Diskuse s wikipedistou:Petr Kinšt

Dobrý den, moc bych Vám chtěl poděkovat za přidání fotografie k chráněnému území a rovnou Vás přivítat na české Wikipedii. Doufám, že to nebyla první vyfotografovaná lokalita! :) S pozdravem

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, navštivte stránku Potřebuji pomoc, chcete-li navrhnout nějakou změnu, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

Chmee2 (diskuse) 14. 4. 2014, 17:04 (UTC)

Mediagrant: chráněná území

Dobrý den, všímám si, že hodně cestujete po okrese Chomutov, odkud nahráváte velice pěkné fotografie. Napadlo mne, jestli byste neměl zájem, aby Vám sdružení Wikimedia Česká republika proplácela cestovní náklady. Pokud by Vás to zaujalo, podívejte se prosím na odkaz našeho grantu, který toto umožňuje. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 11. 5. 2014, 17:04 (UTC)

Dobrý den, vím o té možnosti, ale většinou jezdím na kole, takže náklady mám jen malé a nijak mě nezatěžují. Třeba grant využiji někdy v budoucnosti. Petr Kinšt (diskuse) 12. 5. 2014, 16:57 (UTC)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Nováček

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. S radostí sleduji nové informace týkající se českých obcí. Všiml jsem si, že máte nárok na věrnostní vyznamenání Nováček, proto Vám jej rád předávám. S přáním mnoha dalších úspěšných editací --Jan Kovář^BK (diskuse) 23. 7. 2014, 09:58 (UTC)

Wikikytička

Wikikytička

Uděleno za vylepšování článků o obcích a doplňování fotografií. --Jana Lánová (diskuse) 29. 7. 2014, 10:34 (UTC)

A já se přidávám taktéž k poděkování a ke gratulaci a to s mým díky za Vaší práci na tématu chráněných území ;) S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 29. 7. 2014, 11:12 (UTC)

Hrady

Díky za pěkné články o malých a zaniklých hradech! Jsou bezvadné. S pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 1. 2015, 13:47 (CET)

Řád

Zdravím, jako malé poděkování za soustavně dobrou práci na článcích o místech, městech a dalších zejména v severozápadních Čechách jsem Vám udělil Řád České republiky. Ještě jednou díky--Horst (diskuse) 21. 2. 2015, 20:28 (CET)

Děkuji, potěšilo. Petr Kinšt (diskuse) 21. 2. 2015, 20:52 (CET)

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Učeň, Student

• 
  Učeň
• 
  Student

Zdravím, před týdnem jste dosáhl na Studenta, proto Vám jej zde přidávám zároveň i s historicky dosaženou hodností Učeň.

Mějte se a díky za Vaši práci. --Jan Kovář^BK (diskuse) 13. 3. 2015, 18:00 (CET)

Díky Petr Kinšt (diskuse) 13. 3. 2015, 19:31 (CET)

Kostel Narození Panny Marie (Klášter Hradiště nad Jizerou)

Pokud máte chuť se do tohoto článku pustit hlouběji, nabízím naskenovaného Šimáka. --Gampe (diskuse) 8. 6. 2015, 21:51 (CEST)

Článek jsem pouze trochu upravil, aby lépe vypadal, ale další rozšíření nechám na někom jiném. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 6. 2015, 09:09 (CEST)

Doplňování katastrálních území

Kolego, možná by se k doplňování katastrálních území mohla hodit tahle stránka: Wikipedista:Jan Polák/Katastrální území 2‎. Obsahuje pouze ty obce, které byly uvedeny v kategorii Údržba:Chybí název k. ú. Pokud si to nějak rozdělíme (například, že každý uděláme obce od určitého písmenka), můžeme to rychle vyřídit. --Jan Polák (diskuse) 10. 8. 2015, 07:30 (CEST)

Ahoj, ten seznam práci hodně usnadní. Ráno jsem začal od konce, takže v tom mohu pokračovat, udělám obce od V a budu pokračovat směrem k začátku abecedy. --Petr Kinšt (diskuse) 10. 8. 2015, 21:43 (CEST)

Super, pokud by se Ti hodilo do tabulky ještě nějaký údaj přidat, dej vědět. :-) --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 10:02 (CEST)

Doplnil jsem ještě čtvrtý sloupec přímo odkazující na editaci článku. Snad to pomůže. --Jan Polák (diskuse) 11. 8. 2015, 11:11 (CEST)

Řád pilné včelky

Řád pilné včelky

Za pečlivé doplňování katastrálních území do obecních infoboxů. --Jan Polák (diskuse) 26. 8. 2015, 08:41 (CEST)

Děkuji -- Petr Kinšt (diskuse) 26. 8. 2015, 21:46 (CEST)

Radonice zámek

Pane kolego, pokud byste chtěl svůj článek trochu zamodrat (a vládnete němčinou lépe než já), našel jsem na německé wiki článek Jan Anton Losy von Losinthal. Jinak Vám přeji neubývající chuť do práce.Feťour (diskuse) 7. 9. 2015, 19:02 (CEST)

Německý článek je o otci toho radonického Jana Antona (jmenovali se stejně), ale i tak díky za upozornění. Připsal jsem si ho do seznamu témat ke zpracování a zkusím ho přeložit. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 9. 2015, 21:19 (CEST)

země Františka Josefa

Pokud píšeš o „zemi Františka Josefa“ jako o fyzickogeografickém objektu, tak se píše s malým písmenem z ve slově země (ISBN 978-80-86918-64-8, strana 89). S velkým písmenem Z by se psal např. název správní jednotky. Obdobný příklad je „Země královny Maud“ (norský územní nárok, ISBN 978-80-86918-57-0, strana 17) × „země královny Maud“ (území, ISBN 978-80-86918-71-6, stana 177). Podobně je to s názvem „Ostrov prince Edvarda“ (provincie) × „ostrov prince Edvarda“ (ostrov). -xfi- ☤ 23. 10. 2015, 17:43 (CEST)

Mittwerwald/Hrad na radči

Dobrý den pane kolego, děkuji za vaše rozšíření mé stránky Mitterwald resp. Hrad na Radči. Můžete mi však prosím vysvětlit, proč došlo ke změně názvu? Uvádíte, že kvůli nesprávnému názvu lokality. Zajímá mě, proč se je jméno Mitterawald špatně, vždyť se ten hrad také tak jmenoval. Používá se i např. počeštělá verze Mitrvald, takže tím spíš nechápu, proč s tímto názvem nesouhlasíte. Myslím si, že pojem Mitterwald je mnohem jasnější než, když to napíšu nadneseně, "nějaký Hrad na Radči". Předem děkuji za vysvětlení, s pozdravem MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 19:31 (CET)

Dobrý den, ve skutečnosti jsem při přesunu hodně váhal. Jméno Mitterwald není špatně, ostatně jsem ho v textu zmínil. Řada novějších zdrojů ho však nepoužívá a označení Hrad na… se běžně používá u lokalit s nejistým nebo neznámým názvem. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů i její dodatky používají označení Hrad na Radči. Na webu hrady.cz je použit název Radeč a stejně tak na mapy.cz (to je však odvozeno až od názvu hory). Naproti tomu v Turistickém atlasu Česka od Shocartu je použit název Mitterwald. K přesunu na nový název jsem se nakonec přiklonil ze dvou důvodů: 1) Durdíkovu Ilustrovanou encyklopedii za důvěryhodnější a 2) dle rozboru Petra Rožmberského, který lokalitu s názvem ztotožnil, se název Mitterwald neujal ani ve středověku. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 12. 2015, 19:55 (CET)

Dobrá, nechme tedy Hrad na Radči. Já jsem při tvorbě názvu vycházel z turistické mapy, ale vaše argumenty mají své dobré opodstatnění a při zadání pojmů "Mitterwald" či "Mitrvald" google zařadí tuto wikistránku na přední místa. MiroslavRouta (diskuse) 7. 12. 2015, 20:09 (CET)

Žerotín - obyvatelstvo

Zdravím, v hesle Žerotín (okres Louny) jste přidal údaje o obyvatelstvu. Liší se ale výrazně od Otty. Chybný se mi zdá bude spíše ten Otta, ale přesto raději píšu vám jakožto autorovi, kdybyste se chtěl na to podívat a případně to nějak korigovat nebo vysvětlit. Díky, --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 20:48 (CEST)

Netuším, kde se vzal tak velký rozdíl, ale chybně bude asi Otta, protože když se podíváte na časovou řadu, musely by být špatně údaje i z dalších let. Čísla v tabulce jsou ze statistických lexikonů, ve kterých si je můžete ověřit. ČSÚ však na webu často mění adresy, takže odkazy na ně v článku nefungují, a proto je přidávám sem: Historický lexikon obcí, 1. díl, str. 402 a Statistický lexikon obcí 2013, str. 308. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 3. 2016, 21:14 (CEST)

Právě kvůli té časové řadě jsem si říkal to samé, že chyba bude v Ottovi. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:30 (CEST)

Otázka je, jestli by se neměla přidat do Otty na Wikizdrojích nějaká redakční poznámka. --Palu (diskuse) 28. 3. 2016, 21:31 (CEST)

Podíval jsem se na několik dalších obcí. Toužetín, Tvršice, Obrnice a Patokryje sedí, Peruc se liší o dva (odhaduji, že ti dva měli jinou národnost než českou nebo německou), Podlesice o jednoho (asi stejný případ). Ovšem třeba Petrohrad se liší o hodně, i když zrovna tam to může být sloučením s vesnicí Chlumčany. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 20:14 (CEST)

A nemohli mít v Žerotíně také jinou národnost (ale nevím o tom, že by tam kdy byl nějaký vysoký podíl jiné než české národnosti). Asi bych dal k tomu Ottovi tu redakční poznámku, aby to nemátlo. --Palu (diskuse) 29. 3. 2016, 20:16 (CEST)

Asi nemohli, protože při sčítání z roku 1921 mělo všech 442 obyvatel československou národnost. To by znamenalo, že za těch dvacet let muselo dojít k obrovské změně národnostního složení, a to by se zase odrazilo v nějaké historické události. Navíc nevím, jestli Otta rozlišuje i jiné národnosti. Možná je to prostě chyba a poznámka u Otty by byla dobrá. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 3. 2016, 21:00 (CEST)

Pokusil jsem se doplnit. V případě nepřesnosti prosím doupravte, díky. --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 00:38 (CEST)

@Palu:Nechcete napsat do té vesnice nebo lidem ze statistického úřadu, jestli to nedovedou vysvětlit? skim (diskuse) 31. 3. 2016, 11:54 (CEST)

@Skim: Pak se nabízí otázka, proč tak neučiníte sám… Jinak se ta diference dá případně zmínit přímo ve Wikipedii u hesla Žerotín (okres Louny). --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2016, 12:13 (CEST)

@Jan Polák:Jasně, o tom jsem taky přemýšlel, že bych tam napsal sám. Zkoušel jsem hledat, proč to tak je, a zatím nemám vysvětlení. Na druhou stranu, tady pánové to našli a otevřeli, takže to můžou i dořešit. ☺ Pokud je to opravdu chyba, o čemž nejsem přesvědčen, tak jsem také pro to napsat to do Wikipedie. skim (diskuse) 31. 3. 2016, 12:49 (CEST)

Napsal jsem na obec, dnes jsem dostal odpověď od místostarosty: „Přeji dobrý den, pročítám kroniku a zatím jsem se žádný údaj o počtu obyvatel a počtu domů v uvedeném roce 1900 nenašel.“ skim (diskuse) 25. 4. 2016, 18:03 (CEST)

@Palu:Myslím, že tady je to jasně vysvětleno. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 14:45 (CEST)

Skvělá práce. Jsem rád, že se to vysvětlilo. Z toho pramení, že chyba to skutečně nebyla. Aby byly počty v článku na Wikipedii korektní, bylo by nanejvýš dobré alespoň přidat do tabulky poznámky, do kdy až se počítal Zichovec pod Žerotín. Ještě lepší by bylo rovnou vést ty údaje odděleně ve dvou řádcích, což by bylo nejkomplexnější a informačně nejhodnotnější, přitom nejpřehlednější. Ještě jednou děkuji za nalezení problému. --Palu (diskuse) 26. 4. 2016, 15:34 (CEST)

@Palu:Jasně. Takže teď můžeme k té jedné inkriminované položce uvést, že se do toho započítával i Zikovec. Já osobně nevím kdy se to oddělilo. Začalo to asi v tom roce 1678, alespoň se to na Wikipedii píše. skim (diskuse) 26. 4. 2016, 20:32 (CEST)

V článku Zichovec se píše, že k vyčlenění Zichovce z lounského okresu došlo roku 1949, což si osobně myslím, že bude asi ten rok, kdy se vydělil Zichovec z pod Žerotína, kde byl od svého vzniku. --Palu (diskuse) 27. 4. 2016, 09:38 (CEST)

To zní pravděpodobně. Každopádně ta tabulka zde v revizi je IMHO uplně mimo. V roce 1900 je tam uvedeno 480 obyvatel a 84 domů, což je přesně číslo z toho mnou zmiňovaného lexikonu pro Zichovec v roce 1904. Rozhodně to není číslo pro samotný Žerotín ani pro součet těch dvou. A vůbec, celé mi to nějak nesedí. To znamená nejlépe zajít do knihovny a celé to zrevidovat. skim (diskuse) 9. 5. 2016, 12:09 (CEST)

Na historické mapě na mapy.cz je Zichovec podstatně menší než Žerotín, takže je zvláštní, že měl v roce 1900 3× víc obyvatel. V úvodu Historického lexikonu obcí (1869–2001) na straně 29 autoři v obecné rovině vysvětlují příčiny rozdílů v porovnání se staršími údaji. Konkrétní problém to ale neobjasňuje. Zichovec podle něj má 154 obyvatel ve 31 domech, což zase odpovídá Žerotínu na Krameriovi. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 5. 2016, 18:51 (CEST)

Opevněné kostely v okrese Chomutov

Škoda, nějak se v tom samozřejmě vyznám, ale jinak prostě vím proč je třeba, aby kostel v Křímově byl i (nebo hlavně) v kategorii Opevněné kostely v Česku. Bohužel vznikla kategorie kostelů v okrese Chomutov dříve, ale výsledkem je nešikovné řešení. Gotické kostely také nadělíte po okresech... Ale jinak se nic vážného neděje. To asi ten pátek. Anebo to možná měl být apríl... --MONUDET (diskuse) 1. 4. 2016, 21:15 (CEST)

Články se obvykle řadí do nejnižší možné kategorie, viz Nápověda:Kategorie.Zakládal jsem ji já a pokud Vám připadá jako nešikovná, můžete ji navrhnout na smazání. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2016, 21:41 (CEST)

Možná hledáte

Dobrý den, kolego, pár obecnějších poznámek k použití {{Možná hledáte}}, jak jste ji např. vložil do Ostré:

1. Hranice sice není přesně stanovena, ale zde považuji za typický příklad pro použití {{Různé významy}}: totožné názvy, liší se jen rozlišovačem.
2. tento= Použití je vhodné tam, kde je potřeba jasněji rozlišit oba významy; nedává příliš smysl plošné použití tohoto parametru, kdy se v podstatě jen opakuje obsah první věty (vč. odkazu).
3. Přebytečné odkazy – pokud to není potřeba (červený odkaz), proč odkazovat na jiné články, než na ten, který čtenář možná hledá? Pokud hledá informace o zaniklé vsi, asi nehledá článek o karlovarském okrese. Také to znesnadňuje orientaci, na co vlastně kliknout.
4. Do článku s rozlišovačem (Ostré (vojenský újezd Hradiště)) se tyto šablony zpravidla nevkládají: při vyhledávání článku se čtenáři běžně nestane, že by do názvu přidal nevhodný rozlišovač. Ale samozřejmě záleží na případu, např. Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi zaměnitelný s jiným kostelem Panny Marie, který je také Na Slupi.

Snad Vám budou mé podněty užitečné. Zdraví Matěj Orlický (diskuse) 6. 4. 2016, 22:16 (CEST)

Reference - Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice)

Ahoj, opravil jsem poněkud nestandardně vložené reference v článku Kostel svatého Šimona a Judy (Lenešice). Podívej se prosím na nápovědu:

• Wikipedie:Reference
• Nápověda:Reference na příkladu
• Nápověda:Reference podrobně

Pokud bys měl nějaké dotazy, klidně mi napiš. Zdraví a děkuje --Gampe (diskuse) 14. 5. 2016, 19:09 (CEST)

@Gampe: Ahoj, nebyly vložené nestandardním, pouze méně obvyklým způsobem. Viz Reference pod článkem v tebou odkazované nápovědě. --Petr Kinšt (diskuse) 14. 5. 2016, 19:18 (CEST)

přívlastek těsný

Je to asi na rozpravu. Ale v tom článku je použit přívlastek volný, a ten se odděluje čárkami--Jan kozak (diskuse) 20. 5. 2016, 17:12 (CEST)

Nebo přístavek? S tímto moderní uživatelé češtiny velmi zápolí. Někdy má podobné vlastnosti i výčet, který ale zase čárkou nekončí. Dnes vidíme, že se, asi "alibisticky", používá čárek, strašně moc. --MONUDET (diskuse) 22. 5. 2016, 08:57 (CEST)

Obrácený svět kostela ve Skupicích?

Jak vidět, tak asi o nic nejde. Každopádně ten kostel má v západní stěně presbyteria vítězný oblouk a zazděné okénko je ve východní stěně presbyteria. Ale na opravu nespěchám. :-) tak či tak je Váš obsáhlý soubor kostelových hesel vynikající. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 17:58 (CEST)

Díky. Mě to taky zarazilo, už když jsem článek psal. Jenomže kostel je orientovaný k severovýchodu, takže jsem si řekl, že autor hesla v UPČ si zjednodušil práci a severozápadní zeď presbytáře popsal jako západní. Chtěl jsem se tam dneska zajet podívat, ale nakonec jsem vyrazil jinam. I kdybych tam to okno našel, což je dost nepravděpodobné, stejně by šlo o vlastní výzkum. Osobně bych takové okno čekal v samém závěru presbytáře, tedy na severovýchodě. Taky vím, že v UPČ jsou chyby, takže pokud jste si jistý, kde okno je, klidně to v článku opravte, už to revertovat nebudu. Ale doložení zdrojem by bylo vhodné. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2016, 19:49 (CEST)

Např. je to tak napsáno v Líbalově Katalogu gotické architektury v České republice do husitských válek. Tolik k severu "orientace" zase odchýlena není. Podle mého je komické pojetí vlastního výzkumu, pokud jde o věc, které mohu na určité úrovni rozumět tolik, abych mohl provést opravu chyby v citované literatuře. Ale uznávám, že to není jednoduché, protože se samozřejmě může stát, že by člověk mluvil do věcí, kterým nerozumí na potřebné úrovni. --MONUDET (diskuse) 28. 5. 2016, 20:33 (CEST)

Počty obyvatel

Hezký den, proti gustu žádný dišputát, ale nebylo by lepší ty informace o počtu obyvatel aktualizovat roboticky, nebo lépe, přes Wikidata? Musí to dát hrozně práce, je to 6000 obcí... --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 6. 2016, 21:51 (CEST)

Nejspíš ano, v dubnu se o tom diskutovalo a řeč byla i o přejímání z Wikidat. Nechal jsem to tehdy být a popravdě na celou věc i zapomněl, ale když kolega Vlout znovu začal s aktualizací obcí v Plzeňském kraji, rozhodl jsem se dokončit Ústecký kraj. Navíc kromě aktualizace prostého počtu sem tam opravím drobnou typografickou chybu apod. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 6. 2016, 06:56 (CEST)

Jako já nemám nic proti manuální práci, sám také spoustu věcí dělám prostě manuálně, ale tak či tak to do Wikidat chceme dávat (mohli bychom to udělat v rámci plánovaného Wikidata workshopu na začátku září, mám to v plánu). Nyní zjednáváme pořádek v obcích na Wikidatech, aby se toto dalo udělat snadno a v podstatě kliknutím na pár tlačítek a následném přenechání práce strojům. Následně, až v lednu 2017 budou nová data, tak můžeme aktualizaci velmi jednoduše provést znovu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 6. 2016, 11:47 (CEST)

@Vojtěch Dostál:Dobrý den. Ano, zaktualizoval jsem celý Plzeňský kraj a měl jsem postupně v plánu i další. Vzhledem k tomu, že Ústecký aktualizoval kolega Kinšt a mám pocit, že se pak chtěl věnovat i Karlovarskému, tak jsem měl dojem, že pokud by se zapojilo třeba ještě pár wikipedistů, nešlo by o nijak těžký cíl. Kromě aktualizace by to rozhodně mělo ještě ten pozitivní dopad v tom, že data by byla sjednocena na určité období (jak jsem si všiml, řada obcí má počet obyvatel ještě k roku 2006, některé 2012, jiné 2014 či 2015). Je ale důvodné předpokládat, že se bude aktualizovat nějak hromadně a snadno přes Wikidata, tzn. lze to opravdu ještě letos očekávat? --Valdemar (diskuse) 25. 6. 2016, 14:29 (CEST)

Ano, mám to v úkolech pro workshop Mezi bajty/Workshop 2016, je to takový správně velký úkol pro tento typ akcí. Je to záležitost na hodinku práce. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 6. 2016, 17:28 (CEST)

Jen hodinu? To je skvělé, díky za právu. --Valdemar (diskuse) 25. 6. 2016, 17:49 (CEST)

Ahoj,

trochu jsem aktualizoval Šablona:Tabulka počtu obyvatel a nadhodil téma i pod lípou --Jindřich Rubeš (diskuse) 1. 6. 2021, 12:28 (CEST)

Výsledek soutěže CEE Spring

Zdravím,

Za porotu soutěže CEE Spring Vás informuji o tom, že jste se v kategorii Polská města umístil na 2. místě se ziskem 87 soutěžních bodů.

K dosaženému výsledku Vám gratuluji!

Vyhrané ceny Vám budou předány na komunitním setkání spolku Wikimedia Česká republika, které se uskuteční v Kině 64 U Hradeb (Mostecká 21) dne 20. 8. od 18:00. Na setkání budou přítomni členové našeho spolku a editoři Wikipedie. --Aktron (✆|✍) 8. 8. 2016, 19:39 (CEST)

Ahoj, díky za dobru zprávu, ale do Prahy přijet nemohu. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 8. 2016, 07:06 (CEST)

Řád Wikignóma

Řád Wikignóma

Za kvanta neviditelné drobné práce vám uděluji tento Řád wikignóma. --Palu (diskuse) 21. 9. 2016, 00:11 (CEST)

Ahoj, dovolím se připojit. Dík za odváděnou práci.--Lubor Ferenc (diskuse) 21. 9. 2016, 01:07 (CEST)

Oběma vám děkuji. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 9. 2016, 22:10 (CEST)

Džbán (Džbán)

Zdravím, zdá se, že jsem se s přesunem unáhlil. Mám se revertovat? Je to spíše vaše parketa, tak se raději ptám. Co je podle vás vhodnější? --Jan Kovář^BK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:10 (CEST)

V nápovědě k rozlišovačům se píše, že u kopců se používá nadmořská výška a na jiném místě geomorfologický celek. Když sem se podíval, který se u stávajících odkazů používá častěji, vyšly mi odkazy 3:4 ve prospěch rozlišovače varianty Džbán (Džbán), takže jsem použil tu. Myslím, že je jedno, na které verzi článek zůstane. Když se na to teď dívám, subjektivně se mi líbí víc varianta s číslem, ale v tom případě by ještě lepší bylo Džbán (536 m) (výška je 535,5 m). --Petr Kinšt (diskuse) 24. 9. 2016, 22:20 (CEST)

Díky za odpověď a upřesnění. Přesunul jsem na Džbán (536 m) a zafixoval linky. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 24. 9. 2016, 22:41 (CEST)

Březno u Loun (skanzen)

Zdravím. Nějak jsem nepochopil přepracování toho článku. Pokud se nepletu, z článku o archeologické lokalitě jste vyřadil informace o její části a nechal jen informace o skanzenu? Nebylo lepší nechat souhrnný článek o celé lokalitě a o skanzenu založit článek nový? Nebo jak je zamýšleno, aby člověk dohledal informace o zbytku lokality? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:32 (CEST)

Oba články jsou propojené odkazy. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)

Vyřešil jsem to tak, že jsem obnovil smazaný článek o archeologickém nalezišti jako celku, zkrátil o zbytečné detaily a odkázal na hradiště i skanzen. Myslím, že takhle je informační hodnota celého souboru článků tohoto tématu nejsrozumitelnější a nejbohatší. Může být? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 00:50 (CEST)

Může být, ale podle mě se o jednu lokalitu nejedná, a proto jsem napsal článek o hradišti a původní upravil na skanzen. V prostoru Března se nacházela dvě sídliště: opevněné hradiště (lokalita Na Šachtách) a neopevněné sídliště (lokalita skanzen). Obě místa spojuje relativně blízká poloha a současné osídlení některými pravěkými kulturami, ale to je asi vše. Podrobněji jsem se vyjádřil v diskuzi k obnovenému článku.--Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)

A ještě jedna věc. Vždycky jsem slyšel o hradišti jako o "hradišti Na Šachtách" (takové jméno v článku chybí). Skutečně se používá i název "hradiště Březno"? --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 01:12 (CEST)

Název Na Šachtách je zmíněn hned v úvodní větě. Vzhledem k tomu, že skutečné názvy pravěkých hradišť neznáme, používá odborná literatura pro označení lokality jméno podle názvu katastrálního území, resp. sídla v něm. Při založení článku jsem rovnou vytvořil přesměrování Na Šachtách a pro úplnost jsem před chvílí přidal i Hradiště Na Šachtách. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 9. 2016, 20:35 (CEST)

Odborný název může být možná podle katastrálního území, ale jsou tu i názvy používané třeba nějakou jinou skupinou lidí, takže bych klidně uvedl i podle mě běžně používaný (a to i mezi odborníky) "Na Šachtách" (např. [1], [2]). Další věc je, že se často uvádí rovinné neopevněné sídliště, nikoliv hradiště. Zbytek témat proberme v oné diskusi. --Palu (diskuse) 26. 9. 2016, 23:36 (CEST)

Ještě jednou: Název Na Šachtách je uveden hned v prvním souvětí článku. Rovinné neopevněné sídliště se skutečně objevuje, jenomže informace v památkovém katalogu pochází z padesátých let dvacátého století, kdy bylo hradiště zkoumáno jen povrchovými sběry. Záchranný průzkum, který nalezl dvě fáze opevnění, proběhl až v osmdesátých letech. Encyklopedie českých hradišť je novější a dostatečně důvěryhodný zdroj. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 08:25 (CEST)

Název hradiště Na Šachtách v článku uveden není. V první větě se píše, že "hradiště Březno se nachází v lokalitě Na Šachtách", nikoliv "hradiště Březno čili Na Šachtách se nachází v lokalitě Na Šachtách nedaleko Března. Ohledně hradiště díky za vysvětlení. --Palu (diskuse) 27. 9. 2016, 09:00 (CEST)

Na Šachtách je pomístní název, který pravděpodobně (nemohu to doložit) vznikl bez jakékoliv souvislosti s hradištěm a byl na něj zpětně přenesen. Podle mě tohle dohadování se o názvu zbytečné, protože úvod hradiště s názvem Na Šachtách jasně spojuje. Pokud myslíte, že je další název nutné explicitně uvést, nějak to elegantně zformulujte a článek upravte. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2016, 20:26 (CEST)

To platí i pro název Březno. Upravil jsem, snad vhodně. --Palu (diskuse) 28. 9. 2016, 19:26 (CEST)

Zdravím. Také nevidím přepracování na článek o skanzenu jako krok vpřed. Obecně je samozřejmě problém v označení míst s archeologickými nálezy jako lokalit, neboť je to pouze naše současná myšlenková konstrukce. Snazší situace je v případě hradišť jež jsou a byla víceméně jasně vymezená. Obávám se ale, že přesunutí názvu článku na skanzen jednak čtenáře mate a dále upozaďuje význam místních archeologických nálezů, pro které je toto místo významné. V současné podobě článek vlasně ani moc o skanzenu nehovoří, uvádí hlavně ony archeologické nálezy, za jejichž doplnění děkuji. --EdmundSquirrel (diskuse) 13. 10. 2016, 17:37 (CEST)

PS - vyčlenění hradiště v zásadě podporuji, ačkoliv jsem to původně zamýšlel s ohledem na čtenáře spojovat a uvádět jako různé komponenty.

Hrady

Moc děkuji, že jste se ujal přidávání infoboxů do hradů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 02:06 (CET)

Není zač, měl jsem to v plánu už dlouho. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 11. 2016, 09:30 (CET)

Poprosil bych vás, abyste odkaz přidával vždy do rozcestníků, jako jsem to udělal např. zde. Jinak výrazně limitujeme možnost nalezení článku čtenáři... oni neví, jaký rozlišovač jste použil. Díky a ať se daří, --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 12:02 (CET).

Snažím se doplňovat odkazy do všech souvisejících článků, ale je fakt, že na rozcestníky občas zapomínám. Dám si na ně větší pozor. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 11. 2016, 16:44 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:44 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:50 (CET)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

(Sorry to write in English)

Hello! This is a final reminder that the Wikimedia Foundation survey will close on 28 February, 2017 (23:59 UTC). The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes. Take the survey now.

If you already took the survey - thank you! We won't bother you again.

About this survey: You can find more information about this project here or you can read the frequently asked questions. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email through EmailUser function to User:EGalvez (WMF). About the Wikimedia Foundation: The Wikimedia Foundation supports you by working on the software and technology to keep the sites fast, secure, and accessible, as well as supports Wikimedia programs and initiatives to expand access and support free knowledge globally. Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 23. 2. 2017, 09:04 (CET)

K některým zámkům na Ústecku

Zdravím. Pár informací k vyřazeným zámkům v Ústeckém kraji:

• Martiněves - pan Úlovec má zřejmě jiné mínění. Na druhou stranu je možné, že se jednalo pouze o tvrz a na zámek nikdy přestavěn nebyl.
• Velemín - dejme tomu. Ovšem je dost jiných zámků, které šlechta nikdy nevyužívala a sloužily pouze jako sídlo správce statku/panství. Přesto jsou za zámky označovány.
• Osek - zámek, resp. lovecký zámek uvádí na svých oficiálních stránkách samo město. Navíc je chráněn jako kulturní památka.

--Freibo (diskuse) 2. 3. 2017, 22:18 (CET)

Pokud myslíte, že by na seznamu měly být, klidně je vraťte. Já jsem nad jejich vyřazením váhal, protože jsou někde na pomezí zámku a jiného typu sídla. Nakonec jsem je vyřadil, protože:

• Martiněves je na pomezí tvrz/zámek, pánové Anděl a Úlovec ji označují jako tvrz, zámek z ní udělali až na Hrady.cz (na druhou stranu zejména renesanční tvrze bývaly jako zámek označovány zcela běžně),
• Velemín – je to jak píšete, nicméně Umělecké památky Čech ho charakterizují jako obytnou budovu statku, zatímco ve Vámi zmíněných případech zámky výslovně uvádí; v jiné literatuře se neobjevuje,
• Osek – běžná literatura (Sedláček, Anděl, Poche) ho jako zámek neuvádí. V památkovém katalogu je označen jako vila, navíc o sto let mladší než podle webu města.

Podobně je na tom ještě Jelení, což je správní budova porcelánky a žádná mě dostupná souhrnná publikace ji jako zámek neuvádí. Ne všechno, čemu se říká zámek, zámek ve smyslu alespoň občasného panského sídla je. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 3. 2017, 07:50 (CET)

U Oseka i památkový katalog uvádí jako typ zámek. Problém je, že se nikde neuvádí bývalý majitelé objektu. Je možné, že se jedná o tzv. podnikatelský zámeček (pár už jich tu máme - např. Hochperk, Křemelák, Kunzov). V případě Jelení to bude asi stejné jako u Brunky (ke stavbě dosud nemáme článek, jen k vesničce), takže by se jednalo o tzv. podnikatelský zámeček. --Freibo (diskuse) 3. 3. 2017, 10:48 (CET)

Poděkování a tipy

Ahoj, děkuji za veškerá provedená vylepšení článků o severním Plzeňsku. Několik tipů:

• Externí odkazy na profily památek na webu Plzeňského kraje se stávají nefunkčními, protože nějaký šikula na úřadu mění jejich id. Pokud je zjištěn nefunkční odkaz, je potřeba na webu najít nové a aktualizovat. Odstraňovat netřeba.
• Nemyslím si, že by okolí sídla patřilo do úvodu. Je to doplňková informace o tom, co je okolo samotného předmětu článku, tj. o tom, co vlastně není přímo předmětem článku. Kdysi dávno jsem tuto část přidával, aby bylo jasné, jaké vsi leží v okolí a tak jednotlivé články více provazoval. Nejde tedy přímo o určení geografické polohy, ale svým způsobem o místně související články. Proto jsem tuto část dával na konec.
• Místní část je zastaralý, dávno překonaný a dnes nijak legislativou nedefinovaný termín, který někteří wikipedisté používají jako synonymum části obce.

zdraví --Adam Hauner (diskuse) 8. 3. 2017, 14:02 (CET)

To s ID památek jsem nevěděl, dám na ně pozor. Po případném rozšíření článku je však dobré posoudit, jestli má EO nějakou přidanou hodnotu.

Podle wikiprojektu patří popis okolí někam do sekce Přírodní poměry. Vzhledem ke značné pahýlovosti většiny článků o sídlech si myslím, že v takovém případě je lepší popis uvést v úvodu, protože tam poskytne určitou představu o vztazích mezi sídlem a jeho okolím.

Tohle vím a v určitých kontextech na rozdíl mezi oběma pojmy dávám pozor. Někdy však použití nepřesného ale srozumitelného pojmu nemusí vadit a naopak prospěje plynulosti textu. Popravdě si ale nepamatuji, že bych tohle měnil někde u článků z Plzeňska. --Petr Kinšt (diskuse) 8. 3. 2017, 19:54 (CET)

Wikikytička

Wikikytička

Je čas opět připomenout jak pilně zakládáš nové články a upravuješ stávající. Aspoň takové malé Díky! --Ikcur (diskuse) 22. 3. 2017, 19:27 (CET)

Díky, vždycky mě potěší, když si někdo všimne:-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 3. 2017, 21:09 (CET)

Nafúd

Dobrý den, provedl jsem opravu v uvedeném článku, důvod jsem napsal v diskuzi toho článku. Jakýsi dobrák tu opravu revertoval. Prosím, můžete se na to podívat? Děkuji.--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 11:36 (CEST)

S revertem souhlasím. Článek jsem přeložil z anglické Wikipedie. Rozměry a rozloha jsou sice v rozporu, ale jsou doložené určitým zdrojem, který je bohužel obtížně dostupný. Vy jste se rozhodl, těžko říct na základě čeho, že správně je délka a šířka, ale může to být naopak tak, že správným údajem je rozloha 103 600 km² a chybně jsou uvedeny rozměry pouště. Tohle však těžko rozsekneme bez dalšího zdroje, a podobné úpravy jsou pouze vlastním výzkumem. Než provádět takové úpravy, bylo by lepší jeden údaj vynechat. --Petr Kinšt (diskuse) 13. 4. 2017, 11:53 (CEST)

Dobrý den, jsem přesvědčen, že zdroj, který je v podstatě nedostupný, jako by nebyl. A prosté vynásobení dvou uvedených rozměrů není vlastním výzkumem. Takže ten, Vámi uvedený druhý zdroj,(který uvádí rozlohu 56 000 km²) lze určitě považovat za správný.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:28 (CEST)

Na doplnění - lze také nahlédnout na dewiki, v esperantu a některých jiných jazycích. Zajímavé porovnání. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 13. 4. 2017, 13:39 (CEST)

Wikikytička

Wikikytička

Zdravím, za opakované odhalování porušení autorských práv převážně z papírových zdrojů bych Vám rád chtěl poděkovat formou této Wikikytičky. Tak tedy, díky! --Martin Urbanec (diskuse) 28. 5. 2017, 15:06 (CEST)

Díky. Nutno podotknout, že mě podobná práce moc netěší. Jednou jsem však slíbil, že články zkontroluji, tak jsem se do nich po dlouhém odkládání pustil. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2017, 16:45 (CEST)

Řád bystrého oka

Řád bystrého oka

Za mnoho kvalitních fotografií z českých luhů a hájů uděluje --Lubor Ferenc (diskuse) 4. 6. 2017, 22:28 (CEST)

Děkuji, toho si vážím. Doplňování fotek kulturních památek a chráněných území mě před několika lety k Wikipedii přitáhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 6. 2017, 23:00 (CEST)

Hrady toho či onoho typu

Doplňování kategorií typu hradu (např. hrady s obvodovou zástavbou, bergfritového typu) asi lidem pomůže při různých speciálních srovnáváních apod., ale nechal bych to být, protože se to možná bude ještě nějak ladit. Jenže jsem narazil na Vízmburk, který obdržel kategorii s obvodovou zástavbou, ačkoliv měl (je částečně zachován a odkryt archeology) bergfrit jako brno. Protože má skutečně paláce a další budovy seřazené podél hradby jádra, měl by přinejmenším být začleněn ve dvou kategoriích (totéž třeba Zvíkov). Podíval jsem se ještě vedle na Vimperk. Tam sice také vidíme zástavbu po obvodu podél hradby, ale základy bergfritu byly také zde (při nynější barokní kapli) archeologicky zkoumány. Může dojít k tomu, že i jinde ještě budou bergfrit či jiné třídicí možnosti objeveny. Je možné, že se počítá i s propojením stránek hesel (např. bergfrit) s kategoriemi rovněž, jakož asi i s tím, že z úvodu stránky kategorie bude mířit odkaz na výkladové heslo. Ale protože v kategorii půjde vždy spíše o nepřeberný výčet, bylo by asi vhodné u jednotlivých hesel doplnit i výčet těch zvláště příkladných, charakteristických. Je možné, že toto vše je v plánu. Tak jen, že jsem zavadil o ten Vízmburk... MONUDET (diskuse) 19. 7. 2017, 07:02 (CEST)

@MONUDET: Nechápu, co se bude ještě ladit. Pokud tím myslíte, že na základě výzkumu může dojít ke změně klasifikace typu, není přece problém kategorii změnit. Kategorie jsem zatím přiřazoval podle Ilustrované encyklopedie českých hradů. Pokud jde o Zvíkov či Vízmburk: klasifikace hradu odpovídá definici typu, nikoliv podobě názvu. Výskyt bergfritu tedy nutně neznamená klasifikaci jako hradu bergfritového typu (viz heslo Typ hradu na s. 568–569 v uvedené knize). Ostatně jsou hrady, které jsou zařazeny do bergfritového typu, i když žádný bergfrit neměly. Kromě toho Vízmburk někteří autoři klasifikují jinak než Tomáš Durdík, ale to je skutečnost, která by měla být vysvětlena v článku a ne řešena kategoriemi. Mám to v seznamu úkolů.

Články o jednotlivých typech výhledově plánuji, pokud k nim seženu nějaký další zdroj vhodný k doložení encyklopedické významnosti. Mám ho však jen pro hrady přechodného typu. Prozatím jsou stručné a ne zcela ideální definice součástí hesla hrad; samostatný článek mají jen dva typy. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 7. 2017, 21:41 (CEST)

Běhounkova medaile

Běhounkova medaile

Za kvanta drobných i velkých rozšíření regionálních vlastivědných témat jsem si dovolil vám udělit toto vyznamenání. Děkuji vám, že se regionům věnujete. --Palu (diskuse) 22. 7. 2017, 16:47 (CEST)

Děkuji. :-) --Petr Kinšt (diskuse) 22. 7. 2017, 21:04 (CEST)

Rovněž děkuji za Vaše příspěvky a blahopřeji k ocenění. --Gampe (diskuse) 22. 7. 2017, 21:58 (CEST)

Hrad nebo tvrz?

Opravdu je tohle hrad? Na základce nám soudružky učitelky vždycky tvrdily, že v tom našem vidlákově máme tvrz, o hradu ani slovo Na hrady.cz (odkaz jste tam dal při založení článku vy sám), kde se to jmenuje Tvrz Kostelec nad Labem, citují z encyklopedie českých tvrzí: Tvrz, označovaná především ve starším období také jako hrad. Na commons to zase nazývají Tvrz Rudeč. Tak nevím, jak by to mělo vlastně být správně?--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 16:28 (CEST)

Ještě doplnění: v tomhle seznamu jsem našel odkazy na památkový katalog, MonumNet a MIS, všude se to jmenuje „tvrz“.--Rosenfeld (diskuse) 13. 8. 2017, 17:07 (CEST)

@Rosenfeld~cswiki: Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů označuje Kostelec jednoznačně jako hrad. Pokud je v jiných srovnatelných zdrojích označován jako tvrz, může a mělo by to být v článku samozřejmě uvedeno. Jinak podobných objektů, u kterých kolísá označení hrad/tvrz, jsou v Čechách nejspíše desítky. Osobně potom považuji názor evropsky uznávaného odborníka na hradní architekturu za věrohodnější než tvrzení soudružek učitelek nebo označení v anonymních katalozích. Odkaz na hrady.cz dávám do článků zejména kvůli tamním galeriím. Pokud máme dostatek obrázků na Commons, je ten odkaz již zbytečný. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:14 (CEST)

Kategorizace hradů podruhé

Mně je trochu divné, ale rád budu usvědčen z omylu, celé to kategorizování hradů (bergfritový, s obvodovou zástavbou...), zařazování do století. Uznávám, že nějaké souhrnné zpracovávání řady hesel pro jednotlivé typy tu chybí. Mohlo by se to možná napřed probírat v diskusích. Ale hlavně by bylo třeba nějakého syntetického textu, uvádějícího kategorie, typy. Ale možná se to chápe jako prvotní podklad nějakého takového souhrnu. Jinak nevím... MONUDET (diskuse) 13. 8. 2017, 21:37 (CEST)

@MONUDET: Váš komentář se nijak netýká Rosenfeldova dotazu, a proto jsem ho přesunul do nové sekce. Podrobněji se k němu vyjadřovat nebudu, protože jsem to udělal již o o tři témata výše. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 8. 2017, 09:19 (CEST)

Škvorec (starý zámek)

Zdravím. Můžete se, prosím, podívat na část historie u článku Škvorec (starý zámek)? Zcela určitě se jedná o copyvio z knihy A. Sedláčka, nicméně nechci to hlásit. Jednak nevím, jak to u něho s autorskými právy a druhak by po vymazání z článku moc nezbylo. Nejlepší by bylo celou část přepsat s použitím dalších zdrojů a to i vzhledem k tomu, že Sedláček nebývá vnímán jako zrovna nejvěrohodnější zdroj (vzhledem ke značnému množství chyb v jeho pracích). --Freibo (diskuse) 1. 9. 2017, 00:40 (CEST)

Včera jsem si toho všiml také. Autorská práva jsou v pořádku, protože od smrti autora uplynulo víc než 70 let, takže Sedláčkovy knihy jsou dnes volné dílo. Problém je v archaickém jazyku, který je místy na hranici srozumitelnosti, a dělá Wikipedii ostudu. Pokud jde o věrohodnost, podle mých zkušeností vychází většina mladších prací právě ze Sedláčka a pochybuji, že si někdo dal tu práci a znovu prošel prameny. Článek jsem si zařadil do seznamu úkolů, zkusím si na něj o víkendu najít čas a upravit ho. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 9. 2017, 06:46 (CEST)

Kalich

Nevim, co znamena VV, ale myslim si, ze je zajimave, ze v budoucnosti tam budou k videni (a castecne uz jsou) zdi, ktere nejsou puvodni! Tak myslim, ze tahle informace ke clanku patri. 88.73.167.161 22. 10. 2017, 21:20 (CEST)

VV = vlastní výzkum

Do článku podobné informace nepatří, protože jejich encyklopedická hodnota je nulová a stylistická úroveň je na tom podobně. Pokud vím, na Kalichu probíhá archeologický výzkum spojený s rekonstrukcí některých částí hradu. Zároveň se snad připravuje kniha věnovaná Kalichu a Panně. Pokud vyjde, může být použita jako jeden ze zdrojů pro rozšíření článku (ovšem kvalitnější formou). Samozřejmě můžete článek rozšířit i nyní s použitím existujících zdrojů. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2017, 21:34 (CEST)

Blovická pahorkatina

Dobrý den, chtěl bych Vám poděkovat za rozšíření a přidání pravdivých informací do článku Blovická pahorkatina. Měl jsem totiž k dispozici pouze internetové zdroje, a v nich se údaje o tom, co ještě je a co už není Blovická pahorkatina rozcházely. Jsem proto rád, že jste přispěl se svým knižním zdrojem a informace uvedl na pravou míru. Rozhodně nebylo mým úmyslem nějak poškodit čtenáře, spíše jsem měl nedostatek kvalitních a odpovídajících zdrojů. Ještě jednou Vám moc děkuji! S pozdravem a přáním hezkého večera, Jakub Sochor (diskuse) 19. 11. 2017, 18:55 (CET)

Hory

Dobrý večer, omlouvám se, že jsem omylem odstranil některé Vaše editace z příslušného článku. Článek jsem si totiž stáhnul do PC za účelem doplnění v mezidobí vašich úprav a tak přehlédnul provedené úpravy. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 2. 12. 2017, 23:49 (CET)

@Lubor Ferenc: To nic, kdybyste mě neupozornil, sám bych si toho nevšiml. Beztak to byly jen drobnosti. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 12. 2017, 08:35 (CET)

Řád pilné včelky – počet obyvatel

Řád pilné včelky

Za pečlivé a rozsáhlé vyplňování šablony {{Počet obyvatel}} do článcích o městech, městysích a obcích --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2017, 16:52 (CET)

Děkuji. Původně jsem chtěl šablonu přidat jen k několika obcím na Chomutovsku, ale potom se to tak nějak rozběhlo. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 12. 2017, 21:38 (CET)

Hradiště

Vážený kolego, nebudu Vám dávat žádné řády, jen Vám chci poděkovat za Vaši práci.--Railfort (diskuse) 2. 1. 2018, 22:16 (CET)

Díky. Začal jsem, jako obvykle, několika lokalitami v Ústeckém kraji, a teď je alespoň stručnými články zpracován téměř celý Ústecký, Karlovarský a většina Plzeňského kraje. Přesto míst, která chybí, je stále mnoho. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 1. 2018, 20:04 (CET)

Skvorec castle vs. Skvorec Chateau

Dobry den, Vazim Vase nazory a proto prosim o osobni nazor na preklad Zamek do Anglictiny. Napriklad iaroslavvs prosazuje nazev Chateau Skvorec coz je nesmysl s kulturologickeho, historickeho a prekladu. Budu vdecny za Vas nazor.

Zamek, Hrad, Castle or Chateau: In English a 'zamek' can mean 'Castle' or 'Country House'. A 'Country House' is a mansion or palace in the countryside, with a park. In each case they are lived-in places - homes. All 'hrady' are castles, ie fortified residences, usually dating from the Middle Ages - although there are quite a few fakes made in the 1820s-40s, when the Romantic Movement was at its height, via the novels of Sir Walter Scott. 'Chateau' is a French word usually covering Country Houses or zamky. The French word for castle - ie a fortified medieval stronghold - is 'Chateau Fort'. However, Chateau is now being used incorrectly. Skvorec isn't a chateau - better to use the word castle. 'Chaetau Skvorec is totally wrong. Smaller castles or country houses are Manor Houses (French: manoire) - but Skvorec, in its high days, wasn't small.... so it is a real castle or hrad. Dmitryeremeev (diskuse) 5. 1. 2018, 04:42 (CET)

@Dmitryeremeev: Hello, my english is very bad, but i think, that Škvorec Castle is better variant than Škvorec Chateau. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 1. 2018, 17:56 (CET)

Čtrnáctého století vs 14. století

Hezký den, děkuji za některá vylepšení článku Chříč (i mnoha dalších – všímám si a vážím si), zvláště za doplnění zdrojů, se kterými jsem se před 10 lety příliš necrcal. Ze zbylých ale nemám příliš pochopení pro převod století ze zápisu s číslicemi (14. století) na čistě slovní zápis (čtrnáctého století). Odhaduji, že zápis s číslicemi je na Wiki převažující, je pohodlnější na čtení, resp. pro orientaci v textu a ostatně i pro vytváření odkazů. Nenašel jsem žádné doporučení, které by stranilo čistě slovnímu zápisu. Jsou situace, kde bych se převodu nebránil, ale v takto plošném převodu nevidím moc pozitivního. Měl byste nějaké plus pro slovní zápis?

Z jiného soudku: nevím, zda jste zaznamenal, ale Vaše fotky se dostaly do knihy Tajemství řeky Střely, viz status sestry na FB. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 10:27 (CET)

Za mě vždy, pokud je to možné, upřednostňovat číslice. Usnadní to orientaci v textu, ale pomůže to i lidem neznalým češtiny apod. MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 11:20 (CET)

@Adam Hauner: Díky za info, o fotkách jsem nevěděl, a jejich podobné použití mě vždycky potěší. Pokud jde o psaní číslovek, žádné doporučení nejspíš neexistuje, a já doufám, že ani nebude. Rozhodně neplánuji nějaké hromadné nahrazování číslic slovním zápisem, ale v poslední době jsem to v řadě článků spolu s dalšími úpravami udělal. U nově zakládaných článků dávám v posledních měsících přednost slovnímu zápisu. V běžném textu by se totiž čísla měla zapisovat slovně. Jak píše MONUDET, číslice do jisté míry usnadňují orientaci v textu, ale na druhou stranu zhoršují plynulost a tím čitelnost textu. V extrémních, ale ne zcela neobvyklých, případech vznikají „úžasné“ skupiny číslic typu ve 2. pol. 30. let 16. st., které jsou při správné míře dalších typografických chyb čitelné jen velmi obtížně. Při slovním zápisu toto odpadá a navíc nemusíte řešit typografii (pevné mezery). Mám jednoduché pravidlo: jednoslovné číslovky zapisovat slovně (čtrnácté, padesát apod.). I zde však záleží na dalším kontextu.

Vytváření odkazů ze století a letopočtů spadá ve valné většině případů do kategorie Na co neodkazovat. Také jsem je dříve odkazoval, ale ve výsledku je takový text přemodřený a podstatné odkazy splývají s těmi zbytečnými. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 16:50 (CET)

Myslím si, že byste to měl přehodnotit a ideálně u většiny případů vrátit změnu zpět: domnívám se (a odhaduji), že vaše vnímání bude menšinové, ostatně přítomnost číselného zápisu v mnoha článcích ukazuje, že ostatní editoři číselný zápis preferují. Úprava v řadě článků dle mého názoru odpovídá hromadnému nahrazování (byť naštěstí nikoliv masivnímu robotickému), přičemž jde dle mého názoru o hromadnou změnu, nad to od nevysloveného, leč užívaného konsensu. Doporučení omezující volnost vznikají právě na základě takových akcí, protože bez nich dochází k nikdy nekončícímu přetahování o vhodný zápis.

Souhlasím, že spojení ve 2. pol. 30. let 16. st. není optimální, už zkratky samotné jsou nevhodné, ale pokud by mělo dojít v takovém případě na úpravu, pak bych preferoval ve druhé polovině 30. let 16. století či ve druhé polovině třicátých let 16. století, tj. století vždy s číslicemi. Kouknu-li na část článku věnující se historii, kde hledám zmínky o konkrétním období, pak se s pomocí číslic dokáži v textu snadno orientovat a dostat se rychle k části, která je pro mne relevantní. Se slovním zápisem to tak snadné není, nestačí jet očima a zachytávat se číslovek, musí se rozpoznat, zda je slovo číslovkou. --Adam Hauner (diskuse) 22. 1. 2018, 19:12 (CET)

V tomto s Vámi souhlasím. Podívejte se ale na sem. V jednom odstavci Pamětihodnosti o nějakých dvou řádcích je pět číselných údajů + odkaz na zdroj, a to prostě nevypadá dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 1. 2018, 21:36 (CET)

Mně tedy psaní číslovek slovy vysloveně komplikuje čtení, protože se čísla v textu neliší od ostatních slov. To vysloveně komplikuje konzumaci textu. Udivuje mě, jak častý je názor, že by se měl text dát pěkně plynule číst, bez toho, aby čtenář zaškobrtával o cifry. To ale u tohoto typu informací není tak podstatné, protože se to prostě jako povídka či skutečný článek nečte. Čtení v kódu také hrozně devastují (třeba při korekturách) nedělitelné mezery. S těmi je vhodné pracovat, když se třeba text upravuje v běžném textovém editoru pro výtisk na papír, pak je samozřejmě nepříznivé a tak trochu pro "sazeče" ostudné, když vyjde na konec třeba předložka "v". Ale zabývat se tímto na webové stránce nedává moc smysl. Stejně je to na každém monitoru jinak. Já vím, že nedojdu pochopení, ale nedalo se... MONUDET (diskuse) 22. 1. 2018, 23:35 (CET)

Nekmíř je pahýl, který trpí především absencí informací. V daném místě jde především o formulační neobratnost, která staví číslovky vedle sebe. Obě století zapsaná slovně se mi opravdu hůře čtou. --Adam Hauner (diskuse) 23. 1. 2018, 09:14 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this survey on the project page and see how your feedback helps the Wikimedia Foundation support editors like you. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement (in English). Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email through the EmailUser feature to WMF Surveys to remove you from the list.

Thank you!

WMF Surveys, 29. 3. 2018, 20:21 (CEST)

Řád Františka Palackého

Řád Františka Palackého

Dobrý den. Dovolil jsem si udělit vám další řád za práci na českých místopisných a vlastivědných tématech, tentokrát řád Františka Palackého za soustavné doplňování historických souvislostí a pojednání do těchto článků. S pozdravem, --Palu (diskuse) 1. 4. 2018, 14:53 (CEST)

Připojuji se s gratulací. --Lubor Ferenc (diskuse) 1. 4. 2018, 14:56 (CEST)

I já gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 1. 4. 2018, 15:07 (CEST)

Děkuji za ocenění. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2018, 21:19 (CEST)

Reminder: Share your feedback in this Wikimedia survey

Every response for this survey can help the Wikimedia Foundation improve your experience on the Wikimedia projects. So far, we have heard from just 29% of Wikimedia contributors. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes to be completed. Take the survey now.

If you have already taken the survey, we are sorry you've received this reminder. We have design the survey to make it impossible to identify which users have taken the survey, so we have to send reminders to everyone. If you wish to opt-out of the next reminder or any other survey, send an email through EmailUser feature to WMF Surveys. You can also send any questions you have to this user email. Learn more about this survey on the project page. This survey is hosted by a third-party service and governed by this Wikimedia Foundation privacy statement. Thanks!

WMF Surveys, 13. 4. 2018, 03:19 (CEST)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

Hello! This is a final reminder that the Wikimedia Foundation survey will close on 23 April, 2018 (07:00 UTC). The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes. Take the survey now.

If you already took the survey - thank you! We will not bother you again. We have designed the survey to make it impossible to identify which users have taken the survey, so we have to send reminders to everyone. To opt-out of future surveys, send an email through EmailUser feature to WMF Surveys. You can also send any questions you have to this user email. Learn more about this survey on the project page. This survey is hosted by a third-party service and governed by this Wikimedia Foundation privacy statement.

WMF Surveys, 20. 4. 2018, 02:29 (CEST)

Právo patroláře

Zdravím, na základě Vaší žádosti jsem Vám přidělil právo patroláře. Měla by se Vám otevřít možnost označit jakoukoliv zatím neprověřenou editaci/článek jako prověřenou. Jako prověřené se označuje cokoliv, co nevyžaduje neprodlenou reakci od zkušeného wikipedisty - článek byl označen příslušnou šablonou, opraven anebo je bez vad. V případě dotazů je neváhejte směřovat přímo na mě. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 5. 2018, 19:04 (CEST)

Zdravím, pokud odhalíte copyvio jako zde (díky!), tak prosím tu editaci označte jako prověřenou, ať to druzí nemusejí zbytečně kontrolovat. Zdraví. --OJJ, Diskuse 26. 5. 2018, 08:29 (CEST)

Copyvio - Švédské šance u Ludéřova ad.

Dobrý den, není mi jasný status copyvií u hesel Švédské šance u Ludéřova, Viereckschanze, Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic vzhledem k Diskuse s wikipedistou:Varan. Má se tedy vše skrýt, nebo ne? --Jvs 28. 5. 2018, 13:46 (CEST)

@Jvs, Varan: Aha, té odpovědi u Varan jsem si nevšiml a nejsem si jist, jak v tomto případě postupovat. Jako autorka textu by asi měla ke článkům poslat svolení autora, ale nevím jak je to s právy vydavatele těch textů. U článku Švédské šance u Ludéřova by to mělo stačit, tam je Varan hlavní autorkou. Copyviem označený obsah článku Kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic ovšem vkládal Wikipedista:CS, a podle stylu textu bych řekl, že i další pasáže článku budou opsané z nějaké knihy. U článku Viereckschanze jednu podezřelou editaci vložila Varan, ale ta snad bude doložena svolením uvedeným v diskusi ke článku. Další podezřelou editaci vložil opět CS a odkaz na ni jsem uvedl do zmíněné diskuse. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2018, 20:39 (CEST)

Tvrz u Vratěnína x Vratěnín (tvrz)

Zdravím. Jste si jistý názvem, na který jste převedl článek? Podle informací šlo patrně o tvrz, ale ke kterému sídlu se vztahovala není jasné. Vztah místa k vratěnínské tvrzi je pouze hypotetický, nikoliv však jistý. --Freibo (diskuse) 21. 6. 2018, 16:12 (CEST)

U podobných archeologických objektů s nejistým či neustáleným názvem (podobně jako u jiných tvrzišť, hrádků nebo hradišť) bývá zvykem objekt označovat podle sousedního sídla nebo katastrálního území. Příkladem je Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí a jiná díla podobného charakteru. V článku jsou uvedeny další používané názvy lokality a v katastrálním území Vratěnína jiný zaměnitelný objekt není. Proto považuji za vhodné dodržet na Wikipedii zavedený zvyk pojmenovávat podobné články s využitím rozlišovače. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 6. 2018, 21:00 (CEST)

V tom případě druhá otázka. Pod jakým názvem bude uvedena vlastní vratěnínská tvrz, která stávala přímo v obci? --Freibo (diskuse) 23. 6. 2018, 10:33 (CEST)

Pokud by snad o ní vznikl samostatný článek, lze oba články rozlišit rozlišovači ve stylu tvrz, tvrziště, zaniklá tvrz apod. --Petr Kinšt (diskuse) 23. 6. 2018, 13:47 (CEST)

Wikipedista:JPolivka

Prosím, abyste rozlišoval mezi diskusní stránkou a stránkou uživatele. --Martin Tauchman (diskuse) 21. 6. 2018, 20:56 (CEST)

Rozlišuji. Tentokrát jsem se jednoduše spletl, takže díky za upozornění. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 6. 2018, 21:02 (CEST)

Pozvánka na Fotoworkshop

Zdravím, nechcete dorazit na setkání Wikipedistů-fotografů, kde se vzájemně učíme fotografickým technikám a práci na Commons?--Juandev (diskuse) 29. 8. 2018, 22:04 (CEST)

Díky za pozvání, ale je to pro mě trochu z ruky. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 21:24 (CEST)

Nj, tak třeba napřesrok se dostaneme blíže k vám.--Juandev (diskuse) 2. 9. 2018, 23:07 (CEST)

Hrad Litice

Dobrý večer, prosím o malou nápovědu (stačí konkrétní odkazy do nápovědy wikipedie), abych mohl doladit člínek o Liticích. Nerozumím úkonům "doplnit řádkové reference" a "oddělit reference od poznámek". Jinak literatury o Liticích je podstatně více, vybral jsem jen ty zdroje, ze kterých jsem čerpal pro článek (a které obsahují unikátní informace); domnívám se, že množství literatury odpovídá rozsahu článku. Děkuji! Ostiensis (diskuse) 30. 8. 2018, 21:26 (CEST)

@Ostiensi: Začnu od konce. Do sekce literatura patří podstatné a pokud možno moderní zdroje, které dále rozšiřují téma článku. Pro čtenáře nejsou moc užitečné odkazy na zastaralá díla z 18. nebo 19. století, zvláště pokud jsou v němčině (jsme česká Wikipedie), zvláště když existují novější. Osobně bych tam nechal tak Durdíka, Musila a nejspíš Sedláčka (vím, 19. století :-)) Knihy Menclové jsou už dost zastaralé. Ostatní články (např. od Cejpové) bych použil jen jako reference.

Do sekce Reference patří jen odkazy na zdroje, ze kterých pochází v článku uvedené informace a ve kterých si je čtenář může ověřit. V zásadě jste je použil správně, ale často je kombinujete s poznámkami (např. „Janovi synové Jaroslav, Vratislav a Vojtěch spravovali nejprve všechny zděděné statky...“). Poznámkami je obecně lépe šetřit a zahrnout je do těla článku, ale pokud na nich trváte, měly by mít vlastní sekci.

Vaše formulace „Z tohoto pojednání, není-li uvedeno jinak, pochází i převážná část zde uvedených informací.“ nemůže na Wikipedii fungovat, protože jak se bude článek v budoucnu měnit, přestane být zřejmé (a ono to není zřejmé ani teď), ke které části článku se vztahuje, takže to chce doplnit odkazy na Musila ke všem informacím, které jsou z jeho díla převzaté (stačí třeba na konec odstavce ve stylu <ref>Musil 1995, s. XY</ref>).

Teď vidím, že na poznámky jste už vyřešil. Jinak kdyby bylo potřeba, klidně se ptejte dál. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 8. 2018, 21:55 (CEST)

Děkuji za vysvětlení. Ano, pokud jde o tu literaturu, to chápu a ještě to předělám. V literatuře nechám hlavní věci, dílčí literaturu, ze které cituji detaily, vložím do referencí. Význam obojího už mi je pomalu jasný. To pak řeší i záležitost odstavce "Vaše formulace ... díla převzaté", tomu rozumím - a vlastně je to vymyšleno ve wikipedii docela dobře:).

Ještě jsem se chtěl zeptat na toto: Je možné změnit/přesměrovat "Kategorie:Žamberské panství" na "Kategorie:Liticko-žamberské panství"? Ono jde totiž o jednu správní jednotku, dříve se panství nazývalo litické (podle sídla vrchnosti na Liticích), později žamberské (podle sídla vrchnosti na Žamberku). Územně však jde o totéž. Děkuji.Ostiensis (diskuse) 30. 8. 2018, 22:41 (CEST)

@Ostiensi: Přejmenovat kategorii možné je pomocí odkazu v nabídce Další → Přesunout (vedle vyhledávacího políčka). Po přesunu je ale nutné překategorizovat všechny články a podkategorie, které byly v té původní kategorii zařazené (viz Nápověda:Přejmenování stránky). --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 19:06 (CEST)

Moc děkuji za to Liticko-žamberské panství. Články a podkategorie jsem překategorizoval. Na hradu Litice a řádkových referencích ještě zapracuji. Ještě jsem se chtěl zeptat: v Kategorie:Panství v Čechách zbyla prázdná Kategorie:Žamberské panství a Kategorie:Litické panství. Dá se to smazat? Ostiensis (diskuse) 31. 8. 2018, 21:22 (CEST)

@Ostiensi: Prázdné kategorie dřív nebo později někdo nejspíš smaže. Také je můžete zkusit označit šablonou smazat. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 8. 2018, 21:42 (CEST)

Tak do toho návrhu na mazání bych se zatím nehrnul, právě mám zajímavou diskusi na téma Litické / Liticko-žamberské panství s Wikipedista:Bohemianroots a tam budeme muset nejprve dojít k nějakému konsensu. Ostiensis (diskuse) 31. 8. 2018, 22:57 (CEST)

Kostel Milosrdné Panny Marie (Vrboska)

Dobrý den, pokud jste přesunul, prosím též o opravy linků. Díky! --Gampe (diskuse) 28. 9. 2018, 14:59 (CEST)

Odkazující stránky jsem kontroloval a nebylo mezi nimi žádné dvojité přesměrování, takže zanášet do historie několika dalších článků drobnou a zbytečnou editaci není nutné. Obvykle přesměrování napřimuji pouze zároveň s dalšími úpravami článku. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2018, 15:54 (CEST)

Tak dík! --Gampe (diskuse) 28. 9. 2018, 16:45 (CEST)

GMF celky

Ahoj. Měl bych poznámky k [3], [4] a [5]. Když jsem procházel okres Brno-venkov, tedy i tyto tři obce, geomorfologické zařazení jsem používal dle GISu Nature.cz, který všechny tři zobrazuje uvnitř hranic Boskovické brázdy (viz taky úvod všech tří článků, který jsi nezměnil). Je mi jasné, že hranice GMF celků nemusí být napříč zdroji jednotné, takže pokud máš nějaký lepší... Ale bylo by dobré to sjednotit. --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 09:58 (CET)

@Harold: Nevím jestli mám lepší zdroj, protože mapy na nature.cz mi nefungují (nemám Silverlight). Já používám tyhle mapy a tady by měl být odkaz na mapu s konkrétními vesnicemi a zobrazením hranice GMF celků. Myslím, že členění v nich odpovídá prvnímu vydání Zeměpisného lexikonu ČR. V novém vydání z roku 2006 se změnily hranice některých geomorfologických jednotek, a tím by mohl být způsoben rozdíl. Můžeš sem dát konkrétní odkaz na tvé mapy? Zkusil bych je přece jen rozběhnout a porovnat. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 11. 2018, 17:05 (CET)

Aha, u mapy je uveden copyright "Mackovčin, P. et al. 2006", to bude asi tím. Mám stažený "AOPK Silverlight Viewer s přednastavenou aplikací MapoMat" z http://webgis.nature.cz/aopkhelp/AopkSilverlightViewer/03_INSTALACE a používám to, když chci něco GMF zařadit. --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 17:21 (CET)

Já MapoMat v Linuxu nerozběhnu, ale spustil jsem ho na jednom starém notebooku, a je viděť, že zrovna tahle oblast vypadá jinak. Škoda, že neumím nějak rozumně zjistit množství rozdílů mezi oběma verzemi, protože jsem poslední dobou strávil dost času kategorizací podle toho staršího členění. Myslel jsem, že změny v členění proběhly zejména na úrovni okrsků. U těch tří vesnic to vrátím a zbytek okresů už projedu podle novějšího členění. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 11. 2018, 18:23 (CET)

Vandalové

Ahoj, díky za rychlé revertování vandalismu od anonymního uživatele v článku Jihočeský kraj před pár dny. Já když někoho takového objevím, tak ho vždy nejen revertuji (a upozorním v diskuzi), ale také se podívám do jeho dalších editací. Bohužel totiž napáchal bezprostředně předtím škody i v článku Buckinghamský palác a přišlo se na to až teprve dnes se zpožděním, když na to upozornil jeden ze čtenářů a já to na to konto revertoval. --Blahma (diskuse) 24. 11. 2018, 22:55 (CET)

Další editace obvykle také kontroluji, jenomže tenkrát jsem byl fakt utahaný a jestli si dobře pamatuji, tak jsem šel po téhle editaci rovnou spát. Patrole se věnuji jen příležitostně a do diskuse vandalům nepíšu, protože se mi v takových případech nechce nic vymýšlet ani pátrat po vhodné šabloně. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 11. 2018, 21:10 (CET)

K poválečnému osudu politického okresu Přísečnice

Viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-121, konkrétně § 8 "Změna sídla správních okresů". Pokud se týče informace o faktické likvidaci okresního úřadu v Přísečnici za druhé světové války, tak tomu bych věřil. Němečtí pohlaváři měli ve zvyku dělat administrativní změny. Po druhé světové válce byly podobné změny zpravidla prohlášeny za neplatné a jelo se podle nějakého provizoria. --Jiří Vaňáček, alias Kirk, Zemské hlavní město Brno, Morava :-) (diskuse) 2. 1. 2019, 20:07 (CET)

Prosím diskutujte na místě, kde diskuse začala. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 1. 2019, 20:14 (CET)

Chomutov

Dobrý den, prosím o opravu hesla Chomutov (název „ruzek“ použit vícekrát s různým obsahem). Děkuji --Jvs 12. 1. 2019, 17:33 (CET)

Má nepozornost, opraveno. Díky za upozornění. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 1. 2019, 18:42 (CET)

Jihlavská astronomická společnost.

Já tu stránku rád opravím, ale musím na to mít víc než dvacet minut, než mi vše vrátíte. Ještě jsem to měl otevřené a už to byla neaktuální verze. Chyb ve verzi od Jana Poláka je tolik (od začátku do konce), že je daleko snazší odstranit PR z verze od Bezmozku (ta je opravitelná). --Mirek Dočekal (diskuse) 14. 1. 2019, 17:44 (CET)

@Mirek Dočekal: Informace v článku odpovídají referencím. Jediná nepřesnost je časové zařazení výstavy Aleše Koláře. Jinak zahajovat úpravy revertem ozdrojovaného článku není vhodné. Pokud chcete provádět rozsáhlejší úpravy, můžete si článek zkopírovat do svého pískoviště a změny udělat v klidu tam, popř. do článku vložte šablonu Pracuje se. --Petr Kinšt (diskuse) 14. 1. 2019, 18:24 (CET)

@Petr Kinšt: Děkuji, o té šabloně jsem nevěděl, už je tam. --Mirek Dočekal

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Vaše aktivity, zaměřené na památky, přírodu a v neposlední řadě i na hornickou minulost severních Čech, si stoprocentně zaslouží ocenění.--Dirillo (diskuse) 4. 2. 2019, 11:50 (CET)--Dirillo (diskuse) 4. 2. 2019, 11:50 (CET)

Děkuji za metál, udělal mi radost. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 2. 2019, 22:06 (CET)

LaSo

Dobrý den, nechcete si v souvislosti s Wikipedie:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva/LaSo požádat o práva správce (třeba omezená právě pro tento účel)? Pak byste mohl skrývání revizí řešit rovnou. Za Vaši dosavadní práci v každém případě děkuji. --Jvs 9. 2. 2019, 18:12 (CET)

Už jsem o tom uvažoval, díky za připomenutí. Ještě to promyslím. --Petr Kinšt (diskuse) 10. 2. 2019, 16:27 (CET)

Omluva

[6] Dobrž den, moc se za ten revert omlouvám, ale jen jsem zmáčkl jedno tlačítko a už se to revertoval. Ještě jednou pardon. --Ján Kepler (diskuse) 25. 5. 2019, 07:20 (CEST)

Kaple svaté Anny (Přechovice) – datum zařazení mezi kulturní památky

Zdravím, problematika „magického data“ 3. května 1958 u zařazování objektů mezi kulturní památky naší republiky je mi známá. Chci se ale pozeptat, kde lze najít to skutečné datum zařazení stavby mezi kulturní památky České republiky? Konkrétně třeba u zmiňované přechovické kaple svaté Anny. Díky.--Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2019, 08:57 (CEST)

@Jan Polák: V Památkovém katalogu to je na stránce památky, konkrétně v pravém sloupci, kde klikneš na odkaz s odrážkou kulturní památka. Přechovická kaple je tady. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 7. 2019, 09:34 (CEST)

Díky. Hned jsem si to musel zkusit. --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2019, 18:27 (CEST)

Křížová hora

Docela by mě zajímalo, co vám vadilo na funkčním linku o záhadách na Křížové hoře, jen např. Jan Křoča v knize Tajemná místa severních Čech Křížové hoře věnuje dvě stránky, 79 a 80, info o knize zde [7], navíc sice byl špatně rok by e křížová hora stala památkou, ale není to náhodou rok 1969 a ne 1966? prosím o zdroj. Jinak zas rok 1969 je uveden zde [8], neopravuji to sám, nám špatné zkušenosti revertováním. Kdybyste na tom roku trval.Mirek256 12. 7. 2019, 14:33 (CEST)

@Mirek256: Rok 1966 je uveden v Památkovém katalogu, což je podle mě věrohodnější zdroj. Odkaz na zdroj, byť nepřímý, v článku u roku je. Teprve teď jsem si ale všiml, že souvětí takhle nedává smysl. Nicméně reference č. 4 rozhodně rok 1964 nedokládá, takže bych tu druhou část klidně odmazal. A pokud jde o odkaz na web, tak nic proti pověstem a záhadám, ale opravdu odkazujeme na stránky, kde se řeší psychotronika, podivné energie, kyvadla a jakýsi řidič je odborníkem na energetické linie? Kde množství stříbrně lesknoucích se částeček (snad) dokládá přítomnost stříbra? --Petr Kinšt (diskuse) 12. 7. 2019, 16:40 (CEST)

Tak to necháme být, ale i propagační materiály co dostanete v infocentru udávají rok 1969, ale asi to mají špatně, není to až tak důležité. Jinak, myslím to článku je, poutní místo na Křížové hoře vzniklo díky zázračnému uzdravení viz [9], sice tomu nemusíme věřit, že chromý začal znovu chodit (i nahoru na horu běhal), legenda o studni se k ní váže taky, legenda o navracení zraku slepým taky. Nemusí se nám to líbit, ale díky tomu kde kaple i křížová cesta je.Mirek256 12. 7. 2019, 16:56 (CEST)

Editaton Prachatice 2 - 30. 10. - 3. 11. 2019 Prachatické muzeum

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Editaton Prachatice 2

• Kdy: 30. 10. - 3. listopadu 2019
  
• Kde: Prachatice

Pokračování Editatonu z jara 2019. Námětem jsou především historie a památky Prachatic a Zlaté stezky. Tentokrát jde o akci mezinárodní, kterou podporují a spolufinancují WM ČR, WM AT a WM DE. Více informací na Wikipedie:Editaton/Prachatice 2

Zdravím srdečně, zveme alespoň k distanční účasti k nějakému tématu z Vašich zájmů (památky). Budeme se těšit, pěkný den.--Elektracentrum (diskuse) 21. 9. 2019, 11:49 (CEST)

Památky

Dobrý den, mohu se zeptat a základě čeho ze článku o památkách odstraňujete zdrojem doložené datum, od kterého památka požívá zákonné ochrany? Informace doložené zdrojem není žádoucí odstraňovat. Pokud tak není učiněno na základě nějakého širšího konsenzu, je to proti pravidlům Wikipedie. --Xth-Floor (diskuse) 21. 10. 2019, 23:16 (CEST)

@Xth-Floor: Problém s počátkem památkové ochrany vystvělil ŠJů Pod lípou – v archivu (sekce Památkou od 3. května 1958). Skutečné datum začátku památkové ochrany je v Památkovém katalogu na stránce památky, konkrétně v pravém sloupci, ale zobrazí se až po kliknutí na odkaz u odrážky kulturní památka. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2019, 06:27 (CEST)

Děkuji za odpověď. Toto je přesně důvodem, proč pravidla Wikipedie výslovně neumožňují odstranění informace doložené zdrojem. Příspěvek na Vámi odkazované stránce totiž není ničím podložený a vychází z předpokladu, že 'všichni památkáři opisují nesmysl, jen já tomu rozumím'. Existovaly již starší soupisy památek a Zákon č. 22/1958 Sb. právě proto stanovil, že se památková ochrana vztahuje i na objekty, které ještě nebyly do nového (státního) seznamu přepsané. Případné sporné objekty byly považované za památky, dokud nebylo příslušným ústavem rozhodnuto jinak. Z toho důvodu je datum „od 3. května 1958“ zcela správné a korektní. Rozporovat ho lze nanejvýš u objektů vzniklých prokazatelně později. Na objekty, které existovaly již před rokem 1958 a již tehdy byly považované za památku, bylo nahlíženo, jako kdyby do seznamu byly zapsány (dokud případně nebylo v individuálním případě rozhodnuto jinak). Je proto silně nežádoucí tento údaj plošně odstraňovat, snad by bylo vhodné jen upravit formulaci, pokud je v nějakém ohledu nevhodná nebo nepřesná. Předem díky za pochopení. --Xth-Floor (diskuse) 22. 10. 2019, 09:57 (CEST)

Domnívám se, že pravdu má kolega Petr Kinšt a ŠJů. To, že existoval zákon č. 22/1958 Sb. s účinností od 3.5.1958 (zákon byl zrušen k 1.1. 1988 a nahrazen zákonem č. 20/1987 Sb.) nic nemění na skutečnosti, že kulturní památkou se objekt stane teprve nabytím právní moci příslušného právního výnosu, nikoliv jeho uvedením na nějaký pofiderní seznam památek. Obdobně to platí i o zrušení památkové ochrany, kdy ochrana zanikne až nabytím právní moci příslušného právního aktu. Odkazuji i na tuto diskuzi ke kostelu v Lobendavě. --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 11:16 (CEST) oprava - překlepy --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 14:23 (CEST)

Za prvé nevím, proč měníte text mého příspěvku. Edituji zpět. Za druhé opakuji, že zákon č. 22/1958 Sb. výslovně stanovil, že se památkami stávají i objekty, které nejsou ještě zapsané na seznam. Za třetí opakuji, že toto koresponduje s dostupnými zdroji. Nevidím proto důvod si vytvářet nějaký vlastí právní výklad, který nemá oporu v zákonech, nemá oporu ve zdrojích a jehož aplikace na Wikipedii je proti jejím pravidlům, neboť jim odporuje (dochází v důsledku něj odmazávání doložených údajů, které jsou navíc správné). Pokud už si ten zákon nechcete najít a přečíst, najdete stručný výtah ve článku Kulturní památka (Česko), kde je uvedeno (cituji): „Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v § 7 stanovil, že památky se z evidenčních důvodů zapisují do státních seznamů památek, ale že chráněny jsou i památky do seznamů nezapsané. Památky zákon v § 2 obecně definoval, přičemž odst. 3 stanovil, že v pochybnostech se považuje věc za památku až do rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru, který si před rozhodnutím vyžádá posudek ústavu památkové péče a ochrany přírody.“ Dané objekty se tedy skutečně staly kulturními památkami k roku 1958 a v souladu s tímto zákonem jimi byly až do případného zrušení památkové ochrany. --Xth-Floor (diskuse) 22. 10. 2019, 15:40 (CEST)

V tom prvním odkaze ŠJů rozporuje uvedění data jako data zápisu na seznam. Ale ta „pouhá fikce“ je ten jeho vlastní výklad, jak píšete. Na druhou stranu, uvádění data 3. 5. 1958 vytváří dojem (pro toho, kdo ho nezná), že tam byl nějaký akt spojený konkrétně s danou památkou, něco jako bychom psali o konkrétní osobě, že se 28. 10. 1918 stala občanem Československa. Snad by šlo vymyslet nějakou obecnou formulaci, jako od účinnosti památkového zákona v roce 1958 je chráněn…--Matěj Orlický (diskuse) 22. 10. 2019, 16:01 (CEST)

@Xth-Floor: Za ten přepis (jedná se o jednu číslovku) se omlouvám. Domníval jsem se, že opravuji svůj vlastní překlep. Samozřejmě, že ozdrojované informace, byť chybné, by se měnit neměly. Ovšem když najdu jinou, správnou informaci, tak ji použiji a ozdrojuji jiným, správným zdrojem. Ono v památkovém katalogu je řada nepřesností, dokonce i zásadních chyb. Jako příklad uvedu článek Bohland a Fuchs. Památkový katalog uvádí, že se jedná o textilní továrnu. Ve skutečnosti se jedná o bývalou továrnu na hudební nástroje. Jistě uznáte, že ta trubka, která je na obrázku v článku i s firemní rytinou „Bohland&Fusch“, není vyrobena z textilní tkaniny. Řada článků na internetu přebrala údaje z Památkového katalogu. Tištěné publikace ovšem, na rozdíl od PK, uvádějí správně továrnu na hudební nástroje. S pozdravem --Lubor Ferenc (diskuse) 22. 10. 2019, 16:54 (CEST)

@Xth-Floor: Promiňte, zrovna tohle jste napsal stylem 'jen já tomu rozumím', ale zároveň mi připadá, že jste napsal v podstatě to samé co ŠJů u první odrážky v odkazované diskusi. Jinak se také domnívám, že památka se stávala/stává kulturní památkou teprve nějakým právním výnosem a datum jeho platnosti je uvedeno v PK. V oné diskusi ŠJůova tvrzení sice nikdo nerozporoval, ale shoda evidentně nepanuje, takže s úpravami zatím přestanu. Ovšem pokud je velká většina památek kulturními památkami od 3. května 1958, je absurdní tuto informaci uvádět ve stovkách článků a úplně postačí, když je uvedena v článku kulturní památka, na který je ostatně z článků jednotlivých památek i nadále odkazováno. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 10. 2019, 22:05 (CEST)

Nemůžu souhlasit s tím, aby nebyl uváděn tento údaj. Pokud ze zdrojů vyplývá, že přesnější údaj není, pak je potřeba uvést tento (byť třeba i s nějakou poznámkou) a dát šanci čtenáři pochopit zapeklitost této informace, než mu tu informaci nedávat vůbec s tím, že jí možná jednou najde v nějakém jiném článku, když bude dostatečně zvídavý, dostatečně neúnavný a dostatečně klikající na hyperodkazy. --Palu (diskuse) 23. 10. 2019, 08:06 (CEST)

Ten předpoklad platí jen pro památky, které se jimi staly v novější době. Pro všechny starší platí, že se jimi staly účiností zákona v roce 1958. Pak se památky úředně sepisovaly, čímž se status památky potvrzoval, nikoli vytvářel. A po třiceti letech, když byly seznamy kompletní, tak se změnila pravidla a začlo platit to, co píšete. K uvádění data 1958 viz můj návrh výše. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 10. 2019, 08:29 (CEST)

Nedomnívám se, že bych to napsal stylem „jen já tomu rozumím“, naopak se odkazuji na pravidla Wikipedie (která byla stávajícím přístupem porušována, protože bez nějakého zjevného konsenzu docházelo k odmazávání doložených dat) a dále jsem se odkázal na konkrétní zákon, který popisuje tehdejší právní mechanizmy. Tím se v odkazované diskuzi nikdo pořádně nezabýval. Jak jsem zmínil výše, bylo by dobré zvolit nějakou opatrnější formulaci, ale rozhodně nepovažuji za správné paušální odmazávání roku 1958, neboť v souladu s tehdejším zákonem se skutečně diskutované objekty staly památkami k okamžiku, kdy zákon vstoupil v platnost a nikoli až zápisem do seznamu. Každopádně děkuji všem účastníkům diskuze, kteří se snaží hledat lepší řešení (než to dosavadní) --Xth-Floor (diskuse) 23. 10. 2019, 17:42 (CEST)

@Xth-Floor, Matěj Orlický, Palu, Petr Kinšt: Zdravím. Lubor Ferenc ve vztahu k době před rokem 1988 nemá pravdu v tom, že „kulturní památkou se objekt stane teprve nabytím právní moci příslušného právního výnosu, nikoliv jeho uvedením na nějaký pofiderní seznam památek“. Za účinnosti zákona 22/1958 Sb. rozhodovaly o tom, co je kulturní památkou, pouze objektivní znaky, a to nezávisle na jakýchkoliv úředních výnosech i „pofiderních seznamech“. Zápisem do státního rejstříku byl status kulturní památky pouze potvrzován, nikoliv zakládán. Zákon č. 20/1987 Sb. ovšem toto pojetí zcela zásadně změnil a navíc svými přechodnými ustanoveními narušil kontinuitu památkového statusu: nově už byly kulturními památkami pouze zapsané kulturní památky, přičemž zákonem byly za kulturní památky prohlášeny všechny objekty, které před účinností tohoto zákona byly zapsány do těch pofiderních seznamů. Ostatní kulturní památky ke dni účinnosti zákona kulturními památkami ve smyslu právní definice přestaly být. Od 1. 1. 1988 se pak nově mohly kulturními památkami stát pouze ty objekty, které jimi byly výslovně prohlášeny.

Jedním problémem je, že v letech 1988 a 1989 byly ještě do starých státních rejstříků zapisovány objekty, které nebyly řádně prohlášeny kulturními památkami podle nového zákona. Posouzení těchto případů je právně poměrně komplikovanou záležitostí a soudní rozhodnutí dosud vycházela z teze, že tyto neoprávněné (nezákonné) zápisy jsou považovány za platné až do té doby, dokud nejsou za neplatné prohlášeny.

Co se týče památek zapsaných do státního rejstříku bez správního řízení v letech 1958 až 1987, resp. 1989, u většiny z nich je sice velmi pravděpodobné, že mohly být kulturními památkami ve smyslu zákona už před zápisem do rejstříku, ovšem z faktu, že k určitému datu byly památkami seznány a jako takové zapsány, nelze žádným udržitelným právním výkladem doložit, že by jejich památková hodnota trvala odjakživa a byla neměnná. Tedy ani nelze právně zdůvodnit paušální předpoklad, že by všechny byly kulturními památkami již od 3. 5. 1958. Pokud bychom takovou "logiku" měli akceptovat, pak bychom nejspíše také museli brát za dané, že i všechny památky prohlášené od roku 1988 až do dnešního dne byly kulturními památkami ve smyslu tehdejšího zákona již v letech 1958 až 1987, s počátkem roku 1988 kulturními památkami být přestaly a nově se jimi později znovu staly na základě prohlášení. A museli bychom reflektovat i to, že velké množství objektů bylo ve smyslu zákona kulturními památkami od 3. 5. 1958 až do 31. 12. 1987, ačkoliv nebyly nikdy do žádného seznamu památek zapsány. Taková fabulace či spekulace samozřejmě Wikipedii nepřísluší a proto bychom měli střízlivě konstatovat památkovou ochranu pouze v tom rozsahu, v jakém je důvěryhodně úředně potvrzena. Přičemž ten údaj v rejstříku, který zjevně není podložen žádnou právní skutečností a v řadě případů je prokazatelně a zjevně nepravdivý a nesmyslný (např. v případě Paláce kultury), důvěryhodným zdrojem prostě není a NPÚ ani není žádným zákonem zmocněn ani pověřen takovýto spekulativní údaj do ÚSKP uvádět.

Pokud u takových památek uvádíme, že "byly kulturními památkami od roku 1958", pak je to nepodložená spekulace, protože první zápisy do státního rejstříku proběhly až o několik let později. Ale v drtivé většině případu (až na výjimky typu Paláce kultury) se tato spekulace může blížit pravdě, a lze to zdůvodnit alespoň tím, že stejného zkreslení se dopouští i redakce ÚSKP. Pokud však máme v nějakém článku napsáno, že nějaký objekt byl zapsán nebo prohlášen kulturní památkou v roce 1958, pak je to vždy jednoznačná nepravda, protože v tom roce nebyla ani jediná kulturní památka úředně ani zapsána do státního rejstříku, ani prohlášena kulturní památkou ve správním řízení. Objekty, které v roce 1958 objektivně naplňovaly znaky kulturní památky, je naplňovaly naprosto nezávisle na jakémkoliv evidenčním nebo úředním úkonu provedeném v pozdějších letech. --ŠJů (diskuse) 25. 10. 2019, 01:53 (CEST)

Pokud vynecháme soukromé právnické spekulace, který právní výklad nebo postup zodpovědného úřadu je nesprávný, zbývá nám upozornění, že datum 1958 se má uvádět podle zdroje jako počátek ochrany, ne jako datum zápisu či prohlášení ve správním řízení. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 10. 2019, 09:21 (CEST)

@Matěj Orlický: O „soukromé právnické spekulace“ se opírat ani nemusíme, protože zrovna k této otázce už je dostatek kvalifikovaných právnických komentářů i judikatury (ovšem samozřejmě i k jejich pochopení je třeba jisté elementární erudice a schopností). A ty právnické názory se ostatně opírají o znění obou zákonů, které je zrovna v této otázce celkem jednoznačné a je to vysvětleno prakticky v každém komentáři k těm zákonům. Tedy víme, že podle zákona č. 22/1958 Sb. byly kulturními památkami i mnohé objekty, které byly zapsány do rejstříku anebo prohlášeny památkou někdy později, a pochopitelně i množství objektů, které mezi kulturní památky nebyly zapsány nikdy a třeba ani nikdy zapsány nebudou. Ale o tom, které z nezapsaných kulturních památek v období účinnosti toho zákona byly či nebyly kulturními památkami, lze právě jen spekulovat bez právní jistoty, a z tohoto hlediska vcelku jedno, zda se o takové spekulace pokouší nějaký wikipedista, nějaký památkář nebo dokonce nějaký ústav či úřad. Každopádně vcelku s jistotou ze zákona č. 22/1958 Sb. a obecných principů správního práva víme, že zápis památky do státního rejstříku nemohl být retroaktivní, tedy nemohl mít právní účinek do minulosti. Pokud nějaký úřad má v nějaké své tabulce či databázi nějakou kolonku popsanou nepřesným způsobem, který by neznalého člověka mohl uvést v omyl, nebo pokud si nějaký úřad do takové tabulky poznamenává nějaké spekulativní údaje, nemusíme mu to jistě vyčítat jako nějakou "chybu" nebo "nesprávnost", ale samozřejmě bychom měli umět takové informace správně interpretovat, což v tomto případě není nijak zvlášť těžké. Takový údaj nezakládá ani tzv. "právní fikci", to je prostě jen jakýsi orientační paušalizující odhad bez jakýchkoliv právních a faktických dopadů. Z toho, že u nějakého objektu byly úředně seznány znaky kulturní památky například v roce 1987, ještě nijak nutně nevyplývá, že je měla už v roce 1958 - za tu dobu se mohl změnit stav toho objektu, jeho stáří, ale i ta posuzovací kritéria a kontext jejich hodnocení.

Jinou věcí jsou ty nezákonné zápisy z let 1988 a 1989. Tam nastává zajímavá situace, že pokud takový zápis někdo napadne, tak úřad musí konstatovat, že daný objekt kulturní památkou není (tedy ochranu nezruší, ale konstatuje její neexistenci), ale pokud některý zápis nikdo nenapadne, tak se v rámci právní fikce předpokládá jeho platnost. Přičemž zajímavým způsobem se tento výklad aplikuje v případech, kdy byl jedním zápisem zapsán celý soubor věcí. To už je opravdu ale případ pro právnické fajnšmekry, jak se dá v právu bruslit a jak se dá obcházet. My ty případy, stejně jako NPÚ, pro zjednodušení evidujeme tak, jako by ochrana byla k určitému datu ukončena, ale jde o případy, kdy v podstatě byla deklaratorním rozhodnutím konstatována neplatnost té ochrany od samého počátku, bez ohledu na to, jakou památkovou hodnotu ten objekt ve skutečnosti má nebo nemá. To už jsou věci natolik komplikované, že různé soudy na ně mohly mít různé názory, než se judikatura ustálila. --ŠJů (diskuse) 6. 7. 2020, 15:15 (CEST)

Jisté je, že údaje v Památkovém katalogu jsou někdy nepřesné, jindy zcela chybné. Jsem si vědom toho, že údaje Národního památkového úřadu jsou považovány za zdroje věrohodné a rovněž jsem si vědom toho, že platí doporučení Ověřitelnost, nikoliv pravdivost. Přesto, tam kde jsou v PK údaje a s vysokou pravděpodobností blížící se jistotě chybné (např. dle jiných věrohodných zdrojů) tyto „správné“ údaje uvedu. Jestliže vím, nejen z jiných zdrojů, že bývalá továrna Bohland a Fuchs nebyla textilní továrnou, jak uvádí Památkový katalog, nýbrž továrnou na hudební nástroje. Důkazem budiž fotografie kde tato tuba v muzeu Sokolov nevypadá jako by byla vyrobena z textilní tkaniny. To samé platí pro trubku v muzeu Amati v Kraslicích. Chybné jsou i údaje týkající se katastru. Příkladem budiž Tvrziště Kaiserruhe, kde Památkový katalog uvádí lokalizaci v obci Prameny, k.ú. Prameny, přestože dané tvrziště se nachází na území obce Mariánské Lázně, k.ú. Mariánské Lázně. Údaje týkající se počátku vzniku ochrany jsou často pochybné. Uvádět rok 1958 u objektů, které v daný rok ještě neexistovaly, je jistě nesprávné. Příklady se najdou. Kromě již dříve uváděného Paláce kultury, který v roce 1958 ještě ani nebyl na prknech projektantů, můžu uvést další Památku - Památník sovětských válečných zajatců, který byl slavnostně odhalen v roce 1971. Je opravdu kuriózní, že tyto a nejspíš celá řada dalších památek jsou/byla chráněna jako kulturní památka v době, kdy ještě ani neexistovala. Dalším problémem je neaktualizování (nevyřazení) památek, které již desítky let neexistují. Dům v Masarykově ulici 41v Lokti je jednou chráněn od roku 1958, podruhé od roku 1980 a při tom byl již v roce 1968 zdemolován. Ještě kurióznější je, že sídlo Národního památkového úřadu (pracoviště Loket) je od toho již více jak 50 let neexistujícího domu vzdálen necelých 20 metrů. Holt – páni vědátoři z NPÚ!--Lubor Ferenc (diskuse) 6. 7. 2020, 17:56 (CEST)

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Za soustavné doplňování článků chráněných území, včetně jejich kategorizace a fotodokumentaci. --Lubor Ferenc (diskuse) 26. 11. 2019, 01:22 (CET)

Moc děkuji. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 11. 2019, 19:44 (CET)

Rozšiřovatelův řád

Rozšiřovatelův řád

Běhounkovu medaili a Řád Františka Palackého už máte, stejně jako několik železných hvězd a bezpočet wikikytiček, takže pro dlouhodobé a velmi kvalitní rozšiřování článků o českých obcích, stejně jako za vytváření článků o těch, které už zanikly (naposledy Zadní Chalupy), čímž významně přispíváte k historické paměti českého národa, Vás chci ocenit Rozšiřovatelovým řádem. Doufám, že v tom budete pokračovat :-) --Valdemar (diskuse) 5. 4. 2020, 07:39 (CEST)

Děkuji za uznání. Teď mám období hradů a Zadní Chalupy byly jen malá odbočka od Pajreku, ale dříve nebo později se k zaniklým vesnicím vrátím. Stále jich tu dost chybí. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 4. 2020, 20:08 (CEST)

To by bylo skvělé, stejně jako to, na čem pracujete teď. Mimochodem, všiml jsem si, že jste zrušil nějaké editace IP adrese 86.61.238.94. Je to teď konsenzus, že se stranická příslušnost starostů v infoboxech neuvádí? Nevím, jen se ptám, a je mi to jedno (kdysi se myslím odstraňovaly tituly, ačkoli taky nevím proč). Jde ovšem o to, že pokud ano, bylo by zapotřebí to IP adrese vysvětlit, jelikož na tom pracuje docela usilovně. --Valdemar (diskuse) 5. 4. 2020, 21:49 (CEST)

Aha, já zrušil jen ty, co mám ve sledovaných. Konsensus nejspíš žádný není, ale osobně bych ani tituly, ani stranickou příslušnost neuváděl. U významnějších starostů ať jsou uvedeny v jejich článku, ale takhle u obcí je to bez zdrojů, pracně ověřitelné a celkově obtížně udržovatelné. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 4. 2020, 22:05 (CEST)

Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice)

Dobrý den, článek Kostel svatého Jana Křtitele (Sudice) je studentskou prací v rámci projektu Wikipedie:Nástěnka/České vysoké učení technické/Dějiny architektury II - LS 2020. Prosím nezasahujete do článku, dokud nebude studentem dokončen. Děkuji za pochopení. --Gampe (diskuse) 5. 5. 2020, 11:44 (CEST)

To, že je článek součástí nějakého kurzu, což navíc nebylo jak poznat, přeci neznamená, že jej ostatní editoři nemohou upravovat. Pro nezasahování máme šablonu Pracuje se nebo pískoviště. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 5. 2020, 13:03 (CEST)

Kamenné řady Kounov

Dobrý den. Dovoluji si upozornit, že pouze na základě tvrzení „Google najde odkazy pouze na Wikipedii“ nelze zdroj považovat za nevěrohodný a z článku - včetně jím doloženého textu - odstranit. Jednak proto, že Google nemůže znát všechny práce, které vyšly tiskem. Jednak proto, že samotný fakt, jestli něco Google najde nebo nenajde, nevypovídá zhola nic o věrohodnosti daného zdroje. Krom toho samotná věta není pravdivá, protože Google nachází, že tato práce byla citována na několika webech. Mimo to byla nějakým způsobem publikována v Archeologických rozhledech (1999). Bylo by tedy vhodné text i uvedený zdroj vrátit a při posuzování věrohodnosti zdroje si tento zdroj přinejmenším nejdříve opatřit. --Xth-Floor (diskuse) 28. 5. 2020, 16:45 (CEST)

Díky za upozornění, vůbec jsem si toho odkazu v literatuře nevšiml a hledal to jen podle názvu v referenci. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2020, 16:53 (CEST)

commonscat

Hezký víkend; zaznamenal jsem že přidáváte šablonu {{commonscat}} do článků o obcích (třeba tady). Tak jen hlásím že jeden odkaz je již zabudován v infoboxu. V úctě --che 31. 5. 2020, 00:22 (CEST)

Jasně, ale panuje shoda na tom, že má být i v externích odkazech. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 5. 2020, 06:54 (CEST)

Ok, jak je libo :-) --che 31. 5. 2020, 19:34 (CEST)

Katastrální území

Dobrý den, děkuji za vylepšení popisu EO u Branná (Třeboň), nerozumím však, proč jste z článku odstranil informaci o přírodní rezervaci Ruda u Kojákovic. I když se nenachází v katastrálním území, s obcí přímo sousedí a je to zajisté užitečná informace o okolí obce, zvlášť pro ty, kdo do Branné zavítají, a chtějí vědět, co se v okolí nachází. Rád bych tam tu informaci vrátil, popřípadě zařadil do článku jiným způsobem, například pod nadpisem "Zajímavosti v okolí". S pozdravem, --Baptista-BJB (diskuse) 20. 7. 2020, 18:04 (CEST)

Wikipedie není turistický průvodce ani sbírka nahodilých informací. Právě sekce typu Zajímavosti v okolí se snažíme z článků vymýtit, protože obvykle jsou to subjektivně vybrané „zajímavosti“ v náhodně zvolené vzdálenosti. Co je to zajímavost? Co je to okolí? Pro každého něco jiného. Územněsprávní jednotky poskytují dobrý způsob, jak informace v článcích organizovat. Ne vždy je možné se tohoto pravidla držet, někdy má smysl udělat výjimku, ale zrovna u Branné k tomu nevidím žádný důvod. --Petr Kinšt (diskuse) 20. 7. 2020, 20:12 (CEST)

Dobrá, beru zpět Zajímavosti v okolí. Nicméně, pokud byste se chtěl striktně držet katastrálního území, v článku by pak neměl být zahrnut rybník Ruda ani Opatovický rybník. Oba leží mimo k.ú. Branná. Naopak, logiku dává v Přírodních poměrech zahrnout také PR Rudu u Kojákovic, pokud se v této části mluví o okolí obce. Ruda u Kojákovic leží 1,5km na jihozápad od obce; Branské doubí, které je v článku uvedeno, je podobně daleko, jen na sever. Jak nyní článek stojí, informace v části Přírodní poměry jsou neúplné; je uvedeno co je na sever od obce, ale již ne na jih. Ještě dodávám, že zmínka o PR Rudě u Kojákovic v sousedství Branné není subjektivní informací, neboť to takto uvádí na svých stránkách také např. Resort životního prostředí.--Baptista-BJB (diskuse) 20. 7. 2020, 22:08 (CEST)

Samozřejmě, že přírodní poměry jsou neúplné, nikdo je totiž nenapsal. Pokud byste to chtěl udělat, osnovu i pozitivní příklady najdete zde. S rybníky Ruda a Opatovickým máte pravdu, neměly by tam být. Jinak se znovu ptám, co je podle Vás okolí Branné? Podle mě do něj patří i Třeboň, podle cestovních kanceláří i Jindřichův Hradec nebo České Budějovice. Jinými slovy podstatná není vzdálenost, ale poloha v katastrálním území, a proto do článku Branské doubí patří a Ruda u Kojákovic ne. A přidám malé upozornění na závěr: Branná není obec. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 7. 2020, 07:56 (CEST)

"Okolí" je oblast kolem daného místa. Je to část prostoru, která se od daného místa nachází v malé vzdálenosti. To platí rovněž o okolí Branné. PR Ruda u Kojákovic je obci Branné ještě blíž než Třeboň. Jistě není nutné z okolí vylučovat ani Třeboň. Ta je však v článku již zmíněna v úvodu, proto ji není třeba zmiňovat dvakrát. Avšak jistě mi dáte za pravdu, že JH nebo ČB jsou města, která s bezprostředním okolím Branné nemají nic společného. Obecně myšlenka řídit se katastrálním územím je rozumná. Vnáší při vytváření článků o obcích určitý řád. Nicméně není to dogma. Domnívám se, že by se tou jedinou doplňující větou "Jihozápadně se nachází PR Ruda u Kojákovic." v článku nic nepokazilo. Navíc, když jsou v článku zmíněna další místa, která do k.ú. Branná nepatří, pravidlo striktně se držet k.ú. je již porušeno. Co vám na zmínce o PR Rudě u Kojákovic tak vadí, že ji nechcete uvést jako výjimku? Sám jste na začátku psal, že výjimky jsou možné. --Baptista-BJB (diskuse) 21. 7. 2020, 19:25 (CEST)

V tom případě, co je to malá vzdálenost? Pro někoho kilometr, pro jiného pět, pro dalšího 20 km. Na zmínce mi vadí zbytečná nesystematičnost. Chcete-li výjimku, zdůvodněte ji jinak než tím, že Vám to tak připadá lepší. --Petr Kinšt (diskuse) 21. 7. 2020, 20:37 (CEST)

Dle Vašich pravidel řídit se striktně katastrálním územím se článek již nyní vyznačuje nesystematičností, neboť v něm jsou uvedeny Opatovický rybník a rybník Ruda, které do k.ú. Branná nepatří. Přesto jste tyto dvě zmínky z článku neodstranil. Odstranil jste jen PR Rudu u Kojákovic. Dle jakého kritéria se řídíte v tom, co uvádíte za zbytečnou nesystematičnost a co ještě ne? Dále, pokud se z článku odstraní výše uvedené rybníky, které do k.ú. Branná nepatří, z článku nám pak zbyde pahýl. A to jistě nechceme. Katastrální území je dobré jaké určité vodítko, ale není to zákon, jak je vidno ze zahrnutí rybníků v článku, které do k.ú. Branná nepatří. Vedle nich zahrnutí PR Rudy, která je v bezprostřední blízkosti Branné (snad blíže než Opatovický rybník) k zbytečné nesystematičnosti nepovede, neboť ta již v článku je tak či tak. --- Je má argumentace dostačující? --Baptista-BJB (diskuse) 22. 7. 2020, 21:47 (CEST)

Nejsou to má pravidla. O rybnících jsem psal, že by v článku být neměly, a už tam nejsou. Článek je pahýl, ještě dlouho jím bude, protože tahle diskuse o naprosté podružnosti nevede k cíli. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 7. 2020, 21:56 (CEST)

Milý kolego, nezlobte se, jestli jsem Vás něčím urazil. To jsem opravdu nechtěl. Jen jsem reagoval na Vaše otázky nebo výzvy k přesvědčivější argumentaci. A jsem rád, že jste nakonec článek nenechal být jako pahýl, ale na přírodních poměrech jste zapracoval. Chci říci, že jsem v nápovědě Wikipedie upřímně něco hledal o katastrálních územích, ale nikde nic nenašel. Možná jsem hledal špatně. Pokud tedy víte o diskusi nebo o pravidlech zmiňujících katastrální území, budu rád, když mě na ně odkážete. Člověk se rád poučí nebo naučí něčemu novému. A ještě jednou se, prosím, nezlobte. --Baptista-BJB (diskuse) 24. 7. 2020, 14:24 (CEST)

Ničím jste mě neurazil, ale diskuse, která nikam nevede, je zbytečná a já svůj čas na Wikipedii raději věnuji rozšiřování článků. V nápovědě o katastrálních územích nejspíš nic není, ale články z jednotlivých oborů se obvykle řídí nějakými neformálními pravidly, která jsou v našem případě, spolu s příklady dobrých a nejlepších článků, stručně shrnuta v dříve odkazovaném wikiprojektu. Bez respektování územněsprávních jednotek jen těžko najdeme objektivní způsob třídění informací. V opačném případě snadno dojde k porušení závazného pravidla Co Wikipedie není. --Petr Kinšt (diskuse) 24. 7. 2020, 20:06 (CEST)

Panská skála u Kamenického Šenova

Dobrý den, nevím sice přesně, jaké byly Vaše pohnutky, jenž vedly k odstranění fotogalerie „Panská skála na historických pohlednicích“ z mé poslední editace v hesle Panská skála, ale budiž. Já osobně mám historické fotky z pohlednic rád, ale uznávám, že jejich kvalita nebyla nic moc a nakonec budiž Vám ke cti jste ponechal v hesle asi tu technicky nejlepší z roku 1910, i když si myslím, že ta z roku 1903 (s těžbou) je ilustrativnější (nehledě na to, že je poněkud „starší“). Nejdřív jsem se trochu naštval (jsem inkluzionista a obrázky v heslech mám rád), ale jsme jen lidé a já ve svém věku téměř 64 let jsem zvědavým důchodcem, takže jsem si o Vás na Wikipedii něco málo zjistil. (na wiki-profilu nemáte žádné osobní údaje). Na wikipedii oba působíme srovnatelnou dobu (cca od roku 2014), ale při zjištění, kolik máte editací jsem zjistil, že jich máte 3x více než já a při zjištění, kolik nových hesel jste založil jsem dospěl k podobnému poměru. (Počet uploadovaných fotek do Commons zjistit neumím, ale i tam jsem nakoukl a budete nejspíše lepší.) Takže závěr: nezlobím se, přeji hodně zdaru Vaší práci na Wikipedii a nezbývá mi než se inspirovat některými Vašimi wikipedistickými výkony. S pozdravem: --Mojmir Churavy (diskuse) 25. 7. 2020, 10:17 (CEST)

Článek, vzhledem ke své délce, obsahuje mnoho různých rámečků (infoboxy, obrázky, citát, panorama), které narušují přehlednost textu. Mít v něm navíc galerii se třemi velmi podobnými historickými fotografiemi je zbytečné. Případní zájemci si mohou další obrázky najít na Commons. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 8. 2020, 09:11 (CEST)

Kostel Sv. Jakuba v Louchově

Dobrý den, nepochopil jsem proč jste změnil nejstarší na mezi nejstarší a odkázal na publikaci, kam jsem byl sám přispěvatelem a je stará 5 let!!!, pokud jste ji četl tak víte, že se vůbec nezaobírá stářím kostela ale pouze jednou krátce a okrajově zmiňuje v souvislosti s gotikou jako uměleckým směrem. Je to vlastně jedna krátká věta!!! tedy naprosto irelevantní zdroj. Můžete to prosím vrátit jak to bylo.. děkuji. A druhá věc nejdříve jste smazal můj příspěvek ohledně majitele, že nemá ověřitelný zdroj a když jsem dodal další zdroje tak jste to smazal znovu??? Na Wikipedii jsou tisíce vět bez zdrojů a nevěrohodných, že zrovna toto vás tak irituje a musíte mít zdrojů moc??? děkuji předem za vysvětlení Buldok33 (diskuse) 5. 8. 2020, 20:56 (CEST)

Informaci jsem nezměnil já, pouze jsem doplnil zdroj podle diskuse u článku. Stáří zdroje nemusí být rozhodující. Nevhodnost původního zdroje (znicenekostely.cz) je uvedena v diskusi. Neřeším tisíce vět na Wikipedii, ale jeden konkrétní článek. Že jsou na Wikipedii tisíce vět bez zdrojů, neznamená, že musíme přidávat další, a to dokonce v rozporu se závaznými pravidly. Máte-li kvalitnější zdroj, můžete ho uvést. Kvalitnějším zdrojem se myslí odborná publikace, ne anonymní web nebo diskuse, kterých si může každý založit dle libosti. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 8. 2020, 21:06 (CEST)

Hřib plavý

Dobrý den. Děkuji za editaci článku hřib plavý. Mám jen dvě připomínky. Kurzívou se píší pouze samotná odborná (latinská) jména, nikoli závorky, ve kterých jsou umístěné (ani žádné jiné entity před či za nimi). Dále pak pravidla Wikipedie říkají, že zdroj se uvádí za tečkou (za větou), pokud dokládá obsah celé věty. Pokud dokládá pouze konkrétní informaci, umisťuje se citace bezprostředně za ní. Tedy nikoli za čárku nebo za tečku. Přesun citace za interpunkční znaménko uvádí čtenáře v omyl, neboť mu sděluje, že citovaná publikace uvádí informace, které ve skutečnosti neuvádí. Děkuji za pochopení. --Xth-Floor (diskuse) 30. 8. 2020, 12:20 (CEST)

Interpunkční znaménka (včetně závorek) přejímají vzhled přilehlého textu. Rozdílu v umisťování citací jsem si velmi dobře vědom. V konkrétním článku ovšem změnou v uvedení v omyl dojít nemohlo. Jaký je, kromě špatné typografie, rozdíl mezi „Je nejedlá[2] , poměrně vzácná a roste obvykle zejména pod duby.“ a „Je nejedlá,[2] poměrně vzácná a roste obvykle zejména pod duby.“? --Petr Kinšt (diskuse) 30. 8. 2020, 13:38 (CEST)

Otevřete si prosím libovolný botanický, zoologický nebo mykologický článek na Wikipedii. Všimněte si, že žádný z nich nemá závorky kolem odborných jmen psané kurzívou. Pokud Vás to samo o sobě nezaráží (zápis odborných jmen má daná pravidla), pak by Vás mohlo zarazit to, že zavádíte nesystematické změny, kterou jdou proti vůli většiny, proti zvyklostem komunity, což je proti principům Wikipedie. Nemá smysl se dohadovat o tom, jestli změna pozice reference měla nebo neměla v jednom případě vliv, když existují pravidla Wikipedie, která hovoří jednoznačně. Pokud ale trváte na příkladu, pak Váš zásah do věty: „Dužnina je v oblasti klobouku žlutá, jinak bělavá až bledožlutá, ve spodní části třeně nahnědlá[1], voní nakysle,[5] barevně je neměnná.[6]“ nyní říká čtenáři, že zdroj č. 6 dokládá obsah všech informací obsažených ve větě. Což není pravda. Právě proto jsou pravidla zdrojování nějak nastavená a je nutné je dodržovat. --Xth-Floor (diskuse) 30. 8. 2020, 14:36 (CEST)

Typické. Zaklínání se vůlí většiny, ale o konkrétní otázce se nemá smysl dohadovat. Nicméně uznávám, že jsem určitě nečetl všechna doporučení a pravidla. Je v některém z nich vůle komunity o zápisu odborných názvů vyjádřena? Pokud jde o Vámi uvedený příklad, nesouhlasím s Vaším výkladem, protože podle mě zdroj [6] evidentně dokládá pouze tvrzení poslední věty v souvětí. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 8. 2020, 16:14 (CEST)

Nejde o žádný můj výklad. Pravidla jsou jasná: „Reference, která se vztahuje na celou větu (dokládá ji), se klade bezprostředně (bez mezery) za tečku za větou. Reference, která se vztahuje jen na část věty, se klade bezprostředně za tuto část věty.“ Pouze a jen díky dodržování tohoto pravidla může čtenář i Wikipedista rozlišit, co konkrétně zdroj vložený autorem textu dokládá. Nemůžete proto referenci přesouvat za tečku neboť v takovém případě by musela dokládat obsah celé věty, ne jedno tvrzení v této větě. Děkuji za pochopení. --Xth-Floor (diskuse) 27. 10. 2020, 21:54 (CET)

Rozšiřovatelův řád

Rozšiřovatelův řád

Za článek Přísečnice. Jak vidno, i zaniklé město může mít kvalitní a obsáhlý článek. --Lubor Ferenc (diskuse) 17. 11. 2020, 22:27 (CET)

Děkuji, uznání vždy potěší. Ještě ale není hotovo. --Petr Kinšt (diskuse) 18. 11. 2020, 18:13 (CET)

Hůrky

Dobrý den, inspiroval jste mě k velice poučnému výletu do Hůrek. Díky--Gortyna (diskuse) 18. 11. 2020, 18:57 (CET)

Díky za fotky. Už dva roky se chystám, že tam zajedu a nafotím, co zbylo, ale předběhl jste mě. --Petr Kinšt (diskuse) 18. 11. 2020, 20:02 (CET)

Hůrky (Nová Bystřice)

Díky za redakční úpravy našeho doplnění stránky o Hůrkách, takhle je to určitě lepší (jen jsem si dovolil vrátit časový údaj k letním bohoslužbám :-) za Hůrecký okrašlovací spolek z.s., Martin Potužník 90.181.61.40 6. 1. 2021, 18:34 (CET)

Za málo, ale ten čas by tam opravdu být neměl. Píšeme encyklopedii, nikoliv náhražku webu farnosti. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 1. 2021, 19:40 (CET)

Adaj-Choch

Zdravím Petře, procházím nyní své první články, které jsem vkládal na wikipedii a objevil jsem, že u článku o hoře Adaj-Choch jste mi vložil šablonu, že článek potřebuje úpravu, doplnit zdroje apod. Můžete se, prosím, na to podívat, zda je to již lepší a může jít šablona pryč? A nebo je tam ještě potřeba něco vypilovat?

Děkuji a přeji hezký víkend. --Stavrog (diskuse) 9. 1. 2021, 01:45 (CET)

Super, takhle je to podstatně lepší. Udělal jsem nějaké drobné úpravy a šablonu odstranil. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 1. 2021, 14:46 (CET)

Díky moc jak za další drobné úpravy tak za odstranění šablony. --Stavrog (diskuse) 9. 1. 2021, 15:05 (CET)

Mradice

Dobrý den. Děkuji za Vaši práci na článku Mradice.

Mohl byste mi osvětlit, proč se Vám nelíbily odkazy na historické mapy, které jste revertoval? Příjdou mi v důsledku užitečnější než letecké fotogragie, které jste nechal. Byl bych rád, kdybyste mi pomohl pochopit.

PS: Snažím se doplňovat informace, které nalézám při místním studiu a třeba jednou pomohu zlikvidovat Pahýl :)

Děkuji Camel1cz (diskuse) 26. 1. 2021, 18:57 (CET)

Dobrý den, doporučuji k přečtení Co Wikipedie není. Pokud chcete článek rozšířit, aby bylo možné odstranit šablonu pahýl, inspirujte se osnovou wikiprojektu zaměřeného na sídla, kde najdete také vhodné vzory v seznamu dobrých a nejlepších článků o českých sídlech. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 1. 2021, 19:59 (CET)

Ostřetín

Dobrý den, jak jste psal, že Ostřetín není část obce Bezvěrov - tak myslím, že by tam měl být zanesen, patří do katastru Bezvěrova. Popisuji zbytek fotek z Wikiexpedice Plzeň-sever a zjistila jsem, že jsme tam tudy jeli, ale tím, jak nebyl Ostřetín na Wikipedii ani pořádně ve Wikidatech, tak jsme ho ani "nevyblejskli". Což mě mrzí. Jinak na webu Bezvěrova je uváděn v popisu historie obcí spadajících pod Bezvěrov jako osada a ves tam byla již ve 12. stol.(http://www.bezverov.cz/informace-o-obci-bezverov/historie/historie-obci/). A pak se již pustím do Popiš památku. :-) KKDAII (diskuse) 12. 2. 2021, 11:08 (CET)

Sobědruhy

Dobrý večer, netuším proč jste smazal hebrejské a jidiš jméno Sobědruh (זאבארטן Zobortn). Mělo by to tam být, poněvadž Sobědruhy byly svého času vpodstatě židovská obec, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sob%C4%9Bdruhy#Obyvatelstvo. Máte to i podložené relevantním zdrojem z Židovského muzea, viz https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/186767. Děkuji a hezký den. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Talmidavi (diskuse • příspěvky)

Nerozumím, proč se ptáte, když stejně článek upravujete, aniž byste alespoň počkal na odpověď. Nicméně: Spojení „v minulosti“ není zrovna vhodné (Kdy?), ale například v roce 1921 žilo v Sobědruhách žilo 15 Židů a 64 příslušníků izraelské církve (z 2000 obyvatel) a v roce 1930 to bylo podobné, čili o židovské obci (resp. vesnici) lze hovořit jen dost těžko. Vámi uváděný zdroj nedokládá nic jiného, než že někdo vyryl hebrejský nápis na mísu. Profous, což je relevantní zdroj pro názvy českých sídel, o hebrejštině nepíše nic. V minulosti byla diskutována vhodnost uvádění německých názvů v úvodu článků. Německý název je v původně německojazyčné oblasti pochopitelný, ale hebrejský jen těžko. Ono, i kdyby někde byla židovská populace opravdu výrazná, jen těžko v severních Čechách mluvila hebrejsky, nebo dokonce vrchnost/úřady používaly hebrejštinu v oficiálních dokumentech. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2021, 10:49 (CEST)

Nezlobte se, ale to je zcela elementární nepochopení. 1) Mnou uváděný zdroj uvádí kompletní přepis rytiny, stačí si překliknout na záložku "Nápisy a značky". Ten předmět, který dnes je ve sbírkách židovského muzea v Praze, pochází přímo ze Sobědruh a je mj. významný právě tím, že se na něm dochovalo jméno obce v hebrejštině. 2) Ano, Vy píšete o 20. století, nicméně Sobědruhy byly minimálně od 2. pol. 17. století de facto židovské ghetto. Viz https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/teplice/ Dodnes se zde zachoval jeden z nejvýznamnějších židovských hřbitovů v sev. Čechách, nejvýznamnější památka obce (máte to i jako úvodní fotku na https://cs.wikipedia.org/wiki/Sob%C4%9Bdruhy 3) Nevím, na základě čeho píšete ultimativně "Ono, i kdyby někde byla židovská populace opravdu výrazná, jen těžko v severních Čechách mluvila hebrejsky", ale je to zcela mimo. Asi to pro Vás bude velké překvapení, ale samozřejmě mluvila. To, že něco nevíte, ještě neznamená, že to neexistuje, popřípadě, že to musíte smazat. Budu rád, když to tam napříště ponecháte. S pozdravem Talmidavi

Fotografie

Zdravím, rád bych touto cestou požádal o názor, více zde. --Xth-Floor (diskuse) 8. 4. 2021, 18:13 (CEST)

Viklan (přírodní památka)

Dobrý den, předpokládala jsem, že pojmenování ve Wikipedii nutně nemusí odpovídat tomu, jak se to jmenuje v nějaké databázi, i když je důležitá. Mnoho památek nebo památných stromů je zde pod neznámějším nebo nejvíce srozumitelným názvem a tak jsem tímto způsobem chtěla upravit i Viklan Dominik. Název Viklan je nic neříkající a název Dominik dokládá i vyfotografovaná tabule (nejspíš už nechtěli či nemohli měnit název v databázi ÚSOP). Pokud vás moje argumenty nepřesvědčují, že změna byla smysluplná, ještě upozorňuji, že jsem to upravila v zájmu jednotnosti i na wikidatech (tam by se mohl přidat název Viklan jako oficiální název) a předpřipravila jsem přejmenování kategorie na Commons (jejíž název mě natolik zmátl, že jsem tam omylem zařadila jiný viklan). --Helena Dvořáková (diskuse) 17. 4. 2021, 19:01 (CEST)

Nerozporuji název viklanu, ale článek je o chráněném území, nikoliv o samotném kameni. Přírodní památka se pod názvem Viklan neobjevuje pouze v databázi AOPK, ale také v literatuře a na mapách. My sice nemůžeme za nenápaditý název, ale nejsme tu od toho, abychom vymýšleli nová jména. Po přejmenování na „Viklan Dominik“ by byl článek snad jediným článkem o chráněném území, jehož název neodpovídá názvu v DRUSOP. Navíc by byl matoucí, protože PP Viklan Dominik prostě neexistuje. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 4. 2021, 19:44 (CEST)

Jen připomenu, že k tomu již jedna diskuse byla v roce 2015 viz zde. --Lubor Ferenc (diskuse) 18. 4. 2021, 03:46 (CEST)

Škoda, že ta diskuse nebyla u článku, jinak bych se do toho nepouštěla, čímž se omlouvám, že jsem nadělala zmatky. Ovšem nechápu, proč dali v ÚSOP té památce nicneříkající název, to je jako kdyby nějakou památku pojmenovali třeba "Rašeliniště".--Helena Dvořáková (diskuse) 18. 4. 2021, 10:36 (CEST)

Osluchov

Ahoj Petře,

Chtěl jsem ozdrojovat tuto část: "Jan Ondřej Kotvice z Kotvic držel statek Osluchov, roku 1682 jej prodal a koupil Štětkovice." viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Osluchov

Informace je uvedena zde na Wiki stránce: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kotvicov%C3%A9_z_Kotvic

dále je uvedena zde, ale to asi nebude dostatečně "důvěryhodné": https://www.svobodnici.cz/clanky-rodopiscu/dejiny-neznameho-svobodnickeho-dvora-v-brezanech-ii

Dále jsem na stránce Osluchov provedl ještě úpravu jmen a prolink na wiki můžeš zkontrolovat, jestli je to tak OK? Jindřich Rubeš (diskuse) 9. 5. 2021, 21:33 (CEST)

Odkazy jsou v pořádku. Článek na www.svobodnici.cz se zdá být relativně věrohodný. Text byl publikován v nějakém sborníku a obsahuje poznámkový aparát s odkazy na zdroje. To se o většině jiných, zde používaných webech, říct nedá. I když obvykle dávám přednost papírové podobě, přidal jsem ji článku jako zdroj. --Petr Kinšt (diskuse) 9. 5. 2021, 22:01 (CEST)

Klikvová louka

Dobrý den, chci se jen zeptat, proč se z článku vymazalo tvrzení, že je to přírodní rezervace s evidenčním číslem 1565? Děkuji za pochopení--185.147.47.151 28. 5. 2021, 09:08 (CEST)

Dobrý den, do úvodu patří pouze nejdůležitější informace z článku, což identifikátor jakési externí databáze není. Evidenční číslo je nadále dostupné v infoboxu včetně přímého odkazu na záznam chráněného území v DRUSOP. Odkaz na záznam bývá taká jedním ze zdrojů použitých v referencích, popř. se může objevit v externích odkazech. Samotné číslo může být uvedeno také někde v textu článku, ale vzhledem k tomu, že čtenáři nepřinese žádnou užitečnou informaci, považuji to za zbytečné. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 5. 2021, 20:49 (CEST)

Pšov

Vaši editaci jsem s dovolením revertoval, protože už existuje Pšov (rozcestník). --194.213.41.2 1. 6. 2021, 17:24 (CEST)

vydavatel bez formy podnikání…

Ahoj Petře, koukám, že se nějakou dobu vynechává forma podnikání u vydavatelů/nakladatelů; jak mám však rozumět změně roku vydání nebo stran v řádkových referencích? Potřebuju překlad do lidštiny, čili pochopitelnější formulaci, ev. příklady z reality. Ian sedmik junior (diskuse) 6. 6. 2021, 23:53 (CEST)

Forma podnikání se vynechává odjakživa. Kromě jiných zbytečných změn jste upravil rok vydání Plačkovy encyklopedie. Moje vydání, tj. to, podle kterého jsem psal text, je z roku 2002. Podobně kapitola o hradu v knize Františka Spurného sice začíná na straně 72, ale tam se nachází pouze tři řádky textu. Text, ze kterého jsem čerpal a doložil to referencí, začíná až na straně 73. Ale něco podobného jsme už řešili dříve.

Doplňovat odkazy na publikace, které nejsou dostupné online, nedává smysl, a nejen já to považuji za nevhodné. Nahrazování zájmene středníkem není velké zlepšení. V podstatě dokazuje jen to, že víte, kde se na klávesnici nachází středník. A pokud vás baví měnit datum přístupu u citačních šablon, tak budiž, ale myslím, že tu máme desítky tisíc článků se skutečnými nedostatky. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 6. 2021, 20:24 (CEST)

Slavitah (kníže)

Dobrý večer, všiml jsem si, že jste dnes označil článek Slavitah (kníže) za porušování autorských práv. Ano, přiznávám, že to byl jeden z mých prvních článků a část jsem okopíroval, avšak i přes to tento copyvio detektor ukázal, že je porušení autorských práv nepravděpodobné a vykázalo to pouze 29% shodu. Bylo opravdu nutné nahlásit tuto stránku? :-) S pozdravem --AndrsoN1 (diskuse) 17. 8. 2021, 21:32 (CEST)

Ano, bylo. Je to porušení autorského práva a nemůžeme poskytovat texty pod volnou licencí, když budeme psát články stylem, že z každého zdroje opíšeme odstavec. Navíc, použít u takového článku jako zdroj www.spirit.cz Wikipedii moc dobrou reklamu nedělá. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 8. 2021, 21:43 (CEST)

Výstřižek mapy, jeho smazání a revert

Dobrý den, dovolte, abych Vám odpověděl a objasnil můj postup, co se týče výstřižku z mapy 2. vojenského mapování. Svým smazáním (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roztoky_%28okres_Praha-z%C3%A1pad%29&type=revision&diff=20402311&oldid=20402301) jste mě poněkud konsternoval, moje odpověď je trochu komplexnější. Náhodou jsem vybral zrovna Roztoky, protože jsem si tam všiml dost různých zkratek na malé ploše, proto se mi to hodilo jako ilustrační obrázek do článku, který jsem se rozhodl založit (https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zkratek_na_star%C3%BDch_map%C3%A1ch).

Vaše komentáře k Vašim editacím:

(Historická mapa je dostupná na dvěma kliknutími. –nesouvisející EO)

Evidentně jsem to vážně myslel a proč tu musí být zrovna 2. vojenské a ne 1. nebo 3. :-) Tak alespoň ty EO a popisek pořádně.

Moje odpovědi:

1) Pokud tam nebyla žádná mapa, je prostě to smazat projevem neúcty k práci ostatních, nezlobte se na mě (jiná historická mapa tam, jak jste si jistě všiml, nebyla, a zároveň jste tam asi sám, pokud jsem si všiml, jinou-lepší nedal). Wikipedii vytváříme zdarma ve volném čase a něco (hodnotného) je lepší než nic - to pardon.

2) Proč 2., a ne 1. nebo 3. mapování - no zaprvé, pokud tam není jiná/lepší historická mapa, tak je cenná jakákoli, zadruhé, na tom druhém mapování je toho prostě víc vidět než na prvním i třetím (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=mo&map_list=m024- - tam není skoro nic, http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3953_1 - to už je zas trochu nepřehledné - což jsem taky nevěděl, to Vám nezazlívám (to je možná důvod, proč zrovna 2. mapování vybraly mapy.cz jako "mapu z 19. století", kterou uvádějí na svém webu). Nicméně pokud byste tam vložil výstřižek z 3. mapování, ok, proč ne.

3) Omlouvám se, nevím, co je EO.

4) „Mapa dostupná dvěma kliknutími“ - to je jednak iluzorní, princip „podle sebe soudím tebe“ - mnoho lidí neví, kde a že má ty mapy hledat (sám to vím spíš se štěstím a díky jakési aktivitě a zájmu), zadruhé i kdyby, to přece není důvod nevložit mapu pro názornou ilustraci do článku, zvláště je-li to volné dílo, čili by to z hlediska autorskoprávní ochrany (alespoň doufám, zde trochu riskuji - to jste taky neocenil) mělo být bez problémů. Tak asi tak nějak. S pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 24. 8. 2021, 18:38 (CEST)

Zoom

Dobrý den, všiml jsem si, že u moří přidáváte do šablony parametr zoom a k tomu 1 nebo 3. Můžete mi, prosím, vysvětlit, co přesně tato funkce dělá? Dosud jsem se s ní nesetkal a případně bych ji v budoucnu i já rád přidával, tam kde chybí a kde udělá užitek. Děkuji za vysvětlení. --Stavrog (diskuse) 17. 9. 2021, 21:21 (CEST)

Parametr zoom v některých infoboxech ovlivňuje přiblížení automaticky generované loc-map. Bez něj se u moří zobrazuje často jen prázdná modrá plocha. Příkladem je momentálně např. Moře Laptěvů. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 9. 2021, 21:27 (CEST)

Děkuji za vysvětlení. Tak to je parametr, který budu často využívat. Říkal jsem si, že kolikrát ta mapa je tam úplně zbytečná, když je tam jen prázdná modrá plocha. Nenapadlo mě, že to jde ovlivnit.

Zdravím do Chomutova a ještě jednou děkuji. --Stavrog (diskuse) 17. 9. 2021, 21:49 (CEST)

ČERVENÝ ODKAZ

Nevím proč nechcete zrušit červený odkaz v článku Listinář Těšínska a soustavně ho chcete mazat. Bohužel v Muzeu Těšínska o Listináři píše jediná publikace, kterou jsem uvedl v referenci. --Alfi51 (diskuse) 27. 9. 2021, 13:43 (CEST)

Žádný červený odkaz nevidím. Doložte významnost, rozšiřte článek nad úroveň subpahýlu a může zde klidně zůstat. Je pozoruhodné, že v diskusi o smazání jste žádné argumenty pro zachování článku nepředložil. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 9. 2021, 13:50 (CEST)

Breunau

Breunau1 je německý název Břevnova, ale až od roku 1939. Předtím německy Brzewniow2,3 nebo Brewnow4. Nebo je wikipedistický konsesus v ČR nějaký jiný, nějaká třetí česká cesta? --62.168.13.101 28. 9. 2021, 10:45 (CEST)

Nijak nezpochybňuji, kdy a jak se Břevnov jmenoval, ale to jakým způsobem jste nové údaje zapsal (Břewniow určitě není německy). Do úvodní věty tyto podrobnosti nepatří, a v případě Břevnova by tam, vzhledem ke krátké době používání, nemusela být ani německá varianta. Správná wikipedistická cesta spočívá v založení samostatné sekce věnující se názvu. Historické podoby jména navíc není nutné vyhledávat v různých obskurních zdrojích, protože máme věrohodnou příručku, které je navíc online (viz Břevnov). --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2021, 11:03 (CEST)

Břewniow je samozřejmě německy např. zde v roce 1785 nebo ve spojení Groß-Břewniow v roce 1845.

Jak se v němčině vyslovuje ř? --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2021, 16:28 (CEST)

Myslím si, že "ř" se vyslovovalo stejně jako česky Břewniow [břevňov] nebo Břewnow/Brzewnow [břevnov] (a pokud se to někomu nepovedlo, tak bych z toho nedělal komedii). Rakauská němčina té doby byla schopna vstřebat i české háčky. Viz Vývoj zeměpisných názvů na našem území.

Hřiště U Střelnice (Opava)

Veny213 (diskuse) 15. 10. 2021, 18:29 (CEST)Dobrý den, nedávno mi byl pravděpodobně Vámi (soudím na základě historie úprav) odstraněn obrázek ze stránky https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99i%C5%A1t%C4%9B_U_St%C5%99elnice_(Opava) bez udání konkrétního důvodu, proč byl obrázek odstraněn. Rád bych věděl, co bylo na obrázku špatně, případně, co konkrétně podle Vás porušoval, že jste jej odstranil. Když nevím, co jsem udělal špatně, může se stát, že stejnou chybu budu opakovat. A to bych opravdu nerad. Předem děkuji za vysvětlení. --Veny213 (diskuse) 15. 10. 2021, 18:29 (CEST)

Dobrý den, obrázek nijak neilustroval téma článku, tedy zrušené hřiště. Při druhém pohledu vidím také jistý problém s autorskými právy. Jste autorem koláže, nikoliv zdrojových obrázků/map. I když u dvou z nich autorská práva nejspíše vypršela, není možné si je jen tak přivlastnit. Mapy od Seznamu lze sice za určitých okolností použít, ale i tam je třeba dodržet určité náležitosti. Pokud jde o galerii, externí odkazy do článku nepatří, a oba odkazované obrázky jsou dostupné přes odkazy v referencích. --Petr Kinšt (diskuse) 15. 10. 2021, 19:29 (CEST)

Rozšiřovatelův řád

Rozšiřovatelův řád

Za vytrvalé doplňování chybějících zdrojů a tím zvyšování kvality české Wikipedie. Jen houšť a větší kapky. --Lubor Ferenc (diskuse) 20. 10. 2021, 09:43 (CEST)

Lubore, děkuji. Někdy si tu připadám jako puntičkář a hnidopich, ale jsem přesvědčen, že kvalitní zdrojování je jedním z nejdůležitějších způsobů, jakými můžeme budovat důvěryhodnost Wikipedie. --Petr Kinšt (diskuse) 20. 10. 2021, 20:50 (CEST)

Ježíšův dub

Dobrý den kolego. Není možné si nevšimnout tvých kvalitních obrázků z okolí Klášterce na Ohří (a nejen z okolí Klášterce). Zdá se mně, že tato oblast je v okruhu tvé dostupnosti. Proto se na tebe obracím s prosbou, zda by nebylo možné někdy nafotit památný strom „Ježíšův dub“. Mapa zde. Myslím si, že právě doba vegetačního klidu je vhodná doba pro fotku, na které strom vynikne. Rozhodně to nijak nespěchá, byť ta doba vegetačního klidu by se mohla hodit. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 7. 11. 2021, 00:28 (CET)

Ahoj, já na Klášterecko jezdím obvykle na kole, takže to vypadá, že se tam dostanu nejdřív někdy na jaře. Strom si ale napíšu na seznam věcí k vyfocení; ostatně na jednom už byl, ale i tak jsem na něj zapomněl. --Petr Kinšt (diskuse) 7. 11. 2021, 17:28 (CET)

Předem děkuji. Dávej pozor, aby tě na kole nesrazil nějaký blázen s autem. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 7. 11. 2021, 17:48 (CET)

Hradiště (Postoloprty)

Dobrý den, víte co, přestaňte už laskavě "mistrovat" všechny moje editace týkající se regionu, kde působíme. Nemáte na to patent a je to trapné a otravné. Spíš bychom měli spolupracovat. Já se taky nevrhám na každou vaši editaci. Umíte si představit, že bych byl nechal Hradiště v té podobě, jak je?--Gortyna (diskuse) 29. 12. 2021, 12:10 (CET)

Myslím, že ta vztahovačnost je zbytečná. Opravdu není poznat, jestli budete v úpravách pokračovat. Šablonu Pracuje se, předpokládám, znáte. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 12. 2021, 12:59 (CET)

Souhlasím, stránky nejsou v nejlepší úpravě a dokud na to člověk nešahne, tak to nikomu nevadí, pak už je pravý opak přehnaná horlivost. Ten přístup mne nepřijde zrovna úplně fér. Mikuláš Galuszka (diskuse) 17. 1. 2022, 00:30 (CET)

Bezděz (hrad)

Ahoj, díky moc za důkladné rozšíření Bezdězu. Dovolil jsem si jej zařadit mezi návrhy na článek týdne, pěkný český hrad tam dlouho nebyl. S pozdravem --RomanM82 (diskuse) 30. 12. 2021, 14:09 (CET)

Kludského vila - Vinařice (Jirkov)

Ahoj kolego (snad nevadí, že tykám), přeju pěknou sobotu. Chtěl bych si jen objasnit Tvůj editační zásah v článku Vinařice (Jirkov) a Kludského vila. Moc nerozumim tomu, o jaké jiné Vinařice by se mělo jednat, když se vila ve zdrojích opakovaně jako "vila ve Vinařicích" uvádí a já se žádné dvojjakosti bývalé obce a městské části Vinařic u Jirkova nedopátral. V článku Vinařice (Jirkov) se dokonce zmínka o vile přímo vyskytuje, proto poněkud nerozumím, proč byla moje editace (odkaz na nový článek K. vila) odstraněna - pokud vím, je v Jirkově jenom jedna Kludského vila. Pokud se tedy nejedná o ty samé Vinařice, měla by se pak zmínka o Kludského vile v článku Vinařice (Jirkov) odstranit úplně, když tam teda není. Ptal sem se na celej fenomén i mojí přítelkyně, která v Jirkově do dvaceti let žila, a potvrdila mi mou verzi.

Rád to společnejma silama pomůžu uvést na pravou míru. Díky za odpověď. S pozdravem --Anatol Svahilec (diskuse) 15. 1. 2022, 16:32 (CET)

Ahoj, je to jednoduché, ale problém je, že lidé nerozlišují administrativní dělení města. Vinařice jsou část obce Jirkov (mapa). Vila však nestojí v nich, ale na okraji čtvrti Nové Vinařice, která je nedílnou součástí Jirkova (mapa). V podstatě je to panelové sídliště mezi jirkovským centrem a bývalou vesnicí Vinařice tvořené základními sídelními jednotkami Nové Vinařice-sever a Nové Vinařice-jih. Osobně bych řekl, že vila dokonce nestojí ani v Nových Vinařicích (je součástí starší zástavby města), ale nevím, kudy přesně jejich hranice vede. Karel Kludský, který na konci života ve Vinařicích žil, bydlel v jednom z domů na návsi staré vesnice, nikoliv ve vile. Tu zmínku v článku o Vinařicích jsem vrátil na původní verzi. --Petr Kinšt (diskuse) 15. 1. 2022, 17:01 (CET)

Znovu ahoj! Pardon, že sem hned nereagoval - jasně, bylo mi jasný, že to bude takovejhle "administrativní" problém. Díky i za finální editace - zohlednim to, co si psal, i v článku o Kludského vile. A moje holka se aspoň dozvěděla, kde přesně začínaj a končej Vinařice. :)

Tak díky za spolupráci, měj se! --Anatol Svahilec (diskuse) 18. 1. 2022, 00:01 (CET)

Linhartovy zámek

nevím proč jste ty obrázky domotal tam, kde je park jste nechal dát fotky interiéru. Proč jste to nechal přehledně v galerii. Když tuto možnost wikipedie nabízí. Je to běžně na jiných stránkách. Mikuláš Galuszka (diskuse) 17. 1. 2022, 00:19 (CET)

Obrázky mají být rovnoměrně rozmístěné v těle článku. Galerie jsou, kromě specifických případů, spíše nouzovým řešením. Pokud nesouhlasíte s umístěním některého obrázků (např. interiér v prostoru sekce Park), pomůže zredukovat počet obrázků. Vzhledem k délce článku a počtu obrázků v něm by to bylo vhodné řešení. --Petr Kinšt (diskuse) 17. 1. 2022, 17:56 (CET)

Literatura u hesla Mirovice

Rád bych upozornil, že smazáním odkazů na literaturu, která byla použita pro tvorbu hesla je veškerá informace v hesle naprosto bez zdrojů. Uznávám, že literatura je obsažná a prakticky kompletní, ale to je v případě regionální literatury užitečné a nikterak to neomezuje čtenáře. Prosím o vrácení. Změna je jednoznačně k horšímu. Když tak toužíte po změně, můžete ji zadat v referencích a dát si práci s ozdrojováním! Místo doplnění vazby ke zdrojům je fakt snazší je smazat… Pak můžete myslím smazat většinu hesla! --Vladik (diskuse) 18. 1. 2022, 17:45 (CET)

Rád bych upozornil, že od přesunutí literatury do diskuse článek upravovala řada editorů a jejich úpravy jste zrušil také. V historii článku je vidět, že podstatná část oné použité literatury byla přidána anonymním editorem zhruba čtyři roky po napsání většiny článku. Zdroje slouží k ověřitelnosti, ale bez použití řádkových referencí stejně o ověřitelnosti nelze mluvit, zejména u špatně dostupných regionálních publikací. Uvádění referencí je povinností editora, který text vložil. Když už to chcete, při své sporadické přítomnosti zde, zrovna teď řešit, tak ne prostým zrušením editace. Vraťte se k Vámi napsanému textu, ty čtyři původní publikace do něj vložte jako reference, ale neházejte svou práci na mě. --Petr Kinšt (diskuse) 18. 1. 2022, 19:17 (CET)

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci

Zdravím, podíváte se na článek Naučná stezka Stará Plzeň a kupci? Porušení AP to není dle udělátka, ale nevím, jestli to nebylo odněkud opsáno. Myslím, že ten text není encyklopedický. Díky a hezký víkend, OJJ, Diskuse 26. 3. 2022, 10:13 (CET)

Domnívám se, že většina článku vznikla přepsáním textů cedulí z jednotlivých zastavení. Důkaz pro to nemám, ale na této fotografii je při plném přiblížení částečně čitelný anglický text, jehož začátek podezřele odpovídá podsekci Zastávka 3 – Kostel Narození Panny Marie. Plzenec však mám poněkud z ruky, a těžko to ověřím.Snad by mohl zareagovat přímo Josef Sutnar 1950 (diskuse), který je podle uživatelského jména členem spolku a dost možná spoluautorem stezky.

Jinak souhlasím, že to není encyklopedický text, a myslím, že v současné podobě na Wikipedii nepatří. --Petr Kinšt (diskuse) 26. 3. 2022, 20:06 (CET)

Dobrý den.

K opsání textů na tabulích. Je to tak, že nejprve musel vzniknout text, který jsme vytvořili a pak byl napsán na tabuli. Dnes je opravdu totožný s tabulí.

Myslíte, že by bylo vhodné informovat o stezce bez textů??

Je to můj první článek a tak nemám zkušenosti a budu rád, když mi článek pomůžete upravit, tak aby zde mohl být.

Děkuji.J.S. --Josef Sutnar 1950 (diskuse) 27. 3. 2022, 11:00 (CEST)

Je-li text shodný, pak by mohl vyvstat problém s autorskými právy a licencí, a proto je nezbytné, aby vlastník práv zaslal povolení do systému Wikipedie:OTRS.

Nemám zkušenost se zdejšími články o naučných stezkách, ale články na Wikipedii mají být psány encyklopedickým stylem. Text má být o stezce, nikoliv duplikovat její panely. Nejspíš by měl obsahovat informace o stezce (poloha, historie, délka, převýšení apod.) a seznam zastávek s jejich stručnou charakteristikou. Avšak pozor, aby se nezměnil v turistického průvodce. Můžete se zkusit inspirovat zde, ale úroveň jednotlivých článků je hodně rozdílná.

Ještě pro jistotu dám vědět @OJJ:; v případě potřeby Vám o autorských právech asi řekne víc on. --Petr Kinšt (diskuse) 27. 3. 2022, 11:21 (CEST)

Ano, myslel jsem si, že to bude opsané z desek. V takovém případě bude potřeba kontaktovat někoho z týmu OTRS (@Martin Urbanec:), nicméně myslím si, že není možné podobné texty šířit bez povolení. Otázkou je rovněž WP:Ověřitelnost, protože ty tabule asi nebudou ocitovatelné. K tomu platí, že ten text má do encyklopedického textu celkem daleko, a bude ho každopádně potřeba předělat. OJJ, Diskuse 27. 3. 2022, 11:24 (CEST)

Wikikytička

Wikikytička

Ta Vaše výtvory je radost číst. Jeden z nich jsem si dovolil zařadit mezi Dobré články. Krásná práce. S díky, --Podzemnik (diskuse) 31. 3. 2022, 00:02 (CEST)

Děkuji za uznání. Po dopsání jsem o nominaci Bezdězu na dobrý článek uvažoval, ale „byrokracie“ kolem toho mě poněkud odradila. Trochu mě mrzí ta přepsaná století, protože myslím, že slovní tvar přispívá plynulosti textu, ale je to jen kosmetická drobnost. --Petr Kinšt (diskuse) 31. 3. 2022, 20:02 (CEST)

Zámek nebo synagoga?

Zdravím a prosím o laskavou kontrolu této editace, kde moc nerozumím, o jakém zámku je řeč. Asi jen šotek? Předem děkuji a přeji pěkný den, --Czeva (diskuse) 3. 4. 2022, 19:03 (CEST)

Jasně, byla to moje chyba při kopírování kostry tabulky. Díky za upozornění, vyřešil jsem to. --Petr Kinšt (diskuse) 3. 4. 2022, 20:12 (CEST)

Dotaz

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli se výhledově nechystáte napsat článek o starém a novém zámku v Ratboři u Kolína. Já jsem tam byl teď o víkendu a mám k tomu nějaké fotky, které nahraju na Commons. Mohl bych to napsat, ale vy se v tomto oboru pohybujete s větší jistotou :-) --Vlach Pavel (diskuse) 19. 4. 2022, 20:34 (CEST)

V blízké budoucnosti to určitě v plánu nemám, protože si od zámků po Popiš památku potřebuji odpočinout. Spíše se chystám na průběžné vylepšování článků o hradech a posledních pár dnů trochu nevěřícně koukám, jak nám nabobtnalo množství chybějících článků o chráněných územích. --Petr Kinšt (diskuse) 19. 4. 2022, 21:04 (CEST)

Pověst o založení hradu Boskovice

Dobrý den,

měl bych dotaz, snažím se doplnit informace na stránku o boskovickém hradu. Včera jsem tam napsal pověst o založení hradu Boskovice. Tu pověst znám, protože jsem z Boskovic, takže jsem ji většinou popsal vlastními slovy, plus některé věty byly použity z knihy, kterou jsem na závěr ocitoval. Tak bych se chtěl zeptat, proč ta pověst byla ze stránky o boskovickém hradu odstraněna? Jsem začínající wikipedista, tak nevím, co dělám špatně? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Marek Dokoupil --Mardoko (diskuse) 25. 4. 2022, 20:29 (CEST)

Dobrý den, pověsti v této podobě do článků nepatří, protože neodpovídají encyklopedickému stylu. Ideální by bylo napsat něco o pověsti (kdo je jejím autorem, je-li znám, odkud pochází, jak je stará apod.), ale to bývá obvykle problém. Jinak upozorňuji také na nevhodnou podobu tohoto rozšíření, protože text není členěn do odstavců a střídá minulý čas a prézens historický (má být jen minulý). Na běžné letopočty se neodkazuje. A nejsem si jistý, jestli je Tomek vhodný jako zdroj. Určitě bych ho minimálně porovnal s něčím modernějším. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 4. 2022, 20:56 (CEST)

František Josef Pubička

Dobrý den, podívejte se, prosím, na František Josef Pubička. Dal jsem pryč Vámi vložené šablony Neověřeno (zdroje byly podle mne doplněny) a Sloh (není mi jasné, co je nutno upravit); pokud na šabloně Sloh trváte, bylo by dobré v ní naznačit, v čem je článek vadný. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 3. 5. 2022, 23:09 (CEST)

Díky za upozornění, doplnění zdrojů jsem přehlédl. Sloh jsem vložil kvůli četným větám začínajícím Dne… nebo V letech… Na jeden odstavec je jich moc. Ta slova jsem snad všude přidal já, protože větu začínající číslicí považuji za ještě větší chybu, ale výsledný text ze slohového hlediska zrovna uspokojivý není. --Petr Kinšt (diskuse) 4. 5. 2022, 20:42 (CEST)

Zkusil jsem vyřešit na některých místech změnou slovosledu, podívejte se. Souhlasím, že věta nemá začínat číslicí. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 4. 5. 2022, 22:10 (CEST)

Vyznamenání za účast ve výzvě #Wikipedie20

Milé účastnice, milí účastníci narozeninové výzvy, děkujeme za Váš digitální dárek české Wikipedii v podobě nového článku. Toto wiki-vyznamenání Vám náleží za to, že píšete články Wikipedii nejen k jejím narozeninám, a že je díky Vaší dobrovolnické práci každým dnem o trochu lepší. Výsledky výzvy si můžete prohlédnout zde. Odebírejte náš newsletter, ať Vám neutečou další výzvy a soutěže. --Natálie Schejbalová (Wikimedia ČR) (diskuse) 28. 5. 2022, 14:23 (CEST)

Informace

Ten clanek je novy v nemeckym wikipedie: de:Straßenbahn Most (Meterspur). Mate to taky v ceskym wikipedie? Ne mate. Ten clanek je s mnou. Ok? --Rolf-Dresden (diskuse) 22. 9. 2022, 19:45 (CEST)

Was hat das mit Ploskovice (zámek) auf der tschechischen Wikipedia zu tun? --Petr Kinšt (diskuse) 22. 9. 2022, 20:00 (CEST)

I Nemci nekdy rozumi česky... --Rolf-Dresden (diskuse) 22. 9. 2022, 20:02 (CEST)

@Petr Kinšt, Rolf-Dresden:Promiňte, že se pletu do cizí diskuse. Na otázku, zda máme v české Wikipedii článek o tramvajové dopravě v Mostě odpovídám ano: Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově. Český článek se věnuje tématu až do současnosti, německý hovoří pouze o historické dráze v Mostě, ale je podrobnější. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 22. 9. 2022, 21:33 (CEST)

Siřem

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat proč pořád chybně editujete informace o této vesnici a odebírate odkazy na místní webové stránky kde jsou informace o vesnici a dění v obci. Franz Kafka bydlel v domě č. p 15 . Dům stále stojí. Dům který vyznačil na fotce šipkou obýval F.K po svém příjezdu do vesnice ale zdůvodu hluku byl přestěhování do domu č. p 15. David Herblich (diskuse) 29. 11. 2022, 23:29 (CET)

Dobrý den, odebral jsem jediný odkaz na Galerii Kafka, protože Wikipedie není webový rozcestník a neslouží k propagaci cizích projektů, jakkoliv mohou být zajímavé či chvályhodné. Článek je o vesnici, nikoliv o galerii. Na tu navíc v hlavní nabídce odkazuje web Siřem, přičemž přínos tohoto odkazu je pochybný, protože kromě několika fotografií neobsahuje žádné informace o vesnici.

Pokud jde o Kafku, bylo by dobré řešit spor v existující diskusi, v níž jiný důvěryhodný wikipedista prezentuje poněkud jiné závěry než Vy. Na rozdíl od Vás je také doložil zdroji, které Vy jednoduše ignorujete. Důvěru bohužel nevzbouzí ani Vaše propojení s odkazovanými weby o vsi. Ne že byste byl nedůvěryhodný osobně, ale z Vašich příspěvků čiší osobní angažovanost a vlastní výzkum, který na WP nemá místo. Mně osobně je úplně jedno, kde Kafka bydlel, a pro článek o vesnici je to dokonce vcelku nepodstatný detail. Chcete-li tedy změnit text článku, navrhuji Vám, abyste našel věrohodné zdroje, kterými doložíte svá tvrzení, a potom v diskusi dohodl nové znění článku. Prozatím to zase vrátím na původní verzi. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 11. 2022, 15:53 (CET)

The Wikipedia Asian Month 2022 Barnstar

The Wikipedia Asian Month 2022 Barnstar

Dear Petr Kinšt :

Thanks for participating Wikipedia Asian Month 2022. We are grateful of your dedication to Wikimedia movement and hope you join us next year!

Wish you all the best!

Wikipedia Asian Month Team

Čtyřúhelníkové valy Mšecké Žehrovice

Dobrý den, poznámku, že se jedná (pravděpodobně) o kultovní místo uvádí Tomáš Bednařík (viz citace) a také je uvedeno v Katalogu památek Národního památkové ústavu, doslova kulturní památka rejstř. č. ÚSKP 14843/2-2773 kultovní místo Viereckschanze. Archeolog nejsem, nedovolila bych si jinak uvést. jrnka ka --Jrnka ka (diskuse) 5. 2. 2023, 09:16 (CET)

Od doby vydání Bednaříkovy publikace uplynul nějaký čas, během kterého došlo k posunu chápání viereckschanzí. Stačí nahlédnout do článku Viereckschanze, kde je to v sekci Datování a interpretace vysvětleno s uvedením novějšího věrohodného zdroje. Na druhou stranu, jak už to v archeologii bývá, jsou to jen interpretace a areály mohly mít klidně vícero funkcí. --Petr Kinšt (diskuse) 5. 2. 2023, 09:34 (CET)

Wikikytička

Wikikytička

Děkuji za krásný článek Bílý Újezd (tvrz)!--Jan Spousta (diskuse) 14. 2. 2023, 10:27 (CET)

Wikikytička

Wikikytička

děkuji za pěkný článek Zkamenělý zámek (hradiště)! --Jan Spousta (diskuse) 17. 2. 2023, 09:12 (CET)

Pozvánka na Wikiklub v Plzni

Vážený pane Kinšte,

na Wikiklubu v Plzni o Vás již několikrát padla zmínka. A to z toho důvodu, že již vícero wikipedistů, kteří se tam scházejí, mělo tu čest, že jste upravoval články, které založili, nebo upravoval později jejich editace. Většinou se jednalo o články týkající se plzeňska. Proto mě napadlo, zda byste někdy také nechtěl dorazit na plzeňský Wikiklub. Já i ostatní wikipedisté a wikipedistky bychom Vás rádi poznali :-) Nejbližší setkání se bude konat 12. dubna. S pozdravem --YjM | _d^p 1. 4. 2023, 01:23 (CEST)

Díky za pozvánku, ale Plzeň je pro mě relativně daleko (bydlím v Chomutově), a v uvedeném čase obvykle pracuji. --Petr Kinšt (diskuse) 1. 4. 2023, 09:27 (CEST)

To je škoda, ale rozumím. Měl jsem za to, že jste z bližšího okolí. Každopádně, kdybyste někdy měl čas a chtěl do Plzně vážit cestu, rádi Vás uvidíme! S pozdravem --YjM | _d^p 12. 4. 2023, 09:54 (CEST)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Průzkumy památek a zbytečný(?!) rozlišovač

Jednak může mít smysl i rozlišovač, protože "Průzkumy památek" samotné představují rozsáhlý soubor disciplín (mnohdy dosud samostatně nezpracovaných, ale za pozornost stojí např. Archeologický výzkum, Dendrochronologie, Restaurátorský průzkum, Stavebně-historický průzkum...). Prezentaci řady z nich se např. ukázkami významných výsledků věnuje i tento časopis. Proto je to příklad pojmenování stránky, kdy má smysl použít rozlišovač, i když jiné stejnojmenné heslo zatím nikoho nenapadlo. Podstatné je to právě i jako vysvětlivka, protože se jedná o případ, kdy z názvu hesla není hned jasné, že jde o časopis. To jde sice vydedukovat z výčtu kategorií, ale jednak ani to není vždy jednoznačné a trefné, a druhak jsou kategorie vypsány až v patě stránky, takže u obsáhlejších stránek než je tato, to jen málokomu takto poslouží (vícekrát jsem navrhoval uvádět kategorie i někde u názvu stránky). Pro mě je to tedy příklad 'wikifikace' snižující přehlednost. Ale nic nepožaduji, jen oznamuji názor. --MONUDET (diskuse) 8. 10. 2023, 17:56 (CEST)

Rozlišovač do názvu patří jen v případě, že je nutné rozlišit dva stejnojmenné články. Že jsou Průzkumy památek časopis, je napsané v první větě článku. Podstatně větší vadou než přítomnost či nepřítomnost rozlišovače je absence zdrojů, a dokonce nedoložená encyklopedická významnost. --Petr Kinšt (diskuse) 8. 10. 2023, 19:59 (CEST)

Invite to Join Wikipedia Asian Month 2023

You are receving this message because you participated in the Wikipedia Asian Month 2022 as an organizor or editor.

Join the Wikipedia Asian Month 2023

Dear all,

The Wikipedia Asian Month 2023[1] is coming ! The campaign start within a flexible 30 days from November to December. Following with the changes of the rules made by last year, the wish to have more people get to know Asia and Asian related topic is the same! Click "Here" to Organiz/ Join a WAM Event.

1. Propose "Focus Theme" related to Asia !

If you are based somewhere in Asia, or have specific passion on an Asian topic, please propose your "Focus Theme" by October 25th. The WAM international team will select 5 themes. Please propose your focus theme through this link[2].

2. Enhancing existing articles can also count as part of campaign contribution.

Any edits, including creating new articles or adding new content to existing articles, over 3000 bytes in total would be able to get a reward. Last year, due to this change of rules, the Programs & Events Dashboard was suggested. However, according to community survey of 2022, Fountain Tool is still the best platform for tracking edit and points. You don’t need to create any Dashboard. For the tracking of editing existing article, the international team is currently designing a form. Will soon publish to the main page of WAM 2023.

3. More flexible campaign time

The contribution duration would remain 30days, but we extended the overall campaign timeline to 2 months. All organizers can decide when to start their WAM as long as the whole duration is within November 1st to December 31th. It means that you can participate in WAM based on the needs of your local community.

Timetable

• October 1st, 2023 : Publish International Campaign Page of the Year
• October 5th to 25th, 2023 : Call for focus themes of WAM 2023.
• Before 29 October, 2023: Complete Registration [3] of Each language Wikipedia.
• November 1st, UTC 00:00 to December 31th, UTC 00:00, 2023: Running the Campaign. (Find your local campaign for the actual event date.)
• January 1st to March 15th, 2024: Auditing of each language Wikipedia.
• March 30th, 2024: Deadline of reporting statistics and eligible editors to the International Team
• April 1st to May 15th, 2024: The international team distributes Barnstars and Certificates to eligible editors of each event.

For your information, the main page of Wikipedia Asian Month is currently undertaking a reconstruction for archiving purpose. For the 2023 event please bookmarked this page. We hope you will enjoy Wikipedia Asian Month! If you have any inquiry, feel free to contact us by info@asianmonth.wiki [4]. We look forward to your participation.

Cheers!!!

WAM 2023 International Team

[1] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikipedia_Asian_Month_2023

[2] https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfPLz8kvSP_0LlI4vGRHAP2ydJPnLY__1hb9-p8AsRcS2R2NQ/viewform?usp=sf_link

[3] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikipedia_Asian_Month_2023/Join_an_Event

[4] info@asianmonth.wiki

Vrcovice

Dobrý den, před rokem jste se dohadoval ohledně kapličky s někým z Vrcovic . Já se o kapličku starám 27 let, zasilam vám odkaz , který vás snad přesvědčí a svou chybu napravíte. https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=90188

s úctou Petra Cibochová

PS: pokud budete mít i tak pochybnosti , doporučuji Vrcovice navštívit a po shlédnutí kapličky snad budete jednou pro vždy jasno . --46.135.77.155 11. 1. 2024, 23:06 (CET)

Kolega už to zařídil. Jak jsem psal už tenkrát, stačilo dodat věrohodný zdroj. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 1. 2024, 17:10 (CET)

Mudrc

Mudrc III. třídy

Už jste se stal mudrcem, gratuluji --Lubor Ferenc (diskuse) 12. 2. 2024, 00:13 (CET)

Musel jsem si najít, co to vlastně znamená, ale ano, už tu nějakou dobu jsem. Díky za upozornění. --Petr Kinšt (diskuse) 12. 2. 2024, 20:51 (CET)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)

Černovice (okres Chomutov)

Pouze jsem nahradil šablonu pahýl (protože to snad už podle mého soudu celkově článek není) dvěma snad přesnějšími (Obyvatelstvo - stav v roce 1930, Politika - 1938). Máte pravdu, že v řadě článků o obcích to je podobně neaktuální. Je tedy podle Vás lepší to v takových případech nechat být jako celkový pahýl? Rád si nechám poradit - specialista na články o obcích nejsem, nějak víc je doplňovat nehodlám. Zdravím, --Xyzabec (diskuse) 16. 8. 2024, 20:49 (CEST)

Chápu, ale pahýlové šablony považuji za zbytečné. Čtenáři je ignorují, pro wikipedisty nemá obecný pahýl vzhledem ke své četnosti žádný význam, částečné pahýly jsou na tom podobně, a navíc narušují vizuální složku článku. Ještě jsem nezažil, že by sekci označenou jako částečný pahýl někdo rozšířil. Obecně lze říct, že až na pár desítek výjimek jsou všechny články o sídlech pahýly. Obvykle chybí nebo jsou značně zlomkovité sekce přírodní poměry, hospodářství, obecní správa, společnost atd. Občas se také pokouším trochu zredukovat obsah některých údržbových kategorií, ale zrovna pahýly nejspíš stále přibývají rychleji, než se daří ty stávající rozšiřováním článků likvidovat. --Petr Kinšt (diskuse) 16. 8. 2024, 21:11 (CEST)

No, on taky jen někdo smázne údržbovou šablonu, i když článek upraví, a zvlášť zbytečným reliktem jsou šablony Pahýl u už docela větších článků jako třeba právě Černovice (okres Chomutov). Přiznám se ale, že ta jediná věta v části Politika ("Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 601 hlasů v Černovicích získaly 438 hlasů Sudetoněmecká strana a 163 hlasů Německá sociální demokracie") mě přece jen trochu bránila, abych odpahýloval celý článek :) --Xyzabec (diskuse) 16. 8. 2024, 21:44 (CEST)

Your reversions in the "Klášterec nad Ohří" article

Hi Petr. My Czech is too bad to write in your language, therefore please accept my apology to write in English. I am writing because you reverted me twice in the Klášterec nad Ohří[10] article. This is not in the spirit of the project as an international collaboration of editors to create an encyclopedia presenting and preserving the knowledge of the world - in all languages. Obviously, my contribution to the article was not meant to stay as is for long, because it was basically dropping a keyword, hint, and a link where more information can be found including many reliable references. What I was expecting and requesting was that some of the editors with a good command of the Czech language would "translate" this into at least a sentence, so that an anchor was set where more information could accumulate about the topic over the years (or even material for a future stand-alone article about so called "Karlsbad coffee makers" (Karlovarský příbor) would emerge). Just deleting my contribution because it is poorly framed (because I cannot write it in Czech) is not helpful, it is unconstructive and uncollaborative - you are not doing the users of Wikipedia a service because Wikipedia is a work in progress and there is no harm if pooly framed contents exist for some while until a capable editor comes along to improve on it. However, without my contribution there is little incentive for other editors to suddenly start writing about these Karlsbad coffee pots, possibly because the history and that they were invented in Klášterec nad Ohří in 1878 is little known. --Matthiaspaul (diskuse) 30. 9. 2024, 21:31 (CEST)

Hi, Karlovarský příbor is not suitable for an article about the town of Klášterec nad Ohří. A better place for it is probably in the article Porcelánka Thun, where it is mentioned in the Related Articles section. However, there it only leads to an inappropriate redirect to the article Karlovy Vary. Porcelain is not my area of interest, and I don't have any sources on it, so I cannot help further. --Petr Kinšt (diskuse) 30. 9. 2024, 22:02 (CEST)