[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Azhdarchoidea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAzhdarchoidea
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída, před 150 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Zhejiangopterus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
NadčeleďAzhdarchoidea
Nessov, 1984
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Azhdarchoidea je skupinou ptakoještěrů z podřádu pterodaktyloidů.[1] Patří sem také největší známí pterosauři vůbec, například rody Arambourgiania nebo Quetzalcoatlus. Mláďata těchto velkých pterosaurů patrně obsadila ekologické niky malých druhů ptakoještěrů a postupně je koncem křídy na mnoha místech vytlačila.[2]

Český objev

[editovat | editovat zdroj]

Fosilie pravděpodobného menšího zástupce této nadčeledi byly roku 1880 objeveny i na území dnešní České republiky, a to mezi Chocní a Zářeckou Lhotou.[3] V roce 2015 byl tento taxon formálně popsán jako Cretornis hlavaci.[4] Žil v období turonu (svrchní křída, asi před 92 miliony let) a v rozpětí křídel dosahoval zhruba 1,6 metru (mohlo však jít o dosud nedorostlé mládě).[5]

Paleobiologie

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[6]

Velcí ptakoještěři se dokázali aktivně pohybovat i po souši, přičemž kráčeli za pomoci zadních končetin (předními se spíše jen opírali). Dokládá to anatomie obřích azdarchidů i dochované série fosilních stop.[7]

Dlouhou dobu se předpokládalo, že na úplném konci období křídy, tedy krátce před hromadným vymíráním před 66 miliony let, byli pterosauři už pouze vymírající skupinou s velice nízkou biodiverzitou (v podstatě už tehdy měly existovat pouze obří formy specializovaných azhdarchidů, kterým přímo ekologicky nekonkurovali mnohem menší zástupci ptáků). Novější výzkumy z Maroka, USA, Kanady i odjinud ale ukazují, že druhová rozmanitost ptakoještěrů byla v globálním rozsahu stále vysoká i krátce před vymíráním (zhruba v posledním milionu let křídy), a to například i v ekosystémech geologického souvrství Hell Creek, ze kterého známe populární dinosaury, jako je Tyrannosaurus rex nebo Triceratops horridus.[8][9]

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Aktualizováno podle Davida Unwina, 2006.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SMITH, Roy E.; MARTILL, David M. First occurrence of azhdarchoid pterosaurs in the Gault Formation (Lower Cretaceous, Albian) of England, United Kingdom with a brief review of Gault pterosaurs. S. 491–500. Proceedings of the Geologists' Association [online]. 2022-12. Roč. 133, čís. 6, s. 491–500. Dostupné online. DOI 10.1016/j.pgeola.2022.06.003. (anglicky) 
  2. ↑ University of Portsmouth. Tiny pterosaurs dominated cretaceous skies. phys.org [online]. 2021-10-28 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Ptakoještěři žili i na našem území. Druhohorní draci létali nad Chocní. veda.instory.cz [online]. 2020-06-30. Dostupné online. 
  4. ↑ SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online.  (česky)
  5. ↑ BROULÍK, Petr. Kosti ptakoještěra si možná vzali dělníci jako suvenýr, myslí si vědec. iDNES.cz [online]. 2018-12-04 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online.  (česky)
  7. ↑ PADIAN, Kevin; CUNNINGHAM, James R.; LANGSTON, Wann; CONWAY, John. Functional morphology of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). S. 218–251. Journal of Vertebrate Paleontology [online]. 2021-12-14. Roč. 41, čís. sup1, s. 218–251. Dostupné online. DOI 10.1080/02724634.2020.1780247. (anglicky) 
  8. ↑ SOCHA, Vladimír. Gigantičtí ptakoještěři nad hlavami tyranosaurů. OSEL.cz [online]. 27. srpna 2024. Dostupné online.  (česky)
  9. ↑ Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLoS Biology. 16 (4): e1002627.
  10. ↑ CAMPOS, Hebert Bruno Nascimento. RETRACTED ARTICLE: A new azhdarchoid pterosaur from the Late Cretaceous Javelina Formation of Texas. S. 2255–2255. Biologia [online]. 2022-08. Roč. 77, čís. 8, s. 2255–2255. Dostupné online. DOI 10.1007/s11756-021-00841-7. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Witton, Mark P. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Crato Formation (Lower Cretaceous, Aptian?) of Brazil. Palaeontology. 51 (6): 1289-1300. doi: 10.1111/j.1475-4983.2008.00811.x.
  • Lü, J., Unwin, D. M., Xu, L., and Zhang, X. (2008). A new azhdarchoid pterosaur from the Lower Cretaceous of China and its implications for pterosaur phylogeny and evolution. Naturwissenschaften. 95 (9): 891–897. doi: 10.1007/s00114-008-0397-5
  • Kellner, A. W. A.; and Campos, D.A. (2007). "Short note on the ingroup relationships of the Tapejaridae (Pterosauria, Pterodactyloidea". Boletim do Museu Nacional. 75: 1–14.
  • Yusuke Goto, Ken Yoda, Henri Weimerskirch & Katsufumi Sato (2022). How did extinct giant birds and pterosaurs fly? A comprehensive modeling approach to evaluate soaring performance. PNAS Nexus. pgac023. doi: https://doi.org/10.1093/pnasnexus/pgac023

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Azhdarchoidea&oldid=24233759“