dlužník

Tchèque

Étymologie

De dlužný (« dû ») avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	dlužník	dlužníci ou dlužníkové
Génitif	dlužníka	dlužníků
Datif	dlužníkovi ou dlužníku	dlužníkům
Accusatif	dlužníka	dlužníky
Vocatif	dlužníku	dlužníci ou dlužníkové
Locatif	dlužníkovi ou dlužníku	dlužnících
Instrumental	dlužníkem	dlužníky

dlužník \Prononciation ?\ masculin animé

1. (Finance) Débiteur.
   • Dlužník se zablokovaným účtem nemusí být chudý. Na jednu stranu mu totiž zákon nařizuje, kolik si ze svého účtu může maximálně vybrat. Na druhou stranu se už ale nikde neřeší, že dlužník do banky může přijít víckrát anebo mít dokonce víc účtů na různých místech. — (idnes.cz)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Antonymes

• věřitel

Vocabulaire apparenté par le sens

• neplatič

Voir aussi

• dlužník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)