Bitva u Bratislavy
| Bitva u Bratislavy | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Obsazení Panonské pánve Starými Maďary | |||
 Petr Johann Nepomuk Geiger – Bitva u Bratislavy (1850) | |||
| Trvání | 4. července 907 | ||
| Místo | Brezalauspurc (Bratislava) | ||
| Výsledek | Drtivé vítězství maďarských vojsk | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Bratislavy (Brezalausburgu) se odehrála 4. července 907 mezi vojsky Starých Maďarů pod velením Dursaka, Bogata a snad i Arpáda a vojsky Bavorského vévodství pod vedením východofranského krále Ludvíka IV. a bavorského markrabího Luitpolda, který v bitvě zahynul. Bavorská vojska utrpěla katastrofální porážku; německý historik Johannes Aventinus uvádí, že zahynul výkvět bavorské šlechty, mezi padlými byli také salcburský arcibiskup Theotmar, biskupové Zachariáš ze Säben a Udo z Freisingu a tři opati. Východofranská říše následkem bitvy přišla o nadvládu nad Panonskou markou, kterou získala zpět až v roce 955 po bitvě na Lechu. Podle Salcburských letopisů došlo k bitvě u místa zvaného Brezalauspurc,[1][2][3] které se dnes nejčastěji ztotožňuje s Bratislavou[4][5], méně často s Blatnohradem[6].
Protože se primární prameny nezmiňují o účasti rozpadající se Velkomoravské říše, na jejímž území se bojovalo, udává se často rok 907 jako rok jejího politického zániku. Král Ludvík IV. v roce 901 uzavřel s jejím posledním známým vladařem Mojmírem II. mír a někteří autoři proto předpokládají možnou účast velkomoravských bojovníků na straně Bavorů.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Annales ex Annalibus Iuvavensibus antiquis excerpti Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine., MGH SS 30, 2, pp. 742: "DCCCCVII. Bellum pessimum fuit ad Brezalauspurc IIII nonas Iulii."
- ↑ Salcburské anály sepsané v 9. až 10. století se fragmentárně dochovaly v opisech z 12. století v admontském klášteru, přípisek ad Brezalauspurc je pozdější.
- ↑ RATKOŠ, str. 126
- ↑ TŘEŠTÍK, str. 287
- ↑ TUREK, str. 26
- ↑ BOBA
- ↑ TŘEŠTÍK, str. 356
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RATKOŠ, Peter. Pramene k dejinám Veľkej Moravy. Redakce Oľga Fabiánová. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1964. 460 s.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530–935). Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. (Česká historie). ISBN 80-7106-138-7.
- TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitu dějin. Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 338 s. ISBN 80-200-0709-1.
- BOBA, Imre. Moravia's History Reconsidered: A Reinterpretation of Medieval Sources. 1. vyd. Haag: Springer Netherlands, 1971. 176 s. ISBN 978-94-010-2992-6. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Bratislavy na Wikimedia Commons
