteristika firmy
Mateřská společnostHP TRONIC Zlín
NAY-DATART
Identifikátory
IČO27544001
LEI31570010000000059265
OpenCorporates IDcz/27544001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ETA a. s. je česká obchodní firma s právní formou akciové společnosti, se sídlem v Praze-Karlíně. Společnost byla založena roku 1943 v Hlinsku, kde sídlila do roku 2011.[1] Pod obchodní značkou byla realizována výroba, prodej a opravy elektrických spotřebičů pro domácnosti (například žehličky, vařiče, vysavače, mixéry, fény a další).[2] Od roku 2011 probíhá většina výroby v Asii, menší část se vyrábí v Miloticích nad Bečvou.

Původ názvu

[editovat | editovat zdroj]
Bývalá továrna ETA u vršovického nádraží, Regula–ZPA Nusle

Původní obchodní značku ETA vlastnila akciová společnost ETA v Praze, název firmy byl odvozen ze slovního spojení Elektrotechnické aparáty. Společnost používající tuto značku sídlila od začátku dvacátých let 20. století v Praze-Vršovicích a zabývala se výrobou rozhlasových přístrojů, hracích automatů, transformátorů a elektrických ledniček. V roce 1929 byla ve tvaru oválné ochranné známky obchodní značka ETA zaregistrována.[3][4] V roce 1939 většinu akcií společnosti ETA získala od původního vlastníka, pražského továrníka Bukovského, německá společnost Askania. Následně se výroba akciové společnosti ETA-Askania zaměřila na optické přístroje, včetně fotoaparátů.[5]

V roce 1945 byla akciová společnost ETA-Askania znárodněna a jako výrobní závod začleněna do nově vzniklého národního podniku Meopta se sídlem v Přerově, na který přešla také práva vázající se k obchodní značce ETA. Meopta Přerov však obchodní značku ETA nevyužívala.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Na konci II. světové války vznikla v továrně společnosti ETA-Askania stojící v těsné blízkosti vršovického nádraží na katastru Nuslí povstalecká skupina, která zasáhla během pražského květnového povstání v roce 1945 do bojů v Praze. Zaměstnanci továrny sestavili tři improvizované obrněné vozy vybavené německými tříhlavňovými a rychlopalnými malorážními protiletadlovými děly, ke kterým se v továrně v průběhu války vyvíjela elektronika. Obrněná vozidla představovala poměrně velkou palebnou sílu. Geografická blízkost vršovického nádraží a továrny vyústila v provázání odbojové činnosti s povstaleckým velitelstvím odbojové skupiny Trávnice.[6][7]

Historie firmy

[editovat | editovat zdroj]
Mixér ETA Mira z roku 1963
Ruční šlehač ETA 0042 z roku 1986
Vysavač ETA 400 (1979–1990)

ESA

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 zakoupil v Hlinsku část továrního objektu český konstruktér a pražský podnikatel, majitel továrny na elektrotechnické přístroje, Jan Prošvic (1907–1989) a s chotěbořským podnikatelem a majitelem továrny na kovové zboží Vilémem Eckhardtem založili akciovou společnost ESA. Název byl odvozen ze slovního spojení Elektrotechnická společnost akciová.[8] Vstupní kapitál činil čtyři miliony protektorátních korun a dne 3. září 1943 byla společnost zaregistrována. Sídlem se stal objekt bývalé výroby hraček podnikatele Josefa Staštíka v Hlinsku (ve stejném místě v letech 1910–1933, dnes při ulici Poličská, stávala cihelna podnikatele Tlustého, následné roky přestavěná na galvanovnu a sklady).

Společnost ESA zaměstnala zhruba čtyřicet lidí a v továrních prostorách zahájila výrobu elektrotechnického zboží. Vyráběly se zde jednoduché elektrické žehličky s keramickou vložkou, plánovaná byla výroba prezentovaná jako telefonní rozdělovače pro německý Wehrmacht. V souvislosti s vojenskou výrobou nehrozilo zaměstnancům tzv. totální nasazení na území tehdejší Třetí říše. V roce 1945 měla společnost ESA zhruba tři stovky zaměstnanců, rozšiřovala výrobu a byl zakoupen zbývající tovární areál. Výroba žehliček dosáhla cca 200 tisíc kusů ročně, výrobní program byl rozšířen o vařiče, teplomety a měniče ke gramofonům. V roce 1948 byla společnost ESA znárodněna.

Elektro-Praga

[editovat | editovat zdroj]

Po znárodnění byla původní společnost ESA začleněna jako výrobní závod pod správu pražského národního podniku Elektro-Praga, která do té doby (podobně jako automobilka Praga) náležela do koncernu ČKD.[9] Obdobně byly v bývalém Československu po znárodnění začleňovány původně samostatné firmy pod nově vznikající národní podniky (n. p.), například AZNP, Tesla, Česká zbrojovka a další. Zrušením samostatné společnosti zpravidla zanikla i její původní obchodní značka.

Výrobní závod v Hlinsku započal produkci pod značkou Elektro-Praga s grafickým symbolem stejnosměrného a střídavého elektrického proudu a navazujícího písmene E. Po reorganizaci národního hospodářství v roce 1950 byl výrobní závod osamostatněn, vznikl národní podnik Elektro-Praga Hlinsko.

V roce 1952 se začal vládnoucí režim připravovat na možný válečný konflikt a reorganizoval v rámci republiky některé výrobní činnosti. Výrobce Avia Letňany měl obnovit utlumenou leteckou výrobu, proto montáž bývalých nákladních vozidel Škoda 706 R přesunul do výrobního závodu v Rýnovicích, začleněného do n. p. Elektro-Praga, Jablonec nad Nisou. Výrobní závod v Rýnovicích vyráběl silnoproudé armatury a také elektrické vysavače pro domácnosti, jejichž produkce byla předána do Hlinska.

Výroba elektrických motorů a vysavačové vzduchotechniky nebyla v původním výrobním programu n. p. Elektro-Praga Hlinsko, postupně se však stala nosným oborem činnosti. V roce 1953 vzniklo v Hlinsku nové vývojové a konstrukční oddělení, které později každoročně přicházelo s několika novými typy výrobků. Od roku 1954 byly elektrovysavače exportovány tehdy i na tzv. západní trhy.

Obchodní značku ETA v 50. letech 20. století stále vlastnil n. p. MEOPTA Přerov a prakticky ji nevyužíval. Její atraktivní zvuk v Československu i v zahraničí vedl k tomu, že práva na ochrannou známku byly v roce 1960 převedeny na n. p. Elektro-Praga Hlinsko, který ji využil pro vybrané výrobky s označením tzv. oválnou značkou ETA (původní z roku 1929).[10] Mnohé výrobky však byly dále označované symbolem značky Elektro-Praga, ještě i v 90. letech 20. století. V roce 1991 se Elektro-Praga Hlinsko přeměnila na akciovou společnost a do roku 1995 dále tento název používala.

ETA

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 došlo ke sjednocení značky, ochranné známky a názvu výrobce na ETA a. s., se sídlem na adrese Hlinsko, Poličská 444, PSČ 539 16 (IČ: 000 10 341). Akciová společnost byla zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 95.[1] Výrobní program byl rozšířen o další druhy elektrospotřebičů pro domácnost, včetně výroby elektrických topných těles.

Důvodem organizačních změn byl také prodej společnosti Elektro-Praga v Jablonci nad Nisou (výrobce elektroinstalačního materiálu) obchodní švédsko-švýcarské nadnárodní korporaci ABB se sídlem v Curychu, a tedy nutnost definitivně vyřešit známkoprávní nejasnosti vzniklé v důsledku znárodnění a delimitací.

Změny v majetkové struktuře

[editovat | editovat zdroj]
Vysavač ETA 6450 (2009)
Pečicí hrnec ETA Pečenka (2014)

Koncem 90. let 20. století měla společnost hospodářské problémy, v roce 2001 do ní vstoupila tehdy česká společnost Plastkov Liberec podnikatele Marka Rybáře a ve spolupráci s ní společnost ETA zaměřila část výroby na automobilový průmysl (výlisky, kabelové svazky aj.).

Výroba topných spirál a těles, včetně části výrobního areálu na ploše 7000 m², byla v roce 2001 prodána do vlastnictví společnosti Backer Elektro CZ s.r.o., součásti společnosti NIBE Element spadající pod švédský koncern NIBE Industrier AB.[11]

V roce 2002 bylo součástí akciové společnosti ETA celkem šest dceřiných obchodních společností, z toho tři v zahraničí a dvě se zahraniční kapitálovou účastí. V Hlinsku se vyráběly zejména elektrické vysavače, v závodě v Miloticích nad Bečvou pak tepelné spotřebiče. Prodejní program tvořilo 36 druhů výrobků se zhruba dvěma sty typy a provedeními. Většina výrobků byla výsledkem vlastního vývoje společnosti a měla originální konstrukci. Společnost ETA-TRADING spravovala tuzemskou obchodní síť, která zahrnovala 50 maloobchodních prodejen a 3 velkoobchodní střediska.[12] V roce 2004 došlo ke sloučení firem ETA a Plastkov pod jednotné vedení, v roce 2005 se výrobní oddělení rozdělilo na dvě divize: Elektrické spotřebiče a Plastkov – výroba komponentů.

V roce 2008 firmu ovládla společnost BENSON OAK CAPITAL COÖPERATIEF U. A. (Amsterdam, Nizozemské království).[1] Do závodu v Hlinsku byla přenesena také část výroby likvidované firmy BTV Havlíčkův Brod.[13] Podnik vykazoval v následujících letech ztráty (21 milionů Kč při miliardových tržbách v roce 2008, 19 milionů korun při tržbách 746 milionů Kč v roce 2009).[14] Nový majitel rozdělil dosud organizačně propojenou výrobu na část pro domácnosti a pro automobilový průmysl, začleněnou postupně ve společnosti ETA (2008), Plastkov (2009) a Megatech (2010).[15]

V roce 2011 společnost ETA ukončila výrobu domácích elektrospotřebičů v Hlinsku a přesunula ji do spolupracující firmy E-technik v Miloticích nad Bečvou, v Hlinsku zůstalo cca 200 kmenových zaměstnanců pro logistiku, obchod, sklady a reklamace.[16]

Od roku 2011 vlastní firmu ETA česká společnost HP TRONIC Zlín, spol. s r.o.[1]

Umístění v soutěžích obchodních značek

[editovat | editovat zdroj]
Prodejna ETA v České Lípě
  • 1998 a 1999 – 2. místo v hodnocení nejznámější české značky (Agentura Sofres-Factum, první místo ŠKODA Auto)
  • 1999 – 1. místo v novinářské kategorii „Signum Temporis" (za informační otevřenost)
  • 1999 – 1. místo v hodnocení českých firem občany České republiky (záruka kvality, Agentura ULTEX)
  • 2000 – 1. místo v kategorii kuchyňských a domácích spotřebičů v Česku (nejdůvěryhodnější obchodní značky, průzkum Reader’s Digest European Trusted Brands)
  • 2001 – 1. místo mezi nejlépe hodnocenými značkami malých elektrospotřebičů (průzkum Agentura AISA)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2017-05-09]. ETA a. s., B 17862 vedená u Městského soudu v Praze. Dostupné online. 
  2. ↑ ETA: historie obchodní značky [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://blog.abchistory.cz/errata-jazykova-formalni-korektura.htm
  4. ↑ http://blog.abchistory.cz/wpimages/46c86f16848f.jpg
  5. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 189–190. 
  6. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Wohlrath Adam; věcný rejstřík: Trávnice (odbojová skupina)). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 28, 453, 717. 
  7. ↑ MAREK, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. (Svět křídel; 73). Dostupné online. ISBN 80-86808-16-5, ISBN 80-86808-15-7. Kapitola Zajímavé povstalecké bojové útvary - Skupina z továrny ETA, s. 345. Obsahuje bibliografii; ilustrace, mapy, portréty, plány, faksimile; 24 cm. 
  8. ↑ * STŘECHOVÁ, Lucie. Ročenka ELEKTRO 2015. 1. vyd. Praha: FCC Public, 2015. 256 s. ISBN 978-80-86534-25-1. Kapitola Jan Prošvic a elektrotechnická společnost Esa, s. 242. 
  9. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 190. 
  10. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 138, 190. 
  11. ↑ Historie firmy Backer Elektro CZ [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Najdiservis.cz: Informace o ETĚ v roce 2002 Archivováno 2. 8. 2014 na Wayback Machine.
  13. ↑ Hospodářské noviny 9. 9. 2009: Gabriel Eichler - Šanci změnit v krizi svět k lepšímu jsme propásli
  14. ↑ Týden.cz 27. 4. 2011: ETA v Hlinsku končí, bude propouštět
  15. ↑ Konkursní noviny 11. 5. 2011: Firma ETA v Hlinsku končí, výrobu přesune do Milotic[nedostupný zdroj]
  16. ↑ Deník.cz 27. 4. 2011: ETA končí v Hlinsku a přesouvá výrobu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ETA_(firma)&oldid=23999834“