[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Žamberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žamberk
Radnice v Žamberku
Radnice v Žamberku
Znak města ŽamberkVlajka města Žamberk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŽamberk
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 917 (2024)[1]
Rozloha16,91 km²[2]
Katastrální územíŽamberk
Nadmořská výška418 m n. m.
PSČ564 01
Počet domů1 348 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 166
564 01 Žamberk
podatelna@muzbk.cz
StarostaJiří Mencák
Oficiální web: www.zamberk.cz
Žamberk
Žamberk
Další údaje
Kód obce581259
Kód části obce411515
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích. Žije zde přibližně 5 900[1] obyvatel. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice), však žije cca 9 300 obyvatel. Město je administrativním, obchodním, školským i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá okolo 29 tisíc obyvatel. V období let 1850–1960 byl Žamberk okresním městem, po socialistické správní reformě statut okresního města převzalo nedaleké Ústí nad Orlicí (jádro žambereckého regionu) a Rychnov nad Kněžnou (západní část Žamberecka). Do roku 1989 byly městskými částmi přiléhající obce Dlouhoňovice a Helvíkovice, které se následně po revoluci osamostatnily.

V roce 1995 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou. Město je také turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří. Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Na východním okraji je sportovně rekreační areál Pod Černým lesem.

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka.[4] Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.

Město Žamberk, kresba Johanna Venuta z roku 1805

Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg.[5] Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli např. Čeněk Žampach z Potštejna (1367), Burian Trčka z Lípy (1513) a Mikuláš z Bubna.

V 16. a v 17. století sužovaly Žamberk a okolí požáry, ale také různé nemoci a v letech 1555, 1585, 1595 a 1633 morové epidemie.

Žamberk v roce 1874

Mikuláš z Bubna (1552–1608) roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil a rozhodl se pak pro stavbu zámku, který byl dokončen před rokem 1600. Žamberk se stal sídelním městem žamberského panství, které majitelé z rodu Bubnů vlastnili až do roku 1809. Město postupně získalo různá práva a privilegia: vedle práva mílového, várečného a trhového to bylo právo útrpné, právo odúmrti a právo obchodovat se solí. Neblahé bylo pro Žamberk období třicetileté války, kdy bylo požárem zničena téměř polovina domů a v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. O jeho obnovu a barokní přestavbu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic (1644–1711). Nechal okolí zámku upravit na zahradu, od města byl zámek oddělen zdí.

Další členové rodu Bubnů již o zámek příliš nepečovali, takže v průběhu 18. století chátral. Zato byly v roce 1729 položeny základy k přestavbě kostela sv. Václava, která byla dokončena roku 1738.

V období slezských válek (1740–1742 a 1744–1745) byl Žamberk několikrát obsazen habsburskými i pruskými vojsky.

V roce 1809 koupil zadlužené žamberské panství od hraběnky Anny Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých hrabě Weriand Alfred Windischgrätz (1790–1867), který nechal zámek upravit rokokově; park byl upraven v anglickém stylu. Už v roce 1815 ale získal panství John Parish (1774–1858), známý jako mecenáš vědy a umění. V roce 1844 si zřídil v Žamberku hvězdárnu, v níž od roku 1847 pracoval dánský hvězdář Theodor Brorsen. Johnův nástupce George Parish (1807–1881) hvězdárnu zrušil, v roce 1866 nechal upravit zámecké interiéry a také zmodernizovat hospodářské budovy, především pivovar. V roce 1869 také získal panství Brandýs a Žampach.

V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada průmyslových podniků, ale spíše malé nebo střední velikosti. K největším z nich patřila továrna na sukna Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. a velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem.[6]

Hospodářství a průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Textilní průmysl a pivovarnictví

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem.[7] Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

V roce 1866 byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy panského (zámeckého) pivovaru na prvním zámeckém nádvoří v centru města. Počátky pivovaru však sahají až do 17. století. V roce 1927 byla výroba piva v zámeckém pivovaru ukončena a nahrazena výrobou likérů, později, v 2. pol. 20. stol. se zde dokonce vyráběla vína (ČVZ). V současné době areál bývalého pivovaru a sladovny chátrá. Podařilo se obnovit výrobu piva v jiných prostorách, v Žamberku jsou provozovány dva minipivovary (Kanec a Jelen).

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice Žamberk

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 353 3 664 3 678 3 425 3 641 3 702 4 323 4 170 4 417 4 605 5 366 5 864 6 153 6 092 5 788
Počet domů 475 524 490 503 530 570 717 805 747 807 938 1 138 1 160 1 285 1 348

Železniční stanice Žamberk na tratí Týniště nad Orlicí – Letohrad se nachází na jihozápadním okraji města zhruba dva kilometry od centra.[10] V GVD 2022/2023 zde mezi Týništěm a Letohradem bylo provozováno denně třináct párů osobních vlaků.

Zastávka cyklobusu Litomyšl - Deštné v Orlických horách na autobusovém nádraží v Žamberku

Přímo v centru města, necelých 500 metrů od Masarykova náměstí a přibližně 300 metrů od kostela sv. Václava, je autobusové nádraží. V areálu nádraží je celkem osm stanovišť linek č. 202, 241, 294, 700902, 700963, 700970, 700980, 700902 a 700982, zajišťujících spojení do různých destinací v okrese Ústí nad orlicí i mimo něj (např. do Rokytnice v Orlických horách, Jablonného nad Orlicí, Letohradu, Doudleb nad Orlicí, Bartošovic v Orlických horách, Lichkova a Králík, Rychnova nad Kněžnou atd.).[11] Staví zde také prázdninová linka č. 681947, která zajišťuje spojení cyklobusem v trase Litomyšl - Vysoké Mýto - Choceň - Neratov - Deštné v Orlických horách, Šerlich.[11]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy

[editovat | editovat zdroj]
  • MŠ Sluníčko Žamberk
  • MŠ Čtyřlístek Žamberk
  • MŠ Erudio (web)
  • Rodinné centrum a Dětská skupina Maceška

Základní školy

[editovat | editovat zdroj]
  • ZŠ Žamberk (web)
  • ZŠ Žamberk (web)
  • ZŠ Erudio Orlicko (web)
  • Speciální střední škola a základní škola Žamberk (web)
  • Základní umělecká škola Petra Ebena (web)
  • Středisko volného času ANIMO, Žamberk

Střední školy

[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žamberku.

Čestná občanství

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň: nákladem vlastním, 1889. S. 420. [dále jen Albert]. 
  5. Albert, str. 13
  6. Město Žamberk - Historie města. www.zamberk.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14. 
  7. SOA Zámrsk archiv http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/rodinny-archiv-parishu-zamberk-1770-1948-1960/ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.. inv. č.168, obsah Nabídky na založení továrny v Žamberku, něm. a franc., datace 1837, evidenční jednotka karton 19 (dopisy zájemců z Rakouska i ze zahraničí; přiložena novinová anonce Johna Parishe (1774-1858), nabízející 100 000 zl. podpory projektu za založení továrny na panství Žamberk)
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Žamberk. Vlaková stanice. [online]. mapy.cz [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  11. a b Žamberk aut. nádr. [online]. mapy.cz [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  12. Děkanství Žamberk [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 
  13. Církev československá husitská [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]