Chudozubí

Chudozubí
	Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	chudozubí (Xenarthra); Cope, 1889
Čeledi
	lenochodovití tříprstí (Bradypodidae); lenochodovití dvouprstí (Megalonychidae); mravenečníkovití (Myrmecophagidae); pásovcovití (Dasypodidae);
Sesterská skupina
	Boreoeutheria
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chudozubí (Xenarthra, dříve Edentata)^[1] je řád savců žijících v Jižní a Severní Americe, zahrnující 29 druhů ve 4 čeledích.

Charakteristika

I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků:

přidané kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří (xenarthrální, proto Xenarthra)
- zpevňuje páteř a pomáhá mravenečníkům a pásovcům při hrabání do termitišť
- malý mozek
redukovaná sklovina (nebo rovnou celý chrup)
pomalý metabolismus
vynikající čich
stálá tělní teplota 20–35 °C
živí se převážně mravenci

Evoluce

Chudozubí jsou velmi starobylou skupinou savců a v minulosti dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium – až 6 m). Nejstarší fosilie druhu Riostegotherium yanei z Brazílie pocházejí z období paleocénu (stáří asi 58 až 55 milionů let).^[2]

Charakteristika

Pásovcovití

protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
nejvíce zubů ze suchozemských savců – až 100 (bez skloviny, kořenů)

Lenochodi

jako jediní savci mají 6–9 krčních obratlů
žijí zavěšeni na stromech – hřbetem dolů
jsou býložraví

Mravenečníkovití

mají hrabavé nohy s mohutnými drápy
bezzubé čelisti
protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
jazyk je dlouhý až 60 cm
- jsou na něm trny a lepkavé sliny, na které chytá termity a hmyz

Systém

Eutheria

Afrotheria

Exafroplacentalia

Xenarthra

Boreoeutheria

	Laurasiatheria

	Euarchontoglires

pásovci (Cingulata)

†Pampatheriidae
†Glyptodontidae
pásovcovití (Dasypodidae)
- pláštníci (Chlamyphorinae)
  - pláštník velký (Chlamyphorus retusus)
  - pláštník malý (Chlamyphorus truncatus)
- pásovci (Dasypodinae)
  - pásovec jedenáctipásý (Cabassous unicinctus)
  - pásovec středoamerický (Cabassous centralis)
  - pásovec krátkouchý (Cabassous chacoensis)
  - pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay)
  - pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi)
  - pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus)
  - pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)
  - pásovec jižní (Dasypus hybridus)
  - pásovec Kapplerův (Dasypus kappleri)
  - pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
  - pásovec horský (Dasypus pilosus)
  - pásovec pampový (Dasypus sabanicola)
  - pásovec sedmipásý (Dasypus septemcinctus)
  - Dasypus yepesi
  - pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus)
  - pásovec velký (Priodontes maximus)
  - pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus)
  - pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus)
  - pásovec malý (Zaedyus pichiy)

Pilosa

lenochodi (Folivora)

†Rathymotheriidae
†Scelidotheriidae
†Mylodontidae
†Orophodontidae
†Megatheriidae
lenochodi tříprstí (Bradypodidae)
- lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus)
- lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus)
- lenochod trpasličí (Bradypus pygmaeus)
- lenochod černopásý (Bradypus torquatus)
lenochodi dvouprstí (Megalonychidae)
- lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus)
- lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmanni)

mravenečníci (Vermilingua)

mravenečníkovití (Myrmecophagidae)
- mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)
- mravenečník čtyřprstý(Tamandua tetradactyla)
- mravenečník mexický (Tamandua mexicana)
- mravenečník dvouprstý (Cyclopes didactylus) – někdy řazen do zvláštní čeledi Cyclopedidae

Odkazy

Reference

↑ ŠMAHA, Jiří (autor českého překladu). ZVÍŘE. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. Kapitola Chudozobí, s. 138.
↑ Lílian P. Bergqvist; et al. (2019). Osteoderm microstructure of Riostegotherium yanei, the oldest Xenarthra. Anais da Academia Brasileira de Ciências 91, suppl. 2: e20181290. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920181290

Literatura

Krmpotic, C. M.; et al. (2021). The Dorsal Integument of the Southern Long-Nosed Armadillo Dasypus hybridus (Cingulata, Xenarthra), and a Possible Neural Crest Origin of the Osteoderms. Discussing Evolutive Consequences for Amniota. Journal of Mammalian Evolution. doi: https://doi.org/10.1007/s10914-021-09538-9
E. H. Zack, S. M. Smith & K. D. Angielczyk (2023). From Fairies to Giants: untangling the effect of body size, phylogeny, and ecology on vertebral bone microstructure of Xenarthran mammals. Integrative Organismal Biology. obad002. doi: https://doi.org/10.1093/iob/obad002

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chudozubí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chudozubí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Taxon Xenarthra ve Wikidruzích
http://www.savci.upol.cz/chudozub.htm

[zvíře-1] ŠMAHA, Jiří (autor českého překladu). ZVÍŘE. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. Kapitola Chudozobí, s. 138.

[2] Lílian P. Bergqvist; et al. (2019). Osteoderm microstructure of Riostegotherium yanei, the oldest Xenarthra. Anais da Academia Brasileira de Ciências 91, suppl. 2: e20181290. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920181290

[1]

[2]