Alexander Stubb

Cai-Göran Alexander Stubb
Cai-Göran Alexander Stubb
	Alexander Stubb v roce 2018
13. prezident Finska
Úřadující
	Ve funkci od:; 1. března 2024
Předchůdce	Sauli Niinistö
64. předseda vlády Finska
	Ve funkci:; 24. června 2014 – 29. května 2015
Prezident	Sauli Niinistö
Předchůdce	Jyrki Katainen
Nástupce	Juha Sipilä
Ministr financí Finska
	Ve funkci:; 29. května 2015 – 22. června 2016
Předseda vlády	Juha Sipilä
Předchůdce	Antti Rinne
Nástupce	Petteri Orpo
Předseda Národní koalice
	Ve funkci:; 14. června 2014 – 11. červen 2016
Předchůdce	Jyrki Katainen
Nástupce	Petteri Orpo
Ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod
	Ve funkci:; 22. června 2011 – 24. června 2014
Předseda vlády	Jyrki Katainen
Předchůdkyně	Astrid Thorsová (evr. záležitosti); Paavo Väyrynen (zahr. obchod)
Nástupkyně	Lenita Toivakková
Ministr zahraničních věcí
	Ve funkci:; 4. dubna 2008 – 22. června 2011
Předseda vlády	Matti Vanhanen; Mari Kiviniemiová
Předchůdce	Ilkka Kanerva
Nástupce	Erkki Tuomioja
Poslanec Evropského parlamentu
	Ve funkci:; 20. července 2004 – 3. dubna 2008
Nástupce	Sirpa Pietikäinen
Volební obvod	Finsko
Poslanec Parlamentu Finska
	Ve funkci:; 20. dubna 2011 – 30. července 2017
Volební obvod	Uusimaa
Stranická příslušnost
Členství	Národní koalice
Rodné jméno	Cai-Göran Alexander Stubb
Narození	1. dubna 1968 (56 let); Helsinky, Finsko
Choť	Suzanne Innesová
Rodiče	Göran Stubb a Christel Stubb
Děti	Oliver; Emilie
Příbuzní	Kai Setälä (dědeček z matčiny strany)
Alma mater	Furman University; Collège d'Europe; London School of Economics
Zaměstnání	politik
Ocenění	rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2008); komandér Řádu bílé růže (2010); velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (2012); Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2014); Záslužný kříž válečných invalidů (2015); … více na Wikidatech
Webová stránka	www.alexstubb.com
Commons	Alexander Stubb
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cai-Göran Alexander Stubb (* 1. dubna 1968 Helsinky) je finský politik, od března 2024 třináctý prezident Finska, kterým byl zvolen v prezidentských volbách téhož roku.^[1] V letech 2014 a 2015 zastával úřad předsedy vlády Finska. Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. Mezi roky 2014 až 2016 působil jako předseda Národní koalice.

V období let 2017 až 2020 byl místopředsedou Evropské investiční banky. V roce 2019 se stal kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

Biografie

Původ a vzdělání

Narodil se roku 1968 v Helsinkách do bilingvní rodiny švédsky hovořícího otce a finské matky.^[2] Otec pracoval v profesionálním ledním hokeji. V letech 1976–1983 zastával pozici výkonného ředitele Finského svazu ledního hokeje.^[3]

V roce 1986 absolvoval střední školu Mainland High School ve floridské Daytona Beach a za další dva roky dokončil helsinské gymnázium Gymnasiet Lärkan. Po splnění vojenské služby obdržel stipendium v golfu na Furmanovu univerzitu v Jižní Karolíně, kde začal studovat obchod. V průběhu přešel na obor politické vědy, v němž roku 1993 získal bakalářský titul (Bachelor of Arts, B.A.). Následujícího roku obhájil diplom z francouzského jazyka a vlastivědy na pařížské Sorbonně.

Na belgické Collège d'Europe dosáhl roku 1995 magisterského titulu (Master of Arts, M.A.) v oboru evropské záležitosti. Dále pokračoval postgraduálním studiem na London School of Economics v oboru filosofie a mezinárodní politika, které zakončil roku 1999 titulem Ph.D.. V období 1995–1997 působil jako vědecký pracovník na ministerstvu zahraničních věcí a navazující dva roky při Akademii věd Finska. Od roku 1997 také psát sloupky.^[4]

Politická kariéra

V letech 1999–2001 byl odborným specialistou finské reprezentace při Evropské unii v Bruselu, stejně jako členem finské vládní delegace na mezivládním vyjednávání o Niceské smlouvě. Od roku 2000 vyučoval jako asistent na Collège d'Europe. Po ukončení práce v mezivládním panelu o smlouvě z Nice se stal poradcem tehdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho. V roce 2003 se vrátil k práci ve finském zastoupení při EU a začal působit jako expert mezivládního jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, která však nakonec nebyla přijata.

V roce 2004 kandidoval za finskou Národní koalici do Evropského parlamentu (EP), kam byl zvolen druhým nejvyšším počtem hlasů 115 225 finských voličů.^[5]^[6] Poslancem EP byl v letech 2004–2008. Poté zastával funkce ve finských vládách. Nejdříve mezi roky 2008–2011 jako ministr zahraničních věcí a následné tři roky působil jako ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod. V červnu 2014 byl zvolen předsedou Národní koalice a deset dní poté jmenován předsedou vlády, když na obou pozicích vystřídal Jyrkiho Katainena.

Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. V období 2017–2020 zastával funkci místopředsedy Evropské investiční banky. V roce 2019 byl kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

V roce 2024 byl zvolen finským prezidentem, když po výhře v prvním kole voleb těsně vyhrál nad nezávislým kandidátem Zeleného svazu Pekkou Haavisto.^[7]

Soukromý život

Jeho manželka Suzanne Innesová-Stubbová^[8] je britská právnička. K roku 2014 pracovala v mediální skupině Sanoma.^[9] Společně mají dvě děti, dceru Emilii a syna Olivera Johana Stubbovy.^[10] Rodina žila v belgickém městě Genval,^[10] než se přestěhovala do Taipoly, části jihofinského města Espoo.^[11]

Jako sportovní nadšenec^[12] se Stubb pravidelně zúčastňuje maratonských běhů a také triatlonů; dokončil také náročný závod Ironman (Železný muž) na Havaji.

Jako finský Švéd jsou jeho rodnými jazyky finština a švédština. Dále hovoří anglicky, francouzsky a německy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Stubb na anglické Wikipedii.

↑ ČTK. Finským prezidentem bude bývalý premiér Stubb. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online.
↑ Alexander Stubb: Mokaamalla pärjää hyvin | Tamperelainen. www.tamperelainen.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
↑ Suomen jääkiekkomuseo: Jääkiekkoleijonat - Göran Stubb. jaakiekkomuseo.vapriikki.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
↑ CV « Alex Stubb
↑ Alexander STUBB [online]. European Parliament [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07.
↑ Alex's abridged CV [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
↑ ČT24. Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
↑ REYNOLDS, Ian. Suzanne Innes-Stubb - Concurrences [online]. Concurrences [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Tällainen on nainen tulevan pääministerin takana - "Hän kesytti naistenmiehen" - Kotimaan uutiset - Ilta-Sanomat. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28.
↑ ^a ^b Personal details [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-30.
↑ MEP Alexander Stubb to replace Ilkka Kanerva as Foreign Minister [online]. Helsingin Sanomat, 2008-04-01 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-06.
↑ www.lts.fi [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-07-2011.

Souvisejí články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Stubb na Wikimedia Commons
Alexander Stubb na Facebooku
Alexander Stubb na X (dříve Twitteru)
Alexander Stubb na Instagramu
Alexander Stubb Archivováno 13. 2. 2024 na Wayback Machine. – oficiální stránky

[1] ČTK. Finským prezidentem bude bývalý premiér Stubb. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online.

[2] Alexander Stubb: Mokaamalla pärjää hyvin | Tamperelainen. www.tamperelainen.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.

[3] Suomen jääkiekkomuseo: Jääkiekkoleijonat - Göran Stubb. jaakiekkomuseo.vapriikki.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.

[4] CV « Alex Stubb

[EP_page-5] Alexander STUBB [online]. European Parliament [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07.

[AS_CV-6] Alex's abridged CV [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.

[7] ČT24. Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.

[8] REYNOLDS, Ian. Suzanne Innes-Stubb - Concurrences [online]. Concurrences [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky)

[9] Tällainen on nainen tulevan pääministerin takana - "Hän kesytti naistenmiehen" - Kotimaan uutiset - Ilta-Sanomat. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28.

[AS_pers-10] Personal details [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-30.

[HS_FM-11] MEP Alexander Stubb to replace Ilkka Kanerva as Foreign Minister [online]. Helsingin Sanomat, 2008-04-01 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-06.

[12] www.lts.fi [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-07-2011.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Prezidenti Finska

Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)

Premiéři Finska

	Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)		Státní znak Finska