holit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *goliti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦolɪt]

Verb

holit impf (perfective oholit)

1. to shave (to remove hair)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	holit, holiti	Active adjective	holící
Verbal noun	holení	Passive adjective	holený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	holím	holíme	—	holme
2nd person	holíš	holíte	hol	holte
3rd person	holí	holí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive holit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	holil	holili	holen	holeni
masculine inanimate		holily		holeny
feminine	holila		holena
neuter	holilo	holila	holeno	holena

Transgressives	present	past
masculine singular	hole	—
feminine + neuter singular	holíc	—
plural	holíce	—

Related terms

• holení
• holič m
• holící m
• holý
• oholit
• vyholit

 

Further reading

• “holiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “holiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “holit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• “holit” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz