šlechtit

Czech

Etymology

From šlechta +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃlɛxcɪt]
• Hyphenation: šlech‧tit

Verb

šlechtit impf

1. to breed (to propagate or grow plants trying to give them certain qualities)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	šlechtit, šlechtiti	Active adjective	šlechtící
Verbal noun	šlechtění	Passive adjective	šlechtěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	šlechtím	šlechtíme	—	šlechtěme, šlechťme
2nd person	šlechtíš	šlechtíte	šlechti, šlechť	šlechtěte, šlechťte
3rd person	šlechtí	šlechtí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šlechtit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	šlechtil	šlechtili	šlechtěn	šlechtěni
masculine inanimate		šlechtily		šlechtěny
feminine	šlechtila		šlechtěna
neuter	šlechtilo	šlechtila	šlechtěno	šlechtěna

Transgressives	present	past
masculine singular	šlechtě	—
feminine + neuter singular	šlechtíc	—
plural	šlechtíce	—

Derived terms

• našlechtit
• ošlechtit
• šlechtění
• šlechtitel
• ušlechtit
• vyšlechtit
• zušlechtit

 

See also

• chovat

Further reading

• “šlechtiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “šlechtiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “šlechtit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)