Ribitol
Vzhled
Ribitol | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | (2R,3s,4S)-pentan-1,2,3,4,5-pentol |
Ostatní názvy | adonitol |
Anglický název | ribitol |
Sumární vzorec | C5H12O5 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 488-81-3 |
PubChem | 827 |
ChEBI | 15963 |
SMILES | O[C@H](CO)[C@@H](O)[C@@H](O)CO |
InChI | InChI=1S/C5H12O5/c6-1-3(8)5(10)4(9)2-7/h3-10H,1-2H2/t3-,4+,5- |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 152,15 g/mol |
Teplota tání | 102 °C (375 K) |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Měrná magnetická susceptibilita | −6,00×105 μm3/g |
Bezpečnost | |
S-věty | S22 S24/25 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ribitol, také nazývaný adonitol, je cukerný alkohol odvozený od ribózy. Přirozeně se vyskytuje v hlaváčku jarním,[1] stejně jako v buněčných stěnách některých grampozitivních bakterií, kde je jeho fosfát součástí teichoových kyselin.[2] Je také součástí chemické struktury riboflavinu a flavinmononukleotidu (FMN), nukleotidového koenzymu v mnoha enzymech, souhrnně nazývaných flavoproteiny.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ribitol na anglické Wikipedii.
- ↑ Advances in Applied Microbiology. [s.l.]: Academic Press, 1997-10-28. Dostupné online. ISBN 9780080564586. (anglicky)
- ↑ SELTMANN, Guntram; HOLST, Otto. The Bacterial Cell Wall. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2013-03-09. Dostupné online. ISBN 9783662048788. (anglicky)
- ↑ 1937-, Mathews, Christopher K.,. Biochemistry. Van Holde, K. E. (Kensal Edward), 1928-, Ahern, Kevin G.. 3rd. vyd. San Francisco, Calif.: Benjamin Cummings, 2000. ISBN 0805330666. OCLC 42290721 S. 492.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ribitol na Wikimedia Commons