[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Che Lung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Che Lung
Narození22. března 1896
Sang-č’, Chu-nan
Úmrtí8. června 1969 (ve věku 73 let)
Peking
Příčina úmrtídiabetes mellitus
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Tianzi Mountain
NárodnostTchuťiaové
Povolánígenerál, politik
Oceněnístratég Čínské lidové osvobozenecké armády
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťXiang Yuangu (1920–1949)
Jian Xianren (1929–1942)
DětiHe Jiesheng
He Pengfei
Funkcemístopředseda Státní rady Čínské lidové republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Che Lung ( čínsky pchin-jinem Hè Lóng, znaky zjednodušené 贺龙, tradiční 賀龍; 22. března 1896 – 9. června 1969) byl čínský vojenský vůdce, který byl jmenován jedním z deseti maršálů Čínské lidové republiky za svůj přínos k vítězství Komunistické strany Číny. Nejdříve se přidal ke Kuomintangu, poté však přešel na stranu komunistů. Účastnil se Dlouhého pochodu, občanské války i druhé čínsko-japonské války.

Začátek kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v provincii Chu-nan v Sang-č' a byl synem vojenského důstojníka nízké hodnosti. Neměl žádné formální vzdělání a ve svých 20 letech započal svou revolucionářskou kariéru tím, že zabil místního soudce, aby pomstil svého strýce, který byl zabit kvůli nesplácení daní. Stal se tak psancem a příští dva roky žil jako bandita ve venkovských oblastech.[1]

Na začátku dvacátých let se připojil k Čínské národní straně a stala se z něj důležitá místní vojenská osobnost. V roce 1923 byl povýšen na velitele nacionalistické dvacáté armády.[2]

Období před založením ČLR

[editovat | editovat zdroj]

Ke konci roku 1926 vstoupil do Komunistické strany Číny[2]. Kuomintang opustil v roce 1927 poté, co Čankajšek násilně potlačoval komunisty a převzal velení dvacátého sboru Rudé armády Komunistické strany Číny. Che Lung a Ču Te plánovali a vedli neúspěšné povstání Nan-čchang v Ťiang-si, kdy se snažili obsadit město Nan-čchang, ale nebyli ho schopni ubránit proti nevyhnutelnému pokusu Kuomintangu o opětovné získání města. Poté, co byly vojenské složky poraženy, uprchl do Lu-fengu v Kuang-tungu, později byl stranou poslán do Šanghaje a posléze do Wu-chanu.[1]

Po neúspěchu povstání Nan-čchang Che Lung odmítl nabídku ústředního výboru studovat v Rusku a vrátil se do Chu-nanu, kde v roce 1930 přivedl všechny partyzánské jednotky, aby vytvořil druhý sbor Rudé armády pod jeho velením. V roce 1935 se přidal k Dlouhému pochodu a v roce 1936 se jeho jednotky připojili k Mao Ce-Tungovi v Šan-si, kde Che Lung založil nové velitelství [1]. Druhý sbor Rudé armády pod velením Che Lunga byl jednou z mála komunistických jednotek, které dorazily do Jen-anu většinou nedotčené a také jedinou jednotkou, jejíž počet během Dlouhého pochodu mírně vzrostl.[3]

Od konce roku 1938 do roku 1940 bojoval v Chu-pej jak proti japonské armádě, tak proti partyzánům Kuomintangu. Jeho povinnosti se zvýšily během druhé čínsko-japonské války a roku 1943 byl povýšen na hlavního velitele komunistických sil v Jen-anu, Šan-si, Šen-si, Kan-su, Ning-sia a Vnitřním Mongolsku.[2]

Ke konci druhé čínsko-japonské války velel přibližně 175 000 jednotkám, které operovaly v severozápadní Číně. Mezi jeho nejvýznamnější podřízené patřili Čang Cung-sün, Sü Kuang-ta a Pcheng Šao-chuej. V říjnu 1945, měsíc po kapitulaci Japonců, bylo Cheho velení nad jednotkami přeneseno na Pcheng Te-chuaje. Stal se Pchengovým zástupcem, ale většinu zbytku čínské občanské války strávil v ústředí strany v Jen-anu a jeho okolí.[4]

Období po založení ČLR

[editovat | editovat zdroj]

Po vítězství Komunistické strany Číny a založení ČLR v roce 1949 vedl Národní sportovní komisi. Byl jmenován maršálem a také se stal místopředsedou státní rady ČLR. Byl jedním z nejzcestovalejších členů komunistické strany a vedl řadu delegací do zahraničí, kde se setkával s vůdci jiných asijských zemí.[1]

Během kulturní revoluce byl obviněn, že byl součástí protistranické frakce a posléze byl jako jeden z prvních vůdců Čínské lidové osvobozenecké armády zbaven funkce v roce 1966. Poté byl uvržen do domácího vězení a zemřel na cukrovku.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d LEUNG, Edwin Pak-wah. Historical Dictionary of the Chinese Civil War. [s.l.]: Scarecrow Press 242 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-6609-6. (anglicky) Google-Books-ID: drHgAyJuO_IC. 
  2. ↑ a b c LI, Xiaobing. China at War: An Encyclopedia: An Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO 642 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59884-416-0. (anglicky) Google-Books-ID: R7qNuIJJsNEC. 
  3. ↑ LEW, Christopher R. The Third Chinese Revolutionary War, 1945-1949: An Analysis of Communist Strategy and Leadership. The USA: Routelage, 2009. 224 s. ISBN 0-415-77730-5. S. 11. 
  4. ↑ DOMES, Jürgen. Peng Te-huai: The Man and the Image. [s.l.]: Stanford University Press 182 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-1303-0. (anglicky) Google-Books-ID: R8mXPSDeWf4C. 
  5. ↑ FAIRBANK, John K.; TWITCHETT, Denis Crispin; MACFARQUHAR, Roderick. The Cambridge History of China: Volume 15, The People's Republic, Part 2, Revolutions Within the Chinese Revolution, 1966-1982. [s.l.]: Cambridge University Press 1142 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-24337-7. (anglicky) Google-Books-ID: XSZygE9_zBcC. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
členové politbyra
stálý výbor od září 1956
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching
od května 1958 i
Lin Piao (místopředseda ÚV)
stálý výbor od srpna 1966
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün
Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien
od května 1958 i
Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967)
od srpna 1966 i
kandidáti politbyra
Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967)
od srpna 1966 i
7. politbyro ← • → 9. politbyro
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky
Deset maršálů Čínské lidové republiky (1955)
Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky (leden 1931 – srpen 1937)
komise v lednu – listopadu 1931
předseda a místopředsedové od ledna 1931
předseda: Siang Jing • místopředsedové: Ču Te • Mao Ce-tung
předseda a místopředsedové od června 1931
předseda: Mao Ce-tung • místopředsedové: Ču Te • Siang Jing
předsednictvo od října 1931
předseda: Ču Te • zástupci předsedy: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj
členové
od ledna 1931 25 členů včetně předsedy a místopředsedů
komise v listopadu 1931 – únoru 1934
předseda a místopředsedové od listopadu 1931
předseda: Ču Te • místopředsedové: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj
předseda a místopředsedové od května 1933
předseda (na frontě): Ču Te • úřadující místopředseda (v zázemí): Siang Jing • místopředsedové: Wang Ťia-siang • Pcheng Te-chuaj
členové
od listopadu 1931 15 členů včetně předsedy a místopředsedů, od května 1933 ještě dva členové
komise v únoru 1934 – prosinci 1936
předseda a místopředsedové od února 1934
předseda: Ču Te • místopředsedové: Čou En-laj • Wang Ťia-siang • Siang Jing (od září 1934; zprvu úřadující místopředseda, od října 1934 místopředseda) • Čang Kuo-tchao (od června 1935)
předsednictvo od října 1936
členové
od února 1934 více než 14 členů, od června 1935 ještě dva členové
komise v prosinci 1936 – srpnu 1937
předseda a místopředsedové
předseda: Mao Ce-tung • místopředsedové: Čou En-laj • Čang Kuo-tchao (do března 1937) • Ču Te (od března 1937)
členové předsednictva
Ču Te (od března 1937 místopředseda) • Pcheng Te-chuaj • Žen Pi-š’ • Che Lung
členové
od prosince 1936 16 členů bez předsedy, místopředsedů a členů předsednictva
Ústřední revoluční vojenská komise KS Číny (srpen 1937 – srpen 1945)
tajemník
zástupci tajemníka
Ču Te • Čou En-laj • Wang Ťia-siang (od listopadu 1938) • Liou Šao-čchi (od března 1943)
členové
Pcheng Te-chuaj • Žen Pi-š’ (do března 1938) • Jie Ťien-jing • Lin Jü-jing (zemřel v březnu 1942) • Che Lung • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Lin Piao
Ústřední vojenská komise KS Číny (srpen 1945 – září 1949)
předseda
místopředsedové
členové
Lidová revoluční vojenská rada Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954)
předseda
místopředsedové
od listopadu 1951 i
Lin Piao • Kao Kang (zemřel v srpnu 1954)
od června 1954 i
členové
Che Lung (místopředseda od června 1954) • Liou Po-čcheng (místopředseda od června 1954) • Čchen I (místopředseda od června 1954) • Lin Piao (místopředseda od listopadu 1951) • Sü Siang-čchien (místopředseda od června 1954) • Jie Ťien-jing (místopředseda od června 1954) • Nie Žung-čen (místopředseda od června 1954) • Kao Kang (místopředseda od listopadu 1951) • Su Jü • Čang Jün-i • Teng Siao-pching • Li Sien-nien • Žao Šu-š’ • Teng C’-chuej • Si Čung-sün • Luo Žuej-čching • Sa Čen-ping (nestraník; zemřel v dubnu 1952) • Čang Č’-čung (RKCC) • Fu Cuo-i (RKCC) • Cchaj Tching-kchaj (RKCC) • Lung Jün (RKCC) • Liou Fej
od června 1954 i
U nečlenů KS Číny je uvedena politická příslušnost: Revoluční výbor čínského Kuomintangu (RCCK), případně nestraník.
Ústřední vojenská komise KS Číny (září 1954 – září 1959)
předseda
členové
Ču Te • Pcheng Te-chuaj (pověřen vyřizováním běžných záležitostí) • Lin Piao • Liou Po-čcheng • Che Lung • Čchen I • Teng Siao-pching • Luo Žung-chuan • Sü Siang-čchien • Nie Žung-čen • Jie Ťien-jing
od listopadu 1956
8. ústřední vojenská komise KS Číny (září 1959 – duben 1969)
předseda
místopředsedové
Lin Piao (výkonný místopředseda) • Che Lung (do ledna 1967) • Nie Žung-čen
od ledna 1966 i
Čchen I • Liou Po-čcheng • Sü Siang-čchien • Jie Ťien-jing (současně od května 1966 generální sekretář)
stálý výbor (do 1967)
Ču Te • Čchen I (od ledna 1966 místopředseda) • Liou Po-čcheng (od ledna 1966 místopředseda) • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Sü Siang-čchien (od ledna 1966 místopředseda) • Jie Ťien-jing (od ledna 1966 místopředseda) • Luo Žuej-čching (generální sekretář; do prosince 1965) • Tchan Čeng (do ledna 1961)
od března 1967 i
Sie Fu-č’ • Siao Chua (do července 1967) • Jang Čcheng-wu • Su Jü
pracovní konference ústřední vojenské komise
(říjen 1959 – srpen 1967)
Luo Žuej-čching • Tchan Čeng • Jang Čcheng-wu • Siao Chua (do července 1967) • Čchiou Chuej-cuo • Čang Aj-pching (od května 1960 do července 1967)
pracovní skupina ústřední vojenské komise
od srpna 1967
od září 1967
Jang Čcheng-wu (předseda) • Wu Fa-sien • Jie Čchün • Čchiou Chuej-cuo • Li Cuo-pcheng • Li Tchien-chuan (od října 1967) • Liou Ťin-pching (od října 1967)
od března 1968
Chuang Jung-šeng (předseda) • Wu Fa-sien (místopředseda) • Jie Čchün • Li Cuo-pcheng • Čchiou Chuej-cuo • Sie Fu-č’ (od listopadu 1968) • Wen Jü-čcheng (od listopadu 1968) • Li Tchien-jou (od ledna 1969)
členové
Su Jü (od března 1967 člen stálého výboru) • Čchen Keng • Siao Ťing-kuang • Wang Šu-šeng • Sü Kuang-ta • Liou Ja-lou
zástupci generálního sekretáře
Su Čen-chua (do 1967) • Siao Siang-žung (do května 1966) • Siao Chua (od října 1959 do července 1967) • Jang Čcheng-wu (od června 1965 do března 1968) • Wang Sing-tching (od března 1966)
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Che_Lung&oldid=23093777“