CZ207495A3

CZ207495A3 - Synthetic exciting amino acids

Info

Publication number: CZ207495A3
Application number: CZ952074A
Authority: CZ
Inventors: David Reed Helton; James Allen Monn; Darryle Darwin Schoepp; Joseph Patrick Tizzano
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1994-08-12
Filing date: 1995-08-14
Publication date: 1996-05-15
Also published as: EP0696577B1; AP758A; HU9502380D0; FI953837L; AU692276B2; FI114861B; PL182285B1; CA2156024C; WO1996005175A1; CA2156024A1; IL133493A0; BG62728B1; ATE172186T1; DE69505318D1; MY115977A; AP9700922A0; BG101213A; CN1066135C; IL114910A0; HUT75524A

Description

Oblast techniky ¹ -----Předložený vynález se týká syntetických excitátorových aminokyselin, způsobu jejich přípravy a farmacetických prostředků, které je obsahují.

Dosavadní stav techniky

V savčím centrálním nervovém systému (CNS) je přenos nervových impulzů řízen interakcí mezi neurotransmitérem, který je uvolňován vysílacím neuronem,a povrchovým receptorem na přijímacím neuronu, působící excitaci tohoto přijímacího neuronu.

L-Glutamát, který je nejrozšířenějším neurotransmitérem v CNS, zprostředkuje hlavní excitátorovou dráhu u savců a je nazýván excitátorová aminokyselina (EAA). Receptory, které odpovídají glutamátu,jsou nazývané receptory excitátorových aminokyselin (EAA receptory). Viz Watkins a Evans,

Ann.Rev.Pharmaco1.Toxicol. , 21, 165 (1981); Monaghana,

Brodges a Cotman, Ann.Rev. Pharmacol.Toxicol., 29, 365 (1989); Watknis, Krogsgaard-Larsen a Honoře,

Trans.Pharm.Sci., 11, 25 (1990 .Excitátorové aminokyseliny hrají důležitou úlohu v mnoha fyziologických procesech jako je dlouhodobé vypětí (učení a paměť), vývoj synaptické plasticity, motorická kontrola, dýchání, kardiovaskulární regulace, emocionální stavy a senzorové vnímání.

Přebytek nebo nevhodná stimulace receptorú excitátorových aminokyselin vede k neuronálnímu buněčnému poškození nebo ztrátě mechanismem, který je znám jako excitotoxicita. Tento proces byl pokládán za zprostředkující neuronální degeneraci za různých podmínek. Medicínské /· následky takových degenerativních poškození činí vyloučení těchto degenerativních neurologických procesů důležitým terapeutickým cílem.

Receptory excitátorových aminokyselin jsou klasifikovány do dvou obecných typů. Receptory, které jsou přímo směrovány k otevření kationtových kanálků v buněčné membráně neuronu jsou nazývány inotropní. Tento typ receptoru byl dále rozdělen na nejméně tři podtypy, které jsou definovány depolarizačním působením selektivních antagonistů

N-methy1-D-aspartatu (NMDA). kyseliny a-amino-3-hydroxy-5-methy1 isoxazo1-4-propionové (AMPA) a kyseliny kainové (KA). Druhý obecný typ receptoru je G-protein nebo druhý receptor messenger-spojené metabotropní excitátorové aminokyseliny. Tento druhý typ je spojen s více systémy druhých mésengerů, což vede ke zvýšené fosfoinositidové hydrolýze, aktivaci fosfolipásy, zvýšení nebo snížení tvorby cAMP a změnám ve funkci iontových kanálků Schoepp a Conn, Trends in Pharmaciol.Sci., 14 , 13 (1993).

Oba typy receptorů se jeví, že nejen zprostředkují normální synaptickou transmisi podél excitátorových drah, ale podílejí se také na modifikaci synaptických spojení během vývoje a života. Schoeppp, Bockaert a Sledeczek, Trends in Pharmacol.Sci., 11, 508(1990); McDonald a Johnson, Brain Research Reviews, 15, 41 (1990).

Metabotropní glutamátové receptory jsou vysoce heterogenní třídou glutamátových receptorů, které jsou spojeny s více drahami druhých messengerů. Obecně tyto receptory působí modulaci presynaptického uvolnění glutamátu a postsynaptickou citlivost neuronálních buněk ke glutamátové excitaci. Metabotropní glutamátové receptory (mGluR) byly farmakologicky rozděleny do dvou podtypů. Jedna skupina receptorů je pozitivně napojena k fosfolipidáse C, která působí hydrolýzu celulárních fosfonoinositidů (PI). Tato první skupina je označena ΡΙ-napojené metabotropní glutamátové receptory. Druhá skupina receptorů je negativně napojena k adenylcyklase, která brání forskolinem stimulované akumulaci cyklického adenosin monofosfátu (cAMP). Schoepp a Conn, Trends Pharmaco1.Sci., 14, 13 (1993). Receptory v této druhé skupině jsou označeny cAMP-napojené metabotropní glutamátové receptory. Agonisté cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů by měly být vhodné pro léčbu akutních a chronických neurologických stavů a stavů psychiatrických.

V poslední době byly objeveny sloučeniny, které ovlivňují metabotropní glutamátové receptory, ale nemají Žádný vliv na inotropní glutamátové receptory. Kyselina (1S,3R)-1-aminocyklopentan-l,3-dikarboxylová (1S.3R-ACPD) je agonistou ΡΙ-napojených a cAMP napojených metobotropních glutamátových receptorů. Schoepp, Johnson, True a Monn,

Eur.J.Pharmacol., 207, 351 (1991); Schoepp, Johnson a Monn,

J.Neurochem., 58, 1184 (1992).

(2S,3S,4S)-2-(Karbocyklopropy1)glycin (L-CCG-I) byl v poslední době popsán jako selektivní agonista napojeného metobotropního glutamát receptoru; avšak ve vyšších koncentracích má tato sloučenina aktivitu na ΡΙ-napojených metabotropních receptorech. Nakagawa a spol.,

Eur.J.Pharmaco1., 184, 205 (1990);Hayashi a spol.,

Br.J.Pharmaco1., 107, 539 (1992); Schoepp a spol.,

J.Neurochem., 63, str.769-772 (1994).

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje sloučeniny, které selektivně působí na negativně napojené cAMP-napojené metabotropní glutamátové receptory. Specifičtěji se předložený vynález týká sloučeniny obecného vzorce I

kde

X je (CH₂)_n,

R² je CO2R⁴ a R³ je vodík, nebo je R² vodík a

R³ je CO2R⁴,

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, Ci-Cioalkyl,

C2-C1oalkenyl, aryl nebo arylalkyl a n je 1; nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí.

Předložený vynález také poskytuje farmaceutické přípravky, obsahující sloučeninu obecného vzorce I v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo přísadami.

Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné při způsobu ovlivňování receptorů cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů jakož i při způsobech léčení neurologických poruch nebo psychiatrických poruch, které jsou spojeny s receptory excitátorových aminokyselin, které zahrnují podání sloučeniny obecného vzorce I. Příklady neurologických poruch, které jsou léčeny sloučeninami obecného vzorce I zahrnují cerebrální deficity následující po srdečním chirurgickém bypassu a transplantaci, mozkovou nedostatečnost (např. mrtvice a srdeční uzávěra), míšní trauma, trauma hlavy, Alzheimerova choroba, Huntingtonova chorea, amyotropní laterální skleróza, AIDS-vyvolaná demence, svalové spasma, migrénové bolesti hlavy, urinární inkontinence, křeče, perinatální hypoxie, hypoglykemické neuronální oškození, léková tolerance, vynechání a odnětí (např.opiátů, benzidiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanlu), zanechání kouření, oční poškození a retinopatie, kognitivní poruchy, idiopatická a léčivy vyvolaná Parkinsonova choroba, emesis, mozkový edém, chronická bolest, poruchy spánku, Tourětte-ův syndrom, snžená pozornost a tarditivní dyskinesie. Příklady psychiatrických chorob, které jsou léčeny sloučeninami obecného vzorce I zahrnují schizofrenii, úzkost a s nimi spojené poruchy (např. panický atak a stresem vyvolané poruchy), deprese, bipolární choroby, psychosy, a obsesivní kompulsivní poruchy.

Předložený vynález také poskytuje sloučeniny, které jsou použitelné pro syntézu sloučenin obecného vzorce I. Specificky se předložený vynález týká sloučenin obecného vzorce

kde

X je (CH₂)n, n j e 1 ,

R^2a je CO₂R^4a a R^3a je vodík, nebo je R^2a vodík a R^3a je CO₂R^4a,a

R^4a je vodík nebo karboxyl chránící skupina a a jejich solí.

Předložený vynález také poskytuje způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí, který zahrnuje:

(1) hydrolýzu sloučeniny obecného vzorce

kde

X je (CH₂)n, n j e 1,

R^2a je CO₂R^4a a R^3a je vodík, nebo je R^2a vodík a R^3a je CO₂R^4a,a

R^4a je vodík nebo karboxyl chránící skupina ;

(2) reakci sloučeniny obecného vzorce

kde X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam, s kyanidem alkalického kovu a amoniovou solí a hydrolýzu výsledného meziproduktu jako v odstavci (1) výše; nebo (3) hydrolýzu sloučeniny obecného vzorce

kde R^la je karboxyl chránící skupina a X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam a (č) popřípadě odstranění karboxyl chránící skupiny a (5) popřípadě esterifikaci jedné nebo obou karboxylových skupin a (6) popřípadě oddělení diastereomerů a/nebo rozštěpení enantiomerú a (7) popřípadě přípravu farmaceuticky přijatelné soli sloučeniny vzorce I.

Výraz Ci-Cioalkyl zahrnuje přímé, rozvětvené nebo cyklické alkylové řetězce, mající od jednoho do deseti atomů uhlíku. Typické přímé nebo rozvětvené Ci-Cioalkylové skupiny zahrnují methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.butyl, terc.butyl, n-pentyl, isopentyl, neopentyl, n-hexyl, 2-methylpenty1, 3-methylpentyl,

4-methylpenty1, 2,2-dimethylbuty1, 2,3-dimethylbutyl,

3,3-dimethylbutyl, heptyl, n-oktyl, 2,2-dimethylhexy1,

2,5-dimethylhexy1, 2-methylheptyl, 4-methylheptyl,

2.2.4- trimethylpenty1, 2,3,4-trimethylpentyl, nonyl,

3.5.5- trimethylhexyl, decyl, 3,7-dimethylokty1, a podobně. Výraz Ci-Cioalky1 zahrnuje ve svém rozsahu Ci-Cealkyl a Ci-Céalkyl. Typické cyklické alkylové skupiny zahrnují cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykkloheptyl a podobně. Typicky zahrnují Ci-Cealkylové skupiny methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.butyl, terč.butyl, n-pentyl, isopentyl, neopentyl a n-hexyl.

Výraz C2-Cioalkenyl představují přímé nebo rozvětvené nenasycené alkylové řetězce, majícíc od dvou do deseti atomů uhlíku a mající jednu nebo dvě dvojné vazby uhlík-uhlík, jako jsou dieny a trieny. Tato skupina zahrnuje jak E tak Z isomery. Reprezentativní radikály pro tuto skupinu zahrnují vinyl, allyl, allenyl, 1-butenyl, 2-butenyl,

2- methy1-1-propenyl, 3-butenyl, 2-methy1-2-propenyl, butadienyl, 1-pentenyl, 2-pentenyl, 2-methyl-2-butenyl,

4- pentenyl, 3-methy1-2-butenyl, 3-methyl-l,2-butadienyl,

3- hexenyl, 2-hexenyl, 4-methy1-3-pentenyl, 4-hexenyl,

5- hexenyl, 3-methyl-l-penten-3-y1, 4-methy1-3-pentenyl,

6- methyl-5-hepten-2-yl, 7-oktenyl, l-okten-3-y1, 3-nonenyl,

2,4-dimethy1-2,6-heptadi enyl, 3,7-dimethy1-6-okteny1, 5-decenyl, 9-decenyl, 2,6-dimethy1-7-oktenyl a podobně. Výraz C2-C1oalkenyl zahrnuje výraz C2-C6alkeny1.

Fráze stereoisomerní sloučenina představuje optický isomer sloučeniny vzorce I. Reprezentativní stereoisomerní sloučeniny zahrnují 1S,2S,5R,6S isomer, 1R,2R,5S,6R isomer,

1S,2R,5R,6S isomer, 1R,2S,5S,6R isomer, 1S,2S,5R,6R isomer, 1R,2R,5S,6S isomer, 1S,2R,5R,6R isomer a 1R,2S,5S,6S isomer.

Fráze diastereomerní sloučenina představuje směs dvou nekryjících se stereoisomerú sloučeniny vzorce I. Reprezentativní diastereomerní sloučeniny zahrnují 1 SR,2SR,5RS,6SR směs, 1 SR,2RS,5RS,6SR směs, 1 SR,2SR,5RS,6RS směs a 1SR,2RS,5RS,6RS směs. Preferovanou diastereomerní sloučeninou je 1 SR,2SR,5RS,6SR směs. Preferovaným enantiomerem je 1S,5R,6S.

Výraz karboxyl chránící skupina jak je zde použit, zahrnuje jeden z esterových derivátů skupiny karboxylové kyseliny, běžně používaný k blokování nebo chránění skupiny karboxylové kyseliny při provádění reakce na jiných funkčních skupinách. Ochrana skupiny karboxylové kyseliny je obecně popsána v práci McOmie, Protecting Groups in Organic Chemistry, Plenům Press, NY, 1973 a Greene a Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, 2.vyd., John Wiley and Sons, NY, 1991. Příklady takových karboxyl chránících skupin zahrnují methyl, ethyl, methoxymethyl, methylthiomethyl, trifenylmethyl, benzyl, 4-nitrobenzy1, 4-methoxybenzy1,

3,4-dimethoxybenzyl, 2,4-dimethoxybenzyl,

2,4,6-trimethoxybenzyl, 2,4,6-trimethylbenzyl, benzhydryl, terč.butyl, terc.amyl, trityl, trimethy1silyl, terc.butyldimethy1sily1, allyl, l-(trimethylsilylmethyl)-prop-l-en-3-yl a podobně. Zvláště preferované karboxyl chránící skupiny jsou (Ci-C6)alkylové skupiny jako je methyl a ethyl. Výraz chráněný karboxyl zahrnuje skupinu karboxylové kyseliny, mající karboxyl chránící skupinu.

Výraz dusík chránící skupina jak je zde použit zahrnuje substituenty aminoskupin, které se běžně používají pro chránění aminoskupin při provádění reakcí na jiných funkčních skupinách. Ochrana aminoskupin je obecně popsána v McOmie, Protecting Groups in Organic Chemistry, Plenům Press, NY, 1973 a Greene a Wuts, Protecting Groups in Organic Syntehsis, 2.vyd., John Wiley and Sons, NY, 1991. Příklady skupin chránících dusík, zahrnují benzyl, terč.butyl, allyl, trifenylmethyl, terč.butyldimethylsilyl, trifenylsilyl, formyl, trityl, ftalimido, trichloroacetyl,chloroacetyl, ftaloyl, 2-nitrofenoxyacety1, benzyloxykarbony1, methoxykarbony1, 2-methylbenzyloxykarbonyl, terč.butoxykarbonyl, allyloxykarbonyl,

2,2,2-trichloroethoxykarbonyl a podobně. Výraz chránící amino zahrnuje primární nebo sekundární amin, mající skupinu chránící dusík.

Výraz C1-C4 alkoxy představuje skupiny jako je methoxy, ethoxy, n-propoxy, isopropoxy, n-butoxy, sek.butoxy a terc.butoxy. Výraz halogen označuje fluor, chlor, brom a j od.

Výraz alkoxykarbony1 zahrnuje karboxylovou skupinu s 1 až 6 atomy C připojenými ke karbonylovému uhlíku přes atom kyslíku. Představiteli této skupiny jsou methoxykarbonyl, ethoxykarbony1, n-propoxykarbonyl, n-butoxykarbonyl, terč.butoxykarbonyl a podobně. Preferovanou alkoxykarbonylovou skupinou je methoxykarbonyl.

Výraz substituovaný fenyl jak je zde použit, představuje fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvěma skupinami vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, hydroxy, kyano, nitro, Ci-Céalkyl, Ci-Cíalkoxy, alkoxykarbony1, chráněný karboxyl, karboxymethy1, hydroxymethyl, amino, chráněná amino, aminomethyl nebo trifluoromethyl. Příklady substituované fenylové skupiny zahrnují 4-chlorfenyl, 2,6-dichlorofenyl, 2,5-dichlorofenyl,

3.4- dichlorofenyl, 3-chlorofenyl, 3-bromofeny1, 4-bromofeny1,

3.4- dibromofeny1, 3-chloro-4-fluorofenyl, 2-fluorofeny1,

4-hydroxyfenyl, 3-hydroxyfenyl, 2,4-dihydroxyfenyl,

3- nitrofenyl, 4-nitrofeny1, 4-kyanofeny1,4-methylfenyl,

4- ethylfenyl, 4-ethoxyfeny1, 4-karboxyfeny1,

4-(hydroxymethyl)fenyl, 4-aminofenyl, 4-propylfenyl,

4-butylfenyl, 4-terc.butylfenyl, 3-fluoro-2-methylfenyl,

2.3- difluorofenyl, 2,6-difluorofeny1, 2,6-dimethy1feny1,

2-fluoro-5-methylfenyl, 2,4,6-trifluorofenyl,

2-trifluoromethylfenyl, 2-chloro-5-trifluoromethylfenyl,

2.4- bis(trifluoromethyl)fenyl, 3,5-bis(trifluoromethyl)fenyl, 2-methoxyfenyl,2-methoxyf enyl,3,5-dimethoxyfenyl, 4-hydroxy-3-methy1fenyl, 3,5-dimethyl-4-hydroxyfenyl, 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, 2-amino-5-methylfeny1, 4-amino-3-trifluoromethylfenyl, 3-amino-4-hydroxyfenyl, 2-methyl-4-nitrofenyl, 4-methoxy-2-nitrofenyl,

2.4- dinitrofenyl, 3-kyano-4-nitrofeny1, a podobně.

Výraz aryl představuje skupiny jako je fenyl, substituovaný fenyl a naftyl. Výraz arylalkyl představuje C1-C4 alkylovou skupinu nesoucí jednu nebo více arylových skupin. Představitelé této poslední skupiny zahrnují benzyl,

2- nitrobenzy1, 4-nitrobenzy1, 1-fenylethyl, 2-fenylethy1,

3- fenylpropyl, 4-fenylbuty1, 2-methyl-2-fenylpropyl, (4-chlorof eny1)methyl, (2,6-dichlorof enyl)-methyl, bis(2,6-dichlorf enyl)methyl, (4-hydroxyfeny1)methy1, (2,4-dinitrofenyl)methyl, trifenylmethyl, (4-methoxyfenyl)difenylmethyl, bis(4-methoxyfenyl)methyl, α-naftyldifenylmethyl, bis(2-nitrofenyl)methyl a podobně.

Výraz působení znamená, že sloučenina vzorce I působí jako agonista na receptor excitátorové aminokyseliny. Výraz receptor excitátorové aminokyseliny vztažený k metabotropnímu glutamátovému receptorů, receptorů, který je napojen k buněčným efektorům přes GTP-vazebné proteiny. Výraz cAMP-napojený metabotropní glutamátový receptor se vztahuje k metabotropnímu receptorů, který je spojen s inhibici aktivity adenylát cyklasy.

Výraz neurologická porucha se vztahuje jak k akutním tak chronickým neurodegenerativním vztahům, zahrnujícím cerebrální deficity následující po srdečním bypassu provedeném chirurgicky a transplantaci, cerebrální ischemie (například mrtvice vznikající ze srdeční zástavy), míšní trauma, trauma hlavy, Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu choreu, amyotrofní laterální sklerózu, demenci indukovanou AIDS, perinatální hypoxii, hypoglykemické neuronální poškození, poškození oka a retinopatii, kognitivní poruchy, idiopatockou a léčivem vyvolanou Parkingtonovu chorobu. Tento výraz také zahrnuje jiné neurologickíé stavy, které jsou vyvolány glutamátovou dysfunkcí, zahrnující svalové křeče, migrénové bolesti hlavy, urinární inkontinenci, drogovou toleranci, vynechání a odnětí (např. opiátů, benzodiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanolu), vyloučení kouření,emesis , mozkový edém, chronickou bolest, poruchy spánku, Tourette-ův syndrom, sníženou pozornost a tarditivní dyskinesii.

Výraz psychiatrická porucha označuje jak akutní tak chronické psychiatrické stavy, zahrnující schizofrenii, úzkost a s nimi spojené poruchy (např. panický atak a stresem vyvolané poruchy), deprese, bipolární choroby, psychosy, a obsesivní kompulsivní poruchy.

Předložený vynález zahrnuje farmaceuticky přijatelné soli sloučenin vzorce I. tyto soli mohou existovat ve spojení s kyselým nebo bázickým podílem molekuly a mohou existovat jako kyselé adični, primární, sekundární, terciární nebo kvarterní amoniové soli, soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. Obecně se adični soli s kyselinami připraví reakcí kyseliny se sloučeninou vzorce I. Soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin se obecně připraví reakcí hydroxidové formy požadované kovové soli se sloučeninou vzorce I, kde R¹ a/nebo R⁴ je vodík.

Kyseliny, obvykle používané pro tvorbu takových solí zahrnují anorganické kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová a fosforečná, jakož i organické kyseliny jako je kyselina para-toluensulfonová, methansulfonová, šťavelová, para-bromsulfonová, uhličitá, jantarová, citrónová, benzoová a octová kyselina, a příbuzné anorganické a organické kyseliny. Takové farmaceuticky přijatelné soli zahrnují sulfát, pyrosulfát, bisulfát, sulfit, bisulfit, fosfát, amonium, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, meta-fosfát, pyrofosfát, chlorid, bromid, jodid, acetát, propionát, dekanoát, kaprylát, akrylát, formiát, isobutyrát, kaprát, heptanoát, propiolát, oxalát, malonát, sukcinát, suberát, sebakát, fumarát, hippurát, maleát, butin-1,4-dionát, hexin-1,6-dioát, benzoát, chlorbenzoát, methylbenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, ftalát, sulfonát, xylensulfonát, fenylacetát, fenylpropionát, fenylbutyrát, citrát, laktát, α-hydroxybutyrát, glykolát, maleát, tartrát, methansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, mandelát, hořečnaté, tetramethylamoniové, sodné, methylamoniové, vápenaté a podobné soli.

Sloučeniny vzorce I vykazují čtyři asymetrické uhlíkové atomy. Asymetrická centra jsou substituované uhlíkové atomy, nesoucí amino a karboxylové skupiny, uhlíkový atom, kde jsou připojeny R² aa R³ a dva kruhové kondenzované uhlíékové atomy. Asymetrické uhlíky jsou v polohách 2,6,1 a 5. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou existovat jako v podstatě čisté optické isomery, směs dvou enentiomerů (zahrnujících racemické modifikace) a směs dvou diastereoisomerů. Jestliže R² je CO2R³ a R¹, R³ a R⁴ jsou vodík má biologicky aktivní a nejpreferovanější stereoisomer, jak byl stanoven receptor vázající zkouškou, pozitivní optickou otáčivost (<xd) . Byla stanovena rentgenografická struktura jednotlivého krystalu tohoto nejpreferovanějšího enentiomerzu s poskytnutím relativní stereochemické konfigurace jak je uvedena dále:

Absolutní stereochemická konfigurace tohoto nejpreferovanějšího enentiomerů byla stanovena jako IS, 2S, 5R, 6S. Předložený vynález tak zahrnuje stereoisomerní sloučeniny vzorce I, mající tutéž preferovanou stereochemickou konfiguraci, směsi enantiomerů, obsahující tuto preferovanou stereochemickou konfiguraci (včetně racemátů) a směsi diastereoisomerů, obsahující tuto preferovanou stereochemickou konfiguraci.

I když se o všech sloučeninách podle předloženého vynálezu předpokládá, že budou selektivně ovlivňovat negativně-napojené cAMP-napojené metabotropní glutamátové receptory, některé sloučeniny podle vynálezu jsou pro takové použití preferovány. Výhodně je R² CO2R⁴, R³ je vodík, a R¹ a R⁴ jsou nezávisle vodík Ci-Cealkyl, aryl, nebo arylalkyl. Reprezentativní sloučeniny z této preferované skupiny sloučenin vzorce I zahrnují kyselinu

2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, diethyl-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibuty1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dihexyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dif eny1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát a dibenzyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát. Některé sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou více preferovány pro použití při působení na c-AMP napojené metabotropní glutamátové receptory. Výhodněji jsou R¹ a R⁴ nezávisle na sobě vodík, Ci-Cáalkyl, aryl, nebo arylalkyl.

Reprezentativní sloučeniny z této více preferované skupiny sloučenin zahrnují kyselinu

2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, di ethy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibuty1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dihexyl-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dif eny1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát a dibenzy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát.

Některé sloučeniny jsou nejvíce preferovány pro použití při ovlivňování cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Nejvíce preferovanými R¹ a R⁴ jsou nezávisle vodík nebo Ci-Qalkyl. Reprezentativní sloučeniny z této skupiny nejvíce preferovaných sloučeniny zahrnují kyselinu 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylovou, dimethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, di ethyl-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát, dibutyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-di karboxylát a dipropyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát.

Nejpreferovanější sloučeninou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová , její Ci-Cáalkyl, aralkyl nebo arylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

I když se o včšech sloučeninách vzorce X podle předloženého vynálezu předpokládá, že budou vhodné pro syntézu sloučenin vzorce I, jsou některé sloučeniny preferovány. Výhodně je R^2a CO2R^4a a R^3a je vodík. Výhodněj je R^4a vodík nebo Ci-C6alkylová skupina, například skupina ethylová.

Sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu jsou obecně syntetizovány cyklopropanací 2-cykloalken-l-onu, sloučeniny vzorce II, kde X má výše definovaný význam pro sloučeniny vzorce I. Sloučeniny vzorce I, kde R³ je vodík a R² je CO2R⁴ se připraví podle Schéma I.

Schéma I

O \ ^X λ / + Me₂S^+xXZ^^ CO₂R^4a

Obecně reaguje sloučenina vzorce II s (chráněný karboxy)methyldimethylsulfoniumbromidem za vzniku bicyklické sloučeniny vzorce III, kde R^4a je chránící skupina karboxylu. Tato sloučenina se převede na aminokyselinu Streckerovou nebo Bucherer-Bergsovou reakcí s následující hydrolýzou a esterifikuje se za vzniku sloučenin vzorce IV jako směsi isomer-)^ Tato isomerní směs se oddělí za vzniku sloučenin vzorce V a VI. Tyto sloučeniny se pak hydrolyzují za vzniku sloučenin vzorce I, kde R² je CO2R⁴ a Ri a R⁴ jsou vodík.

Specifičtěji reaguje 2-cykloalken-l-on s (chráněný karboxy)methyldisulfoniumbromidem za vzniku bicyklického meziproduktu III. Tato cyklopropanace se obvykle provádí v organickém rozpouštědle za přítomnosti aminové báze. Vhodná nebo dichlormethan. Aminové báze vhodné pro použití jsou nenukleofi lni báze jako je

1.8- diazabicyklo[5.4.0]undecen-7-en, pyridin a kollidin. Preferovanou bází pro použití v této reakci je

1.8- diazabicyklo[5.4.0]undecen-7-en. Výhodně reaguje karboethoxymethyldimethylsulfoniumbromid s aminovou bází za vzniku ethyl(dimethylsulfuranyliden)acetátu in šitu. Výsledná směs se zpracuje s 2-cykloalken-l-onem. Příklady

2-cykloalken-l-onú zahrnují 2-cyklopenten-l-on,

2-cyklohexen-l-on, 2-cyklohepten-l-on a 2-cyklookten-l-on. Reakce se obecně provádí při teplotě asi 25 °C až asi 50 °C, výhodně při teplotě asi 25 °C až asi 30 °C. Reakce je obecně ukončena po asi 18 hodinách až asi třech dnech.

Bicyklický meziprodukt III se převede na bicyklickou aminokyselinu Streckerovou nebo Bucherer-Bergovou reakcí s následující hydrolýzou meziproduktu. Krauch a Kunz, Organic Name reactions, 76, (1964)(viz tam obsažené odkazy). Výhodně reaguje bicyklický keton III s vodným roztokem kyanidu draselného nebo kyanidu sodného a uhličitanem amonným za vzniku hydantoinových meziproduktu. Tato reakce se typicky provádí v alkoholickém rozpouštědle jako je ethanol nebo methanol. Reakce se typicky provádí při teplotě asi 25 ’C až asi teplotě refluxu rozpouštědla, výhodně asi 50 °C. Obecně je reakce ukončena po asi 18 hodinách. Isomerní hydantoiny mohou být izolovány a čištěny jak je popsáno dále. Výhodně se směs isomerních hydantoinú hydrolyzuje za použití hydroxidu sodného a následně se esterifikuje bez izolace nebo čištění na sloučeninu vzorce V nebo VI. Tato hydrolýza se typicky provádí při teplotě refluxu rozpouštědla po asi 15 hodin až asi 20 hodin.

Produkty hydrolýzy, směs isomerních sloučenin vzorce I, kde R¹ je vodík, se výhodně esterifikují před dělením diastereomerů a enantiomerů.Jest 1iže se chránící skupina karboxylu odstraní během hydrolýzy, připraví se následně diester. Roztok karboxylové kzseliny nebo dikarboxylové kyseliny v alkoholu jako je methanol, ethanol, isopropanol nebo n-butanol, se zpracuje s thionylchloridera a zahřívá se na teplotu refluxu. Typickz se roztok produktu hydrolýzy ochladí na asi 0 °C před přídavkem thionylchloridu.Esterifikace je obecně kompletní asi po 48 hodinách.

Diastereomerní produkty, sloučeniny vzorce V a vzorce VI se oddělí za použití standardních technik. Preferované metody pro dělení jsou krystalizace a/nebo chromatografie.

Sloučeniny vzorce V a VI mohou být selektivně krystalizovány za tvorby adičních solí s kyselinami, jako je oxalátová sůl. Tato s-|j 1 se připraví zpracováním roztoku ethylacetátu, obsahujícího směs sloučenin vzorce V a VI, s kyselinou štavelovou a ethanolem. Další ethanol může být přidán pro usnadnění krytalizce jednoho z diastereoisomerů. Tento postup poskytuje krystalický materiál obohacený jedním isomerem a filtrát (matečný louh) obohacený druhým isomerem. Sloučeniny mohou být dále čištěny za použití chromatografie jako je chromatografie na silikagelu.

Sloučeniny vzorce IV a VI se hydrolyzují, je-li to nezbytné, a odstraněním chránící skupiny karboxylu se připraví sloučeniny vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou vodík. Sloučeniny se typicky hydrolyzují zpracováním roztoku sloučeniny vzorce V nebo vzorce.VI v organickém rozpouštědle jako je tetrahydrofuran, s vodnou bází jako je hydroxid sodný. Tato hydrolýza se typicky provádí při teplotě místnosti a vyžaduje asi 18 hodin, aby byla úplná. Chránící skupiny karboxylové skupiny se odstraní za použití standardních metod syntézy. Viz McOmie a Greene a Wuts.

Enantiomery každého páru diastereomerů se štěpí ya použití standardních technik štěpení. Viz Jacques, Collet a Wilen, Enatiomers, Racemates and Resolutions (1981). Preferovanou metodou pro resoluci enantiomerů je tvorba diastereomerních solí mezi racemickými modifikacemi a opticky aktivními (chirálními) štěpícími činidly. Jaques, Collet a Wilen, kap.5. Sloučeniny vzorce V a VI kde R^4a představuje karboxyl chránící skupinu ,ohou být rozštěpeny použitím kyselých chirálních štěpících činidel. Příklady vhodných kyselých chirálních štěpících činidel zahrnují (+)-kafrovou kyselinu, (+) a(-)-dibenzoylvinnou kyselinu, diacetonketogulonovou kyselinu, lanalocid, (+) a (-)-mandlovou kyselinu, (+) a (-) jablečnou kyselinu, (+) a (-) -chininovou kyselinu, (+) a (-) vinnou kyselinu, (+)-di-p-toluoy1-D-vinnou kyselinu a (-)di-p-toluoyl-L-vinnou kyselinu. Preferovaná kyselá štěpící činidla pro rozštěpení sloučenin vzorce V a VI, kde R^4a představuje karboxyl chránící skupinu, jsou kyselina (+)-di-toluoyl-D-vinná a kyselina (+)-di-toluoy1-L-vinná. Sloučeniny vzorce V a VI, kde R^4a představuje vodík, mohou být rozštěpeny použitím bázických chirálních štěpících činidel. Příkladem bázického chirálního štěpícího činidla je (S)-l-fenylethylamin.

Alternativně může být bicyklická sloučenina vzorce III převedena na směs diastereomerních hydantoinů, jak je uvedeno ve schématu II.

Schéma II

Bicyklický meziprodukt III, připravený jak je popsánovýše, reaguje s roztokem kyanidu draselného nebo kyanidu sodného a uhličitanem amonným za získání diastereomerních hydantoinových meziproduktů vzorce VII a VIII. Tato reakce se typicky provádí ve směsi vody a alkoholu jako je methanol nebo ethanol. Reakce se provádí při teplotě asi 55 °C až asi 60 °C a je obecně kompletní po asi 18 hodinách až asi 4 dnech. Diastereomerní produkty se oddělí za použití standardních technik jako je krystalizace a/nebo chromatografie. Výhodně se sloučeniny vzorce VII a VII oddělí krystalizací.

Sloučeniny vzorce VII a VIII, kde R^4a představuje vodík, mohou být rozštěpeny za použití bázického štěpícího činidla.

Příkladem bázického chirálního štěpícího činidla je (R)-l-fenylethylamin.

Hydantoinový meziprodukt, sloučenina vzorce VII nebo VII, se převede na sloučeninu vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou vodík, hydrolýzou. Hydantoinová skupina a esterová skupina se hydrolyzují za použití vodné báze jako je hydroxid sodný nebo vodné kyseliny jako je kyselina chlorovodíková. Tato hydrolýza se typicky provede při teplotě od asi 100 °C až asi 150 °C. Výsledná sloučenina vzorce I se čistí za použití iontovýměnné chromatografie.

Sloučeniny vzorce I, kde R2 je vodík a R³ je CO2R^4a se připraví jak je uvedeno ve schématu III.

Schéma III

III

IX

2-Cykloalken-l-on reaguje s karboxy chráněným (dimethylsulfuranyliden) acetátem za získání isomerních bicyklických meziproduktů III a IV. Tato cyklopropanace se provádí v organickém rozpouštědle při teplotě od asi 45 °C do asi 85 °C. Vhodná rozpouštědla zahrnují benzen, toluen, xylen a acetonitril. Výhodně se reakce provádí v benzenu při 50 °C. Diastereomerní produkty se rozdělí za použití silikagelové chromatografie. Sloučenina vzorce IX se převede na sloučeninu vzorce I za použití postupů popsaných výše pro konverzi sloučenin vzorce III.

Sloučeniny vzorce III, kde X znamená CH2, mohou být připraveny jak je uvedeno ve schématu IV.

Schéma IV

Sloučenina vzorce XI reaguje s (chráněný karboxy)methyldimethy1 sulfoniumbromidem za vzniku sloučeniny vzorce XII, kde R^4a je karboxyl chránící skupina. Reakce se výhodně provádí způsobem analogickým způsobu popsanému zde pro cyklopropanaci sloučeniny vzorce II. Výsledná sloučenina vzorce XII se pak převede na sloučeninu vzorce XIII zahříváním, například při teplotě v rozmezí od 160 °C do 500 °C, výhodně od 180 do 300 °C. Zahříváním sloučeniny vzorce XII se uvolní cyklopentadien. Postup se obvykle provádí pod inertním plynem jako je dusík a v přítomnosti inertního organického rozpouštědla jako je dichlorbenzen. Výsledná sloučenina vzorce XIII se pak převede na sloučeninu vzorce III redukcí, například hydrogenací za přítomnosti palladia na aktivním uhlí. Redukce se obvykle provádí při teplotě v rozmezí od 0 do 50 °C. Vhodná rozpouštědla pro redukci zahrnují alkoholy jako je ethanol, estery jako je ethylacetát, aromatické uhlovodíky jako je toluen a amidy jako je dimethylformamid.

Je třeba uvést, že při použití opticky aktivní sloučeniny vzorce XI jako výchozího materiálu, může být získána opticky aktivní sloučenina vzorce III.

Sloučeniny vzorce XIII jsou nové a poskytuji další aspekt vynálezu.

Sloučeniny vzorce XI (zahrnující opticky aktivní formy) mohou být připraveny metodou popsanou v práci Klundera a spo., Tetrahedron Lett., 1986, 27, 2543 a Takano-a a spol., Synlett 1991, 636.

Sloučeniny vzorce I, kde R¹ a R⁴ jsou Ci-cioalkyl,

C2-C1oalkenyl, aryl nebo arylalkyl, jsou připraveny z odpovídajících sloučenin, kde R¹ a R⁴ jsou vodík. Tyto sloučeniny se obecně připraví z odpovídajících sloučenin, kde R¹ a R⁴ jsou vodík. Tyto sloučeniny se obecně připraví za použití standardních syntetických postupů. V typickém příkladu může sloučenina vzorce I, kde R^l a R⁴ jsou vodík, reagovat s Ci-cioalkyl, C2-C1oalkeny1, aryl nebo arylalkylalkoholem za přítomnosti kyseliny za vzniku odpovídajícího esteru. Typicky se reakce provádí s přebytkem alkoholu za přítomnosti katalytického množství koncentrované kyseliny sírové.

Sloučenina vzorce I, kde R¹ a R⁴ nejsou stejné, mohou být připraveny z dikyseliny, R¹ a R⁴ jsou vodík, za použití standardních technik organické syntézy. Například je možno využít chemie,která byla vyvinuta pro selektivní funkcionalizac karboxylových skupin kyseliny glutamové a aspartové. Alternativně je možno selektivně působit na karboxylové skupiny volbou karboxyl chránící skupiny ve sloučenině vzorce X, která je stabilní za podmínek hydrolýzy pro hydantoinovou skupinu.

Sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu jsou agonisté určitých metabotropních receptorú excitátorových aminokyselin. Specificky jsou sloučeniny vzorce I agonisty negativně-napojených cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorú. Proto se další aspekt předloženého vynálezu vztahuje na způsob ovlivňování receptorú excitátorových aminokyselin u savců, který zahrnuje podání savci, vyžadujícímu modulaci neurotransmise excitátorových aminokyselin, farmaceuticky účinného množství sloučeniny vzorce I. Výraz farmaceuticky účinné množství představuje množství sloučeniny podle vynálezu, které je schopno působit na receptory excitátorových aminokyselin. Při ovlivňování působí sloučenina podle vynálezu jako agonista. Když sloučenina podle vynálezu působí jako agonista, interakce sloučeniny s EAA receptorem napodobuje odezvu interakce tohoto receptoru s jeho přirozeným ligandem (tj.L-glutamátem).

Jednotlivá dávka sloučeniny, která bude podávána, bude samozřejmě stanovena podle konkrétních podmínek případu, zahrnujících podávanou sloučeninu, způsob podání, konkrétní ošetřované podmínky a podobně. Sloučeniny mohou být podávány různými způsoby, zahrnujícími orální, rektální, transdermální, subkutánní, intravenosní, intramuskulární nebo intranasální způsob. Alternativně může být sloučenina podávána kontinuální infuzí. Typická denní dávka bude obsahovat od asi 0,001 mg/kg do asi 100 mg/kg aktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu. Výhodně bude denní dávka asi 0,05 mg/kg až asi 50 mg/kg, výhodněji od asi 0,1 mg/kg do asi 20 mg/kg.

Různé fyziologické funkce byly prokázány jako subjekt působení nadměrné nebo nevhodné stimulace transmise excitátorových aminokyselin. Sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu jsou pokládány za schopné léčit řadu neurologických poruch u savců spojených s tímto stavem,které zahrnují akutní neurologické poruchy jako jsou cerebrální deficity následující po srdečním chirurgickém bypassu a transplantaci, mozkovou nedostatečnost (např. mrtvice a srdeční uzávěra), míšní trauma, trauma hlavy, perinatální hypoxie a hypoglykemické neuronální poškození. O sloučeninách vzorce I se předpokládá, že jsou schopny léčit rrůzné chronické neurologické poruchy jako je Alzheimerova choroba, Huntingtonova chorea, amyotropní laterální skleróza, AIDS-vyvolaná demence,svalové spasma, migrénové bolesti hlavy, urinární inkontinence, křeče, oční poškození a retinopatie,kognitivní poruchy, idiopatická a léčivy vyvolaná Parkinsonova choroba.

Sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu jsou také považovány za schpné léčit různé jiné neurologické poruchy u savců, které jsou spojeny s glutamátovou dysfunkcí, zahrnující svalové křeče, konvulse, migrénovou bolest hlavy, urinární inkontinenci, psychózy, drogovou toleranci, vysazení a odebrání (tj. opiátů, benzodiazepinů, nikotinu, kokainu nebo ethanolu), vynechání kouření, úzkosti a podobných poruch (např. panického ataku), emesis, mozkový edém, chronickou bolest, poruchy spánku, Tourette-ův syndrom, poruchy pozornosti a tarditivní dyskinesii.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou agonisté cMAP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Tyto sloučeniny jsou negativně napojeny přes receptor k adenyl cyklase, inhibující tvorbu cyklického adenosin monofosfátu. Sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu jsou proto považovány za mající schopnost léčit různé psychitrické poruchy jako je schizofrenie, úzkost a příbuzné poruchy (např. panický atak a poruchy spoejné se stresem),deprese, bipolární poruchy, psychózy a obsesivní kompulzivní poruchy.

Byly provedeny pokusy pro demonstrraci schopnosti sloučenin vzorce I pro ovlivnění receptorů excitátorových aminokyselin. Afinita sloučenin pro metabotropní glutamátové receptory byla demonstrována selektivním vytěsněním (1S,3R)-l-aminocyklopentan-l,3-dikarboxylová kyselina-senzitivní [³H]glutamátové u vazby k membránám buněk krysích mozků. Vazba [³H]glutamátu ([³H]Glu) byla provedena se surovými membránami krysích předních mozků jak popsal

Schoepp a True. Schoepp a True, Neuroscience Lett., 145, 100-104 (1992); Wright, McDonald a Schoepp, J.Neurochem., 63, 938-945 (1994). Koncentrace sloučeniny vzorce I, která inhibuje 50 % vazby (IC50), nebo procento vytěsnění [³H ]Glu při 10 μΜ nebo 100 μΜ koncentraci sloučeniny vzorce I, je uvedena v tabulce I.

Tabulka I

Receptorová vazba sloučenin vzorce I sloučenina⁴ IC50 (μΜ)

3b	0,32
6^C	0,18
7c	160,78
8b	3,2
^aCísla sloučenin jsou	z příkladové části
^bSloučenina testována	jako směs enantiomerů
^cSloučenina testována	jako čistý enantiomer
^dSloučenina testována	jako směs diastereomerú

Sloučeniny 3,6,7 a 8 jsou všechny dikarboxylové kyseliny. Obecně bylo zjištěno, že esterové deriváty (ty sloučeniny vzorce I, kde jeden nebo oba R¹ a R⁴ nejsou vodík), jsou neúčinné v testu receptorové vazby. Avšak předpokládá se, že tyto sloučeniny jsou hydrolyzovatelné in vivo na odpovídající kyselinu a mohou proto působit jako prekurzory léčiva. Předložený vynález proto ve svém rozsahu poskytuje jak aktivní dikarboxylové kyseliny tak jakékoliv formy prekurzorů léčiv, které jsou schopny generovat aktivní kyselinu in vivo.

Sloučeniny vzorce I jsou účinné při ovlivňování cAMP-napojených metabotropních glutamátových receptorů. Reprezentativní sloučeniny byly testovány na svoji schopnost snižovat tvorbu cAMP stimulovanou forskolinem v hippocampu krys a v mozkové kůře krys, za použití postupů popsaných Schoeppem a Johnsonem. Schoepp a Johnson, Neurochetn. Int. , 22, 277-283(1993). Výsledky těchto pokusů jsou uvedeny v tabulce II.

Tabulka II

Inhibice tvorby cAMP stimulované forskolinem

Sloučenina č

ECso (μΜ)

7 krysí mozková kůra 0,055+ 0,017 22,0+3,4 krysí hippocampus ' 0,036+0,015 29,4+3,04

Schopnost sloučenin vzorce I léčit úzkost nebo příbuzné poruchy může být demonstrována za použití dobře známých modelů úzkosti strachu potenciovaného vyděšením a zvýšeného plus bludiště, popsaných Davisem, Psychopharmaco1ogy, 62:1:1979 a Listerem, Psychopharmaco1., 92:180-185,1987.

V modelu strachu potenciovaného vyděšením se zvířata vystaví neutrálnímu stimulu jako je světlo (kondicionovaný stimul) s nepříjemným stimulem jako je šok (nekondicionovaný stimul). Po kondicionování, je-li zvířatům dodán hlasitý akustický stimul, byly vyvolány větší odezvy vyděšení, jestliže stimul vyděšení je předcházen světlem.

Model zvýšeného plus bludiště je založen na přirozeném odporu hlodavců k výšce a otevřenému prostoru.

Diazepam a buspiron hydrochlorid, které jsou klinicky podávanými anxiolytiky, jsou účinné při potlačení strachu (snížení odezvy vyděšení) spojeného s přítomností světla v modelu strachu potenciovaného vyděšením a při redukci strachu z otevřených prostor v modelu zvýšeného plus bludiště.

Samci krys Long Evans (180-400 g) nebo samci NIH Swiss myši (18-35 g) byli získáni od Harlan Sprague-Dawley, Cumberland, IN, USA a aklimatizovány alespoň 3 dny před testem. Zvířata byla umístěna při 23+2 °C (relativní vlhkost 30 % až 70 %) a dostávala potravu Purina Certified Rodent Chow a vodu ad libitum. Fotoperioda byla 12 hodin světlo a 12 hodin tma, se náběhem tmy po přibližně 1800 hodinách.

Testované sloučeniny byly rozpuštěny ve vehikulu z čištěné vody a neutralizovány 5N NaOH na pH 7-8 při aplikaci. Diazepam (Sigma Chemical Company, St.Louis, MO) byl suspendován v čištěné vodě přídavkem Tweenu 80 po kapkách. Kontrolní zvířata dostala odpovídající vehikulum.

Strach potenciovaný vyděšením: SL-LAB (San Diego Instruments, San Diego, CA) komůrky byly použity pro kondicionování a pro vyvolání a zaznamenání odezev na vyděšení. Klasický kondicionovací postup byl použit pro potenciaci odezvy vyděšení. Stručně, první 2 dny byly krysy umístěny do tmavých komůrek pro vyděšení, ve kterých byly instalovány šokové rošty. Po 5-minutové aklimatizační periodě dostala každá krysa 1 mA elektrický šok (500 ms), kterému předcházelo 5 sekund světla (15 watt),které bylo udržováno po dobu trvání šoku. Podání světla a šoku bylo poskytnuto v každém kondicionování, krysám byl sondou podán roztok testované sloučeniny ve vodě a bylo provedeno testování vyděšení. Blok 10 po sobě jdoucích akustických stimulů vyděšení (110 dB, nespojeno se světlem) byl podáván od počátku pokusu za účelem minimalizace vlivů počáteční rychlé fáze návyku na stimul. Toto bylo následováno 20 alternativními pokusy se samotným hlukem nebo hlukem s předcházejícím světlem. Při vyloučení počátečního bloku pokusů byly stanoveny průměry amplitud odezvy na vyděšení pro každý typ pokusu (hluk samotný vs. světlo+hluk) po průběh celého testu. Data představují rozdíl mezi samotným hlukem a svět 1em+hlukem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III

Strach potenciovaný vyděšením

Testovaná sloučenina

ED50 (mg/kg,p.o.) sloučenina 6 sloučenina 7 diazepam

0,3 neaktivní*

0,4 ♦testována při nejvyšší dávce, mg/kg p.o.

Automatizované zvednuté plus bludiště: Konstrukce zvednutého plus-bludiště byla založena na dezénu použitém pro myši Listerem (1987). Celé bludiště bylo vyrobeno z čirého plexiskla. Bludiště bylo opatřeno dvěma otevřenými rameny (30x5x0,25 cm) a dvěma uzavřenými rameny (30x5x15 cm).

Podlaha každého bludišťového ramene byla zvlněna pro poskytnutí textury. Ramena vycházejí z centrální platformy a jsou od sebe umístěna v úhlu 90 stupňů.Bludiště bylo zvednuto do výšky 45 cm nad podlahu a osvětleno červeným světlem.

Individuální infračervené fotobuňky byly namontovány podél každého ramene bludiště pro sledování uzavřené, otevřené nebo aktivty nebo aktivity špičky nosu. Myši byly jednotlivě umístěny na centrální platformu bludiště a byly zaznamenány počty uzavřených ramen, otevřených ramen a špiček nosu (nastrčení hlavy pouze do otevřeného ramena z uzavřeného ramena bludiště) a použity jako měření vstupů do ramen a doby vyčerpání různých sekcí bludiště během pětiminutové zkušební periody.

Orální podání sloučeniny 6 vyvolává významné zvýšení v aktivitě otevřených ramen v dávkách 1,3 a 10 mg/kg. Počty špiček nosu vykazují významné zvýšení při 3 mg/kg. Počty aktivity uzavřených ramen nebyly významně změněny při jakékoliv dávce sloučeniny 6.

Schopnost sloučenin vzorce I chránit teplokrevné živočichy před účinky vysazení nebo odnětí drogy může být demonstrována za použití zvukového modelu vyděšení. V tomto modelu byla zvířatům dávkována droga (nikotin nebo diazepam), potom se dávkování přeruší. Toto odnětí drogových dávek vyvolává zvýšenou odezvu vyděšení na sluchový stimul. Testované sloučeniny se pak podávají zvířatům pro stanovení, zda jsou schopny zeslabit zvýšenou odezvu na vyděšení.

Krysy Long Evans (200 až 400 g; Harlan Sprague Dawley, Columbus, IN) byly jednotlivě umístěny do kontrolovaného prostředí při 12 hodinovém cyklu světlo-tma a podáván jim dostatek potravy (Purina Rodent Chow) a voda. Krysy byly anestetizovány isolfuranem a Alzet osmotické pumpy (Alza Corporation) byly implantovány subkutánně.

Testovaná sloučenina byla rozpuštěna ve vehikulu z čištěné vody a neutralizována na pH 7-8 5N NaOH při použití. Diazepam (Sigma Chemical Company, St.Louis, MO) byl suspendován ve vehikulu, obsahujícím 40 % PEG 300, 10 % etOH, 2 % benzylalkoholu, 1 % Tweenu 80, a 47 % čištěné vody. Nikotin (Research Biochemicals lne., Natick, MA) byl rozpuštěn v salinickém roztoku. Kontrolní zvířata dostávala odpovídající vehikulum.

Odnětí nikotinu: Pumpy byly naplněny pro doručování nikotinu (6 mg/kg/den, s.c.), diazepamu (10 mg/kg/den, s.c.), testované sloučeniny (0,1,3,10 mg/kg, s.c.) nebo vehikula. Dvanáct dní po subkutánní implantaci pump byly krysy anestet izovány isofluranem a pumpy byly odstraněny. Během vysazení (po odstranění pumpy) byly zaznamenány odezvy na vyděšení zvukem u jednotlivých krys za použití San Dieego Instruments komůrek pro vyděšení (San Diego, CA). Vyděšení se skládá z 5-minutové adaptační periody při základní hladině zvuku 70+2 dBA bezprostředně následované 25 zvukovými stimuly (120+2 dBA hluk, trvání 50 ms) v 8-sekundových intervalech. Píky amplitud vyděšení byly pak průměrovány pro všech 25 stimulů pro každý pokus a všechny údaje jsou zde udávány pro celý pokus. Odezva na zvuk byla hodnocena denně ve dnech vynechání 1,2,3,4 nebo 5. Základní odezva vyděšení byla hodnocena před odstraněním pumpy ve 12.den.

Odezva poslechového vyděšení byla významně zvýšena první tři dny po vysazení chronické expozice nikotinu ve srovnání s kontrolními krysami, které dostávaly vodu. Krysy dostaly náhradní dávku nikotinu v dávkách 0,03 mg/kg i.p. nebo vyšší nezobrazující stejně zvýšené odezvy vyděšení pozorované u zvířat, kde nikotin nebyl nahrazen. Předcházelo ošetření se sloučeninou 6 produkující na dávce závislou blokádu vysazením zvýšené odezvy vyděšení. Významné zeslabení zvýšeného vyděšení bylo zjevné při 3 mg/kg p.o., dávky sloučeniny 6 ve srovnání s nikotinovými kontrolami (EDso= 0,7 mg/kg i.p.).

Vypuštění diazepamu: Odezva poslechového vyděšení byla významně zvýšena během prvních čtyř dnů následujících po odnětí chronického vystavení diazepamu ve srovnání s kontrolními krysami, dostávajícími vehikulum. Náhradní dávky 3 a 10 mg/kg i.p. diazepamu neblokují zvýšenou odezvu vyděšení a v některých případech dále zvyšují reaktivitu indikující toleranci. Krysy, které dostaly 30 mg/kg i.p. diazepamové náhrady denně před hodnocení, odezvy vyděšení, nevykazovaly zvýšenou reaktivitu následující po odnětí 1. až 4.den ve srovnání s diazepamovou kontrolou. Předchozí ošetření sloučeninou 6 blokuje očekávané zvýšení odezvy vyděšení, odpovídající zvýšení po odnětí vystavení diazepamu. Dávky 0,1 a 0,3 mg/kg p.o. sloučeniny 6 významně zeslabují zvýšené vyděšení ve srovnání s odpovídající kontrolou (EDso=O,l mg/kg, p.o.).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou výhodně formulovány před podáním. Proto je dalším aspektem předloženého vynálezu farmaceutický přípravek, obsahující sloučeninu vzorce I v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo přísadami. Předložené farmaceutické přípravky jsou připraveny známými postupy za použití dobře známých a snadno dostupných složek. Při výrobě kopozic podle předloženého vynálezu se účinná složka obvykle smísí s nosičem nebo se nosičem zředí, nebo se uzavře do nosiče a může být ve formě kapsle, sáčku, papíru nebo jiného zásobníku. Jestliže nosič slouží jako ředidlo, může jím být pevný, polopevný nebo kapalný materiál, který působí jako vehikulum, přísada nebo medium pro účinnou složku. Kompozice mohou být ve formě tablet, pilulek, prášků, lozengú, sáčků,oplatek, elixíru, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů, mastí, obsahujících například až do 10 % hmotn. účinné sloučeniny, měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních injekčních roztoků, dermálních náplastí, podkožních implantátů a sterilně balených prášků.

Některé příklady vhodných nosičů, přísad a ředidel zahrnují laktozu, dextrozu, sacharozu, sorbitol, mannitol, škroby, gumu, akácii, fosforečnan vápenatý, algináty, tragant, želatinu, křemičitan vápenatý, mikrokrystalickou celulózu, polyvinylpyrrolidon, celulózu, vodný sirup, methylcelulozu, methyl a propylhydroxybenzoáty, talek, stearát hořečnatý, kyselinu stearovou a minerální olej. Přípravky mohou dále obsahovat lubrikační činidla, smáčecí činidla (surfaktanty), emulgační a suspendační činidla, chránící činidla, sladidla nebo ochucovací činidla. Kompozice podle vynálezu mohou být formulovány tak, že poskytují rychlé, udržované nebo zpožděné uvolnění účinné složky po podání pacientovi za použití postupů dobře známých v oboru.

KOmpozice jsou výhodně formulovány v jednotkové dávkové formě, s každou dávkou, obsahující od asi 1 mg do asi 500 mg, výhodněji asi 5 mg až asi 200 mg účinné složky. Výraz jednotková dávková forma označuje fyzicky oddělenou jednotku vhodnou jako jednotkové dávky pro lidské subjekty a jiné savce, kde každá jednotka obsahuje předem stanovené množství účinného materiálu vypočtené pro získání požadovaného terapeutického účinku, ve spojení se vhodným farmaceutickým nosičem, ředidlem nebo přísadou. Následující příklady formulací jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují žádným způsobem rozsah vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Formulace 1

Tvrdé želatinové kapsle se připraví za použití následujících složek:

množství (mg/kaps1e) kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová škrob,sušený stearát hořečnatý celkem

250

200

460 mg

Výše uvedené složky se smísí a naplní do tvrdých želatinových kapslí v množství 460 mg.

Formulace '2

Tableta se připraví za použití dále uvedených složek:

množství (mg/tableta) kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexancelkem

665 mg

2,6-dikarboxylová 250 celulóza, mikrokrystalická 400 oxid křemičitý,kouřový 10 kyselina stearová 5

Složky se smísí a slisují do formy tablet, každá o hmotnosti 665 mg.

Formulace 3

Připraví se aerosolový roztok, obsahující následující složky:

hmotn.% kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová 0,25 ethanol 29,75 Propellant 22 17,00 (chlordi fluormethan) celkem 100,00

Účinná sloučenina se smísí s ethanolem a směs se přidá k části Propellantu 22, ochlazeného na -30 °C a přenese se do plnícího zařízení. Požadované množství se pak plní do ocelového zásobníku a zředí se zbývajícím propellantem. Dávkovači jednotky se pak připojí k zásobníku.

Formulace 4

Tablety, obsahující každá 60 mg účinné složky se vyrobí nás 1edovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-

2,6-dikarboxy1ová	60 mg
škrob	45 mg
mikrokrystalická celulóza	35 mg
polyvinylpyrrolidon	4 mg
sodný karboxymethylškrob	4,5 mg
stearát hořečnatý	0,5 mg
talek	1 mg
celkem	150 mg

účinná složka, škrob a celulóza se protřou sítem č. 45 mesh U.S. a pečlivě promísí. Se vzniklým práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu a pak se směs protře sítem č. 14 mesh U.S. Takto získané granule se suší při 50 °C a projsou č. 18 mesh U.S.síta. Sodný karboxymethylškrob, stearát hořečnatý a talek, předem prošlé U.S.sítem 60 mesh, se pak přidají ke granulím, které, po míšení, se slisují na tabletovacím stroji a získají se tablety každá o hmotnosti 150 mg.

Formulace 5

Kapsle, obsahující každá 80 mg účinné složky se připtaví nás 1edovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová mikrokrystalická celulóza stearát hořečnatý celkem mg 59 mg 2 mg

200 mg

Účinná složka, celulóza, škrob a stearát hořečnatý se smísí, protřou sítem č. 45 mesh a naplní do tvrdých želatinových kapslí ve 200 mg množstvích.

Formulace 6

Cípky , obsahujíc-í každý 225 mg účinné složky, mohou být vyrobeny následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.Ojhexan2,6-dikarboxylová 225 mg glyceridy nasycených mastných kyselin 2000 mg celkem 2225 mg

Účinná složka projde sítem č. 60 mesh U.S. a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin předem roztavených za použití pouze minimálního nezbytného tepla. Směs se pak nalije do čípkové formy o nominální kapacitě 2 mg a nechá se vychladnout.

Formulace 7

Suspenze, obsahující vždy 50 mg účinné se připraví následovně:

kyselina 2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová sodná karboxymethylceluloza s irup roztok kyseliny benzoové příchuť barva čištěná voda celkem do složky na 5 ml mg 50 mg

1,25	ml
0,10	ml
q. V.
q.V.
5 ml

dávky,

Léčivo se nechá projít sítem č. 45 mesh a smísí se se sodnou karboxymethylcelulozou a sirupem za vzniku hladké pasty. Roztok kyseliny benzoové, příchuť a barva se zředí malým množstvím vody a za míchání se přidají. Pro dosažení objemu se přidá dostatečné množství vody.

Formulace 8

Intravenozní formulace se připraví následovně:

kyselina 2-aminobicyklo [3

2,6-dikarboxylová manni tol

5N hydroxid sodný čištěná voda celkem do

1.0]hexan-

100	mg
100	mg
200	Pl
5	ml

ilustrují slouičeniny podle jejich syntézy. Příklady vynález v jakémkoliv smyslu a Všechny experimenty byly

Následující příklady blíže předloženého vynálezu a způsoby nejsou zamýšleny jako omezující neměly by být takto hodnoceny.

provedeny za pozitivního tlaku suchého dusíku nebo argonu. Všechny rozpouštědla jsou získána z komerčních zdrojů a používají se jak je doporučeno, pokud není uvedeno jinak. Suchý tetrahydrofuran (THF) byl získán destilací ze sodíku nebo natriumbenzofenonketylu před použitím. Protonová nukleární magnetická rezonance (¹H NMR) spektra byla získána na GE QE-300 spektrometru při 300,15 MHz, Bruker AM-500 spektrometr při 500 MHz nebo Bruker AC-200P spektrometru při 200 MHz. Hmotová spektrometrie s bombardováním volnými atomy (FABMS) byla provedena na zařízení VG ZAB-2SE. Hmotová spektroskopie s desorpcí pole (FDMS) byla provedena bud za použití VG 70SE nebo zařízení Varian MAT 731. Optické otáčivosti byly měřeny na polarimetru Perkin-Elmet 241. Chromatografické dělení na Waters Prep 500 LC bylo obecné provedeno za použití lineárního gradientu rozpouštědel jak je uvedeno v textu. Reakce byly obecně sledovány na úplnost použitím chromatografie na tenké vrstvě (TLC). Chromatografie na tenké vrstvě byla provedena za použití desek E.Merck Kieselgel 60 F254, 5 cm x 10 cm, 0,25 mm tloušťky. Skvrny byly detegovány použitím kombinace UV a chemickou detekcí (desky ponořeny do roztoku molybdenátu ceričitoamonného /75 g molybdátu amonného a 4 g síranu ceričitého v 500 ml 10% vodné kyseliny sírové) a pak zahřívána na horké plotně.

Rychlá chromatografie byla provedena jak je popsáno Stillem a spol.. Still, Kahn a Mitra, J.Org.Chem., 43, 2923 (1978). Elementární analýzy uhlíku, dusíku a vodíku byly stanoveny na zařízení Control Equipment Corporation 440 Elemental Analyzer nebo byly provedeny vna pracovišti Universidad Complutense Analytical Centre (Facultad de Farmacia, Madrid,

Španělsko).Teploty tání byly stanoveny v otevřených skleněných kapilárách na zařízení Gallenkamp s horkovzdušnou lázní pro stanovení teploty tání nebo na zařízení Biichi pro stanovení teloty tání a jsou nekorigovány. Čísla v závorkách po názvu sloučeniny znamenají číslo sloučeniny.

Příprava 1

Karboethoxymethy1-dimethylsulfoniumbromid

Roztok ethylbromacetátu (265 g) a dimethy1 sulfidu (114 g) v acetonu (500 ml) se míchá při teplotě místnosti. Po třech dnech se titulní sloučenina izoluje filtrací z reakční směsi. Teplota tání 88 až 90 °C.

Příklad 1 (1S , 5RS, 6SR)Ethy1-2-oxobi cyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylát

Suspenze karboethoxymethy1-dimethy1 sulfoniumbromidu (45,5 g) v toluenu (350 ml) se zpracuje s

1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enem (30,2 g). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti. Po jedné hodině se reakční směs zpracuje se 2-cyklopenten-l-onem (19,57 g). Po dalších 18 hodinách se reakční směs přidá k IN roztoku kyselina chlorovodíková/chlorid sodný. Výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se suší nad síranem hořečnatým, filtrují a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí chromatografií na silikagelu za eluce lineárním gradientem 10 % ethylacetátu/hexany až 50 % ethylacetátu/hexany a získá se 22,81 g titulní sloučeniny. Teplota tání 36 až 38 °C.

FDMS: m/z= 168 (M+).

Elementární analýza pro C9H12O3:

vypočteno 64,27 % C, 7,19 % H nalezeno 64,54 % C, 7,11 % H.

Příklad 2 (1SR,2RS,5RS,6SR)Di e thy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylát (1) a (1 SR,2SR,5RS, 6SR)diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylát (2)

Roztok sloučeniny připravené v příkladu 1 (22,81 g) v ethanolu (200 ml) se zpracuje s vodným roztokem kyanidu draselného (9,71 g) a uhličitanu amonného (21,2 g) ve vodě (200 ml). Výsledná směs se zahřívá na asi 50 °C. Po asi 18 hodinách se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti a zpracuje se s hydroxidem sodným (16,2 g).

Výsledná směs se zahřívá po refluxem. Po asi 18 hodinách se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti, potom se ochladí na 0 °C. pH studené směsi se nastaví na 1 přídavkem koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Tato směs se zahustí ve vakuu dosucha. Zbytek se rozpustí v ethanolu, ochladí se na 0 °C a zpracuje s thionylchloridem (80,6 g). Výsledná směs se zahřívá pod refluxem. Po asi 48 hodinách se reakční směs zahustí ve vakuu dosucha. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se suší nad uhličitanem draselným, filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá 24,6 g směsi titulních sloučenin.

Příklad 3 (1 SR,2SR,5RS,6SR)Diethy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylát (2)

Roztok sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 2 (20,71 g) v ethylacetátu (200 ml) se zpracuje s roztokem kyseliny šťavelové (15,46 g) v ethanolu (50 ml). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti. Po jedné hodině se reakční směs zpracuje s dalším ethanolem (50 ml). Po 18 hodinách se směs odfiltruje a filtrát se odpaří dosucha ve vakuu. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem.· Spojené etherové extrakty se promyji solankou, suší nad uhličitanem draselným a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí chromatografii na silikagelu za eluce methylenchloridem:5% hydroxidem amonným/methanolem (97:3) a získá se 15,42 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Elementární analýza pro C12H19N4:

vypočteno 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 % N, nalezeno 59,78 % C, 8,13 % H,5,77 % N.

Příklad 4

Kyselina (1SR,2SR,5RS,6SR)Di ethy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová (3)

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3 (3,1 g) ve 2N hydroxidu sodném (25 ml) a tetrahydrofuranu (25 ml) se míchá při teplotě místnosti. Po asi 18 hodinách se tetrahydrofuran odstraní za sníženého tlaku a pH výsledného roztoku se upraví na hodnotu 9. Titulní sloučenina se čistí za použití iontovýměnné chromatografie (Bio-Rad AG1-X8), za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 2,12 g látky. Teplota tání: >250 °C (rozkl.).

FDMS: m/z= 186 (M+H).

Elementární analýza pro CeHiiNOn:

vypočteno 51,89 % C, 5,99 % H, 7,56 % N nalezeno 51,74 % C, 6,15 % H, 7,45 % N.

Příklad 5 (1 SR,2SR,5RS,6SR)Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylát (2) hydrochloridová sůl

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3 (2,41 g) v diethyletheru (75 ml) se míchá při teplotě .» místnosti při průchodu plynného chlorovodíku nad povrchem roztoku, až již není pozorována další tvorba soli. Po dalších • pěti minutách se sůl odstraní filtrací, promyje se studeným diethyletherem a suší se ve vakuu při 60 °C po asi 18 hodin, získá se 2,75 g titulní sloučeniny. Teplota tání 189 až 191 °C.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Elementární analýza pro C12H20CINO4: vypočteno 51,89 % C, 7,26 % H, 5,04 % N, nalezeno 52,03 % C, 7,48 % H, 5,06 % N.

Příklad 6 (-)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1

0]hexan-2,6-dikarboxylát (4)

Roztok racemické směsi sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 3 (6,56 g) v ethylacetátu (100 ml) se zpracuje s roztokem kyseliny (+)-di-p-toluoyl-D-vinné (12,0 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc se krystalická pevná látka oddělí filtrací a sušením se získá 14,7 g. Další krystalická pevná látka se získá ochlazením filtrátu na 0 ’C. Spojené krystalické pevné podíly se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 °C se krystalická pevná látka izoluje filtrací a získá se 2,3 g pevné látky, mající převahu enantiomeru 2 95 %. Volná báze se získá rozdělením po názvu sloučeniny znamenají číslo sloučeniny.

Příprava 1

Karboethoxymethy1-dimethy1 sulfoniumbromid

Roztok ethylbromacetátu (265 g) a dimethylsulfidu (114 g) v acetonu (500 ml) se míchá při teplotě místnosti. Po třech dnech se titulní sloučenina izoluje filtrací z reakční směsi. Teplota tání 88 až 90 °C.

Příklad 1 (1S,5RS,6SR)Ethy1-2-oxobicyklo [3.1.0]hexan-6-karboxylát

Suspenze karboethoxymethy1-dimethylsulfoniumbromidu (45,5 g) v toluenu (350 ml) se zpracuje s

FDMS: m/z= 168 (M+).

Elementární analýza pro C9H12O3:

vypočteno 64,27 % C, 7,19 % H nalezeno 64,54 % C, 7,11 % H.

Příklad 2 (1 SR,2RS,5RS,6SR)Diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2.6- dikarboxylát (1) a (1 SR,2SR,5RS,6SR)diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2.6- dikarboxy1át (2)

Výs1edná směs se zahřívá po refluxem. Po asi 18 hodinách se reakční směs nechá vychladnout na teplotu místnosti, potom se ochladí na 0 °C. pH studené směsi se nastaví na 1 přídavkem koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Tato směs se zahustí ve vakuu dosucha. Zbytek se rozpustí v ethanolu, ochladí se na 0 °C a zpracuje s thionylchloridem (80,6 g). Výsledná směs se zahřívá pod refluxem. Po asi 48 hodinách se reakční směs zahustí ve vakuu dosucha. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se suší nad uhličitanem draselným, filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá 24,6 g směsi titulních sloučenin.

Příklad 3 (1 SR,2SR,5RS,6SR)Diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2.6- dikarboxylát (2)

Roztok sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 2 (20,71 g) v ethylacetátu (200 ml) se zpracuj e s roztokem kyseliny šťavelové (15,46 g) v ethanolu (50 ml). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti. Po jedné hodině se reakční směs zpracuje s dalším ethanolem (50 ml). Po 18 hodinách se směs odfiltruje a filtrát se odpaří dosucha ve vakuu. Zbytek se zpracuje s IN hydroxidem sodným a výsledná směs se extrahuje diethyletherem. Spojené etherové extrakty se promyjí solankou, suší nad uhličitanem draselným a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí chromatografií na silikagelu za eluce methylenchloridem:5% hydroxidem amonným/methanolem (97:3) a získá se 15,42 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Elementární analýza pro C12H19N4:

Příklad 4

Kyselina (1SR,2SR,5RS,6SR)Diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylová (3)

FDMS: m/z = 186 (M+H).

Elementární analýza pro CeHiiNCU:

Příklad 5 (1SR,2SR,SRS,6SR)Diethy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylát (2) hydrochloridová sůl

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 3 (2,41 g) v diethyletheru (75 ml) se míchá při teplotě místnosti při průchodu plynného chlorovodíku nad povrchem roztoku, až již není pozorována další tvorba soli. Po dalších pěti minutách se sůl odstraní filtrací, promyje se studeným diethyletherem a suší se ve vakuu při 60 °C po asi 18 hodin, získá se 2,75 g titulní sloučeniny. Teplota tání 189 až 191 °C.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Elementární analýza pro Ci2H2oClN04:

vypočteno 51,89 % C, 7,26 % H, 5,04 % N, nalezeno 52,03 % C, 7,48 % H, 5,06 % N.

Příklad 6 (-)-Diethy1-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (4)

Roztok racemické směsi sloučenin připravených jak je popsáno v příkladu 3 (6,56 g) v ethylacetátu (100 ml) se zpracuje s roztokem kyseliny (+)-di-p-toluoyl-D-vinné (12,0 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc se krystalická pevná látka oddělí filtrací a sušením se získá 14,7 g. Další krystalická pevná látka se získá ochlazením filtrátu na 0 °C. Spojené krystalické pevné podíly se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 °C se krystalická pevná látka izoluje filtrací a získá se 2,3 g pevné látky, mající převahu enantiomerú > 95 %. Volná báze se získá rozdělením soli mezi vodný hydrogenuhličitan sodný a ethylacetát. Organická fáze se oddělí, suší nad uhličitanem draselným, filtruje a zahuštěním ve vakuu se získá 0,77 g titulní s1oučeniny.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Optická otáčivost: od = -5,15° (c= 1, EtOH)

Elementární analýza pro C12H19NO4:

vypočteno 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 % N, nalezeno 59,68 % C, 8,13 % H, 5,58 % N.

Příklad 7 (+)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (5)

Matečné louhy z příkladu 6 se spojí a zahustí se ve vakuu. Adični sůl s kyselinou se převede na volnou bázi rozdělením mezi vodný hydrogenuhličitan draselný a ethylacetát. Organická fáze se oddělí, suší se nad uhličitanem draselným a zahuštěním ve vakuu se získá 3,7 g oleje. Tento olej se zpracuje s kyselinou (-)-di-p-toluoyl-L-vinnou (7,14 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc při teplotě místnosti se krystaly oddělí filtrací a suší. Krystalická pevná takto získaná látka se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 °C se krystaly oddělí filtrací a získá se 2,25 g titulní sloučeniny, mající převahu enantiomeru > 95 %. Forma volné báze titulní sloučeniny se získá v podstatě jak je popsáno výše, a činí 0,74 g.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Optická otáčivost: an = 7,22° (c= 1, EtOH) soli mezi vodný hydrogenuhličitan sodný a ethylacetát. Organická fáze se oddělí, suší nad uhličitanem draselným, filtruje a zahuštěním ve vakuu se získá 0,77 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Optická otáčivost: od = -5,15° (c= 1, EtOH)

Elementární analýza pro C12H19NO4:

Příklad 7 (+)-Diethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylát (5)

Matečné louhy z příkladu 6 se spojí a zahustí se ve vakuu. Adiční sůl s kyselinou se převede na volnou bázi rozdělením mezi vodný hydrogenuhličitan draselný a ethylacetát. Organická fáze se oddělí, suší se nad uhličitanem draselným a zahuštěním ve vakuu se získá 3,7 g oleje. Tento olej se zpracuje s kyselinou (-)-di-p-toluoyl-L-vinnou (7,14 g) v ethylacetátu (100 ml). Po stání přes noc při teplotě místnosti se krystaly oddělí filtrací a suší. Krystalická pevná takto získaná látka se rozpustí v horkém ethylacetátu, obsahujícím dosti 2-propanolu pro úplné rozpuštění. Po ochlazení na 0 °C se krystaly oddělí filtrací a získá se 2,25 g titulní sloučeniny, mající převahu enantiomeru > 95 %. Forma volné báze titulní sloučeniny se získá v podstatě jak je popsáno výše, a činí 0,74 g.

FDMS: m/z= 242 (M+H).

Optická otáčivost: qd = 7,22° (c= 1, EtOH)

Elementární analýza pro C12H19NO4:

vypočteno 59,74 % C, 7,94 % H, 5,81 % N, nalezeno 59,81 % C, 7,88 % H, 5,76 % N.

Příklad 8

Kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová (6)

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 6 (0,69 g) v tetrahydrofuranu (10 ml) se zpracuje s IN hydroxidem sodným (10 ml) a výsledná směs se intenzivně míchá při teplotě místnosti. Po několika dnech se titulní sloučenina izoluje aniontovýměnnou chromatografii (Bio-Rad AG1-X8), za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 0,53 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z= 186 (M+H).

Optická otáčivost: od = 21,32 (c=l, IN HCI)

Elementární analýza pro CeHi1NO4.1,25H2O:

vypočteno 46,26 % C, 6,55 % H, 6,74 % N, nalezeno 46,68 % C, 6,47 % H, 6,49 % N.

Příklad 9

Kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová (7)

Titulní sloučenina se připraví v podstatě jak je popsáno v příkladu 8 ze sloučeniny, jejíž příprava je popsána v příkladu 7 (0,59 g). Po několika dnech se titulní sloučenina izoluje aniontovýměnnou chromatografii (Bio-Rad AG1-X8) za eluce 50% kyselinou octovou/vodou a získá se 0,45 g titulní sloučeniny.

FDMS: m/z= 186 (M+H).

Optická otáčivost: od =-22,72 (c=l, IN HCI)

Elementární analýza pro CsHi1NO4.H2O:

vypočteno 47,29 % C, 6,45 % H, 6,89 % N, nalezeno 47,50 % C, 6,62 % H, 6,31 % N.

Příklad 10

Kyselina (1 SR,2SR,5RS,6SR)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2.6- dikarboxylová (8)

Titulní sloučenina se připraví z (1SR,2SR,5RS,6SR)-di ethy1-2-aminobi cyklo[3.1.0]hexan2.6- dikarboxylátu v podstatě jak je popsáno v příkladech 3 a

4.

Příklad 11

Hydrochlorid (+)-di ethyl-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan2,6-dikarboxylátu

Proud bezvodého plynného HCl se nechá procházet při 0 °C nad povrchem roztoku sloučeniny z příkladu 6 v bezvodém diethyletheru (75 ml) pokud se tvoří bílá sraženina. Výsledná suspenze se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Reakční směs se pak zředí diethyletherem (100 ml) a pevná látka se za vakua odfiltruje. Pevná látka se promyje Et2 (250 ml) a suší za vakua při 70 °C po 4 hodiny a získá se titulní sloučenina (2,32 g, 8,4 mmol), 77 %, t.t. 138 až 140 °C.

FDMS: m/z= 242 (M⁺+H).

Elementární analýza pro C12H20NCIO4:

vypočteno 51,89 % C, 7,26 % H, 5,04 % N, nalezeno 51,61 % C, 7,32 % H, 4,99 % N.

[a]_D= +35,52° (c= 0,09, H₂O).

Příklad 12

Ethylester kyseliny (+)-[IR-(la, laa, lbp, 2b, 5a, 5ap, 6aa)]-l,la,lb,2,5,5a,6,6a-oktahydro-6-oxo-2,5-methanocykloprop[a]inden-1-karboxylové

Suspenze karbethoxymethyldimethylsulfoniumbromidu (8,46 g, 36,9 mmol) ve 27 ml acetonitrilu se při teplotě okolí pod dusíkem zpracuje s 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enem (5,52 ml, 36,9 mmol). Po 1 h míchání se výsledná žlutá směs zpracuje s (3aR)-3aa,4,7,7aa-tetrahydro-4a,7a-methano-lH-inden-1-oněm (3,60 g, 24,6 mmol) ve formě pevné látky po částech během 3 min. Hnědá reakční směs se míchá při teplotě místnosti 15 h. Reakce se přeruší 5% HCl (13 ml), zředí se solankou (50 ml) a promyje se methyl-terc.butyletherem (3 x 50 ml). Spojené organické extrakty se suší (MgSOě), filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá hnědý olej (5,98 g). Chromatografii (100 g rychlého silikagelu, 8:1 pak 2:1/hexany:ethylacetát) surového oleje se získá 5,0 g (88 %) titulní sloučeniny jako bezbarvého oleje, který podle HPLC tvoří jeden diastereomer: [a]D²⁵ +112° (c 1,39, MeOH); Rf 0,55 (hexany;ethylacetát/2;1) ; IR (CHCI3) 2982(w), 2938(w), 1720(s), 1276 m), 1185 m), 1048 w)cm’i; lH NMR (CDCH) 6 6,18 (dd, 1H, J=5,6, 2,9 Hz), 6,07 (dd, 1H, J=5,6, 2,9 Hz), 4,14 (q, 2H, J=7,l Hz), 3,24 (šs, 1H), 3,13 (šs, 1H), 2,86 (dd,

1H, J=6,9, 4,1 Hz), 2,64 (dd, 1H, J= 6,9, 5,1 Hz), 2,21-2,16 (m, 2H) , 1-,88 (t, 1H, J=3,0 Hz), 1,57 a 1,37 (AB kvartet, 2H, J= 8,5 Hz), 1,26 (t, 3H, J= 7,1 Hz); 13C NMR (CDCI3) δ 213,31, 170,78, 135,59, 134,16, 61,56, 51,47, 51,17, 46,45 (2 uhlíky), 44,20, 39,76, 32,75, 25,76, 14,56,

Elementární analýzy pro C14H16O3:

vypočteno 72,39 % C, 6,94 % H nalezeno 72,63 % C, 7,08% H.

Příklad 13

Ethylester kyseliny ( + )-[ 1 (R) ,5(S),6(R)]-bicyklo[3.1.0]hex-3-en-2-on-6-karboxy1ové

Roztok produktu z příkladu 12 (4,89 g, 21,1 mmol) ve 14 ml suchoho dimethylsulfoxidu se zahřívá pod refluxem za současného míchání a probublávání dusíkem (jehla pod povrch) proodstranění uvolněného cyklopentadienu po 24 hodin. Reakce se ochladí na teplotu místnosti, zředí se methyl-terc.buty1 etherem (100 ml) a promyje se vodou (1 x 50 ml). Vodná vrstva se promyje methyl-terc.butyletherem (1 x 25 ml) a spojené organické extrakty se suší (MgSOí) , filtrují a zahuštěním ve vakuu se získá světležlutá pevná látky. Surový cyklopentanon se krystaluje z hexanů-methyl-terc.butyletheru a získá se 1,91 g (55 %) titulní sloučeniny: t.t. 96 až 98 °C; [a]o²⁵ +251 (c 1,12, MeOH); Rf 0,49 (hexany:ethylacetát/2:1); IR (KBr 2997 (w), 1728 (s), 1747 (s), 1696 (s), 1292 (m), 1266 (s), 1190 (s), 1177 (s) cm~i; 1HNMR (CDCI3) δ 7,.61 (dd, 1H, J= 5,6, 2,5 Hz), 5,74 (d, 1H,

J= 5,6 Hz), 4,15 (q, 2H, J= 7,1 Hz), 2,96-2,94 (m, 1H), 2,62 (št, 1H, J= 3,9 Hz), 2,26 (t, 1H, J= 2,8 Hz), 1,27 (t, 3H, J=

7,1 Hz); ¹³CNMR (CDCI3) δ 203,56, 168,28, 159,96, 129,99, 61,70, 46,19, 30,39, 29,28, 14,49.

Elementární analýza pro C9H10O3:

vypočteno 65,05 % C, 6,07 % H nalezeno 64,78 % C, 6,24 % H.

Příklad 14

Ethylester kyseliny (-)-[1(R), 5 (S),6(R)]-bicyklo[3.1.0]hex-3-en-2-on-6-karboxylové

Roztok produktu z příkladu 13 (1,73 g, 10,4 mmol) ve 35 ml 95% ethanolu pod dusíkem se zpracuje s 10% Pd/C (87 mg, 5 % hmotn.). Baňka se profoukne vodíkem a při míchání se udržuje pod atmosférou vodíku (balónkový tlak) po 5 hodin a pak se přidá dalších 35 mg (2 % hmotn.) 10% Pc/C. Směs se míchá pod vodíkem dalších 50 min. Baňka se profoukne dusíkem a katalyzátor se odstraní filtrací přes celit a promyje se ethylacetátem. Filtrát a promývací podíly se zahustí ve vakuu na žlutou pevnou látku (1,75 g). Surová pevná látka se krystaluje z hexanu-methyl-terc.butyletheru a získá se 1,38 g (79 %) titulní sloučeniny: t.t. 63 až 65 °C (c 1,34, MeOH);

Rf 0,49 (hexany:ethylácetát/2:1); IR (KBr 2987 (w), 1722 (s), 1410 (m) , 1193 (s), 1009 (m), 827 (w) cmi;

iHNMR (CDC1₃) δ 4,16 ( q, 2H, J= 7,1 Hz), 2,52 (q, 1H, J= 4,9 Hz), 2,29-2,22 (m, 2H) , 2,17-2,00 (m, 4H), 1,28 (t, 3H, J=

7,1 Hz); 13C NMR (CDCI3) δ 212,07, 170,80, 61,64, 36,17, 32,30, 29,59, 26,91, 22,87, 14,56.

Elementární analýza pro C9H12O3:

vypočteno 64,27 % C, 7,19 % H nalezeno 64,10 % C, 7,31 % H.

Příklad 15

Ethylester kyseliny ( + ) - [ 1 (R) , 2 (R), 5 (S) , 6 (R) , 5 '(R)]-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové

Směs produktu z příkladu 14 (1,20 g, -7,13 mmol), kyanidu draselného (511 mg, 7,85 mmol) a uhličitanu amonného (1,37 g, 7,13 mmol) v 7,1 ml 95% ethanolu a 2,9 ml vody se míchá při 36 °C 10 hodin a při teplotě místnosti 13 h. Zakalená reakční směs se ochladí na 0 °C a zředí se 7,8 ml studené vody. Po 1,5 hodině míchání se oddělí bílá pevná látka a promyje se studenou vodou (2x5 ml). Pevná látka se suší ve vakuu a získá se 1,17 g (69 %) titulní sloučeniny jako jediného diastereomerů podle HPLC analýzy:t.t. 247 až 249 °C ;

[a]D²⁵ +23 °C (c 1,05, MeOH); IR (KBr)3504 (m), 3262 (m) ,

2983 (w), 2766 (w), 1771 (m), 1723 (s), 1415 (m) , 1182 (w) cm-i;iH NMR (CDC1₃) Ó 10,58 (s, 1H), 7,93 (s, 1H), 4,06 (q, 2H, J= 7,1 Hz), 2,08-2,01 (m, 1H) , 1,94-1,83 (m, 4H), 1,79 (dd, 1H, J= 13,9, 8,5 Hz), 1,40-1,33 (m, 1H), 1,20 (t, 3H, J=

7,1 Hz); ¹³CNMR (CDCI3) δ 178,30, 172,62, 157,01, 69,52, 61,04, 33,86, 30,37, 28,27, 26,49, 20,95, 14,93.

Elementární analýza pro C11H14N2O4:

vypočteno 55,46 % C, 5,92 % H, 11,76 % N nalezeno 55,76 % C, 5,95 % H, 11,84 % N.

Příklad 16

Kyselina (-)-[l(R), 2(R), 5(S),

6(R)]-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxy1 ová

Roztok produktu z příkladu 15 (976 mg, 4,10 mmol) v 8,2 ml 3N NaOH se refluxuje za míchání 24 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs nanese přímo na iontovýměnnou kolonu (připravenou z 50 g Bio-Rad AG 1-X8 acetátové pryskyřice připravené promytím 50 ml IN NaOH a pak 50 ml vody a po aplikaci reakční směsi, dalšími 50 ml IN NaOH) za eluce 1:l/voda:kyselina octová při shromažďování 50ml frakcí. Frakce 2 a 3, které obsahují produkt se spojí a zahustí se ve vakuu, získá se 770 mg bílé pevné látky. Tato látka se rozmíchá ve 4 ml vody a filtruje, promyje vodou (1 x 4 ml). Pevná látka se suší ve vakuu při 40 °C a získá se 634 mg (76 %) titulní sloučeniny jako bílého prášku: IR (KBr): 3235 (š.s), 2971 (m), 2016 (š,w), 1694 (m), 1613 (s), 1509 (m), 1237 (m) cm“¹,¹H NMR (trifluoroctová kyselina-d) δ 2,76-2,74 (m, 1H), 2,65-2,52 (m, 3H), 2,38-2,31 (m, 2H), 1,96-1,88 (m, 1H); ¹³C NMR (trifluoroctová kyselina-d) δ 179,43, 175,63, 69,53, 34,92, 31,75, 31,66, 27,63,23,04. Analytický vzorek byl připraven krystalizací z vody: t.t. 277 až 280 °C (rozkl.);[a]d²⁵ -23° (c 1,35, IN HCl);

Příklad 17

Kyselina 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 60 g ethyl-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-karboxylátu a 300 ml IN hydroxidu sodného se míchá při 25 až 30 °C. Po 2,5 hodinách se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková pro úpravu pH na 0,8 až 1,2. Výsledný roztok se extrahuje ethylacetátem. Extrakty se suší nad síranem hořečnatým, filtrují a zahuštěním se získá 49,1 g (98 %) surového materiálu. Rekrystalizací ze 100 ml ethylacetátu se získá titulní sloučenina, t.t. 123,5 až 128 °C.

FDMS:- m/z = 140 (M+)

Elementární analýza pro C7H8O3:

vypočteno 60,00 % C, 5,75 % H nalezeno 60,14 % C, 5,79 % H.

Příklad 18

Sůly kyseliny 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové s (S)-1-fenylethylaminem

Roztok 14 g sloučeniny připravené v příkladu 17 ve 140 ml 25% ethanolu v ethylacetátu se spojí s (S)-1-fenylethylaminem (1 ekv.). Po míchání přes noc se vysrážená sůl izoluje filtrací a suší . Získá se 11,87 g (45,4 %) požadované sole. Konverzí sole na částečně rozštěpenou kyselinu 2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylovou metodou z příkladu 17 a analýza indikují, že sůl byla 68%. Enantiomerní převaha byla stanovena konverzí na methylester s diazomethanem s následující chirální HPLC na Chiralpak AS koloně při 40 °C za eluce 10 % isopropanolu/90 % hexanu při 1 ml/min za detekce při 210 nm.

Příklad 19

Kyselina (+)-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxy1ová

Směs 1,31 g produktu z příkladu 18 a 10 ml IN kyseliny chlorovodíkové se míchá 5 minut a extrahuje se ethylacetátem. Extrakty se suší nad síranem sodným, filtrují a zahuštěním se získá 0,61 g titulní sloučeniny, t.t. 110 až 115 °C. Produkt byl stanoven jako 68% podle chirální' HPLC (metoda z příkladu 18).

FDMS: m/z= 141 (M+H)

Optická otáčivost: <xd= 49,85°

Příklad 20

Kyselina (-)-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Roztok sloučeniny připravené jak je popsáno v příkladu 19 (68%, 1 ekv.), kyanidu draselného (1,25 ekv.) a uhličitanu amonného (2,5 ekv.) se spojí a míchí v ethanolu/vodě při 25 °C 40 hodin. Směs se okyselí 6N kyselinou chlorovodíkovou, zahustí, zředí vodou a filtruje. Získá se 79% výtěžek 90:10 směsi diastereoisomerů, t.t. 286 až 290 °C. Diastereomerní směs se rekrystaluje z isopropanolu/vody a získá se ve 48% výtěžku titulní sloučenina ve 100% diastereomerní a 100% enantiomerní čistotě (enentiomerní poměr stanoven chirální HPLC na 4,6 x 150 mm Chiracel OD-H koloně, eluce 15% isopropanol/85% hexan při 1 ml/min při 40 °C s detekcí při 220 nm; diastereomerí poměr stanoven HPLC na koloně Zorbax SB-fenyl při 40 °C za eluce 90:10 pufr/acetonítri 1 s detekcí při 220 nm (pufr= 0,lM dihydrogenfosforečnan sodný monohydrát upravený na pH 2,1 kyselinou fosforečnou).

FDMS: m/z= 211 (M+H)

Optická otáčivost: od= -25,98°

Elementární analýza pro C9H10Ť72O:

vypočteno 51,43 % C, 4,79 % H, 13,33 % N nalezeno 51,38 % C, 4,80 % H, 13,26 % N.

Příklad 21

Ethyl-2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxy 1 át

Směs 5,05 g ethy1-2-oxobicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylátu, 2,15 g kyanidu draselného, 5,77 g uhličitanu amonného, 30 ml 2B-3 ethanolu a 12 ml vody se míchá při 35 °C až je reakce podle HPLC kompletní. Po 15 hodinách se reakční směs ochladí na 0 ⁰C a přidá se ke směsi 33 ml vody. Po 2 hodinách při 0 °C se sraženina izoluje filtrací a sušením se získá 5,23 g (73 %) titulní sloučeniny o t.t. 217 až 220 °C.

FDMS: m/z= 238,1 (M+)

Elementární analýza pro C11H14N2O4: vypočteno 55,46 % C, 5,92 % H, 11,76 % N nalezeno 55,74 % C, 5,88 % H, 11,50 % N.

* Příklad 22

Kyselina

2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylová

Směs 16,32 g produktu z příkladu 21 a 137 ml 2N NaOH se míchá při 25 °C. Po 1 hodině se přidá koncentrovaná kyselina chlorovodíková pro úpravu pH na 1,0. Výsledná sraženina se izoluje filtrací a sušením se získá 1,70 g (95 %) titulní sloučeniny, t.t. 277 až 279 °C.

FDMS: m/z= 210,1 (M+)

Elementární analýza pro C9H10N2O4: vypočteno 51,43 % C, 4,79 % H, 13,33 % N nalezeno 51,70 % C, 4,93 % H, 13,43 % N.

Příklad 23 (S)-1-Fenylethylaminová sůl kyseliny

O

2-spiro-5'-hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové »

Směs 1,05 g produktu z příkladu 22 a 16,6 ml 1,6:1 roztoku aceton:voda se míchá při 25 °C za přidání 1,53 g R-(+)-l-fenylethylaminu. Směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Krystaly se odfiltrují, promyjí se acetonem a sušením se získá 0,74 g (45 %) titulní sloučeniny, t.t. 205 až 212 °C.

Optická otáčivost: <xd= -31,88° (c= 1, methanol)

Příklad 24

Kyselina (-)-2-spiro-5'-hydantoinbi cyklo[3.1. 0]hexan-6-karboxylová

Směs 0,74 g produktu z příkladu 23 a 10 ml vody se. míchá při 25 °C při úpravě pH ze 6,81 na 1,0 za použití IN HCI. Reakční směs se míchá 1 hodinu a produkt se oddělí filtrací a suší. Získá se 0,35 g (75 %) titulní sloučeniny, t.t. 310 °C (rozkl.).

FDMS: 210 (M+)

Optická otáčivost: ao= -24,22° (c= 1, methanol)

Elementární analýza pro C9H10N2O4:

vypočteno 51,43 % C, 4,80 % H, 13,33 % N nalezeno 51,67 % C, 4,87 % H, 13,61 % N.

Příklad 25

Kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan—2,6-dikarboxylová

Roztok 184 g kyseliny (-)-2-spiro-5'hydantoinbicyklo[3.1.0]hexan-6-karboxylové a 1750 ml 3N NaOH se zahřívá pod refluxem až je reakce podle HPLC kompletní. Po 28 hodinách se roztok ochladí na teplotu místnosti a filtruje se přes skelný papír pro odstranění stopových množství nerozpustného materiálu. pH roztoku se upraví na 3,0 za použití koncentrované HCI. Reakční směs se míchá 1 hodiu při teplotě místnosti a dvě hodiny při 0 °C. Vysrážený produkt se oddělí filtrací, promyje se 170 ml studené vody a suší. Získá se 152 g (86 %) titulní sloučeniny.

FDMS: m/z 186,1 (M+l)

Optická otáčivost: <xd= 23,18° (c= 1, IN HCl)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce I (I) kde

X je (CH₂)„,

R² je CO2R⁴ a R³ je vodík, nebo je R² vodík a R³ je CO2R⁴,

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, Ci-Cioalkyl, C2-C1oalkenyl, aryl nebo arylalkyl a n je 1; nebo její farmaceuticky přijatelné sole.

(2) reakci sloučeniny obecného vzorce kde X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam, s kyanidem alkalického kovu a amoniovou solí a hydrolýzu výsledného meziproduktu jako v odstavci (1) výše; nebo (3) hydrolýzu sloučeniny obecného vzorce kde R^la je karboxyl chránící skupina a X, R^2a a R^3a mají výše definovaný význam a (4) popřípadě odstranění karboxyl chránící skupiny a (5) popřípadě esterifikaci jedné nebo obou karboxylových skupin a (6) popřípadě oddělení diastereomerů a/nebo rozštěpení enantiomerů a (7) popřípadě přípravu farmaceuticky přijatelné soli sloučeniny vzorce I.

2. Sloučenina podle nároku 1, nebo její farmaceuticky přijatelná súl, mající relativní stereochemickou konfiguraci jak je uvedena dále:

3. Sloučenina podle nároku 1 nebo nároku 2, kde

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, Ci-C4alkyl, arylalkyl nebo aryl nebo její farmaceuticky přijatelné sole.

4. Sloučenina podle nároku 3, kde

R¹ a R⁴ jsou nezávisle na sobě vodík, Ci-C4alkyl, nebo její farmaceuticky přijatelné sole.

5. Stereoisměrní sloučenina podle nároku 2, kterou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxylová, její Ci-C4alkyl, aralkyl nebo arylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

6. Stereoismerní sloučenina podle nároku 5, kterou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxy1ová, její Ci-C4alkylester nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

7. Stereoismerní sloučenina podle nároku 6, kterou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxy1ová, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

8. Stereoismerní sloučenina podle nároku 7, kterou je kyselina (+)-2-aminobicyklo[3.1.0]hexan-2,6-dikarboxy1ová.

9. Způsob výroby sloučeniny podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje (1) hydrolýzu sloučeniny obecného vzorce kde

X je (CH₂)_n, n j e 1,

R^2a je CO₂R^4a a R^3a je vodík, nebo je R^2a vodík a R^3a je CO₂R^4a,a

R^4a je vodík nebo karboxyl chránící skupina ;

10. Farmaceutický přípravek obsahující sloučeninu podle nároku 1 v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, ředidly nebo přísadami.

11. Sloučenina obecného vzorce X kde

X je (CH₂)n, n je 1,

R^2a je CO2R^4a a R^3a je vodík, x nebo je R^2a vodík a R^3a je CO2R^4a,

R^4a je karboxyl chránící skupina. *

12. Sloučenina podle nároku 11, kde R^4a je Či-Cňalkyl.