[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Internetová jazyková příručka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z IJP)

Internetová jazyková příručka je webová aplikace, která vznikla v rámci projektu Jazyková poradna na internetu. Na jeho realizaci se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Příručka se skládá ze dvou částí – slovníkové a výkladové. Server s výkladovou částí byl spuštěn v dubnu 2008, slovníková část byla zpřístupněna v lednu 2009. Od té doby stránky zaznamenaly více než 239 000 000 uživatelských přístupů z více než 4 300 000 různých IP adres (k 31. 12. 2023). Průměrná návštěvnost v roce 2023 přesáhla 68 000 přístupů denně a v pracovní dny dokonce 87 000 přístupů denně.[1] Oproti tištěným příručkám má internetová verze výhodu ve snadné aktualizaci dat, tím je její obsah aktuálnější.

Slovníková část

[editovat | editovat zdroj]

Slovníková část obsahuje více než 112 000[2] slovníkových hesel. Databáze hesel byla vytvořena na základě hesláře školního vydání Pravidel českého pravopisu (PČP), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS), dvou slovníků neologismů Nová slova v češtině (1 a 2) a výrazů z poradenské databáze. Jednotlivá hesla obsahují tabulku skloňování, fonetickou transkripci, poznámky k heslu a hypertextové odkazy na výkladovou část, na hesla v dalších slovnících (ASCS, SSČ, SSJČ) a v korpusu jazyka českého (ČNK).

Výkladová část

[editovat | editovat zdroj]

Ve výkladové části jsou zařazeny ty jazykové jevy, na které se uživatelé češtiny ptají opakovaně v jazykové poradně ústavu. Neobsahuje tedy komplexní popis současného systému českého jazyka. Většina výkladů je podložena akademickými Pravidly českého pravopisu a současnou mluvnicí. Krom toho byly použity speciální jazykové příručky, odborné studie v časopisech a české státní normy.

Na vzniku Internetové jazykové příručky se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český Anna Černá, Jan Chromý, Hana Konečná, Hana Mžourková, Markéta Pravdová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová, Ivana Svobodová a Ludmila Uhlířová a pracovníci Centra zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity Dana Hlaváčková, Karel Pala a Pavel Šmerk.[2]

Za projekt Internetové jazykové příručky obdržel v roce 2009 kolektiv autorů Medaili ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 1. stupně.[3]

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2014 vznikla knižní podoba výkladové části příručky. Publikaci vydalo nakladatelství Academia pod názvem Akademická příručka českého jazyka.[4] Rozšířené vydání Akademické příručky českého jazyka vyšlo v roce 2019.

  1. Návštěvnost [od 14. 1. 2009 do 31. 12. 2023]. In: Internetová jazyková příručka [online] 2008–2024 [cit. 22. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_stat
  2. a b O Internetové jazykové příručce. In: Internetová jazyková příručka [online] 2008–2024 [cit. 22. 1. 2024]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_about
  3. PAVLÍKOVÁ, Markéta. Medaile Ministerstva školství. Akademický bulletin [online]. 14.5.2009 [cit. 2010-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-23. 
  4. PRAVDOVÁ, Markéta. Akademická příručka českého jazyka. Academia.cz [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÁ, Anna et al. Na co se nás často ptáte. 1. vyd. Praha: Scientia, 2002. 168 s. ISBN 80-7183-260-X.
  • KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4.
  • KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2.
  • MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině 2: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 568 s. ISBN 80-200-1168-4.
  • MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 356 s. ISBN 80-200-0640-0.
  • PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. 2., rozšířené vyd. Praha: Academia, 2019. 600 s. ISBN 978-80-200-2947-8.
  • PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 533 s. ISBN 978-80-200-2327-8.
  • Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: S Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky: [studentské vydání]. 4. vyd., dotisk. Praha: Academia, 2007. 647 s. ISBN 978-80-200-1446-7.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]