[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Bentos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mořské řasy a chroustnatky v přílivové tůni

Bentos je společenstvo všech vodních organismů žijících na povrchu, uvnitř nebo pod povrchem dna slaných i sladkých vod jako jsou moře, řeky, rybníky a jezera. Tento typ stanoviště se v mořské biologii označuje jako bentická zóna. Bentos je druhově extrémně rozmanitý a sestává od mikroorganismů jako jsou sinice a mikrobiální rozkladači (houby a bakterie) přes mořské bezobratlé po velké druhy korýšů a ryb. Zatímco někteří bentičtí živočichové žijí přisedle, jiní se dokáží aktivně pohybovat.[1][2]

Bentos se dá rozdělit podle řady faktorů. Rozlišuje se např. zoobentos, který zahrnuje všechny živočišné druhy, a fytobentos sdružující „rostlinná“ (fototrofní) společenstva. Bentos se může nacházet bezprostředně u vodní hladiny v pouze částečně zaplavovaných oblastech (intertidální zóna jako jsou přílivové tůně), v mělkých vodách kontinentálních šelfů i v hlubokých abysálních vodách.

Schema zobrazující tří hlavní ekologické skupiny vody: plankton, nekton a bentos

Řada organismů žijící v hlubokých mořských vodách je přizpůsobena životu pod vysokým tlakem a v mělkých vodách by nepřežila. Jelikož do hlubokých vod neproniká sluneční světlo, organismy obývající veliké hloubky bývají závislé na živinách klesajících ke dnu z vyšších částí vodního sloupce; z tohoto důvodu většina bentických živočichů představuje mrchožrouty nebo detritofágy, častá je i filtrace živin z vody. Samotný pojem bentos, ve starší české literatuře též benthos,[3] pochází ze starořeckého βένθος (bénthos) neboli „[mořská] hloubka“).

Dělení bentosu

[editovat | editovat zdroj]

Bentos se může rozdělovat na základě několika faktorů.

Podle typu

[editovat | editovat zdroj]

Fytobentos

[editovat | editovat zdroj]

Pojem fytobentos pochází ze starořeckého phutón neboli „rostlina“. Tento typ bentosu zahrnuje „rostlinná“ společenstva jako jsou mořské řasy, ruduchy, sinice, mechy a rozsivky.

Ze starořeckého zôion čili „zvíře“. Jako zoobentos neboli živočišný bentos se označuje živočišná složka bentosu. Jedná se o různé bakterie, houby, členovce, želvušky aj. Ve sladkovodním prostředí to mohou být např. larvy chrostíků a pakomárů nebo plži.

Podle velikosti

[editovat | editovat zdroj]

Makrobentos

[editovat | editovat zdroj]

Výraz makrobentos pochází ze starořeckého makrós neboli „dlouhý“. Do makrobentosu se zahrnují organismy viditelné pouhým okem, resp. organismy, které nepropadnou sítkem s otvory velkými 0,5 nebo 1 mm.[4][5] Může se jednat např. o mořské trávy, mnohoštětinatce, mlže, ostnokožce, sasanky, korály, sumky, ploštěnky a větší korýše jako jsou krabi, humři nebo slepoočky.

Mezobentos

[editovat | editovat zdroj]

Pod pojmem mezobentos (starořecký prefix meîon znamená „menší“) se myslí organismy, které propadnou sítkem s otvory velkými 0,5 nebo 1 mm.[4][5] Jedna se tedy o velmi malé, druhově však velmi rozmanité organismy, ke kterým patří hlístice, dírkonošci, želvušky, břichobrvky nebo miniaturní druhy korýšů jako jsou klanonožci a lasturnatky. Co do počtu jedinců mezobentos včetně mikrobentosu může zaujímat i více než 95 % všeho sladkovodního bentosu a kolem 25 % biomasy sladkovodního bentosu.[6]

Mikrobentos

[editovat | editovat zdroj]

Termín mikrobentos pochází ze starořeckého mikrós čili „malý“. Tento termín se příliš nepoužívá,[6] avšak v případě použití typicky označuje organismy menší než 0,1 mm.[7] Jako mikrobentos se označují např. rozsivky, nálevníci, obrněnky, bičíkovci či bakterie.

Podle lokace

[editovat | editovat zdroj]

Endobentos

[editovat | editovat zdroj]

Jak naznačuje starořecký prefix éndon čili „vnitřní“, jedná se o bentos žijící zarytý v substrátu jako jsou pérovníci nebo ježovky z řádu Clypeasteroida.

Dvojice českých hydrologů při sběru zoobentosu v říčce Krippenbach (Bad Schandau)

Z řeckého epí neboli „na“. Epibentos zahrnuje organismy žijící na dně jako jsou sumýši nebo ježovky.

Hyperbentos

[editovat | editovat zdroj]

Hyper pochází ze starořeckého hupér neboli „nad“; jedná se tedy o organismy žijící těsně nad dnem. Patří k nim řada druhů kostnatých ryb (v Česku např. úhoř říční, sumec velký nebo vranka obecná[8]) a paryb (např. trnucha modroskvrnná, wobegongovití).

Podle pohybu

[editovat | editovat zdroj]

Zatímco některé organismy jsou trvale bentické, jiné žijí při dně jen dočasně. Jedná se tedy o tzv. temporární faunu. V Česku se jedná např. o larvy a kukly pakomárů nebo planktonní klanonožce, kteří rané stadium života prožijí zahrabaní v bahně. Naopak zástupci tzv. permanentního bentosu žijí trvale u dna. Lze jmenovat např. nitěnky, žížalice, ploštěnky nebo některé rakovce a plže.[8]

  1. ČERNÝ, Martin; PETRUSEK, Adam. Rybník nejsou jenom ryby. živa [online]. Nakladatelství Academia, SSČ AV Č, 2022. Čís. 3. Dostupné online. 
  2. LALLI, CAROL M.; PARSONS, TIMOTHY R. CHAPTER 1 - INTRODUCTION. Příprava vydání CAROL M. Lalli, TIMOTHY R. Parsons. Oxford: Butterworth-Heinemann Dostupné online. ISBN 978-0-7506-3384-0. DOI 10.1016/b978-075063384-0/50057-8. S. 1–15. 
  3. JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 1992. ISBN 80-7066-678-1. S. 81. 
  4. a b BACHELET, Guy. The choice of a sieving mesh size in the quantitative assessment of marine macrobenthos: a necessary compromise between aims and constraints. Marine Environmental Research. 1990-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 21–35. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0141-1136. DOI 10.1016/0141-1136(90)90008-C. (anglicky) 
  5. a b LI, Fan; MA, Yuanqing; SONG, Xiukai. Community structure and ecological quality assessment of macrobenthos in the coastal sea areas of Northern Yantai, China. Frontiers in Marine Science. 2022, roč. 9. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 2296-7745. DOI 10.3389/fmars.2022.989034. (anglicky) 
  6. a b STRAYER, D. L. Encyclopedia of Inland Waters. Příprava vydání Thomas Mehner, Klement Tockner. Oxford: Academic Press (2). Dostupné online. ISBN 978-0-12-370626-3. DOI 10.1016/b978-012370626-3.00161-7. Kapitola Benthic Invertebrate Fauna, Lakes and Reservoirs, s. 191–204. (anglicky) 
  7. AZOVSKY, Andrey; SABUROVA, Maria; TIKHONENKOV, Denis. Composition, diversity and distribution of microbenthos across the intertidal zones of Ryazhkov Island (the White Sea). European Journal of Protistology. 2013-11-01, roč. 49, čís. 4, s. 500–515. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0932-4739. DOI 10.1016/j.ejop.2013.05.002. (anglicky) 
  8. a b ŘEPA, Michal. Studium složení společenstva řas a sinic mrtvého ramene řeky Bečvy v přírodní rezervaci Škrabalka. Olomouc, 2016. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Jana Štěpánková. [nky nebo některé rakovce a p Dostupné online.]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Martin; PETRUSEK, Adam. Rybník nejsou jenom ryby. živa [online]. Nakladatelství Academia, SSČ AV Č, 2022. Čís. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]