CD244
CD244, také známý jako 2B4 nebo SLAMF4, je transmembránový protein typu I patřící do rodiny receptorů signálních lymfocytárních aktivačních molekul (SLAMF), které jsou exprimovány v různých typech hematopoetických buněk.[1] CD244 hraje roli v regulaci imunitního systému.[2]
Ligandem CD244 je molekula CD48 (SLAMF2). CD48 patří také do rodiny SLAMF, nemá intracelulární doménu a k cytoplazmatické membráně je připojen pomocí GPI kotvy.[1] CD244 a CD48 jsou jediné receptory z rodiny SLAMF, které vytvářejí heterofilické interakce.[3][2]
Gen
[editovat | editovat zdroj]Receptor CD244 je kódován genem CD244 umístěným na dlouhém raménku lidského chromozomu 1.[3] Existují různé izoformy tohoto proteinu vzniklé alternativním sestřihem transkriptu.[4] CD244 byl poprvé popsán v NK buňkách, je ale také exprimován v monocytech, bazofilech, eosinofilech, žírných buňkách, dendritických buňkách a T-lymfocytech.[5][3]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Receptor se skládá z intracelulární, transmembránové a extracelulární domény. Intracelulární doména obsahuje čtyři ITSM a interaguje s proteiny obsahujícími SH2 doménu. Tyto proteiny se účastní signalizace a určují, zda bude signál aktivační nebo inhibiční.[4][1] Extracelulární oblast receptoru se skládá z jedné IgV domény a jedné IgC2 domény.[1][5]
Funkce
[editovat | editovat zdroj]CD244 může fungovat jako aktivační nebo inhibiční receptor. Míra exprese a dostupnost adaptorového proteinu SAP je rozhodující pro to, jaký signál nastane.[4] Inhibiční signál je zprostředkován vazbou fosfatáz SHP1, SHP2, SHIP-1 nebo kinázy CsK na třetí ITSM.[1] Aktivačnísignalizace je spojena s adaptorovým proteinem SAP.[4] SAP se váže na fosforylované tyrosiny ITSM. Poté se na něj naváže kináza Fyn, která aktivuje další proteiny signalizace.[6] Vazba EAT2 je spojena s aktivačním i inhibičním signálem.[4]
CD244 je exprimován ve všech typech NK buněk.[4] Signalizace přes tento receptor je u NK buněk spojena s aktivací cytotoxicity a produkce IFNγ.[1][4] CD244 je také exprimován v podskupině efektorových a efektorových paměťových CD8+ T-lymfocytů, kde aktivační signalizace vede ke zvýšení proliferace a cytotoxicity.[1]
Role CD244 při virových infekcích
[editovat | editovat zdroj]NK buňky a CD8+ T-lymfocyty hrají zásadní roli v antivirové imunitě. Aktivační signalizace přes CD244 vede ke zvýšení jejich cytolytické aktivity, kterou využívají k zabíjení infikovaných buněk.[2] Exprese CD244 je zvýšená, a naopak exprese SAP je snížená během některých chronických virových infekcí, jako jsou například infekce viry HIV, HBV a HCV, a to je spojeno s inhibičním signálem a vyčerpáním CD8+ T-lymfocytů.[4][2]
Role CD244 při nádorovém onemocnění
[editovat | editovat zdroj]NK buňky, T-lymfocyty, dendritické buňky a myeloidní supresorové buňky vyskytující se v mikroprostředí nádoru exprimují CD244.[2] Typ signálu závisí na poměru povrchového proteinu CD244 a adaptorového proteinu SAP. Bylo však prokázáno, že v imunitních buňkách spojených s nádorem převažuje inhibiční signalizace.[5]
NK buňky a CD8+ T-lymfocyty využívají svou cytolytickou aktivitu k zabíjení nádorových buněk. Zvýšená exprese CD244 v těchto buňkách je spojena s inhibičním signálem a vyčerpáním buněk, což má za následek snížení jejich proliferace a cytotoxicity, a vede to k narušení protinádorové imunitní odpovědi. Hlavní funkcí dendritických buněk je prezentace antigenu. CD244 v dendritických buňkách je spojen s inhibiční signalizací v důsledku nízké exprese SAP, což vede ke snížené produkci prozánětlivých cytokinů a omezené schopnosti aktivovat NK buňky a T-lymfocyty. Myeloidní supresorové buňky jsou supresivní buňky nacházející se mimo jiné také v nádorech. Zvýšení jejich počtu v nádoru souvisí s progresí onemocnění. Je známo, že signalizace přes CD244 v těchto buňkách zvyšuje jejich imunosupresivní kapacitu, což vede ke snížené imunitní odpovědi proti nádorům.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku CD244 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g PAHIMA, Hadas; PUZZOVIO, Pier Giorgio; LEVI-SCHAFFER, Francesca. 2B4 and CD48: A powerful couple of the immune system. Clinical Immunology. 2019, roč. 204, s. 64–68. Dostupné online. ISSN 1521-6616. DOI 10.1016/j.clim.2018.10.014.
- ↑ a b c d e SUN, Lin; GANG, Xiaokun; LI, Zhuo. Advances in Understanding the Roles of CD244 (SLAMF4) in Immune Regulation and Associated Diseases. Frontiers in Immunology. 2021, roč. 12. Dostupné online. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2021.648182. PMID 33841431.
- ↑ a b c VAN DRIEL, Boaz Job; LIAO, Gongxian; ENGEL, Pablo. Responses to Microbial Challenges by SLAMF Receptors. Frontiers in Immunology. 2016, roč. 7. Dostupné online. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2016.00004. PMID 26834746.
- ↑ a b c d e f g h i AGRESTA, Laura; HOEBE, Kasper H. N.; JANSSEN, Edith M. The Emerging Role of CD244 Signaling in Immune Cells of the Tumor Microenvironment. Frontiers in Immunology. 2018, roč. 9. Dostupné online. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2018.02809. PMID 30546369.
- ↑ a b c BULLER, Casey W.; MATHEW, Porunelloor A.; MATHEW, Stephen O. Roles of NK Cell Receptors 2B4 (CD244), CS1 (CD319), and LLT1 (CLEC2D) in Cancer. Cancers. 2020, roč. 12, čís. 7, s. 1755. Dostupné online. ISSN 2072-6694. DOI 10.3390/cancers12071755. PMID 32630303.
- ↑ DRAGOVICH, Matthew A.; MOR, Adam. The SLAM family receptors: Potential therapeutic targets for inflammatory and autoimmune diseases. Autoimmunity Reviews. 2018, roč. 17, čís. 7, s. 674–682. Dostupné online. ISSN 1568-9972. DOI 10.1016/j.autrev.2018.01.018. PMID 29729453.