[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Croissant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Croissant
Základní informace
Místo původuFrancie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Croissant

Croissant (francouzskou výslovností [kʀwasɑ̃]; českou výslovností [kroasan] nebo [kroasán]; v ostatních pádech lze ve výslovnosti zachovat koncové -t, např. 2. p. [kroasántu], [kroasánu], [kroasantu], [kroasanu][1]) je máslové nadýchané pečivo typu viennoiserie a vyrábí se z kynutého vrstveného těsta. Pláty kynutého těsta se při přípravě croissantů prokládají vrstvami změklého másla, společně se pak vyvalují. Tomuto procesu zpracování těsta, díky němuž má upečený výrobek vločkovitou a nadýchanou strukturu podobnou pečivu z těsta listového, se říká laminování.

Předchůdcem dnešního croissantu je rakouský Kipferl, sladký rohlík vzhledově připomínající loupák, který se zde vyráběl už ve 13. století. Jeho adoptivní zemí se stala Francie poté, co v roce 1839 rakouský dělostřelecký důstojník August Zang založil v Paříži na známé rue de Richelieu vídeňskou pekárnu ("Boulangerie Viennoise"), kde vyráběl vídeňské speciality včetně sladkých rohlíků Kipferl a bílého vídeňského chleba. Pařížané si jeho podnik rychle oblíbili a místní pekařské výrobky inspirovaly mnohé francouzské pekaře, pod jejichž rukama se zrodila imitace Kipferlu – croissant. Svůj název získal podle svého charakteristického tvaru (croissant – francouzsky srpek, půlměsíc).

Nejstarší recepty popisující výrobu croissantu pocházejí až z počátku 20. století, avšak zmínky o něm lze nalézt v tisku z poloviny století 19. (zejména v souvislosti s Zangovou Boulangerie Viennoise). V roce 1869 byla konzumace croissantů už natolik rozšířená, že o něm bylo možné mluvit jako o základu francouzské snídaně.

O pečivu z laminovaného těsta se zmiňuje již kuchařka "Le Cuisinier françois" z roku 1680 od Francoise Pierra La Varenne. Zde se však neobjevuje ve formě croissantů, nýbrž v receptech na taštičky a jiné plněné pečivo.

O původu vzniku Kipferlu, a potažmo i croissantu, kolují od 19. století v kulinářském světě všemožné legendy, neexistuje však žádný důkaz, který by podpořil pravdivost byť jediné z nich. Podle jedné byl Kipferl poprvé upečen v Evropě na počest porážky Arabů v bitvě u Poitiers v roce 732 a jeho tvar má zpodobňovat muslimský půlměsíc. Jiná vypráví příběh o obléhání Vídně Osmanskou říší v roce 1683, které skončilo pro Turky nezdarem díky vídeňským pekařům, kteří když v noci stáli u válů, zaslechli jak nepřátelé hloubí pod hradbami tunely a město svým včasným varováním zachránili. Na oslavu této události se začaly péct sladké rohlíky ve tvaru půlměsíce, jaký byl k vidění na osmanských vlajkách.

Croissant ve světě

[editovat | editovat zdroj]

Těsto na croissanty lze použít i k výrobě sladkých taštiček plněných nugátem, marcipánem nebo čokoládou, samotné croissanty se často podávají překrojené a různě plněné. Těsto může být před pečením ochuceno rozinkami nebo kousky sušeného ovoce, například jablky.

Ve Francii a Španělsku se croissanty prodávají nejčastěji bez jakékoli náplně a konzumují se jen tak, bez dalšího vylepšování. Vzácněji lze narazit na croissanty s mandlemi.

Ve Spojených státech jsou běžné croissanty se sladkými náplněmi a polevami. K dostání je i teplé pečivo plněné šunkou, sýrem feta nebo špenátem.

Ve Východním Středomoří tzv. Levantě jsou k dostání sladké croissanty bez náplně, nebo sypané mandlemi či plněné čokoládou, slané pak se sýrem, nebo s těstem ochuceným směsí koření za'atar.

V Německu jsou oblíbené croissanty plněné nutellou či persipánem. V německy hovořící části Švýcarska lze koupit pečivo zvané Gipfeli, které je křupavější a jeho těsto je méně máslové než jak je tomu u klasického francouzského croissantu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croissant na anglické Wikipedii.

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo croissant. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]