[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Alycia Parksová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alycia Parksová
Alycia Parksová na US Open 2023
Alycia Parksová na US Open 2023
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození31. prosince 2000 (23 let)
Místo narozeníAtlanta, Georgie,
Spojené státy americké[1]
BydlištěPort St. Lucie, Florida,
Spojené státy americké
Výška185 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Tenisová raketaDunlop
Síň slávy1 663 431 USD
Dvouhra
Poměr zápasů185–188
Tituly1 WTA, 4 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (14. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů98–105
Tituly2 WTA, 3 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Open3. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alycia Parksová (nepřechýleně Parks, * 31. prosince 2000 Atlanta) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala čtyři singlové a tři deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 40. místě a ve čtyřhře v září téhož roku na 27. místě. Od dětství ji trénuje otec Michael Parks.[3][1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2017, když na turnaji v Orlandu dotovaném 15 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry podlehla krajance Emině Bektasové z počátku šesté světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 opět v Orlandu, na turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Vzhledem k nízkému žebříčkovému postavení, 364. příčce, musela projít kvalifikací. V singlové soutěži pak na její raketě postupně skončily Japonka Kjóka Okamurová, Argentinka Paula Ormaecheaová, Polka Katarzyna Kawaová, krajanka Jamie Loebová a ve finále další Američanka Robin Montgomeryová.[4] V páru s Rasheedou McAdoovou navíc triumfovala i v orlandské čtyřhře.[5][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým MUSC Health Women's Open 2021,[4] kvůli pandemii covidu-19 dodatečně zařazeným turnajem na zelené antuce v Charlestonu. Do kvalifikace nastoupila jako náhradnice a v jejím závěru přehrála Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. První vítězný zápas na túře WTA dosáhla výhrou nad krajankou Grace Minovou z počátku třetí stovky klasifikace. Poté ji vyřadila nejvýše nasazená Tunisanka Ons Džabúrová.[5]

kvalifikaci French Open 2022

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2021, kam obdržela divokou kartu jako náhradnice namísto Venus Williamsové, která si zajistila přímou účast ve dvouhře. V předchozí kariéře přitom ani jednou nestartovala v grandslamové kvalifikaci. Na úvod podlehla srbské kvalifikantce a sté čtyřicáté páté hráčce světa Olze Danilovićové.[4][2] Premiéru v hlavní soutěži turnaje WTA 1000 prožila na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells, na kterém zvládla kvalifikaci. V prvním kole singlu však nestačila na Nizozemku Arantxu Rusovou ze sedmé desítky žebříčku. Členku elitní světové padesátky poprvé zdolala na travnatém bett1open 2022 v Berlíně, kde přehrála světovou šestačtyřicítku Čeng Čchin-wen z Číny. Poté však nenašla recept na čtvrtou tenistku klasifikace Džabúrovou.

Hráčku z první dvacítky debutově porazila na říjnovém AGEL Open 2022, ostravském turnaji v kategorii WTA 500. Po zvládnuté kvalifikaci zdolala v prvním singlovém duelu světovou devatenáctku Karolínu Plíškovou, jíž v úvodním setu uštědřila „kanára“. Jako stá čtyřicátá čtvrtá žena žebříčku se v probíhající sezóně stala čtvrtou přemožitelkou Plíškové, která figurovala mimo Top 100.[6] Ve druhém kole za 2:44 hodiny premiérově porazila členku světové desítky, sedmou v pořadí Mariu Sakkariovou a na túře WTA poprvé postoupila do čtvrtfinále.[7] V něm nestačila na pozdější šampionku Barboru Krejčíkovou z třetí desítky žebříčku. V ostravské čtyřhře startovala poprvé v kariéře s krajankou a úřadující finalistkou US Open Caty McNallyovou. V soutěži vyřadily tři nasazené páry, včetně turnajových trojek Alice Rosolské a Erin Routliffeové ve finále. Na túře WTA tak vybojovala premiérovou trofej. Po skončení poprvé pronikla do elitní světové stovky deblového žebříčku, když figurovala na 79. místě.[8]

Během prosince 2022 ovládla v sérii WTA 125 navazující turnaje Crèdit Andorrà Open v Andoře la Vella a Open P2I v Angers. V rozmezí tří týdnů zaznamenala výrazný žebříčkový posun ze 150. na 75. příčku, která jí poprvé patřila 12. prosince 2022.[9] První singlovou trofej na túře WTA vybojovala na únorovém Lyon Open 2023, kde postupně vyřadila Rakušanku Julii Grabherovou v třísetovém boji, čtvrtou nasazenou Petru Martićovou po ztrátě úvodní sady, turnajovou sedmičku Danku Kovinićovou, v semifinále Marynu Zanevskou a nakonec i francouzskou světovou pětku Caroline Garciaovou, čímž poprvé porazila členku elitní světové pětky. Z turnaje tak odjížděla se šňůrou patnácti výher v hale. Bodový zisk ji premiérově posunul na 51. místo žebříčku.[10][11]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (1–0 Č)
WTA 500 (1–0 Č)
WTA 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. února 2023 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý (h) Francie Caroline Garciaová 7–6(9–7), 7–5

Čtyřhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. října 2022 Ostrava, Česko WTA 500 tvrdý (h) USA Caty McNallyová Polsko Alicja Rosolská
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–3, 6–2
Finalistka 1. 25. června 2023 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva Austrálie Storm Hunterová Ukrajina Marta Kosťuková
Česko Barbora Krejčíková
2–6, 6–7(7–9)
Vítězka 2. 19. srpna 2023 Cincinnati, Spojené státy WTA 1000 tvrdý USA Taylor Townsendová USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–7(1–7), 6–4, [10–6]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (4–0 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. prosinec 2022 Andorra la Vella, Andorra tvrdý (h) Švédsko Rebecca Petersonová 6–1, 6–4
Vítězka 2. prosinec 2022 Angers, Francie tvrdý (h) Německo Anna-Lena Friedsamová 6–4, 4–6, 6–4
Vítězka 3. červen 2024 Gaiba, Itálie tráva USA Bernarda Peraová 6–4, 6–1
Vítězka 4. červenec 2024 Varšava, Polsko tvrdý Austrálie Maya Jointová 4–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra: 4 (3–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2022 Midland, Spojené státy tvrdý (h) USA Asia Muhammadová Německo Anna-Lena Friedsamová
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–2, 6–3
Vítězka 2. prosinec 2022 Angers, Francie tvrdý (h) Čína Čang Šuaj Česko Miriam Kolodziejová
Česko Markéta Vondroušová
6–2, 6–2
Finalistka 1. květen 2023 Paříž, Francie antuka Ukrajina Nadija Kičenoková Kazachstán Anna Danilinová
Rusko Věra Zvonarevová
7–5, 6–7(2–7), [12–14]
Vítězka 3. červen 2024 Gaiba, Itálie tráva USA Hailey Baptisteová Česko Miriam Kolodziejová
Česko Anna Sisková
7–6(7–4), 6–2

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2020 Orlando, Spojené státy W25 tvrdý USA Robin Montgomeryová 3–6, 6–4, 6–2

Čtyřhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2020 Orlando, Spojené státy W25 tvrdý USA Rasheeda McAdoová USA Jamie Loebová
Nový Zéland Erin Routliffeová
4–6, 6–1, [11–9]
2. leden 2022 Bendigo, Austrálie W60 tvrdý Mexiko Fernanda Contrerasová Austrálie Alison Baiová
Austrálie Alana Parnabyová
6–3, 6–1
3. červenec 2022 Charleston, Spojené státy W100 antuka USA Sachia Vickeryová Maďarsko Tímea Babosová
Mexiko Marcela Zacaríasová
6–4, 5–7, [10–5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alycia Parks na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alycia Parksová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230912a12. září 2023
  2. a b c d Alycia Parksová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230912a12. září 2023
  3. Alycia Parks Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Alycia Parks Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Plíšková opouští turnaj v Ostravě po prvním kole, ve dvou setech ji překvapivě porazila Parksová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-04 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  7. Parks upsets Sakkari to continue breakthrough in Ostrava. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-06 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Krejcikova tops Swiatek, reigns at home in Ostrava. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BERKOK, John. Ranking Reaction: American Alycia Parks cuts ranking from No. 150 to No. 75 in three weeks. Tennis.com [online]. 2022-12-12 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ROY, Neelabhra. Alycia Parks wins maiden WTA title in Lyon, steamrolls home favorite Caroline Garcia. Sportskeeda.com [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Serve's up: Alycia Parks beats Caroline Garcia to win first WTA singles title in Lyon. Tennis.com [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]