Dorsten

Dorsten
	Stará radnice a kostel svaté Agáty
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°40′8″ s. š., 6°58′2″ v. d.
Nadmořská výška	31 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Münster
Zemský okres	Recklinghausen
	Dorsten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	171,2 km²
Počet obyvatel	76 030 (2012)
Hustota zalidnění	444 obyv./km²
Správa
Starosta	Lambert Lütkenhorst (CDU)
Oficiální web	www.dorsten.de
Adresa obecního úřadu	Halterner Straße 5; 46284 Dorsten
PSČ	46282–46286
Označení vozidel	RE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorsten je město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Leží v zemském okrese Recklinghausen ve vládním obvodu Münster. Nachází se na rozhraní dvou oblastí, a to v severní části průmyslového Porúří a v jižní části země Münsterland. Dorsten je situován na řece Lippe asi 24 km východně od jejího ústí do Rýna. Protéká jím také kanál Wesel-Datteln. Dorsten je součástí Regionálního sdružení Porúří. Ve městě sídlí Židovské muzeum Vestfálska. V roce 2012 zde žilo přes 76 tisíc obyvatel.

Historie

Archeologické nálezy ukazují, že oblast dnešního Dorstenu byla osídlena již v pravěku. Objevená pohřebiště vypovídají o osídlení v mladší době kamenné a později také v době bronzové. V 1. tisíciletí před naším letopočtem vznikla na území dnešního města zemědělská osada, která byla obývaná germánským kmenem Sugambrů. V roce 18 před naším letopočtem se oblast snažili obsadit Římané, ale byli poraženi a neuspěli. V roce 12 před naším letopočtem napadl germánský kmen Sugambrů římskou pevnost Drusua, ale byli vytlačeni zpět až za řeku Vezeru. Dorsten se tak dostal pod správu Římanů a stala se z něj pevnost Aliso. Pro Římany měla význam především poloha na řece Lippe. V roce 9 před naším letopočtem nechal Drusův bratr Tiberius přesídlit asi 40 tisíc Sugambrů do oblasti Dolního Porýní a v roce 4 před naším letopočtem musel čelit dalším germánským povstáním. Stále častější střety Germánů s Římany vedly v roce 9 našeho letopočtu k bitvě v Teutoburském lese, kde utrpěli Římané drtivou porážku a padl i jejich vůdce Publius Quinctilius Varus. V následujících letech žili v oblasti především Brukterové. Až do 5. století mělo místo charakter venkovské osady zvané Durstina. V roce 693 došlo k vpádu kmene Sasů ze severu. Dorsten se jako součást Franské říše zapojil do Saských válek pod vedením Karla Martela a později Karla Velikého.

Od 8. století bylo město panstvím. Po dohodě kolínského kurfiřta a vévody z Kleve v roce 1175 bylo sídlo označováno jako villa Durstine a mělo charakter městysu. Městys se rozrůstal především díky výhodné podobě na řece Lippe (byl zde dlouhou dobu jediný most mezi městy Wesel a Haltern am See) a procházela tudy obchodní stezka do Kolína nad Rýnem. V roce 1251 získal Dorsten městská práva po dohodě kolínského arcibiskupa Konrada von Hochstadena a vévody z Kleve. V roce 1260 byl v okolí města vybudován vodní příkop a palisáda. Roku 1275 zde vznikla mincovna. V roce 1334 zde byly vybudovány první městské hradby. V období pozdního středověku v roce 1488 vznikl v Dorstenu františkánský klášter, který existuje dodnes.^[2] Od 14. století bylo město členem sdružení Hanzy. Od roku 1576 má Dorsten vlastní radnici. V letech 1588 a 1589 bylo ve městě zdokumentováno několik čarodějnických procesů. Během 16. století, především v období třicetileté války, došlo k útlumu obchodu ve městě a také činnost Hanzy byla na nějakou dobu pozastavena. V roce 1641 během třicetileté války byl Dorsten obléhán. Od roku 1816 bylo město součástí Pruska.

Během 19. století zasáhla Dorsten průmyslová revoluce a začala se rozvíjet různá odvětví průmyslu, především textilní a hutní průmysl. Roku 1912 započala těžba uhlí. V roce 1933 byl starostou zvolen člen NSDAP, což ovlivnilo život ve městě. V průběhu druhé světové války bylo při náletech poničeno až 80 % historického jádra města. Dorsten byl na konci války osvobozen americkými vojáky. V 70. letech vznikl projekt na výstavbu města Neue Stadt Wulfen, který byl částečně realizován (Wulfen je dnes městskou částí Dorstenu). V roce 1978 byla v historickém centru města zřízena pěší zóna. Od 90. let došlo ke změnám v ekonomice města, byla pozastavena činnost uhelných dolů a došlo k posílení cestovního ruchu. Město se snaží navenek prezentovat jako „malé město na řece Lippe“ a „most mezi Münsterlandem a Porúřím“.

Obyvatelstvo

1. srpna 1929 byla k městu přičleněna část obce Gahlen (dnes městská část Hardt). K 1. dubnu 1943 byly do Dorstenu sloučeny obce Hervest a Holsterhausen a počet obyvatel se pohyboval okolo 24 tisíc. V roce 1970 zde žilo necelých 40 tisíc obyvatel. K výraznému nárůstu obyvatel až na hodnotu 65 tisíc došlo v roce 1975, kdy byly k městu připojeny samostatné obce Altendorf-Ulfkotte, Lembeck, Östrich, Rhade a Wulfen a některé části dalších obcí. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 2001, kdy zde žilo přes 81 tisíc obyvatel. V roce 2012 měl Dorsten přes 76 tisíc obyvatel.

Významní rodáci

Cornelia Funkeová, německá spisovatelka

Partnerská města

Crawley, Spojené království (od roku 1973)
Dormans, Francie (od roku 1981)
Waslala, Nikaragua (od roku 1984)
Ernée, Francie (od roku 1985)
Newtownabbey, Spojené království (od roku 1988)
Hainichen, Sasko, Německo (od roku 1990)
Rybnik, Polsko (od roku 1994)
Hod ha-Šaron, Izrael (od roku 1994)

Galerie

Zámek Lembeck leží ve stejnojmenné městské části
Židovské muzeum Vestfálska
Rekonstruovaná část dochovaných městských hradeb

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorsten na německé Wikipedii.

↑ Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Statistický zemský úřad, 2012-12-31 [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (německy)
↑ Franziskanerkloster Dorsten [online]. Deutsche Franziskane Provinz [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorsten na Wikimedia Commons
(německy) (anglicky) (francouzsky) (polsky) (španělsky) Oficiální stránky města

[1] Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Münster [online]. Statistický zemský úřad, 2012-12-31 [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (německy)

[2] Franziskanerkloster Dorsten [online]. Deutsche Franziskane Provinz [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]