Došek
Došek je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb. Je to snopek, zhotovený ze 110 až 140 cm dlouhé rovné slámy, rákosí či orobince.[1] Jeden došek váží 3,5 až 4 kg.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]K výrobě se používá žitná sláma, která má dlouhá, ale zároveň tenká stébla. Kosí se přibližně deset dní před dozráním klasu. Ottův slovník naopak doporučuje ječmen a oves, protože jejich sláma méně nasáká vodou.[2] Historicky se pole, na kterých rostlo žito požadovaných vlastností pro došky, nazývala doškářskými a bývala vyhlášená po celém kraji. Žito se kosí speciálním strojem samovazem, který slámu podřízne, ale nepomačká. Poté se poskládá a sváže do kopek, kterým se říká mandelky. Následně se žito vymlátí, ale důležité je aby mlátička nechávala slámu rovnou a nedrtila ji. Poté se vždy stejné množství dlouhých stébel slámy vloží do formy a ručně sváže do došku povříslem, což je zkroucená sláma, která se používá jako provázek.[3]
Na jeden metr čtvereční střechy je potřeba až 15 došků, jejichž hmotnost činí až 60 kg. K pokrytí střechy větší stodoly je potřeba až 6000 došků. Jedná se o náročnou práci, kterou provádí specializovaní řemeslníci, doškáři.
Došková střecha musí mít velký sklon (min. 45°), došky se přivazují buďto na prkna, anebo na latě, nejčastěji drátem nebo povříslem. Životnost došků je zhruba 15–20 let,[4] nebezpečí požáru se omezuje různými předpisy i promyšlenou technologií. V českých zemích se došky někdy „kalily“, tj. mazaly hlínou.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]V dnešní době se v Česku s doškovou krytinou nesetkáváme příliš často; nejčastěji ji lze vidět v některém ze skanzenů. Jinak je tomu v severněji a západněji položených zemích (Polsko, Německo, ale také Anglie, Dánsko, Holandsko…). Kolem německo-dánské hranice (ve Šlesvicku) je této krytiny hojně využíváno i u novostaveb, mnoho lidí na severu oceňuje tepelně izolační vlastnosti přírodních materiálů a udržují tvář svých sídel v tradiční podobě.
V současné době (2020) je v Česku jediná firma, která se specializuje na doškové střechy. Příkladem české stavby s doškovou střechou je statek U Matoušů v Bolevci, který je národní kulturní památkou.[5][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.wior-sc.pl [online]. [cit. 2009-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-07.
- ↑ a b Ottův slovník naučný, heslo Došek.
- ↑ Fotogalerie: Statek U Matoušů [online]. Lidovky [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Střecha statku U Matoušů dostane nový doškový kabát [online]. Plzeňský deník, 2020-8-25 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Statek U Matoušů prochází rekonstrukcí [online]. Český rozhlas, 2020-8-21 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Došek. Sv. 7, str. 875
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu došek na Wikimedia Commons - Polská doškářská firma
