Boukal
 Boukal | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Pohled na rybník Boukal od přístupové cesty nedaleko hájenky | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1985 |
| Nadm. výška | 490 m n. m. |
| Rozloha | 8,10 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Písek |
| Umístění | Něžovice |
| Souřadnice | 49°27′55,08″ s. š., 14°20′12,84″ v. d. |
  Boukal | |
| Další informace | |
| Kód | 980 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Boukal se nachází na území okresu Písek. Přírodní památku dříve tvořil lesní rybník se zarostlými břehy severozápadně od města Milevsko v katastru obce Něžovice ležící jeden kilometr od obce Zbelítov, nicméně od roku 2011 byl k přírodní památce přidán i rybník Slatina nacházející se jižně od Boukalu.[3] Památka leží v nadmořské výšce 511 metrů.
Původně se jednalo o chráněný přírodní útvar, který byl v roce 1985 překlasifikován na přírodní památku. Hranice chráněného pásma je tvořena dvěma červenými pruhy, kolem kterých je ochranné pásmo o šířce 50 metrů.
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památka se nachází přibližně dva kilometry severozápadně od města Milevska a přibližně jeden kilometr od obce Zbelítov. Na jižní hranici území se nachází silnice Milevsko-Lety. Jedná se o soustavu dvou rybníků vzájemně propojených potokem, výše položený je Boukal, níže po toku se nachází Slatina (v jiných zdrojích uváděno jméno Zlatina). Rybníky se nachází na západním úbočí 512 metrů vysokého kopce Spálená, který je zcela zalesněn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka byla zřízena Vyhláškou Okresního národního výboru v Písku ze dne 4. prosince 1985 s účinností od 1. února 1986. Z důvodu zařazení části přírodní památky mezi Evropsky významných lokalit kvůli výskytu kuňky ohnivé z roku 2004, byla přírodní památka znovuvyhlášena v roce 2011 na území 8,11 ha[3] (dříve měla velikost 4,511 ha) s ochranným pásmem o výměře 6,15 ha.[3] Ochranné pásmo tvoří samostatný polygon, který není zahrnut ve zmiňovaných 8,11 ha.[4] Během znovuvyhlášení přírodní památky byl do území zahrnut i jižně položený rybník Slatina.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Flóra
[editovat | editovat zdroj]Roste zde kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a lupina bílá (Lupinus albus).[5]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Je zde zaznamenán výskyt 7 druhů obojživelníků:[5] například silně ohrožených druhů rosničky zelené (Hyla arborea) a skokana zeleného (Pelophylax esculentus). Z ohrožených druhů se vyskytují kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix). Z ptactva se zde vyskytuje potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a moták pochop (Circus aeruginosus).[5] Hráz je lemována vzrostlými jasany ztepilými (Fraxinus excelsior).
Rostlinné prostředí v okolí rybníka není nikterak vzácné, ale i přes toto zde vznikly příhodné podmínky pro ohrožené živočichy, kteří jsou převážně z řad obojživelníků a ptactva.
Ptáci sídlí převážně na plovoucích hnízdech v rákosí a orobinci.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]K památce se dá dostat po silnici mezi Milevskem a Hrejkovicemi (pro pěší, či cyklisty, na začátku silnice je zákaz vjezdu pro motorová vozidla). K lokalitě vede dobře značená červená a žlutá turistická trasa, která vede okolo přírodní památky. Přístupná je i hráz rybníka, po které vede pěšina.
Panoramatický pohled
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Nařízení Jihočeského kraje č. 15/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Boukal [online]. Jihočeský kraj [cit. 2012-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-20.
- ↑ Záměr nově vyhlásit PP Boukal [online]. Portal.gov.cz [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110363782-minuta-z-prirody/208411000150613/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 275.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boukal na Wikimedia Commons