Aššur-uballit I.
Aššur-uballit I. | |
---|---|
Tabulka z období vlády Aššura-ubalita I. | |
Narození | 14. století př. n. l. |
Úmrtí | 1330 př. n. l. |
Potomci | Enlil-nárárí a Muballit-Šeruy |
Otec | Eríba-Adad I. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aššur-uballit I. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl král asyrské říše na počátku tzv. středoasyrského období, vládnoucí v letech 1365–1330 př. n. l. Jeho vláda znamenala konec asyrské závislosti na mitanském království (díky vítězství nad vládcem Mitanni Šuttarnou II.) a dala základ budoucí silné asyrské říši. Později, díky nepokojům a chaosu v Babylonii, jež začaly po smrti kassitského krále Burna-Buriaše II., dosadil Aššur-uballit I. na babylonský trůn svého vazala Kurigalza II., což byla první z řady asyrských intervencí do babylonských záležitostí.
Amarnské dopisy
[editovat | editovat zdroj]V amarnské korespondenci, sbírce diplomatických dopisů od různých vladařů Blízkého východu, adresovaných Amenhotepu III. a Achnatonovi v Egyptě, byly nalezeny dva dopisy od Aššur-uballita I. V obou dopisech Aššur-uballit I. uvádí Aššur-nádin-achchého II. jako svého „otce“ a „předchůdce“, namísto jeho skutečného otce, Eriba-Adada I.; to vedlo některé kritiky tradiční egyptské chronologie (např. Davida Rohla) k popírání identity autora dopisu jako Aššur-uballita I. Kritici však ignorovali fakt, že vládcové se v dopisech často odvolávali na své předchůdce jako na své „otce“, i když nebyli jejich biologickými syny. V tomto konkrétním případě se Aššur-uballit I. pravděpodobně odvolává na Aššur-nádin-achchého II., protože ten byl (na rozdíl od Eriba-Adada I.) v písemném kontaktu s egyptským dvorem.
Konflikt s Babylonií
[editovat | editovat zdroj]Po zkonsolidování situace v Asýrii se začal Aššur-uballit věnovat zesílení asyrského vlivu u svých sousedů. Vyslání vyjednávačů do Egypta rozlítilo babylonského panovníka Burna-Buriaše II., který stále považoval Asýrii za vazalské území. Burna-Buriaš proto psal faraonovi:
„a vzhledem k mým asyrským poddaným, to jsem nebyl já, kdo je poslal k Tobě. Proč přichází do Tvé země bez řádného oprávnění? Pokud jsi mi věrným, nedovolíš jim jednat o žádné záležitosti. Pošli mi je s nepořízenou.“[1]
Přesto nemohla být nová asyrská mocnost ignorována a sám Burna-Buriaš se později oženil s dcerou Aššura-ubalita I. jménem Muballiṭat-Šērūa. S tou měl syna Karachardaše, proti kterému vybuchlo velmi brzy povstání, dokazující neoblíbenost Asyřanů v Babylonu. Aššur-uballit nechtěl ponechat svého vnuka osamoceného a proto vtrhl s vojsky do Babylonie. V průběhu rebelie byl Karachardaš zabit, a Asyřané na babylonský trůn silou dosadili Kurigalza, který mohl být podle některých zdrojů Burna-Buriašovým synem či vnukem. Ale tento „loutkový“ král nezůstal loajální svému pánovi, naopak, brzy s babylonskými vojsky vtrhl do Asýrie. Aššur-uballitovi se ho podařilo zastavit až v Sunagu, nedaleko od hlavního města Aššúru.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 2 Dopisy od Aššur-uballita I. egyptskému faraonovi, EA 15, EA 16. – Anglický překlad Archivováno 7. 5. 2017 na Wayback Machine.
Králové Asýrie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Eriba-Adad I. |
1365–1330 př. n. l. Aššur-uballit I. |
Nástupce: Enlil-nárárí |