[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Big Van Vader

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Big Van Vader
Vader v roce 1997
Vader v roce 1997
Rodné jménoLeon Allen White
Narození14. května 1955
USA Lynwood, Kalifornie, USA
Úmrtí16. června 2018 (ve věku 63 let)
Denver
Příčina úmrtízápal plic a srdeční selhání
Alma materUniversity of Colorado at Boulder
PovoláníHráč amerického fotbalu, wrestler a příležitostní herec
Aktivní roky1985–2017
Výška6 ft 5 in (196 cm)
Hmotnost450 lb (204 kg)
Znám jakoBaby Bull
Bull Power
Big Van Vader
Leon White
Vader
OceněníWrestling Observer Newsletter Hall of Fame
ChoťGrace Connelly (1979–2007)​
DětiJake Carter
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leon Allen White[1] známý jako Big Van Vader či Vader(14. května 195518. června 2018),[2] byl americký profesionální wrestler a hráč amerického fotbalu. Během své kariéry zápasil za organizace New Japan Pro-Wrestling (NJPW), World Championship Wrestling (WCW), World Wrestling Federation (WWF), All Japan Pro Wrestling (AJPW) a Pro Wrestling Noah (NOAH).

Byl známý jako monstrózní zápasník a uměl mnoho vzdušných manévrů, jeho chvat Moonsault byl čtenáři Wrestling Observer Newsletter (WON) zvolen nejlepším zápasnickým manévrem roku 1993. Získal mnoho ocenění ve WCW, Mexiku a Japonsku. Byl hlavní hvězdou několika PPV akcí WWF a WCW. V roce 1996 byl uveden do Síně slávy Wrestling Observer Newsletter a v roce 2022 posmrtně do Síně slávy WWE.[3]

Narodil se 14. května 1955 v Lynwoodu v Kalifornii, ale vyrůstal v Comptonu.[4] Se svou sestrou vyrůstal v drsné části Los Angeles zvané South Central, kde sourozenci zažili i vloupání do domu.[5] Jeho otec byl příslušníkem americké námořní pěchoty.[6] Dále pracoval jako podvodní svářeč u amerického námořnictva a vynalezl automobilový zvedák, díky čemuž rodina zbohatla a mohla se přestěhovat do bezpečnější čtvrti Bell, kde White navštěvoval Bellovu střední školu.[7] Na střední škole závodil v atletickém týmu ve vrhu koulí, wrestlingu a také hrál fotbal.

Kariéra amerického fotbalu

[editovat | editovat zdroj]

Byl celostátně hodnoceným centrem, o kterého se ucházelo čtyřicet vysokých škol. Hrál v útočné řadě na univerzitě v Coloradu. Získal titul z obchodní administrativy.[8]

Profesionální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V draftu NFL v roce 1978 byl draftován týmem Los Angeles Rams jako 24. hráč ve 3. kole (80. celkově).[9] Ve své druhé sezóně se dostal do finálové zápasu Super Bowlu a získal prsten šampiona NFC. Sezónu strávil na listině zraněných hráčů kvůli problémům s kolenem. Neodehrál ani jeden zápas a nezapsal si žádné statistiky. Následně byl nucen ukončit kariéru kvůli prasklé čéšce.[10]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Úder pěstí (1995) - Goliáš
  • Hitman Hart: Wrestling with Shadows (1998) - sám sebe
  • The Unreal Story of Professional Wrestling (1999) - sám sebe

Dále se objevil ve videohrách Saturday Night Slam Masters, Fatal Fury, poté v herní sérii WWE 2K.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Se svou manželkou Grace Connellyovou se vzali v roce 1979.[11] Mají spolu syna Jesseho Whitea, který se narodil 19. dubna 1986.[12] V červenci 2009 začal Jesse trénovat na profesionálního zápasníka v Japonsku.[13] Původně se přihlásil na Oklahomskou univerzitu a dokonce o něj byl zájem v National Football League, ale vyřadilo ho zranění kyčle.[14] V dubnu 2011 podepsal vývojovou smlouvu s WWE a začal používat jméno Jake Cartet. V roce 2013 byl propuštěn.[15]

Byl znovuzrozeným křesťanem.[16]

Během pobytu v Kuvajtu na turné WWF v dubnu 1997 vystoupil spolu s Markem Calawayem v televizním pořadu Good Morning Kuwait. Během rozhovoru se moderátor obou zeptal, zda je wrestling falešný. White v reakci na to převrátil stůl, u kterého seděli, chytil moderátora za kravatu a zeptal se ho, zda mu to připadá falešné, přičemž použil sprosté výrazy. Poté byl kuvajtskými úřady zatčen a zadržen na dva týdny. V prosinci byl za tento incident pokutován 50 kuvajtskými dináry (asi 164 dolarů). V pozdějším rozhovoru vyšlo najevo, že tento incident byl ve skutečnosti domluvený, ve snaze zvýšit sledovanost pořadu. Problém byl v tom, že moderátor o tomto plánu nebyl informován, což vedlo k tomu, že na Whitea podal žalobu.[17]

Zdravotní problémy a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Částečně kvůli dlouholetému nadužívání alkoholu a cestování se v roce 2007 rozvedl s manželkou, což ho inspirovalo k tomu, aby přestal pít a omezil své cestování.[18]

Podstoupil dvojitou operaci kolenního kloubu, při které se mu do rány dostala infekce a byl šest měsíců upoután na lůžko. Brzy po zotavení během cesty letadlem do Japonska omdlel. V kómatu byl 33 dní, během nichž zhubl 112 liber.[18]

V listopadu 2016 se stal účastníkem dopravní nehody, při níž upadl na 35 minut do bezvědomí.[19] Po diagnóze městnavého srdečního selhání navštívil dva lékaře, kteří mu řekli, že mu zbývají dva roky života.[20] V rozhovoru v podcastu Two Man Power Trip of Wrestling v březnu 2017 vysvětlil, že lituje toho, že o své diagnóze napsal na Twitteru, řekl, že bude pokračovat v zápasech, a pokud se testy prokáží jako pravdivé, rád by zemřel v ringu.[21]

V březnu 2018 podstoupil operaci srdce,[22] po níž následovala další operace kvůli arytmii. Zemřel 18. června 2018 po měsíční hospitalizaci kvůli zápalu plic. Bylo mu 63 let.[23] Před smrtí ho často navštěvoval a podporoval kolega wrestler Sting.[24]

Úspěchy a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • All Japan Pro Wrestling
    • Triple Crown Heavyweight Championship (2x)
    • World Tag Team Championship (1x) – se Stevem Williamsem
    • Champion Carnival (1999)
  • Catch Wrestling Association
    • CWA Intercontinental Heavyweight Championship (1x)
    • CWA World Heavyweight Championship (3x)
    • CWA Bremen Catch Cup (1987)
  • Impact Zone Wrestling
    • IZW Heavyweight Championship (1x)
  • New Japan Pro-Wrestling
    • IWGP Heavyweight Championship (3x)
    • IWGP Tag Team Championship (1x) – s Bam Bam Bigelowem
    • Super Grade Tag League (1991) – s Tatsumim Fujinamim
    • IWGP Title Tournament (1989)
  • Pro Wrestling Illustrated
    • Wrestler of the Year (1993)
    • Ranked No. 2 of the top 500 singles wrestlers in the PWI 500 in 1993
    • Ranked No. 27 of the top 500 singles wrestlers of the "PWI Years" in 2003
    • Ranked No. 36 of the top 100 tag teams of the "PWI Years" s Bam Bam Bigelowem in 2003
  • Pro Wrestling Noah
    • GHC Tag Team Championship (1x) – s Scorpiem
    • GHC Tag Team Title Tournament (2001) - s Scorpiem
  • Tokyo Sports
    • Best Tag Team Award (1998) se Stanem Hansenem
  • Universal Wrestling Association
    • UWA World Heavyweight Championship (1x)
  • Union of Wrestling Forces International
    • Pro-Wrestling World Heavyweight Championship (1x)
    • Best of the World Tournament (1994)
  • World Championship Wrestling
    • WCW World Heavyweight Championship (3x)
    • WCW United States Heavyweight Championship (1x)
    • BattleBowl (1993)
  • World Wrestling Federation/WWE
    • WWE Hall of Fame (2022)
    • Slammy Award (1x)
      • Crime of the Century (1996)
  • Wrestling Observer Newsletter
    • Best Heel (1993)
    • Best Wrestling Maneuver (1993) Moonsault
    • Most Improved Wrestler (1999)
    • Wrestler of the Year (1993)
    • Wrestling Observer Newsletter Hall of Fame (1996)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Big Van Vader na anglické Wikipedii.

  1. nfldraft.rivals.com [online]. Dostupné online. 
  2. 全日本プロレス オフィシャルサイト - 公式ホームページ. web.archive.org [online]. 2012-12-04 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-04. 
  3. Still wrestling despite heart issue, Vader prefers to die 'having fun in the ring'. CBSSports.com [online]. 2017-03-03 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. THE HANNIBAL TV. Big Van Vader Full Career Shoot Interview. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. Where Are They Now? Vader, Part Two. WWE [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. THE HANNIBAL TV. Big Van Vader Full Career Shoot Interview. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. AUSTIN, Steve. PodcastOne: The Steve Austin Show. www.podcastone.com [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Notre Dame Trio Head UPI All-America Team. St. Louis Post-Dispatch. 1977-12-02, s. 18. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. 
  9. www.nfl.com [online]. Dostupné online. 
  10. SPORTSWRITERS, the National; NATIVE, Sportscasters Assn A. Los Angeles; LOADER, he started at The Times in 1976 as a truck. CENTERPIECE : Doug Smith Quietly Gives the Rams an Anchor for the Offensive Line. Los Angeles Times [online]. 1989-08-11 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Where Are They Now? Vader, Part Two. WWE [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. www.intelius.com [online]. Dostupné online. 
  13. TNA Game Doomed, Vader Training Junior? Tara Blogs, Lance Hoyt Update. web.archive.org [online]. 2009-07-05 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-23. 
  14. www.cagematch.net [online]. Dostupné online. 
  15. THREE WWE RELEASES TODAY INCLUDING SON OF HALL OF FAMER | PWInsider.com. web.archive.org [online]. 2013-09-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-21. 
  16. Where Are They Now? Vader, Part Three. WWE [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. articles.nydailynews.com [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. a b Where Are They Now? Vader, Part Two. WWE [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. PAGLINO, Nick. Former World Champion Vader Involved in Car Accident (Photos) [online]. 2016-11-08 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Doctors tell Big Van Vader he has two years to live. web.archive.org [online]. 2016-11-16 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-16. 
  21. TMPT OF WRESTLING INTERVIEWS, SHOOTS, AND PODCASTS. Vader Emotionally Shares His Legacy Left In Professional Wrestling - March 2017. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  22. www.wrestlinginc.com [online]. Dostupné online. 
  23. CANOE -- SLAM! Sports - Wrestling - 'Vader' Leon White dead at age 63. web.archive.org [online]. 2018-06-20 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-20. 
  24. Sting Comforted Vader In His Final Days, Vader's Son Says. TMZ [online]. 2018-06-24 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]