Baškortostán
Republika Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Ufa |
Souřadnice | 54°28′ s. š., 56°16′ v. d. |
Rozloha | 143 600 km² |
Časové pásmo | UTC+5[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 104 336 |
Hustota zalidnění | 28,6 obyv./km² |
Jazyk | ruština, baškirština |
Národnostní složení | Rusové, Baškirové, Tataři |
Náboženství | 60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | republika Ruské federace |
Podřízené celky | 15 rajónů |
Vznik | 11. října 1990 a 25. února 1992 |
Hlava | Radij Chabirov |
Měna | ruský rubl |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-BA |
Označení vozidel | 02 a 102 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.
Poloha a přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.
Obyvatelé
[editovat | editovat zdroj]Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.
Separatismus
[editovat | editovat zdroj]Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.[2]
Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku roku 2024 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány.[3][4]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.
Města
[editovat | editovat zdroj]- Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
- Sterlitamak (276 394)
- Salavat (157 000)
- Něftěkamsk (114 000)
- Bajmak
- Belebej
- Beloreck
- Birsk
- Blagověščensk
- Išimbaj
- Kumertau
- Okťabrskij
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Řeka Inzer
-
Mapa Baškortostánu
-
Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
-
Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
-
Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml [online]. Economia, 2008-09-10 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Sněhové koule na těžkooděnce. Rusové se vzpírají kvůli odsouzení bojovníka proti mobilizaci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Rusko žene do války hlavně etnické menšiny. Povolávací rozkaz dostávají i postižení a nebožtíci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškortostán na Wikimedia Commons
- (rusky) - oficiální stránky Baškortostánu Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine.