CZ272696A3 - Heat treatment process of steel rail - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká výroby železniční kolejnice vyrobené z vysokouhlíkové nebo slabě legované oceli.

Dosavadní stav techniky

Železniční kolejnice je dlouhý válcovaný výrobek, který je profilován tak, že má hlavu, na níž pojíždějí železniční kolejnice, přírubu určenou k upevnění kolejnice na zem prostřednictvím pražců, a stojinu, která připojuje hlavu k přírubě. Hlava má být velmi tvrdá, aby odolávala otěru vyvolávanému dotykem kol. Stěna a příruba musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby zajistily náležitou podporu hlavy. Sestava musí být přímá, alespoň před tím, než se kolejnice pokládá, aby se zajistila dobrá jízdní kvalita. Kolejnice je zpravidla vystavena zbytkovým vnitřním pnutím, jejichž rozdělení je velmi důležité pro bezpečnost v podmínkách křehkého lomu. Jsou různé třídy kolejnic, které se odlišují zejména tvrdostí povrchu stojiny a příruby a rozdělením zbytkových vnitřních pnutí. Tyto různé vlastnosti jsou vyrobeny na míru pro výrobu kolejnic určených pro nesení vlaků různé váhy a různé rychlosti.

Aby se vyrobila kolejnice určená pro nesení těžkých nebo rychlých vlaků, používá se vysokouhlíková, popřípadě slabě legovaná eutektoidní ocel, jejíž chemické složení obsahuje hmotnostní podíly, jak je definováno normou 860-0 Mezinárodní železniční unie, až 0,82% uhlíku, až 1,70% manganu, až 0,9% křemíku, až 1,3% chrómu, popřípadě přísady ke zjemnění zrna, přičemž zbytek je železo a nečistoty vznikající z výroby. Kolejnice se získává válcování polotovaru, po kterém následuje částečné nebo plné tepelné zpracování a popřípadě rovnání. Tepelné zpracování je určeno k tomu, aby dodalo alespoň hlavě velmi tvrdou jemnou perlitickou strukturu.

-2Podle prvního postupu se po válcování a chlazení hlava částečně austenitizuje zahříváním na přibližně 900°C a po té se chladí foukáním vzduchu nebo rozstřikováním vody. Tento postup má dvojnásobný nedostatek v tom, že vytváří slabá oblasti v pásmech zahřívaných mezi teplotami přeměny Acl a Ac3, a především vyvolává velmi značnou deformaci kolejnice, což vyžaduje rovnání, které vyvolává zbytková napětí, značně nepříznivá z hlediska chování kolejnice za provozu.

Aby se odstranily tyto nedostatky, bylo navrženo, zejména ve francouzské patentové přihlášce č.2 603 306,doplňovat tepelné zpracování hlavy současným částečným tepelným zpracováním příruby, takže deformace vyvolávané tepelným zpracováním příruby vyváží deformace vyvolané tepelným zpracováním hlavy. Není již potom zapotřebí narovnávat kolejnici. Při tomto postupu však není zpracovávána stojina a spojovací oblasti mezi stojinou a hlavou na jedné straně a stojina a příruba na druhé straně, se stanou křehkými, protože jsou nutně zahřátý mezi teplotami přeměny Acl a Ac3, což změkčuje kov.

Podle jiného postupu, popsaného zejména ve francouzském patentovém spisu č.2 109 121 se kolejnice zpracovává v celé své tlouštce pro získání velmi tvrdé jemné perlitické struktury zrychleným chlazením bud po homogenní austenitizaci zpožděným ohřevem, nebo přímo v teple používaném ve válcovacím procesu. Takto získaná kolejnice má homogenní strukturu a nemá slabé oblasti ve stojině nebo ve spoji mezi stojinou a hlavou nebo přírubou. Během použití tohoto postupu však bylo pozorováno, že kolejnice se deformuje tepelným zpracováním, i když je homogenní a proto v prvé řadě vyvážená, je zapotřebí vykonávat rovnání. Toto rovnání vyvolává zbytková napětí, která oslabují stojinu kolejnice.

Zbytková napětí vyvolaná nadměrný rovnáním oslabují

-3kolejnici podporou šíření podélných trhlin, protože tato napětí mají sklon k otevírání těchto trhlin. Aby se zhodnotila citlivost stojiny kolejnice na šíření trhlin, provádí se zkouška, spočívající ve vytváření vrubu na jednom konci kolejnice při použití řezu pilou a měření vzájemného oddělování okrajů vrubu. Když je vzdálenost okrajů vrubu větší, než je tlouštka řezu pilou, zbytková napětí mají sklon k usnadňování šíření trhlin. Jinak zbytková napětí vzdorují šíření zbytkových i začátku tvorby trhlin.

Vynález si klade za úkol odstranit uvedené nevýhody a navrhnout způsob výroby kolejnice vyrobené z eutektoidní uhlíkové nebo slabě legované oceli, který by vedl k jemně perlitické struktuře v celém průřezu kolejnice a rozdělení zbytkových napětí, které by mělo sklon ke vzdorování šíření podélných trhlin ve stěně kolejnice.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je způsob tepelného zpracování ocelové kolejnice typu obsahující hlavu, stojinu a přírubu, při kterém se každý průřez kolejnice předehřívá, postupně nebo současně, nad teplotu konce ohřevové metalurgické přeměny oceli, z níž je kolejnice vyrobena, takže současně nebo postupně za sebou má ocel v každém průřezu kolejnice rovnoměrně homogenní austenitickou strukturu, přičemž průřezová část kolejnice, odpovídající hlavě, se postupně nebo současné přehřívá tak, že průměrná teplota uvedené části každého průřezu kolejnice je větší o nejméně 40°C než průměrná teplota části stejného průřezu kolejnice odpovídající přírubě, aniž by se však překročila teplota 1050°C a s výhodou 1000°C, přičemž každý průřez kolejnice se chladí postupné nebo současně pod teplotu konce chladicí přeměny oceli, z níž je vyrobena kolejnice, k získání jemné perlitické struktury po celém průřezu kolejnice, a každý průřez kolejnice se popřípadě nechá současně nebo postupně chladnout na teplotu místnosti.

-4S výhodou je na konci předehřívání teplota vyšší než Ac3 + 100°C v každém bodě v každém průřezu kolejnice, přičemž Ac3 je teplota přeměny pomalého ohřevu oceli, z níž je kolejnice vyrobena.

Na konci přídavného ohřevu je průměrná teplota části průřezu kolejnice, odpovídající hlavě, o nejméně 80°C vyšší, než je průměrná teplota části průřezu, odpovídající přírubě.

Je výhodné, aby předehřívání každého průřezu kolejnice trvalo nejméně 4 minuty. Předehřívání může zahrnovat prostřídaný sled částečných a homogenizačnich předehřevů, k získání na konci předehřívání co možná nejhomogennějšího rozdělení teploty v každém průřezu kolejnice.

Je výhodné, aby během chlazení byla rychlost chlazení povrchové vrstvy (kůry) kolejnice při přechodu na 700°C menší než 10°C/s, a popřípadě byla rychlost chlazení povrchové vrstvy stojiny a příruby kolejnice při přechodu na teplotu 700°C je menší než 5°C/s.

Na konci chlazení je teplota povrchu hlavy kolejnice menší nebo rovná 400°C. Tepelné zpracování kolejnice se může Předehřívací prostředek může být indukční ohřevový prostředek pracující při frekvenci větší nebo rovné 2000 Hz, a může zahrnovat více ohřevových pásem, oddělovaných vyrovnávacími pásmy.

Přehřívaci prostředek může být indukční ohřevový prostředek, pracující při frekvenci větší nebo rovné 1000 Hz.

Chladicí prostředek může sestávat z nejméně dvou a s výhodou více než dvou trubek, rovnoběžných s kolejnicí, které jsou opatřeny množinou trysek způsobilých foukání

-5vzduchu nebo mlhy, přičemž trysky mohou být ovládány nezávisle na sobě nebo ve skupinách.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l perspektivní pohled na kolejnici, pohybující se zařízením pro tepelné zpracování, a obr.2 příklad změny teploty v různých bodech v úseku kolejnice, jako funkce času, během tepelného zpracování.

Příklady provedeni vynálezu

Kolejnice 1, získaná válcováním za tepla polotovaru z eutektoidní uhlíkové nebo slabě legované oceli, jejíž chemické složené obsahuje hmotnostní podíly, jak je definováno normou 860 Mezinárodní železniční unie, až 0,82% uhlíku, až 1,70% manganu, až 0,9% křemíku, až 1,3% chrómu, popřípadě přísady ke zjemnění zrna, přičemž zbytek'je železo a nečistoty vznikající z výroby, má hlavu 2, stěnu 3. a přírubu 4,. Po válcování se kolejnice 1 chladí na okolní teplotu a po té se tepelně zpracovává pro to, aby se jí dodaly konečné pracovní vlastnosti. Tepelné zpracovávání se provádí například tím, že se kolejnice nechá procházet kontinuálním tepelně zpracovávacím zařízením 5 znázorněným na obr.l. Účelem tohoto tepelného zpracování je dodat kolejnici velmi tvrdou jemnou perlitovou strukturu, především v hlavě, ale také v tlouštce kolejnice. Dalším jejím účelem je vyvinout v kolejnici zbytková napětí, která vzdorují šíření podélných štěrbin ve stěně.

Zařízení 5 pro tepelné zpracování zahrnuje, zejména na vstupu a výstupu, vodicí válečky 6, a postupně za sebou prostředek 7 pro předehřev celého profilu kolejnice 1, prostředek 5 pro doplňkový ohřev hlavy 2, a prostředek 9 pro zrychlené chlazení celého průřezu kolejnice 1.

—6Předehřívací prostředek 7 sestává z nejméně jedné indukční ohřívací cívky 10, napájené střídavým elektrickým proudem frekvence s výhodou větší nebo rovné 2000 Hz, následovaným volným prostorem 11. Ohřevový prostředek tak zahrnuje prostřídaný sled ohřevových pásem, odpovídajících cívkám

10, a vyrovnávacích pásem, odpovídajících volným prostorům

11. Cívky jsou připojeny k elektrickým napájecím prostředkům, které jsou samy o sobě známé a nejsou znázorněné. Může jimi procházet proud chladicí vody podle pravidel známých v oboru.

Doplňkový ohřevový prostředek 8 sestává z induktoru 12 ve tvaru písmene U, uspořádaného v podélném směru nad kolejnicí a napájený v podstatě známým způsobem střídavým elektrickým proudem, jehož frekvence je s výhodou větší nebo rovná 1000 Hz. Induktor 12 předchází a následují vodicí válečky 13.

Prostředek 9 pro zrychlený ohřev sestává z nejméně jedné horní trubice 14, uspořádané podélně nad průchozí trasou hlavy kolejnice, a dolní trubice 15, uspořádané podélně pod průchozí trasou příruby kolejnice, a s výhodou více trubic 16, uspořádaných v podélném směru po obou stranách průchozí trasy stojiny kolejnice. Každá trubice 14, 15, 16. je opatřena více trysek 17, které mohou foukat vzduch nebo mlhu. Trysky mohou být řízeny nezávisle na sobě nebo ve skupinách, čímž se umožní nezávislé modulování síly a trvání chlazení na hlavě, sténě a přírubě.

Po provádění tepelného zpracování kolejnice 1 se kolejnice pohybuje zařízením 5 pro tepelné zpracování ve směru šipky tak, že každý příčný průřez kolejnice, obsahující hlavovou část, stojinovou část a přírubovou část, postupně prochází předehřívacím prostředkem 7, prostředkem 8. pro doplňkový ohřev a prostředkem 9 pro zrychlené chlazení.

-7—

Při průchodu zařízením 5. pro tepelné zpracování podléhá každá kolejnice tepelnému cyklu typu znázorněného na obr.2, kde čas je vynesen na vodorovné ose a teplota je vynesena na svislé ose. Na tomto obrázku znázorňuje křivka 100 tepelný cyklus povrchové vrstvy (kůry) příruby a stojiny, křivka 101 znázorňuje tepelný cyklus bodů uložených v jádře příruby nebo stěny, křivka 102 odpovídá povrchové vrstvě hlavy a křivka 103 odpovídá jádru hlavy.

Předpokládáme-li, že v čase t=0 libovolný průřez kolejnice vstupuje do první cívky 10 předehřívacího prostředku 7, může být tepelný cyklus, kterému je vystaven průřez kolejnice v průběhu tepelného zpracování, popsán následovně.

Mezi okamžikem t=0 a časem tj·, v němž průřez kolejnice opouští první cívku 10, se zahřeje celý profil kolejnice a uvede se na teploty několika set stupňů, například 500°C až 600°C. Povrchová vrstva se zahřívá rychleji, než vnitřek průřezu, a vzhledem k frekvenci zvolené pro elektrický napájecí proud cívek, se ta část průřezu kolejnice, která odpovídá stojině a přírubě se zahřívá rychleji a uvádí se proto na vyšší teplotu, než část průřezu kolejnice, která odpovídá hlavě.

Mezi časy tj a t₂ prochází průřez kolejnice prvním vyrovnávacím pásmem 11, v němž není zahříván, takže teploty povrchové vrstvy lehce klesají, zatímco teploty jádra se lehce zvyšuji z důvodu difúze tepla uvnitř kolejnice, a v hlavě, jako i ve stěné a v přírubě se teploty jádra blíží teplotám povrchové vrstvy.

Mezi časy t₂ a t₃ prochází průřez kolejnice druhou předehřívací cívkou 10, která ho zahřívá tak, že uvádí všechny jeho body na teploty vyšší, než je teplota konce austenitizační přeměny ohřevem pro ocel, z níž je kolejnice vyrobena, aby se získala austenitická struktura v celém prů-8řezu kolejnice. Celkový předehřev trvá několik minut, obecně méně než 5 minut, a za těchto podmínek je teplota konce austenitizační přeměny ohřevem větší o nejméně 100°C, než je teplota Ac₃ konce pomalé austenitizačni přeměny. Ze stejných důvodů jako dříve, je v čase t₃ průměrná teplota stěny a příruby větší, než je průměrná teplota hlavy.

Mezi časy t₃ a t₄ prochází průřez kolejnice druhým vyrovnávacím pásmem 11, a teplota se vyrovnává jednak v části průřezu kolejnice odpovídající hlavě, a jednak v části průřezu kolejnice, odpovídající stojině a přírubě. Aby se dosáhlo velmi stejnorodého austenitu bez potřeby zahřívat kolejnici na příliš vysokou teplotu, která by vedla k nadměrnému zhrubnutí zrna, má být celková doba trvání předehřevu, t.j. čas, který uplyne mezi t=0 a t₄, s výhodou větší než 4 minuty.

Mezi časy t₄ a t₅ prochází průřez kolejnice pod prostředkem 8 pro přehřívání hlavy a ta část průřezu kolejnice, která odpovídá hlavě, se zahřívá tak, že její průměrná teplota dosáhne T₂, t.j. je větší o nejméně 40°C, než průměrná teplota Tj té části průřezu kolejnice, která odpovídá stěně a přírubě, ale aniž by přesáhla 1050°C a s výhodou 1000°C, takže se nevyvolá nadměrné zhrubnutí austenitického zrna.

Mezi časy t₅ a t_g prochází průřez vyrovnávacím pásmem a po té vstupuje do prostředku 9 pro zrychlené chlazení, který opustí v čase t₇. Při průchodu prostředkem 9 pro zrychlené chlazení se část průřezu kolejnice, která odpovídá hlavě, ochlazuje při podmínkách definovaných teplotou T₃ povrchové vrstvy v čase t₇ a rychlostí Vr chlazení při přechodu na 700°C v povrchové vrstvě. Část průřezu kolejnice, která odpovídá přírubě a stěně, se chladí méně energicky, než část průřezu kolejnice, odpovídající hlavě, takže na výstupu z prostředku 9 pro zrychlené chlazení je jeho průměrná teplota vyšší, než je průměrná teplota části průřezu kolejnice, —9— odpovídající hlavě.

Po okamžiku t₇ kolejnice přirozeně chladne na vzduchu při teplotě místnosti. Jelikož teplota povrchové vrstvy té části průřezu kolejnice, která odpovídá hlavě, je podstatně nižší, než je teplota jádra, je na výstupu z prostředku 9 pro urychlené chlazení pozorován na začátku přirozeného chlazení na vzduchu vzestup teploty povrchové vrstvy, vyplývající z homogenizace teploty v průřezu difúzí vnitřního tepla.

Rychlost chlazení Vr, jakož i teplota T₃, se volí tak, aby získaná struktura je co možná nejtvrdší jemný perlit, beze stop bainitu nebo martenzitu. za tímto účelem je třeba, aby rychlost chlazení Vr byla co nejvyšší, aniž by však přesáhla rychlost, která umožňuje dosáhnout bainitovou a martenzitovou strukturu, a teplota T₃ by měla být dostatečně nízká, ale ne příliš nízká pro to, aby se dokončila perlitická přeměna oceli. Teplota T₃ by měla být nižší, než teplota konce chladicí přeměny oceli, z níž je kolejnice vyrobena .

Tepelné zpracování může být být kompletní perlitické ochlazení, kdy teplota T₃ je teplota místnosti. Tepelné zpracování může být kvazi-isotermní zpracování, přičemž v tomto případě je teplota T₃ řádově několik stovek stupňů.

Požadovaná struktura a tvrdost mohou být stejné pro přírubu, stěnu a hlavu, a v tomto případě je průměrná rychlost chlazení části průřezu kolejnice, odpovídající stojině a přírubě, blízká rychlosti u průřezové části, která odpovídá hlavě. Na druhé straně může být požadována menší tvrdost pro stojinu a přírubu, než pro hlavu, a v tomto případě se nastaví nižší rychlost chlazení pro část průřezu, odpovídající přírubě a stojině, než pro část průřezu, která odpovídá hlavě. Pro nastavení teploty na konči zrychleného chlazení

-10části průřezu kolejnice, odpovídající stojině a přírubě, může být konečné doba chlazení této části snížena tím, že se neuvádí v činnost trysky uložené proti stojině nebo přírubě kolejnice, které jsou umístěny na výstupní straně zařízení pro zrychlené chlazení.

Obzvláštní podmínky zrychleného chlazení by měly být určeny zejména v souladu s odpovídajícími vlastnostmi diagramu přeměny při plynulém chlazení pro ocel, z niž je kolejnice vyrobena. V praxi, a pro oceli, jichž se to týká, by měla být rychlost chlazení Vr této části průřezu kolejnice, která odpovídá hlavě, by neměla být menší, než 10°C/s, a s výhodou větší, než 5°C/s, přičemž průměrná rychlost chlazení této části průřezu kolejnice, odpovídající přírubě a stojině, by měla být menší než 5°C/s. Rovněž výhodně by teplota T₃, při níž povrchová vrstva části průřezu kolejnice opouští prostředek pro zrychlené chlazení, neměla být menší než 400°C.

Autoři vynálezu zjistili, že se kolejnice během tepelného zpracování deformuje, ale že když je požadováno dosáhnout stejnorodou tvrdost, t.j. když se provádí chlazení celého průřezu kolejnice při srovnatelných rychlostech, a byla kolejnice po návratu na teplotu místnosti málo deformovaná, jestliže průřezová část odpovídající hlavě byla přehřátá o 40°C až 80°C vzhledem k průřezové části odpovídající přírubě a stojině. Rovněž zjistili, že po možném lehkém narovnání byla stojina vystavena zbytkovým napětím, podporujícím uzavírání trhlin.

Autoři vynálezu rovněž pozorovali, že pro dosažení stejného výsledku při vytvrzování hlavy více než stěny nebo příruby by přehřívání mělo být o více než 80°C a s výhodou od 100°C do 200°C.

V popsaném provedení dochází k předehřevu ve dvou

-11stupních, ale může k němu docházet přímo nebo ve více než dvou stupních.

Příruba má velmi tenké okraje, které přirozeně chladnou během homogenizační fáze velmi rychle. Může tak být účelné provádět doplňkový ohřev průřezové části kolejnice, odpovídající přírubě, například během přídavného ohřevu průřezové části kolejnice, odpovídající hlavě.

Popsané provedení je plynulé tepelné zpracování, při němž jsou různé průřezové úseky kolejnice postupně vystavovány tepelnému zpracování. Toto tepelné zpracování se však může provádět celkovým předehřevem kolejnice, například v peci, a po té přehřátím celé příruby a nakonec chlazením celé kolejnice. V tomto případě se různé průřezové části kolejnice zpracovávají současně.

V prvním příkladě se vyrobila ocelová kolejnice chemického složení s 0,78 hmotn.% uhlíku, 1,04 hmotn.% manganu, 0,44 hmotn.% křemíku, 0,22 hmotn.% chrómu, přičemž zbytek je železo a nečistoty vyplývající z výroby.. Na konci předehřevu, který trval 4 minuty 30 sekund, byla průměrná teplota stojiny a příruby 880°C. Na konci přehřívání byla průměrná teplota hlavy 985°C. Povrchová vrstva příruby se ochladila rychlostí 9°C/s na 380°C. Příruba a stojina se chladily rychlostí 2°C/s. Po návratu na teplotu místnosti byla kolej vystavena velmi lehkému rovnání. V celém průřezu měla kolejnice jemnou perlitickou strukturu, přičemž tvrdost hlavy byla 377 HBW a tvrdost stojiny nebo příruby byla 340 HBW. Otevření stojiny, měřené zkouškou řezáním pilou, bylo přibližně -1,2 mm, zatímco pro stejnou kolejnici, zpracovávanou podle stavu techniky, bylo otevření stojiny +2,2 mm.

V druhém příkladě se vyrobila kolejnice s chemickým složením 0,77 hmotn.% uhlíku, 0,91 hmotn.% manganu, 0,66 hmotn.% křemíku, 0,49 hmotn.% chrómu, přičemž zbytek byl že-12lezo a nečistoty z výroby. Na konci předehřívání, které trvalo 4 minuty 30 sekund, byla průměrná teplota stojiny a příruby 890°C. Na konci přehřívání byla průměrná teplota hlavy 940°C. Povrchová vrstva příruby se ochladila rychlostí 7°C/s na 350°C. Příruba a stojina se ochladily rychlostí 6°C/s. Po návratu na teplotu místnosti měla kolejnice jemnou perlitickou strukturu, přičemž tvrdost hlavy, stojiny a příruby byla 390 HBW. Otevření stojiny, měřené řezem pilou, bylo přibližně -0,9 mm, zatímco pro stejnou kolejnici, zpracovávanou podle stavu techniky bylo otevření stojiny +2,4 mm.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob tepelného zpracování ocelové kolejnice (1) typu obsahující hlavu (2), stojinu (3) a přírubu (4), vyznačený tím, že každý průřez kolejnice (1) se předehřívá, postupně nebo současně, nad teplotu konce ohřevové metalurgické přeměny oceli, z níž je kolejnice vyrobena, takže současně nebo postupně za sebou má ocel v každém průřezu kolejnice (1) rovnoměrně homogenní austenitickou strukturu, přičemž průřezová část kolejnice (1), odpovídající hlavě (2), se postupně nebo současně přehřívá tak, že průměrná teplota uvedené části každého průřezu kolejnice (1) je větší o nejméně 40°c než průměrná teplota části stejného průřezu kolejnice (1) odpovídající přírubě (4), aniž by se však překročila teplota 1050°C a s výhodou 1000°C, přičemž každý průřez kolejnice (1) se chladí postupně nebo současně pod teplotu konce chladicí přeměny oceli, z níž je vyrobena kolejnice, k získání jemné perlitické struktury po celém průřezu kolejnice (1), a každý průřez kolejnice (1) se popřípadě nechá současně nebo postupně chladnout na teplotu místnosti.
2. 2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že na konci předehřivání je teplota vyšší než Ac3 + 100°C v každém bodě v každém průřezu kolejnice (1), přičemž Ac3 je teplota pře^měny pomalého ohřevu oceli, z níž je kolejnice (1) vyrobena.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že na konci přídavného ohřevu je průměrná teplota části průřezu kolejnice (1), odpovídající hlavě (2), o nejméně 80°C vyšší, než je průměrná teplota části průřezu, odpovídající přírubě (4).
4. 4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že předehřivání každého průřezu kolejnice (1) trvá nejméně 4 minuty.

   -145. Způsob podle nároku 4 vyznačený tím, že předehřívání zahrnuje prostřídaný sled částečných a homogenizačnich předehřevů, k získání na konci předehřívání co možná nejhomogennějšího rozdělení teploty v každém průřezu kolejnice (1).
5. 6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5 vyznačený tím, že během chlazení je rychlost chlazení povrchové vrstvy kolejnice (1) při přechodu na 700°C menší než 10°C/s.
6. 7. Způsob podle nároku 6 vyznačený tím, že rychlost chlazení povrchové vrstvy stojiny (3) a příruby (4) kolejnice (1) při přechodu na teplotu 700°C je menší než 5°C/s.
7. 8. Způsob podle nároku 6 nebo 7 vyznačený tím, že na konci chlazení je teplota povrchu hlavy (2) kolejnice (1) menší nebo rovná 400°C.
8. 9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8 vyznačený tím, že tepelné zpracování kolejnice (1) se provádí plynulým posunem kolejnice postupně za sebou předehřívacím prostředkem (7), přehřívacím prostředkem (8) a chladicím prostředkem (9).
9. 10. Způsob podle nároku 9 vyznačený tím, že předehřívací prostředek je indukční ohřevový prostředek pracující při frekvenci větší nebo rovné 2000 Hz.
10. 11. Způsob podle nároku 10 vyznačený tím, že předehřívací prostředek (7) zahrnuje více ohřevových pásem, oddělovaných vyrovnávacími pásmy.
11. 12. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 9 až 11 vyznačený tím, že přehřívací prostředek (8) je indukční ohřevový prostředek, pracující při frekvenci větší nebo rovné

    1000 HZ.
12. 13. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 9 až 12 vyznačený tím, že chladicí prostředek (9) sestává z nejméně dvou a s výhodou více než dvou trubek (14, 15, 16), rovnoběžných s kolejnicí, které jsou opatřeny množinou trysek (17) způsobilých foukání vzduchu nebo mlhy, přičemž trysky (17) mohou být ovládány nezávisle na sobě nebo ve skupinách.