[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Dino Risi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dino Risi
Narození23. prosince 1916
Milán
Úmrtí7. června 2008 (ve věku 91 let)
Řím
Příčina úmrtírakovina
Alma materUniverzita La Sapienza
Milánská univerzita
Povolánífilmový režisér, scenárista a psychiatr
OceněníZlatá mušle (1957)
César pro nejlepší zahraniční film (1976)
César (1976)
Golden Lion for Lifetime Achievement (2002)
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
DětiClaudio Risi
Marco Risi
PříbuzníLuigi Mazzocchi (dědeček z matčiny strany)
Elda Mazzocchi Scarzella (sestřenice)
Cesare Mazzocchi (strýc z matčiny strany)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dino Risi (23. prosince 1916 Milán – 7. června 2008 Řím) byl italský filmový režisér, představitel žánru commedia all'italiana.

Vystudoval medicínu a působil nějaký čas jako psychiatr, ale zlákal ho film, u nějž začínal jako asistent Mario Soldatiho a Alberto Lattuady. Od padesátých let, poté co ho objevil producent Carlo Ponti, měl možnost točit vlastní filmy. K jeho největším hitům patří trilogie tvořená snímky Poveri ma belli (1957), Una vita difficile (1961) a Sváteční vyjížďka (1962). Dále uspěla válečná komedie I Mostri (1963) a především Vůně ženy (1974), kde hlavní roli slepce ztvárnil Risiho oblíbený herec Vittorio Gassman, jenž si za ni odnesl cenu za nejlepší herecký výkon z Cannes. Snímek byl též nominován na dva Oscary a získal francouzskou cenu César pro nejlepší zahraniční film. Občas si Risi odskočil ze žánru komedie, v roce 1977 například k mysterióznímu dramatu Ztracená duše (s Gassmanem a Catherine Deneuvovou), roku 1981 k hororu Přízrak lásky (s Romy Schneiderovou a Marcellem Mastroiannim). Od osmdesátých let točil hlavně v televizi (mj. úspěšná nová verze Horalky z roku 1988, v níž si Sophia Lorenová zahrála stejnou roli po 28 letech). S velkým plátnem se rozloučil roku 1996.

Dva jeho bratři, Nelo Risi a Fernando Risi, se rovněž věnovali filmu, stejně jako dva jeho synové Claudio Risi a Marco Risi.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]